Nutramin vli Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce
Při i.v. podání mizí rozvětvené AK rychle z krevní plazmy, protože jsou rychle vychytávány z oběhu.
Ve tkáních pak (společně s AK, které se uvolnily při endogenní degradaci bílkovin) tvoří tzv. labilní
pool AK, z něhož AK vstupují do metabolických cest (anabolické: syntéza specifických bílkovin,
katabolické: transaminace, dekarboxylace, deaminace). Distribuční prostor rozvětvených AK tvoří
extra- a intracelulární tekutina organizmu.

Biotransformace
Metabolizmus rozvětvených AK u člověka je dobře prostudován. Liší se od metabolizmu ostatních
esenciálních AK; rozvětvené AK procházejí játry téměř nezměněné a jsou přednostně vychytávány
svalstvem, CNS, ledvinami a tukovou tkání. Především v těchto orgánech dochází k zabudovávání
rozvětvených AK do proteinů nebo k jejich katabolizmu.

První reakcí katabolizmu rozvětvených AK je reverzibilní transaminace (v mikrosomech) s 2-
oxoglutarátem jako kosubstrátem. (Vzniklé ketokyseliny mohou opět zpětně tvořit příslušné esenciální
AK.) Další reakcí je oxidační dekarboxylace multienzymovým komplexem (v mitochondriích) na
thioestery acyl-CoA, což je první nezvratná reakce v katabolizmu rozvětvených AK. Deriváty CoA,
které vznikají oxidační dekarboxylací, se pak odbourávají jako při β-oxidaci mastných kyselin, při níž
jsou však pro rozvětvenost řetězce nutné zvláštní reakce. Leucin má šestistupňovou degradaci a je
aminokyselinou ketogenní, valin desetistupňovou a je aminokyselinou glukogenní. Isoleucin má část
glykogenní i ketogenní. Do citrátového cyklu, který je hlavní metabolickou cestou intermediárního
metabolizmu, vstupuje pak leucin přes acetyl-CoA, valin a isoleucin přes sukcinát. Zde slouží
rozvětvené AK jako zdroj energie především v zátěžových situacích vstupem do glukózového cyklu; za
těchto stavů může až 70 % rozvětvených AK vstupovat do glukózového cyklu. Rozvětvené AK mohou
ale sloužit jako energetický substrát i u stavů, kde již vázne utilizace glukózy a mastných kyselin.
Rozvětvené AK jsou jediné, které mohou být ve svalu (kosterním i srdečním) přímo oxidovány a slouží
tedy jako zdroj energie pro sval. Rozvětvené AK tedy brání proteinovému katabolizmu a stimulují
proteosyntézu (částečně snad i přímou vazbou na ribosomální RNA); účastní se rovněž při syntéze lipidů
a při stimulaci sekrece inzulinu. Leucin v játrech stimuluje tvorbu bílkovin akutní fáze a
prokoagulačních proteinů (fibrinogenu); v srdečním svalu pětinásobné zvýšení koncentrace leucinu
zvyšuje proteosyntézu o 50–80 % a tlumí proteodegradaci.

Eliminace
Exkrece AK: Všechny AK cirkulující v krvi jsou filtrovány do glomerulů; jejich resorpce z tubulární
tekutiny ve stočené části proximálních tubulů je prakticky úplná, takže za normálních okolností
(normální koncentrace AK v plazmě) se všechny přirozeně se vyskytující AK vrátí do krve a neobjeví
se v definitivní moči. Resorpce se uskutečňuje aktivním přenašečovým systémem. Renální vylučování
AK při jejich i.v. přívodu: rozvětvené AK jsou kompletně reabsorbovány, i když se jejich plazmatická
koncentrace zvýší 5x až 10x. Množství event. do moči vyloučených AK ovšem závisí na jejich obsahu
v infundovaném roztoku. V každém případě však celkové množství do moče vyloučených AK
představuje pouze malou část i.v. podaného množství – méně než 4 %. Malnutrice neovlivňuje výrazně
renální clearanci AK; vylučování rozvětvených AK do moče se ovšem může zvýšit, což je způsobeno
změnami jejich obsahu v plazmě, a nikoliv změnami renální clearance.

Nutramin VLI tedy přispívá k normalizaci patologického aminogramu a k úpravě metabolických cest
AK při zátěžových a katabolických stavech.