Oxycontin Bezpečnost (v těhotenství)

sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

OxyContin 10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
OxyContin 20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
OxyContin 40 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
OxyContin 80 mg tablety s prodlouženým uvolňováním


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

OxyContin 10 mg: 1 tableta obsahuje 10 mg oxykodon-hydrochloridu.
OxyContin 20 mg: 1 tableta obsahuje 20 mg oxykodon-hydrochloridu.
OxyContin 40 mg: 1 tableta obsahuje 40 mg oxykodon-hydrochloridu.
OxyContin 80 mg: 1 tableta obsahuje 80 mg oxykodon-hydrochloridu.

Pomocná látka se známým účinkem
OxyContin 10 mg: 1 tableta obsahuje 65,79 mg laktózy.
OxyContin 20 mg: 1 tableta obsahuje 56,29 mg laktózy.
OxyContin 40 mg: 1 tableta obsahuje 33,49 mg laktózy.
OxyContin 80 mg: 1 tableta obsahuje 74,58 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety s prodlouženým uvolňováním

Popis přípravku:

OxyContin 10 mg bílé, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně OxyContin 20 mg růžové, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně OxyContin 40 mg žluté, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně OxyContin 80 mg zelené, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tlumení středně silné až velmi silné bolesti, kterou lze přiměřeně zvládat pouze pomocí opioidních
analgetik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající od 12 let:
Tablety přípravku OxyContin se užívají ve 12hodinových intervalech. Dávkování je závislé na
intenzitě bolesti a na pacientově individuální vnímavosti vůči léčbě. Vyšší stupeň bolesti vyžaduje
zvýšené dávkování tablet přípravku OxyContin. Pro dosažení útlumu bolesti můžeme využít síly
10, 20, 40 a 80 mg, buď jednotlivě, nebo jejich vzájemné kombinace. Optimální dávkování pro
pacienta je takové, při kterém se dosáhne 12hodinový útlum bolesti a při tom je tato dávka dobře
tolerovaná. Pro dávkování neexistuje žádný strop, přesto se má pacientům dávkování titrovat tak,
aby se dosáhlo optimálního útlumu bolesti a současně také optimální kompenzace nežádoucích
účinků. Obecně má být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka. Dávky se mají zvyšovat
maximálně o 25 % - 50 % jedenkrát denně. Zvýšená potřeba dávek více než dvakrát denně
signalizuje, že by se jednotlivé dávky tablet přípravku OxyContin měly zvýšit.
Obvyklá počáteční dávka je 10 mg 2krát denně ve 12hodinových intervalech. Toto dávkování je
určeno pro pacienty, kteří dosud neužívali opioidy nebo pro pacienty s velmi silnou bolestí, kterou
nelze zvládnout slabšími opioidy. Pokud toto dávkování nezmírní dostatečně bolest, je třeba dávku
opatrně zvyšovat. Podle potřeby pacienta se má zvýšit pouze jedna dávka, a to buď ranní nebo
večerní. U některých pacientů může být přínosná počáteční dávka 5 mg, aby se minimalizoval výskyt
nežádoucích účinků. V tomto případě je třeba užít přípravek jiného držitele rozhodnutí o registraci.

U pacientů, užívajících před terapií přípravkem OxyContin morfin p.o., má být jejich denní dávka
založena na následujícím poměru: 10 mg oxykodonu užitých p.o. je ekvivalentní 20 mg morfinu
užitých p.o. Je však třeba zdůraznit, že se jedná pouze o základní vodítko pro dávkování tablet
přípravku OxyContin. Variabilní odpověď pacientů na léčbu vyžaduje, aby každý z nich byl šetrně
nastaven na optimální dávkování.

Prázdnou matrici tablet s prodlouženým uvolňováním je možné vidět ve stolici; toto zjištění však
nemá žádný klinický význam.

Starší pacienti
Kontrolní farmakologické studie u starších pacientů (věk nad 65 let) prokázaly, že clearance
oxykodonu je v porovnání s mladšími dospělými pacienty pouze mírně snížená. Nebyly pozorovány
žádné rozdíly ve výskytu nežádoucích účinků v závislosti na věku. Z tohoto důvodu se doporučuje u
starších pacientů stejné dávkování ve 12hodinových intervalech jako u mladších dospělých pacientů.

Pacienti s poruchami funkce ledvin a jater
Na rozdíl od morfinových přípravků nedochází při podávání tablet přípravku OxyContin k
významnému zvýšení hladiny aktivních metabolitů. Nicméně koncentrace oxykodonu v plazmě může
být u těchto pacientů zvýšená v porovnání s pacienty, kteří mají normální funkce ledvin a jater, proto
má být počáteční dávkování u těchto pacientů velmi opatrné. Doporučuje se snížit počáteční dávku
pro dospělé o 50 % (např. celková denní dávka 10 mg perorálně u pacientů dosud neléčených opioidy)
a dávka má být titrována u každého pacienta s ohledem na adekvátní potlačení bolesti v závislosti na
klinickém stavu.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety OxyContin se musí užívat vcelku a nesmí se kousat.

Cíle léčby a ukončení léčby

Před zahájením léčby přípravkem OxyContin má být s pacientem v souladu s metodickými pokyny
pro léčbu bolesti dohodnuta strategie léčby včetně délky léčby a cílů léčby a plán ukončení léčby.
Během léčby má být lékař v častém kontaktu s pacientem, aby mohl vyhodnotit potřebu další léčby,
zvážit její ukončení a v případě potřeby upravit dávkování. Když pacient již léčbu oxykodonem
nepotřebuje, může být prospěšné snižovat dávku postupně, aby se předešlo příznakům z vysazení.
Není-li dosaženo dostatečné kontroly bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese
primárního onemocnění (viz bod 4.4).

Délka léčby

Oxykodon se nemá podávat déle, než je nezbytné.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• závažná chronická obstrukční plicní nemoc
• cor pulmonale
• závažné bronchiální astma
• závažná respirační deprese s hypoxií a/nebo hyperkapnií
• paralytický ileus

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Oxykodon musí být podáván s opatrností u starších a oslabených pacientů a u pacientů:
• se těžkou poruchou respirační funkce
• se spánkovou apnoí
• užívajících benzodiazepiny a jiné léky tlumící CNS (viz níže a bod 4.5)
• užívajících inhibitory monoaminooxidázy (IMAO, viz níže a bod 4.5)
• s tolerancí, fyzickou závislostí a abstinenčními příznaky (viz níže)
• s psychickou závislostí, zneužíváním a anamnézou zneužívání návykových látek (viz níže)
• s poraněním hlavy, intrakraniální lézí nebo zvýšeným intrakraniálním tlakem, sníženou úrovní
vědomí nejasného původu
• s hypotenzí
• s hypovolémií
• s pankreatitidou
• s onemocněním žlučových cest
• s poruchou funkce jater
• s poruchou funkce ledvin
• s myxedémem
• s hypotyreózou
• s Addisonovou chorobou
• s adrenokortikální nedostatečností,
• se zánětlivým střevním onemocněním
• s hypertrofií prostaty
• s toxickou psychózou
• s deliriem tremens
• se zácpou

Přípravek patří do skupiny návykových látek s možným rizikem vzniku lékové závislosti a jeho
používání se řídí podle zákona o návykových látkách.

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a
hypoxemie ve spánku. Používání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u
kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

Riziko plynoucí se současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné užívání přípravku OxyContin a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek OxyContin současně se sedativy, je nutné předepsat
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).

Inhibitory MAO
Oxykodon má být podáván s opatrností u pacientů užívajících inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
nebo v průběhu 14 dnů od jejich vysazení.

Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů, jako je oxykodon, se může vyvinout tolerance a fyzická a/nebo
psychická závislost.

Opakované užívání přípravku OxyContin může vést k poruše z užívání opioidů (opioid use disorder,
OUD). Vyšší dávkování a delší léčba opioidy mohou zvýšit riziko vývoje OUD. Zneužívání nebo
úmyslné nesprávné použití přípravku OxyContin může vést k předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů
s osobní nebo rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání
návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u
pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy
osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.

Před zahájením léčby přípravkem OxyContin i během ní je třeba s pacientem dohodnout cíle léčby a
plán jejího ukončení (viz bod 4.2). Před léčbou i během ní má být pacient také informován o rizicích a
známkách OUD. Pokud se tyto známky objeví, musí být pacienti poučeni, aby kontaktovali svého
lékaře.

Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např.
příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních
léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se
specialistou na léčbu závislostí.

Lze očekávat, že zneužití perorálních lékových forem na parenterální podání povede k závažným
nežádoucím účinkům, které mohou být fatální.

Abstinenční příznaky
Abstinenční příznaky se mohou vyskytnout při okamžitém přerušení terapie. Pokud již léčba
přípravkem OxyContin není nutná, je žádoucí snižovat denní dávky postupně, aby se zabránilo
abstinenčním příznakům. Abstinenční příznaky mohou zahrnovat zívání, mydriázu, slzení, rhinoreu,
třes, hyperhidrózu, úzkost, neklid, křeče a nespavost.

Opioidy nejsou léčbou první volby pro chronickou nezhoubnou bolest, ani nejsou doporučovány jako
jediná léčba. Opioidy mají být používány jako součást komplexního léčebného programu zahrnujícího
jiné léky a léčebné modality. Pacienti s chronickou nezhoubnou bolestí mají být vyšetřeni a sledováni
z hlediska závislosti a zneužívání návykových látek.

Tablety s prodlouženým uvolňováním se musí polykat celé, nesmí se lámat, kousat ani drtit. Podání
rozlomené, rozkousané nebo rozdrcené tablety oxykodonu s prodlouženým uvolňováním vede
k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně fatální dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Souběžné užívání alkoholu a přípravku OxyCcontin může zvýšit nežádoucí účinky přípravku; je třeba
se vyvarovat jejich souběžného užívání.

Přípravek OxyContin se nedoporučuje pro předoperační použití ani pro pooperační použití v průběhu
prvních 12-24 hodin.

Podobně jako u jiných opioidních přípravků má být přípravek OxyContin užíván se zvýšenou
opatrností u stavů po břišních operacích, protože přípravek může výrazným způsobem ovlivnit střevní
motilitu, a nemá být užíván, dokud se lékař neubezpečí o normální funkci střevního traktu.

Opioidy, jako například oxykodon, mohou ovlivnit hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální nebo -
gonádovou osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické
hladiny kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.

Při podávání vysokých dávek přípravku OxyContin se může vyskytnout hyperalgezie bez odezvy na
další zvýšení dávky. V tomto případě je třeba snížit dávku nebo změnit opioid.

Přípravek OxyContin obsahuje laktózu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).
Mezi léky, které tlumí CNS, patří mimo jiné: další opioidy, gabapentinoidy (např. pregabalin),
anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antipsychotika, antidepresiva, fenothiaziny
a alkohol.

Současné podávání oxykodonu a anticholinergik nebo léků s anticholinergní aktivitou (například
tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, myorelaxancia, antiparkinsonika) může vést
ke zvýšení anticholinergních nežádoucích účinků. Inhibitory MAO jsou známy svou interakcí s
narkotickými analgetiky vedoucí k excitaci CNS nebo depresi s hyper- nebo hypotenzní krizí (viz bod
4.4). Oxykodon má být používán s opatrností u pacientů užívajících inhibitory MAO, nebo u těch,
kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů (viz bod 4.4).

Současné podávání oxykodonu s látkami ovlivňujícími serotonin, jako jsou selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
norepinefrinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou
zahrnovat změny v psychickém stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea,
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může
být nutné snížení dávky.

Oxycodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 izomery a částečně přes CYP2D6 izomery.
Aktivita těchto metabolitů může být inhibována nebo indukována podáním různých léčiv nebo
potravinových doplňků. Může být proto nutné upravit dávky oxykodonu.
Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin),
azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz
(např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grepfruitová šťáva mohou
způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:

• itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg perorálně po dobu pěti dnů zvýšil AUC
perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v rozmezí 1,5-3,4).
• vorikonazol, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu čtyř dnů (400 mg
podáno v prvních dvou dávkách), zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC
přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7-5,6).
• telithromycin, inhibitor CYP3A4 v dávce 800 mg perorálně po dobu čtyř dnů, zvýšil AUC
perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí 1,3-2,3).
• grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 ml třikrát denně po dobu pěti dnů, zvýšil
AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,7krát vyšší (v rozmezí 1,1-2,1).

CYP3A4 induktory, jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná, mohou
indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšenou clearance oxykodonu vedoucí ke snížení
plazmatických koncentrací oxykodonu. Může být nezbytné upravit dávku oxykodonu.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:
• třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4 v dávce 300 mg třikrát denně po dobu patnácti dní,
snížila AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 50 % nižší (v rozmezí
37-57 %).
• Rifampicin, induktor CYP3A4, v dávce 600 mg jednou denně po dobu sedmi dnů, snížil AUC
perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 86 % nižší.

Léky, které inhibují aktivitu CYP2D6, např. paroxetin a chinidin, mohou způsobit sníženou clearance
oxykodonu, která může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Použití tohoto léčivého přípravku je třeba se vyhnout v maximální možné míře u těhotných nebo
kojících žen.

Těhotenství
K dispozici jsou pouze omezené údaje o podávání oxykodonu těhotným ženám. Dlouhodobé
používání oxykodonu během těhotenství může způsobit syndrom z vysazení léku u novorozenců.

Kojení
Oxykodon proniká placentou a přechází do mateřského mléka. Oxykodon může u kojence způsobit
útlum dýchání. Z tohoto důvodu nemá být OxyContin podáván kojícím matkám.

Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích oxykodonu na fertilitu člověka. U potkanů nebyl při léčbě
oxykodonen pozorován žádný účinek na fertilitu samců nebo samic (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxycontin může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby,
po zvýšení dávky nebo změně přípravku. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí
být nutně omezováni. Proto se pacienti musí vždy poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo
nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle orgánových systémů v závislosti na jejich
frekvenci výskytu. Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující stupnice:

Velmi časté  Časté  1/100 až < Méně časté  1/1000 až < Vzácné  1/10 000 až < Velmi vzácné < 1/10 Není známo z dostupných údajů nelze určit

Poruchy imunitního systému:
Méně časté: Hypersenzitivita
Není známo: Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolismu a výživy:
Časté: Snížená chuť k jídlu
Méně časté: Dehydratace

Psychiatrické poruchy
Časté: Úzkost, zmatenost, deprese, insomnie, nervozita, abnormální myšlení
Méně časté: Agitovanost, citová labilita, euforie, halucinace, snížené libido, drogová závislost
(viz bod 4.4)
Není známo: Agresivita

Poruchy nervového systému:
Velmi časté: Závratě, bolest hlavy, ospalost
Časté: Třes, letargie
Méně časté: Amnézie, křeče, zvýšené svalové napětí, hypestezie, mimovolní svalové kontrakce,
porucha řeči, synkopa, parestezie, změna chuti
Není známo: Hyperalgesie, syndrom spánkové apnoe

Poruchy oka
Méně časté: Poruchy zraku, mióza

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: Vertigo

Srdeční poruchy:
Méně časté: Palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem)

Cévní poruchy
Méně časté Vazodilatace
Vzácné: Hypotenze, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: Dušnost
Méně časté: Respirační deprese
Není známo: Syndrom centrální spánkové apnoe

Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté: Zácpa, nauzea, zvracení
Časté: Bolest břicha, průjem, sucho v ústech, dyspepsie
Méně časté: Dysfagie, plynatost, říhání, ileus
Není známo: Zubní kaz

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšení hodnot jaterních enzymů
Není známo: Cholestáza, žlučová kolika

Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Velmi časté: Svědění
Časté: Kožní reakce (vyrážka), hyperhidróza
Méně časté: Suchá kůže
Vzácné: Urtikarie

Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: Retence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: Erektilní dysfunkce, hypogonadismus
Není známo: Amenorea

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: Astenie, únava
Méně časté: Zimnice, abstinenční syndrom, celkový pocit nemoci (malátnost), edém, periferní edém,
léková tolerance, žízeň
Není známo: Syndrom z vysazení léku u novorozenců

Závislost
Opakované používání přípravku OxyContin a to i v terapeutických dávkách, může vést k závislosti.
Riziko závislosti se u jednotlivých pacientů může lišit podle rizikových faktorů, dávkování a délky léčby
opioidy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případě akutního předávkování se mohou vyskytnout následující symptomy: respirační deprese,
ospalost progredující do strnulosti nebo kómatu, hypotonie, mióza a hypotenze. V závažných
případech může nastat porucha krevního oběhu, strnulost, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní
edém a smrt.

Při předávkování oxykodonem byla pozorována toxická leukoencefalopatie.

Předávkování lze léčit podáním čistých opioidních antagonistů (např. naloxonu 0,4-2 mg
intravenózně). V případě potřeby lze podání opakovat v intervalech 2-3 minut nebo podat infúzi 2 mg
v 500 ml 0,9% roztoku chloridu sodného nebo 5% roztoku glukózy (0,004 mg/ml naloxonu). Infuze
má být podávána rychlostí odpovídající předchozím podávaným dávkám tablet a má být přizpůsobena
reakci pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku.

Je třeba zabezpečit volné dýchací cesty. V případě oběhového šoku při předávkování je třeba provést
podpůrná opatření (včetně řízené ventilace, podávání kyslíku, vazopresorů a infuzí tekutin). Srdeční
zástava nebo arytmie vyžadují srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je třeba použít
umělou plicní ventilaci. Je nutno udržovat metabolismus tekutin a elektrolytů.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: opioidní analgetika (anodyna), přírodní opiové alkaloidy

ATC kód: N02AA
Oxykodon je čistý opioidní agonista bez antagonisticky působících vlastností. Má afinitu k opiátovým
receptorům (kappa, mí a delta) v mozku a míše. Svým mechanizmem účinku je oxykodon podobný
morfinu. Terapeutický účinek je převážně analgetický, anxiolytický, antitusický a sedativní.

Endokrinní systém
Viz bod 4.4.

Gastrointestinální systém
Opioidy mohou vyvolat křeče Oddiho svěrače.

Ostatní farmakologické účinky
Studie in vitro a studie na zvířatech ukazují různé účinky přírodních opioidů, jako je morfin, na složky
imunitního systému, klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, jestli polosyntetický
opioid oxykodon má podobné imunologické účinky jako morfin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Oxykodon ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním uvolňuje oxykodon pomaleji než tablety
nebo tobolky s okamžitým uvolňováním. Uvolňování in vitro je nezávislé na pH.
Z tablet s prodlouženým uvolňováním se maximální plazmatické koncentrace obvykle dosahují mezi
3-5 hodinami po podání. Příjem potravy má malý nebo žádný vliv na absorpci oxykodonu z tablet s
prodlouženým uvolňováním.

Distribuce
Po absorpci je oxykodon distribuován v celém těle. Přibližně 45 % je vázáno na plazmatické
bílkoviny.

Biotransformace
Oxykodon je metabolizován v játrech prostřednictvím CYP3A4 a CYP2D6 na noroxykodon,
oxymorfon a noroxymorfon, které jsou následně glukuronidovány. Noroxykodon a noroxymorfon
jsou hlavní cirkulující metabolity.
Noroxykodon je slabý mí opioidní agonista. Noroxymorfon je silný mí opioidní agonista; nicméně do
značné míry neprochází hematoencefalickou bariérou. Oxymorfon je silný mí opioidní agonista, ale je
přítomen ve velmi nízkých koncentracích po podání oxykodonu. U žádného z těchto metabolitů se
nepředpokládá, že významně přispívají k analgetickému účinku oxykodonu.

Eliminace
Plazmatický eliminační poločas je přibližně 4,5 hodiny. Léčivá látka a její metabolity jsou vylučovány
močí a stolicí.
Plazmatické koncentrace oxykodonu jsou pouze nominálně ovlivněny věkem, jsou o 15 % vyšší u
starších pacientů ve srovnání s mladšími jedinci. Ženy mají v průměru plazmatické koncentrace
oxykodonu až o 25 % vyšší než muži na bázi tělesné hmotnosti.

Porucha funkce jater
Ve srovnání se zdravými osobami mohou mít pacienti s lehkou až těžkou poruchou funkce jater vyšší
plazmatické koncentrace oxykodonu a noroxykodonu a nižší plazmatické koncentrace oxymorfonu.
Může být zvýšený poločas eliminace oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem
přípravku.

Porucha funkce ledvin
Ve srovnání se zdravými osobami mohou mít pacienti s lehkou až těžkou poruchou funkce ledvin
vyšší plazmatické koncentrace oxykodonu a jeho metabolitů. Může být zvýšený poločas eliminace
oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem přípravku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Reprodukční a vývojová toxicita
Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxykodon
v dávkách do 8 mg/kg tělesné hmotnosti nemá vliv na plodnost a raný vývoj embrya a nezpůsobil
malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách do 125 mg/kg tělesné hmotnosti.
Ale u králíků byl při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorován zvýšený výskyt
vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 presakrálních obratlů, nadbytečné páry
žeber). Při statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů
před kostí křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg. Jelikož tato dávka
vyvolala silné farmakotoxické účinky u březích zvířat, výskyt změn u plodů může být druhotným
důsledkem závažné toxicity matky.

Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů ukázala, že parametry tělesné hmotnosti a příjem
potravy u matek byly sníženy u dávek ≥ 2 mg/kg/den ve srovnání s kontrolní skupinou.
Tělesná hmotnost potkanů byla nižší v F1 generaci matek, kterým byla podávána denní dávka
mg/kg.
Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy
chování a reprodukce u F1 (NOAEL 2 mg/kg tělesné hmotnosti na základě účinků pozorovaných při
tělesné hmotnosti 6 mg/kg tělesné hmotnosti). Nebyly zjištěny žádné účinky na generaci F2 při
jakékoliv velikosti dávky ve studii.

Genotoxicita
Výsledky in vitro a in vivo prokázaly, že genotoxické riziko oxykodonu pro člověka při terapeuticky
dosahovaných koncentracích je minimální nebo žádné. Oxykodon nebyl genotoxický v testu
bakteriální mutagenity ani v mikronukleovém testu in vivo u myší. Oxykodon měl pozitivní odezvu
u myšího lymfomu v in vitro testu v přítomnosti metabolické aktivace S9 jater potkana při dávkách
vyšších než 25 g/ml. Byly provedeny dva in vitro testy chromozomální aberace lidských lymfocytů.
V prvním testu bez metabolické aktivace byl výsledek negativní, ale při metabolické aktivaci S9 byl
pozitivní po 24 hodinách, negativní byl 48 hodin po expozici. Ve druhém testu oxykodon neprokázal
klastogenitu s nebo bez metabolické aktivace při jakékoliv koncentraci nebo časovém bodu.

Kancerogenita
Kancerogenita byla hodnocena ve dvouleté studii na potkanech Sprague-Dawley při podávaní orální
sondou. Oxykodon nezvyšoval výskyt nádorů u samců a samic potkanů v dávkách až 6 mg/kg/den
a plazmatické expozice 5krát vyšší než Cmax a 1,1násobek AUC expozice u člověka (na základě
obvyklé počáteční dávky 10 mg dvakrát denně). Dávky byly omezeny farmakologickými účinky
oxykodonu souvisejícími s opioidy.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Tableta obsahuje:
Monohydrát laktózy usušený rozprášením
Povidon KAmino-methakrylátový kopolymer typ B disperze 30%
Triacetin
Stearylalkohol
Mastek
Magnesium-stearát

Potahová vrstva:
OxyContin 10 mg:
potahová souprava Opadry white Y-5R-18024-A: hypromelóza (E 464), hyprolóza, oxid titaničitý
(E 171), makrogol 400.

OxyContin 20 mg:
potahová souprava Opadry pink YS-1R-14518-A: hypromelóza (E 464), oxid titaničitý (E 171),
makrogol 400, červený oxid železitý (E 172), polysorbát 80.

OxyContin 40 mg:
potahová souprava yellow YS-1R-12525-A: hypromelóza (E 464), oxid titaničitý (E 171),
makrogol 400, žlutý oxid železitý (E 172), polysorbát 80.

OxyContin 80 mg:
potahová souprava Opadry green Y-5R-11167-A: hypromelóza (E 464), hyprolóza, oxid titaničitý
(E 171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E 172), indigokarmín (E 132).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

a) Blistr PVC/Al, krabička.
b) PP kontejner, PE uzávěr, krabička.

Obsah balení:

OxyContin 10 mg obsahuje 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet
OxyContin 20 mg obsahuje 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet
OxyContin 40 mg obsahuje 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet
OxyContin 80 mg obsahuje 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mundipharma Gesellschaft m. b. H.
Wiedner Gürtel Turm 24, OG 1100 Vídeň
Rakousko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

OxyContin 10 mg: 65/257/00-C
OxyContin 20 mg: 65/258/00-C
OxyContin 40 mg: 65/259/00-C
OxyContin 80 mg: 65/260/00-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

4. 5.