Akutní toxicita Silymarin se na potkanech a myších po jednorázové orální aplikaci prokázal jako prakticky netoxický, takže LD50 je možné přiřadit hodnotu > 2000 mg/ kg.
Chronická toxicita Při dlouhodobých testech trvajících max. 12 měsíců byly podávány potkanům a psům perorálně dávky 2500 resp. 1200 mg silymarinu/ kg. Při tom ani laboratorní výsledky ani patologicko-anatomické nálezy nenaznačují toxické účinky.
Reprodukční toxicita Pokusy na potkanech a králících týkající se fertility včetně prenatální, perinatální a postnatální toxicity nesvědčí o nežádoucích účincích na různá stádia reprodukce (max. testovaná dávka: 2500 mg/ kg). Zejména nebyl prokázán teratogenní potenciál silymarinu.
Mutagenní potenciál Testy silymarinu in vitro a in vivo skončily s negativním výsledkem.
Kancerogenita Odpovídající studie in vivo na hlodavcích nebyly dosud provedeny.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ