Ondansetron teva Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Průměrná biologická dostupnost u zdravých dobrovolníků po podání jedné 8mg tablety je přibližně 55-60%.
Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo přibližně 1,6 hodiny po perorální dávce. Neexistuje
přímá korelace mezi plazmatickými hladinami a antiemetickým účinkem.


Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny (in vitro) je 70 až 76 %.

Biotransformace
Ondansetron je metabolizován několika izoenzymy jaterního cytochromu P450 - CYP3A4, CYP2D6 a
CYP1A2. Nedostatek enzymu CYP2D6 (polymorfismus debrisochinu) neovlivňuje farmakokinetické
chování ondansetronu. Farmakokinetické vlastnosti ondansetronu se při opakovaném podávání nemění.

Eliminace
Clearance ondansetronu probíhá převážně prostřednictvím jaterního metabolismu. Metabolity se vylučují
močí a stolicí. Eliminační poločas je přibližně 3 hodiny.

Zvláštní skupiny pacientů

Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů ve věku 1 až 4 měsíce (n = 19), kteří podstupovali operaci, byla clearance
normalizovaná na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku 5 až 24 měsíců (n=22),
ale srovnatelná s clearance pacientů ve věku 3 až 12 let. Biologický poločas byl přibližně 6,7 hodin u dětí ve
věku 1 až 4 měsíce na rozdíl od 2,9 hodin u dětí ve věku 5 až 24 měsíců a 3 až 12 let. Rozdíly ve
farmakokinetických parametrech u dětí ve věku 1 až 4 měsíce mohou být částečně vysvětleny vyšším
podílem celkové tělesné vody u novorozenců a kojenců a vyšším distribučním objemem ve vodě rozpustných
léčiv jako je ondansetron.

U pediatrických pacientů ve věku od 3 do 12 let podstupujících jakýkoliv chirurgický zákrok s uvedením do
celkové anestezie byly absolutní hodnoty clearance a distribučního objemu nižší v porovnání s hodnotami u
dospělých pacientů. Oba parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a ve věku 12 let se hodnoty
již přibližovaly hodnotám naměřeným u mladých dospělých jedinců. Po normalizaci clearance a
distribučního objemu podle tělesné hmotnosti byly hodnoty těchto parametrů podobné u různých věkových
skupin pacientů. Dávkování podle tělesné hmotnosti kompenzuje změny farmakokinetiky v závislosti na
věku a je vhodné pro standardizaci systémové expozice u pediatrických pacientů.

Populační farmakokinetická analýza byla provedena po podání intravenózní dávky ondansetronu u subjektů (pacienti s onkologickým onemocněním, pacienti podstupující chirurgický zákrok a zdraví
dobrovolníci) ve věku 1 měsíc až 44 let. Na základě této analýzy, systémová expozice (AUC) ondansetronem
po perorálním nebo intravenózním podání u dětí a dospívajících byla srovnatelná s dospělými, výjimkou jsou
pouze děti ve věku 1 až 4 měsíce. Distribuční objem byl vztažen k věku a byl nižší u dospělých na rozdíl od
kojenců a dětí. Clearance byla vztažena k váze, ne k věku, s výjimkou kojenců ve věku 1 až 4 měsíce. Je
obtížné vyvodit, zdali bylo dodatečné snížení clearance vztaženo k věku u kojenců ve věku 1 až 4 měsíců
nebo pouze vlastní variabilitou způsobenou nízkým počtem studovaných subjektů v této věkové skupině.
Vzhledem ke skutečnosti, že pacienti mladší 6 měsíců budou pouze dostávat jednotlivou dávku při
pooperační nevolnosti a zvracení, není snížená clearance klinicky relevantní.

Starší populace
Studie časné fáze I u zdravých starších dobrovolníků prokázaly mírné, na věku závislé, snížení clearance a
prodloužení plazmatického poločasu ondansetronu na přibližně 5 hodin. Široká variabilita mezi jednotlivými
subjekty způsobila významné překrytí farmakokinetických parametrů mezi mladšími (< 65 let) a staršími
subjekty (≥ 65 let). Celkově nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti mezi mladšími a
staršími pacienty zařazenými do CINV klinických studií, které by podporovaly odlišné dávkování u starších
pacientů.

Na základě novějších modelů plazmatických koncentrací a odpovědí na expozici se předpokládá větší vliv
ondansetronu na QTcF u pacientů ≥ 75 let než u mladších dospělých. Pro intravenózní podání jsou uvedeny
konkrétní informace o dávce u pacientů starších 65 let a pacientů starších 75 let (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně závažným poškozením ledvin (clearance kreatininu 15-60 ml/min) jsou po i.v. podání
ondansetronu systémová clearance i distribuční objem sníženy, což má za následek mírný, avšak klinicky
nevýznamný nárůst poločasu eliminace (5,4 h). Ve studii provedené u pacientů s těžkým poškozením ledvin
léčených pravidelnou hemodialýzou (studie mezi dialýzami) se farmakokinetika ondansetronu podstatně
nezměnila.

Porucha funkce jater
U pacientů s těžkým poškozením jater systémová clearance ondansetronu významně snížena, což vede k
prodloužení poločasu eliminace (15-32 h) a perorální biologická dostupnost se blíží 100 % vzhledem ke
sníženému presystémovému metabolismu.