Jodid draselný hameln Fertilita, těhotenství a kojení

Při podávaní jodidu těhotným ženám byli zaznamenaný teratogenní účinky např. vrozená
struma a hypotyreóza.

Avšak v případě radiační havárie použití jodidu draselného jako blokátoru štítné žlázy
v nízkých dávkách a v průběhu krátkého časového období není kontraindikováno.
Profylaktické podání jodidu těhotným ženám je účinné i pro plod.

Počet podaných dávek jodidu draselného v těhotenství má být minimální. Dlouhodobé
podávaní jódu v oblastech s jeho sníženým obsahem, může vést k blokádě štítné žlázy u
matky nebo u plodu, i s možným následkem ve vývoji plodu. Pokud je jodid užit v pozdním
těhotenství, doporučuje se u novorozence monitorovat funkci štítné žlázy. To je rutinní
postup při skreeningovém vyšetření novorozenců. U novorozenců, kterým byl podán jodid
draselný v prvých týdnech života, má být monitorována hladina TSH a pokud je třeba i
hladina T4 a v případě potřeby se stanoví vhodná substituční léčba.

Těhotné ženy s hypertyreózou nesmí užívat jodid draselný pro riziko vzniku blokády štítné
žlázy u plodu.

Jód je aktivně transportován do mateřského mléka, přesto kojící matky můžou pokračovat
v kojení (viz bod 5.2). Množství jodidu v mateřském mléce je příliš malé na to, aby ochránilo
dítě. Proto se dětem jodid draselný musí také podat.