Licobondrat Interakce

Interakce léčivých přípravků s potravinami
Biologická dostupnost perorálně podané kyseliny ibandronové je v přítomnosti potravy obecně
snížena. V souladu s nálezy ze studií na zvířatech interferují s absorpcí přípravku Licobondrat zvláště
výrobky obsahující vápník, včetně mléka, a jiné polyvalentní kationty (jako jsou hliník, hořčík,
železo). Pacientky mají tedy před požitím přípravku Licobondrat dodržet celonoční lačnění (alespoň hodin) a nemají přijímat potravu další hodinu po požití přípravku Licobondrat (viz bod 4.2).

Interakce s jinými léčivými přípravky
Metabolické interakce nejsou považovány za pravděpodobné, protože kyselina ibandronová
neinhibuje hlavní lidské jaterní izoenzymy P450 a bylo prokázáno, že u potkanů neindukuje jaterní
systém cytochromu P450 (viz bod 5.2). Kyselina ibandronová se vylučuje pouze ledvinami a
nepodléhá žádné biotransformaci.

Přípravky s vápníkem, antacida a některé perorální přípravky obsahující polyvalentní kationty
Přípravky s vápníkem, antacida a některé perorální léčivé přípravky obsahující polyvalentní kationty
(jako jsou hliník, hořčík, železo) pravděpodobně interferují s absorpcí přípravku Licobondrat.
Pacientky tedy nemají jiný perorální léčivý přípravek užít alespoň 6 hodin před a 1 hodinu po požití
přípravku Licobondrat.

Kyselina acetylsalicylová a NSAIDs
Vzhledem k tomu, že podání kyseliny acetylsalicylové, nesteroidních protizánětlivých léčivých
přípravků (NSAIDs) a bisfosfonátů je spojeno s gastrointestinálním podrážděním, je třeba při jejich
souběžném podání dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.4).
H2 blokátory nebo inhibitory protonové pumpy
Při porovnávání měsíčního a denního dávkovacího režimu u více než 1500 pacientek zahrnutých do
studie BM16549 bylo zjištěno, že po jednom roce 14% z nich užívá blokátory histaminu (H2) nebo
inhibitory protonové pumpy a po dvou letech užívá tyto léky 18% pacientek. V této skupině pacientek
byly účinky přípravku Licobondrat na horní část gastrointestinálního traktu při podávání dávky mg jednou měsíčně podobné jako u pacientek léčených přípravkem Licobondrat v dávce 2,5 mg
jednou denně.
U zdravých mužských-dobrovolníků a u postmenopauzálních žen vedlo intravenózní podání
ranitidinu ke zvýšení biologické dostupnosti kyseliny ibandronové zhruba o 20%, pravděpodobně v
důsledku snížené kyselosti žaludku. Protože však toto zvýšení je v mezích normální variability
biologické dostupnosti kyseliny ibandronové, není při podání přípravku Licobondrat současně s Hblokátory nebo jinými léčivými látkami zvyšujícími pH žaludku nutná úprava dávky.