Hipres Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, dihydropyridinové deriváty, ATC kód:


C08CA
Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátorem pomalých kalciových kanálů neboli
antagonistou kalciových iontů) - inhibuje tedy transmembránový transport kalciových iontů do
srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.

Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na
hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí,
nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického poškození
myokardu dvěma mechanismy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload),
proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává
stabilní, snížení zátěže vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových
nároků v myokardu.
2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví
koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených
oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů
s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).

U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování jedenkrát denně klinicky významně snižuje krevní
tlak (vleže i vestoje) po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání
amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.

U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance
fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a dobu do vzniku 1 mm deprese úseku ST na
EKG, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu.

Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy ani změny jejich
plazmatických koncentrací; podávání amlodipinu je vhodné i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.

Použití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)

Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)
byla hodnocena v nezávislé multicentrické randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované
studii s 1 997 pacienty; CAMELOT (Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences of
Thrombosis). Z těchto pacientů bylo navíc po dobu 2 let ke standardní léčbě statiny, beta-blokátory,
diuretiky a kyselinou acetylsalicylovou 663 pacientů léčeno amlodipinem 5-10 mg, 673 pacientů
enalaprilem 10-20 mg a 655 pacientů placebem. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
Výsledky ukazují, že léčba amlodipinem byla u pacientů s ICHS spojována s nižším počtem
hospitalizací kvůli angině pectoris a revaskularizačním procedurám.

Tabulka 1. Incidence klinicky signifikantních výsledků ve studii CAMELOT
Poměr kardiovaskulárních příhod,
počet (%) Amlodipin vs. placebo
Výsledek Amlodipin Placebo Enalapril Poměr rizika (95% CI) Hodnota P
Primární cílový parametr
Kardiovaskulární nežádoucí
účinky 110 (16,6)
(23,1) 136 (20,2)
0,69 (0,0,88) 0,Jednotlivé složky
Koronární revaskularizace 78 (11,8) (15,7) 95 (14,1)
0,73 (0,0,98) 0,Hospitalizace pro anginu
pectoris 51 (7,7) 84 (12,8) 86 (12,8)
0,58 (0,0,82) 0,Nefatální infarkt myokardu 14 (2,1) 19 (2,9) 11 (1,6) 0,73 (0,1,46) 0,

Cévní mozková příhoda nebo
TIA 6 (0,9) 12 (1,8) 8 (1,2)
0,50 (0,1,32) 0,Kardiovaskulární smrt 5 (0,8) 2 (0,3) 5 (0,7) 2,46 (0,12,7) 0,Hospitalizace pro městnavé
srdeční selhání 3 (0,5) 5 (0,8) 4 (0,6)
0,59 (0,2,47) 0,Resuscitovaná srdeční zástava 0 4 (0,6) 1 (0,1) NA 0,Nově vzniklá periferní
vaskulární choroba 5 (0,8) 2 (0,3) 8 (1,2) 2,6 (0,50-13,4) 0,Zkratky: CI – konfidenční interval, TIA – tranzitorní ischemická ataka

Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a zátěžové testy v kontrolované klinické studii u pacientů se srdečním
selháním NYHA třídy II-IV prokázaly, že amlodipin nevede ke klinickému zhoršení při měření
tolerance ke cvičení, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.

Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) navržená k hodnocení pacientů se srdečním selháním třídy
NYHA III-IV, kteří užívali digoxin, diuretika a ACE inhibitory prokázala, že amlodipin u pacientů se
srdečním selháním nevede ke zvýšenému riziku mortality nebo kombinace mortality a morbidity.

V následné dlouhodobé placebem kontrolované studii (PRAISE 2) s amlodipinem u pacientů se
srdečním selháním třídy NYHA III a IV bez klinických symptomů nebo objektivních nálezů
naznačujících přítomnost ischemické choroby, na stálých dávkách ACE inhibitorů, digitalisu
a diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné
populaci byl amlodipin spojován se zvýšením hlášení plicního edému.

Studie léčby prevence srdečního infarktu (ALLHAT)
Randomizovaná dvojitě zaslepená studie morbidity-mortality zvaná ALLHAT (Antihypertensive and
Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial) byla vedena pro porovnání novějších
možností léčby: amlodipin 2,5 mg-10 mg/den (blokátor kalciového kanálu) nebo lisinopril 40 mg/den (ACE inhibitor) jako léčba první volby k thiazidovému diuretiku chlortalidonu 12,25 mg/den u lehké až středně těžké hypertenze.

Celkový počet 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 let a vyšším bylo randomizováno a sledováno
průměrně 4,9 let. Pacienti měli nejméně jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, včetně
předchozího infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (> 6 měsíců před zařazením do studie)
nebo dokumentovanou jinou aterosklerotickou cerebrovaskulární chorobu (celkem 51,5 %), diabetes
typu 2 (36,1 %), HDL-C < 35 mg/dl (11,6 %), hypertrofii levé komory diagnostikovanou
elektrokardiogramem nebo echokardiografem (20,9 %), současné kouření (21,9 %).

Primárním cílovým parametrem byla kombinace fatální kardiovaskulární choroby nebo nefatálního
infarktu myokardu. Nebyl pozorován signifikantní rozdíl primárního cílového parametru mezi léčbou
založenou na amlodipinu a léčbou založenou na chlortalidonu: RR 0,98 95% CI (0,90-1,07) p=0,65.
Mezi sekundárními cílovými parametry byla incidence srdečního selhání (součást kombinovaného
kardiovaskulárního cílového parametru) byla signifikantně vyšší v amlodipinové skupině v porovnání
se skupinou s chlortalidonem (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95% CI [1,25-1,52] p<0,001). Nebyl však
pozorován signifikantní rozdíl v mortalitě ze všech příčin mezi léčbou založenou na amlodipinu
a léčbou založenou na chlortalidonu RR 0,96 95% CI [0,89-1,2] p=0,20.

Pediatrická populace
Ve studii s 268 dětmi ve věku 6-17 let s predominantní sekundární hypertenzí bylo prokázáno, že obě
dávky amlodipinu, 2,5 mg a 5 mg, snižovaly systolický krevní tlak významně více než placebo. Rozdíl
mezi oběma dávkami nebyl statisticky významný.

Dlouhodobý účinek amlodipinu na růst, dospívání a celkový rozvoj nebyl studován. Dlouhodobá
účinnost léčby amlodipinem v dětství ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti


nebyla rovněž vyhodnocena.