Isame Interakce

Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzivní účinky
irbesartanu; ISAME však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako např. s beta-
blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. Předchozí
léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při zahájení terapie
přípravkem ISAME (viz bod 4.4).


Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: data z klinických studií ukázala, že duální blokáda
systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE,
blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků,
jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání
s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotenzinový systém by mohlo současné podávání diuretik
šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo jiných
léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin) vést k vzestupu sérového
draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4).
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin. Podobné účinky byly zatím
velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je
prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia v séru.
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotenzinu II podávány společně s nesteroidními
protizánětlivými přípravky (tj. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou (> 3 g/den)
a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben.
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotenzinu II a NSAID, může zvyšovat
riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení hladiny
draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje podání
kombinace zvláště u starších osob. Pacienti mají být přiměřeně hydratováni a má se zvážit sledování
renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita.
Repaglinid: irbesartan má potenciál inhibovat OATP1B1. V klinické studii bylo hlášeno, že irbesartan
zvýšil hodnoty Cmax a AUC repaglinidu (substrát OATP1B1) 1,8krát, respektive 1,3krát, pokud byl
podáván 1 hodinu před repaglinidem. V jiné studii nebyly hlášeny žádné relevantní farmakokinetické
interakce, pokud byly tyto dva léky podávány současně. Proto může být nutná úprava dávky
antidiabetické léčby, jako je repaglinid (viz bod 4.4).
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna.