Při dlouhodobých studiích (až 1 rok) na potkanech a psech nebyly pozorovány žádné výrazné toxické účinky ani u jednoho z druhů až do dávek okolo 100 mg/kg/den p.o. Při vysokých perorálních dávkách lze za potenciální cílové orgány označit játra a asi i ledviny.
Při dvouleté studii karcinogenity u myší nebyly zjištěny žádné neoplastické nebo jiné abnormální nálezy související s léčbou až do dávky 130 mg/kg/den p.o. (samci) a 156 mg/kg/den p.o. (samice). Ve dvouleté studii karcinogenity u potkanů při nejvyšším dávkování, 69 mg/kg/den p.o, byla u samců pozorována zvýšená incidence jaterních tumorů. Změny, které mohou být spojeny s proliferací peroxisomů, jsou druhově specifické, neboť nebyly pozorovány při studiích karcinogenity u myší nebo při jiných studiích u myší, psů nebo opic.
Během studií při perorálním podávání vysokých dávek terbinafinu opicím byly pozorovány refrakční 5/6 nepravidelnosti v retině při vyšších dávkách (hodnota bez toxického účinku byla 50 mg/kg). Tyto nepravidelnosti byly spojeny s přítomností metabolitů terbinafinu v oční tkáni a zmizeli po ukončení podávání látky. Nebyly spojeny s histologickými změnami.
Standardní sestava in vitro a in vivo testů genotoxicity neprokázaly žádnou evidenci mutagenního nebo klastogenního potenciálu léčiva.
Při studiích na potkanech nebo králících nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu nebo jiné reprodukční parametry.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ