Ivabradin teva Užívání po expiraci, upozornění a varování

Nedostatečný přínos na klinické výsledky u pacientů se symptomatickou chronickou stabilní anginou
pectoris
Ivabradin je indikován pouze k symptomatické léčbě chronické stabilní anginy pectoris, protože nemá
příznivý vliv na kardiovaskulární výsledky, např. infarkt myokardu nebo kardiovaskulární úmrtí (viz
bod 5.1).

Měření srdeční frekvence
Jelikož srdeční frekvence může mít významné výkyvy v průběhu času, je třeba zvážit opakované
měření srdeční frekvence, EKG nebo ambulantní 24hodinové monitorování před zahájením léčby
ivabradinem a u pacientů již léčených ivabradinem, u nichž se uvažuje o titraci dávky. Platí to i pro
pacienty s nízkou srdeční frekvencí, zejména pokud srdeční frekvence klesne pod 50 tepů za minutu,
nebo po snížení dávky (viz bod 4.2).

Srdeční arytmie
Ivabradin není účinný v léčbě nebo prevenci srdečních arytmií a pravděpodobně ztrácí svou účinnost,
pokud se objeví tachyarytmie (např. ventrikulární nebo supraventrikulární tachykardie). Ivabradin tedy
není doporučován u pacientů s fibrilací síní nebo jinými srdečními arytmiemi, které zasahují do funkce
sinusového uzlu.


U pacientů léčených ivabradinem je riziko vzniku fibrilace síní vyšší (viz bod 4.8). Fibrilace síní byla
častější u pacientů, kteří současně užívali amiodaron nebo silná antiarytmika I. třídy. Doporučuje se
pravidelně klinicky monitorovat pacienty léčené ivabradinem ohledně výskytu fibrilace síní (trvalé
nebo paroxysmální), což má také zahrnovat monitoring EKG, pokud je klinicky indikováno (např. v
případě obnovení anginy pectoris, palpitací, nepravidelného tepu).
Pacienti mají být informováni o projevech a příznacích fibrilace síní a mají být poučeni, aby při jejich
výskytu kontaktovali svého lékaře.
Pokud se během léčby objeví fibrilace síní, je třeba pečlivě přehodnotit poměr přínosů a rizik při
pokračování léčby ivabradinem.
Pacienti s chronickým srdečním selháním s poruchami intraventrikulárního vedení (blokáda levého
Tawarova raménka, blokáda pravého Tawarova raménka) a komorovou dyssynchronií mají být pečlivě
sledováni.

Použití u pacientů s AV blokádou 2. stupně
Ivabradin není doporučován u pacientů s AV blokádou 2. stupně.

Použití u pacientů s nízkou tepovou frekvencí
Léčba ivabradinem nesmí být zahajována u pacientů s klidovou tepovou frekvencí před léčbou pod tepů za minutu (viz bod 4.3).
Pokud se během léčby tepová frekvence v klidu trvale sníží pod 50 tepů za minutu nebo se u pacienta
objeví symptomy vztahující se k bradykardii jako závratě, únava nebo hypotenze, dávka musí být
titrována směrem dolů a pokud přetrvává tepová frekvence nižší než 50 tepů za minutu nebo pokud
přetrvávají symptomy bradykardie, léčba musí být ukončena (viz bod 4.2).

Kombinace s blokátory kalciových kanálů
Současné podávání ivabradinu s blokátory kalciového kanálu snižujícími tepovou frekvenci jako
verapamil nebo diltiazem je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.5). Při kombinaci ivabradinu s nitráty
a blokátory kalciového kanálu dihydropyridinového typu jako amlodipin nebyly zjištěny problémy
týkající se bezpečnosti. Účinnost ivabradinu navíc v kombinaci s blokátory kalciového kanálu
dihydropyridinového typu nebyla prokázána (viz bod 5.1).

Chronické srdeční selhání
Pro zvážení léčby ivabradinem musí být srdeční selhání stabilní. Ivabradin musí být používán s
opatrností u pacientů se srdečním selháním s funkční klasifikací NYHA IV vzhledem k omezenému
množství údajů u této populace pacientů.

Cévní mozková příhoda
Použití ivabradinu se nedoporučuje bezprostředně po cévní mozkové příhodě, protože nejsou k
dispozici údaje týkající se těchto situací.

Vizuální funkce
Ivabradin ovlivňuje retinální funkci). Nebyl zaznamenán toxický účinek dlouhodobé léčby
ivabradinem na retinu (viz bod 5.1). Pokud se objeví jakékoli neočekávané zhoršení vizuální funkce,
mělo by být zváženo ukončení léčby. Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s retinitis pigmentosa.

Pacienti s hypotenzí


Údaje u pacientů s mírnou až středně těžkou hypotenzí jsou omezené a ivabradin má proto být u těchto
pacientů používán s opatrností. Ivabradin je kontraindikován u pacientů s těžkou hypotenzí (krevní
tlak < 90/50 mmHg) (viz bod 4.3).

Fibrilace síní - srdeční arytmie
Pokud je u pacientů léčených ivabradinem zahajována farmakologická kardioverze, nebylo prokázáno
riziko (nadměrné) bradykardie při návratu k sinusovému rytmu. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsou
k dispozici dostatečné údaje, neurgentní DC-kardioverze má být zvažována 24 hodin po poslední
dávce ivabradinu.

Použití u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT nebo léčených přípravky prodlužujícími QT
interval
Ivabradin nemá být použit u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT nebo léčených přípravky
prodlužujícími QT interval (viz bod 4.5). Pokud se taková kombinace jeví jako nezbytná, je potřeba
pečlivě sledovat srdeční funkce.
Snížení tepové frekvence způsobené ivabradinem může vyvolat prodloužení intervalu QT, což může
způsobit závažné arytmie, zvláště Torsade de pointes.

Hypertonici vyžadující změnu léčby krevního tlaku
Pokud u pacientů s chronickým srdečním selháním léčených ivabradinem dochází ke změně léčby, je
třeba monitorovat krevní tlak ve vhodném intervalu (viz bod 4.8).

Pomocné látky
Laktóza
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, s vrozeným deficitem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat.