Jodid merck Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jodová terapie
ATC kód: H03CA


Dostatečný přísun jodu je nezbytný pro endogenní syntézu hormonů štítné žlázy a pro normální funkci
a morfologii štítné žlázy. Nedostatečný přísun jodu je možnou příčinou onemocnění, které může vést
ke vzniku endemické strumy a v extrémních případech k vrozenému kretenismu.

Po aktivním transportu jodu přes bazální membránu do epiteliálních buněk folikulů štítné žlázy
následuje jeho oxidace a navázání (jodace) na tyrozolové zbytky v molekule tyreoglobulinu v poloze a také částečně v poloze 5 aromatického kruhu. Výsledný monojodtyrozin a dijodotyrozin se vzájemně
spojují a vytvářejí trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4). Spojování vyžaduje kyslík, který poskytují
peroxidázy.

Pro substituci jodového deficitu je nutné fyziologické množství jodu (až do přibližně mikrogramů), které zabraňuje vývoji strumy z nedostatku jodu, normalizuje velikost štítné žlázy u
novorozenců, dětí a dospívajících a také způsobuje vyrovnání některých porušených biochemických
parametrů (poměr T3/T4, TSH).

Farmakologicky účinné dávky jodu (více než 1 mg/den) mohou mít následující účinky:

a) Wolff-Chaikoffův efekt: nadbytek jodu vede k inhibici organifikace jodu. Dlouhodobý nadbytek
jodu má za následek snížení vychytávání jodu. Přetrvávání Wolf-Chaikoffova efektu může za
patologických podmínek vést k hypotyreóze a vzniku strumy.
b) Snížení obratu jodu ve štítné žláze a snížení koloidální proteolýzy má za následek snížení
uvolnění hormonů. Tento efekt je zvláště zvýrazněn při hypertyreóze a zvláště u autoimunních
onemocnění štítné žlázy spojených se sníženou perfuzí štítné žlázy, redukcí velikosti a ztvrdnutí
štítné žlázy.