Ortanol Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu (GORD),
inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje kyselou žaludeční sekreci prostřednictvím
vysoce cíleného mechanismu účinku. Je to specifický inhibitor protonové pumpy v parietálních
buňkách. Působí rychle a při dávkování jednou denně poskytuje kontrolu prostřednictvím reverzibilní
inhibice sekrece žaludeční kyseliny.
Omeprazol je slabá báze a v silně kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietálních buněk je
koncentrován a konvergován na aktivní formu, která inhibuje enzym H+ K+-ATPázu – protonovou
pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a
poskytuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece kyseliny, bez ohledu na
vyvolávající podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny.
Účinky na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podávání omeprazolu jednou denně poskytuje rychlou a účinnou inhibici denní a noční
sekrece žaludeční kyseliny, přičemž maximálního účinku se dosáhne za 4 dny léčby. Při dávce
omeprazolu 20 mg se poté u pacientů s duodenálním vředem dosahuje střední hodnoty poklesu
žaludeční acidity během 24 hodin alespoň 80 %, přičemž střední hodnota poklesu maximálního výdeje
kyseliny 24 hodin po podání dávky po stimulaci pentagastrinem je asi 70 %.
Perorální podávání omeprazolu v dávce 20 mg udržuje u pacientů s duodenálním vředem žaludeční
hodnotu pH ≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového období.
V důsledku snížené sekrece kyseliny a žaludeční acidity snižuje/normalizuje omeprazol u pacientů s
refluxní chorobou jícnu způsobem závislým na dávce expozici jícnu kyselinám.
Inhibice sekrece kyseliny souvisí s plochou pod křivkou popisující průběh koncentrace omeprazolu v
čase (AUC) a nikoli se skutečnou koncentrací v plasmě v daný čas.
Během léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.
Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori souvisí s vředovou chorobou, včetně duodenální a žaludeční vředové
choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou
hlavním faktorem vzniku peptické vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku atrofické
gastritidy, která je spojena se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu žaludku.
Eradikace H. pylori pomocí kombinace omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s vysokou
mírou vyhojení a dlouhodobou remisí peptických vředů.
Byly testovány duální terapie a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než terapie trojkombinační. Lze je
však zvážit v případech, kdy známá přecitlivělost vylučuje použití kterékoli z trojkombinace.
Další účinky související s inhibicí kyselé žaludeční sekrece
Během dlouhodobé léčby byly s mírně zvýšenou četností hlášeny žaludeční glandulární cysty. Tyto
změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a zdá se, že
jsou reverzibilní.
Snížená acidita prostředí v žaludku, navozená jakýmkoliv vlivem, včetně inhibice protonové pumpy,
má za následek zvýšení počtu bakterií, které jsou normálně přítomny v gastrointestinálním traktu.
Léčba léčivými přípravky snižujícími aciditu může vést k mírnému zvýšení rizika gastrointestinálních
infekcí, jako je Salmonella a Campylobacter a, u hospitalizovaných pacientů, případně také
Clostridium difficile.
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
V průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem byl u některých pacientů (dětí i dospělých) pozorován
zvýšený počet ECL buněk pravděpodobně související se zvýšením sérových hladin gastrinu. Tyto
nálezy jsou považovány za klinicky bezvýznamné.
Pediatrická populace
V nekontrolované klinické studii na dětech (ve věku 1 rok až 16 let) s těžkou refluxní ezofagitidou
omeprazol v dávkách 0,7 až 1,4 mg/kg zlepšoval úroveň ezofagitidy v 90 % případů a významně
snižoval refluxní symptomy. V jednoduše zaslepené studii byly děti ve věku 0 až 24 měsíců s klinicky
diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu léčeny 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg omeprazolu/kg. Četnost
zvracení/regurgitace poklesla po 8 týdnech léčby o 50 % bez ohledu na dávku.
Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie (studie Héliot) vedla ohledně účinnosti a přijatelné
bezpečnosti omeprazolu ve spojení se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) při léčbě
infekce Helicobacter pylori u dětí ve věku 4 roky a starších s gastritidou k následujícím závěrům: míra
eradikace Helicobacter pylori: 74,2 % (23/31 pacientů) při kombinaci omeprazol + amoxicilin +
klarithromycin v porovnání s 9,4 % (3/32 pacientů) při kombinaci amoxicilin + klarithromycin.
Ohledně dyspeptických symptomů však nebyl prokázán žádný klinický přínos. Tato studie nedává
žádné informace o dětech mladších 4 let.