Memantin sandoz Předávkování

Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze
omezené.

Symptomy: relativně velká předávkování (200 mg a 105 mg/den po dobu 3 dnů) byla spojena buď
pouze se symptomy jako je únava, slabost a/nebo průjem nebo se žádné symptomy neobjevily. Při
předávkování, které nepřesáhlo 140 mg nebo jeho výše nebyla známa, se u pacientů projevily
symptomy ovlivnění centrálního nervového systému (zmatenost, ospalost, somnolence, vertigo,
agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy chůze) a/nebo trávicího traktu (zvracení a průjem).

Při nejsilnějším předávkování pacient přežil perorální požití celkové dávky 2000 mg memantinu se
známkami ovlivnění centrálního nervového systému (kóma trvající 10 dní, později diplopie a
agitovanost). Pacientovi byla poskytnuta symptomatická léčba a plazmaferéza. Pacient přežil bez
trvalých následků.

V případě jiného velkého předávkování pacient rovněž přežil a uzdravil se. Pacient dostal 400 mg
memantinu perorálně. U pacienta se objevily symptomy ovlivnění funkce centrálního nervového
systému jako je neklid, psychóza, zrakové halucinace, zvýšená pohotovost ke křečím, somnolence,
stupor a bezvědomí.

Léčba: při předávkování je léčba symptomatická. Specifické antidotum intoxikace nebo předávkování
neexistuje. Podle potřeby je k odstranění léčivé látky nutno použít standardní klinické postupy, např.
výplach žaludku, aktivní uhlí (přerušení případného enterohepatálního oběhu), acidifikace moči a
forsírovaná diuréza.

Pokud se projeví známky a příznaky nadměrné stimulace centrálního nervového systému (CNS), musí
se pečlivě zvážit symptomatická léčba.