Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Gabapentin Teva 600 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Gabapentin Teva 600 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje gabapentinum 600 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Gabapentin Teva 600 mg potahované tablety
Bílé až téměř bílé potahované tablety oválného tvaru, se zkosenými hranami.
Na jedné straně vyraženo “7173” a na druhé straně vyraženo “93”.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Epilepsie:
Gabapentin je indikován jako přídatná léčba při léčbě parciálních záchvatů se sekundární
generalizací nebo bez ní u dospělých a dětí od 6 let věku (viz bod 5.1).

Gabapentin je indikován jako monoterapie při léčbě parciálních záchvatů se sekundární
generalizací nebo bez ní u dospělých a dospívajících od 12 let věku.

Léčba periferní neuropatické bolesti:
Gabapentin je indikován k léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická
neuropatie a postherpetická neuralgie, u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
V Tabulce 1 je popsáno titrační schéma pro zahájení léčby u všech indikací, doporučuje se pro
dospělé a děti od 12 let věku. Doporučené dávkování pro děti mladší 12 let je popsáno
samostatně níže.

Pro nižší dávky, kterých nelze dosáhnout touto silou, jsou k dispozici jiné síly a lékové formy.



Tabulka Dávkovací schéma – úvodní titrace
1. den 2. den 3. den
300 mg 1x denně 300 mg 2x denně 300 mg 3xdenně

Vysazení gabapentinu
Pokud je nutné léčbu gabapentinem ukončit, pak podle současné klinické praxe je nutné toto
provádět postupně, po dobu alespoň jednoho týdne, a to u každé indikace.

Epilepsie
Epilepsie obvykle vyžaduje dlouhodobou léčbu. Dávkování je stanoveno ošetřujícím lékařem
podle individuální snášenlivosti a účinnosti.

Dospělí a dospívající:
V klinických studiích bylo účinné dávkovací rozmezí 900-3600 mg/den. Léčbu je možné
zahájit podle titračního schématu popsaného v Tabulce 1 nebo podáním dávky 300 mg 3x
denně v 1. den. Poté je možné dávku dále zvyšovat po dávkách 300 mg/den každé 2-3 dny až
na maximální dávku 3600 mg/den, v závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti
každého pacienta. U některých pacientů může být vhodná pomalejší titrace gabapentinu.
Nejkratší doba k dosažení dávky 1800 mg/den je jeden týden, k dosažení 2400 mg/den dva
týdny a k dosažení 3600 mg/den tři týdny. V dlouhodobých otevřených klinických studiích
byly dobře tolerovány dávky až do 4800 mg/den. Celková denní dávka musí být rozdělena do
dílčích dávek. Aby se zabránilo nástupu křečí, nesmí maximální interval mezi dvěma po
sobě jdoucími dávkami překročit 12 hodin.

Děti ve věku od 6 let a starší:
Zahajovací dávka by měla být v rozmezí 10-15 mg/kg/den a účinné dávky je dosaženo
postupnou titrací přibližně během 3 dnů. Účinná dávka gabapentinu u dětí starších 6 let je 35 mg/kg/den. V dlouhodobé klinické studii byly dávky až do 50 mg/kg/den dobře snášeny.
Celková denní dávka musí být rozdělena do 3 dílčích dávek, maximální interval mezi po sobě
jdoucími dávkami nesmí překročit 12 hodin.

Pro optimalizaci léčby gabapentinem není nutná kontrola plazmatických hladin gabapentinu.
Gabapentin může být dále používán v kombinaci s jinými antiepileptickými přípravky, bez
obav o změny plazmatických koncentrací gabapentinu nebo sérových koncentrací jiných
antiepileptik.

Perifierní neuropatická bolest

Dospělí
Léčbu je možné zahájit podle titračního schématu popsaného v Tabulce 1. Případně může být
zahajovací dávka 900 mg/den podána ve 3 stejně velkých dávkách. Poté je možné dávku
zvyšovat po dávkách 300 mg/den každé 2-3 dny až na maximální dávku 3600 mg/den, v
závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti každého pacienta. U některých pacientů
může být vhodná pomalejší titrace dávkování gabapentinu. Nejkratší doba k dosažení dávky
1800 mg/den je jeden týden, k dosažení 2400 mg/den dva týdny a k dosažení 3600 mg/den tři
týdny.
Účinnost a bezpečnost při léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická
neuropatie a postherpetická neuralgie, nebyla v léčebném období delším než 5 měsíců v
klinických studiích zjišťována. Vyžaduje-li pacient léčbu periferní neuropatické bolesti déle
než 5 měsíců, je na ošetřujícím lékaři, aby vyhodnotil klinický stav pacienta a rozhodl o
nutnosti další léčby.

Doporučení pro všechny indikace
Zvyšování dávky u pacientů s celkově špatným zdravotním stavem, tj. s nízkou tělesnou
hmotností, po transplantacích apod., má probíhat pomaleji, buď za použití nižších dávek nebo
delších intervalů mezi zvyšováním dávek.

Starší pacienti (ve věku nad 65 let)
Starší pacienti mohou vyžadovat úpravu dávky vzhledem ke snižující se funkci ledvin s věkem
(viz Tabulka 2). U starších pacientů mohou být častější somnolence, periferní otoky a asténie.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo u dialýzovaných pacientů by měla být dávka
upravena, jak je popsáno v Tabulce 2. Pro pacienty s ledvinnou nedostatečností je možné
použít tobolky s obsahem gabapentinu 100 mg.

Tabulka
DÁVKOVÁNÍ GABAPENTINU U DOSPĚLÝCH PODLE FUNKCE LEDVIN
Clearance kreatininu (ml/min) Celková denní dávka a (mg/den)
≥80 900-50-79 600-30-49 300-15-29 150 b -<15 c 150 b -a Celkovou denní dávku je nutno rozdělit do 3 dávek. Snížené dávkování je pro pacienty
s poškozením ledvin (clearance kreatininu < 79 ml/min).
b Denní dávka 150 mg se podává jako 300 mg obden.
c U pacientů s clearance kreatininu < 15 ml/min se denní dávka snižuje v poměru ke clearance
kreatininu (např. pacient s clearance kreatininu 7,5 ml/min by měl užívat polovinu denní
dávky pacienta s clearance kreatininu 15 ml/min).

Pacienti na hemodialýze
U anurických hemodialyzovaných pacientů, kteří dosud nedostávali gabapentin, se doporučuje
úvodní dávka 300 až 400 mg, a dále 200 až 300 mg gabapentinu po každých 4 hodinách
hemodialýzy. Ve dnech, kdy neprobíhá hemodialýza, by neměla léčba gabapentinem probíhat.
Pro pacienty s poškozením ledvin, kteří podstupují hemodialýzu, se udržovací dávka
gabapentinu stanovuje podle doporučení uvedených v Tabulce 2. K udržovací dávce se navíc
doporučuje přidat po každých 4 hodinách dialýzy dávku 200-300 mg gabapentinu.

Způsob podání
Perorální podání.

Potahované tablety se podávají s jídlem nebo bez jídla, polykjí se vcelku a zapíjí dostatečným
množstvím tekutiny (např. sklenice vody).

4.3 Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou
v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR)
V souvislosti s léčbou gabapentinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR),
včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a
lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život
ohrožující nebo fatální. Pacienti mají být při předepisování léku upozorněni na známky a
příznaky těchto kožních nežádoucích účinků a je nutné je pečlivě sledovat. Pokud se objeví
známky a příznaky naznačující tyto nežádoucí účinky, je třeba gabapentin okamžitě vysadit a
zvážit alternativní léčbu (dle potřeby).

Pokud se u pacienta užívajícího gabapentin rozvinuly závažné nežádoucí účinky jako SJS,
TEN nebo DRESS, nesmí být u tohoto pacienta léčba gabapentinem nikdy znovu zahájena.

Anafylaxe
Gabapentin může způsobovat anafylaxi. Známky a příznaky u hlášených případů zahrnovaly
dušnost, otok rtů, krku a jazyka a hypotenzi vyžadující akutní léčbu. Pacienty je třeba poučit,
aby v případě výskytu známek nebo příznaků anafylaxe, přestali gabapentin užívat a ihned
vyhledali lékařskou péči.

Sebevražedné představy a chování
U pacientů léčených antiepileptickými přípravky v různých indikacích byly hlášeny
sebevražedné představy a chování. Rovněž meta-analýza randomizovaných placebem
kontrolovaných studií antiepileptických přípravků ukázala na mírně zvýšené riziko
sebevražedných představ a chování. Mechanizmus tohoto rizika není znám. Po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů léčených gabapentinem pozorovány případy sebevražedných
představ a chování (viz bod 4.8).

Pacienti (a ošetřovatelé) musí být poučeni o nutnosti vyhledat lékařskou péči, objeví-li se
známky sebevražedných představ a chování. Pacienty je nutné monitorovat pro příznaky
sebevražedných představ a chování a zvážit vhodnou léčbu. V případě sebevražedných
představ a chování je třeba zvážit přerušení léčby gabapentinem.

Akutní pankreatitida
Onemocní-li pacient léčený gabapentinem akutní pankreatitidou, je třeba zvážit ukončení
léčby (viz bod 4.8).

Záchvaty
Přestože nebyl u gabapentinu pozorován rebound fenomén, náhlé vysazení antikonvulziv u
epileptických pacientů může přivodit status epilepticus (viz bod 4.2).

Tak jako u jiných antiepileptických přípravků se po použití gabapentinu může u některých
pacientů objevit zvýšení frekvence záchvatů nebo nový typ záchvatů.

Tak jako u jiných antiepileptických přípravků bývá pokus o vysazení přídatné antiepileptické
léčby u refrakterních pacientů, kteří dosud užívali více než jeden antiepileptický přípravek, a
zavedení monoterapie gabapentinem, málo úspěšný.

Gabapentin není účinný při léčbě primárně generalizovaných záchvatů, jako jsou absence a
může u některých pacientů tyto záchvaty zhoršit. Proto je třeba u pacientů se smíšenými
záchvaty včetně absencí gabapentin používat s opatrností.

Léčba gabapentinem byla spojena se závratěmi a somnolencí, což by mohlo zvýšit výskyt
náhodného zranění (pádu) u starší populace. Po uvedení přípravku na trh byly rovněž hlášeny
případy ztráty vědomí, zmatenosti a mentální poruchy. Proto je třeba pacientům doporučit, aby
postupovali opatrně, dokud se dobře neobeznámí s potenciálními účinky tohoto léčivého
přípravku.

Souběžné užití s opioidy a jinými přípravky způsobujícími útlum CNS
U pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu s přípravky způsobujícími útlum centrálního
nervového systému (CNS), včetně opioidů, je třeba pečlivě sledovat příznaky útlumu CNS,
jako jsou somnolence, sedace a respirační deprese. U pacientů, kteří užívají gabapentin a
morfium souběžně může dojít ke zvýšení koncentrace gabapentinu. Dávka gabapentinu nebo
souběžně užívaných přípravků způsobujících útlum CNS, včetně opioidů, má být přiměřeně
snížena (viz bod 4.5).

Při předepisování gabapentinu souběžně s opioidy se doporučuje opatrnost kvůli riziku útlumu
CNS. V populační, observační, vnořené případové kontrolní studii uživatelů opioidů bylo
společné předepisování opioidů a gabapentinu spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí
souvisejících s opioidy ve srovnání se samotným užíváním opioidů na předpis (upravený
poměr šancí [aOR], 1,49 [95% CI, 1,18 až 1,88, p <0,001]).

Respirační deprese
Gabapentin je spojován se závažnou respirační depresí. Vyšší riziko výskytu tohoto závažného
nežádoucího účinku může hrozit pacientům se zhoršenou respirační funkcí nebo
neurologickým onemocněním, poruchou funkce ledvin, souběžným užíváním látek tlumících
CNS a starším osobám. U těchto pacientů může být nutné upravit dávku.

Starší pacienti (ve věku na 65 let)
U pacientů ve věku 65 let a více nebyly prováděny systematické studie s gabapentinem.
V jedné dvojitě zaslepené studii neuropatické bolest se u pacientů ve věku 65 let a více
objevily častěji než u mladších pacientů: neuropatická, bolest, somnolence, periferní otoky a
astenie. Klinické výzkumy u této věkové skupiny ovšem nenaznačují, že by byl profil
nežádoucích účinků jiný než u mladších pacientů.

Pediatrická populace
Účinky dlouhodobé léčby (přesahující 36 týdnů) gabapentinem na učení, inteligenci a vývoj
dětí a dospívajících nebyly studovány. Přínosy dlouhodobé léčby je nutné zvážit vzhledem
k případnému riziku léčby.

Nesprávné použití, možnost zneužití a závislost
Gabapentin může způsobit lékovou závislost, která se může objevit při terapeutických
dávkách. Byly hlášeny případy zneužívání a nesprávného používání gabapentinu. U pacientů
se zneužíváním návykových látek v anamnéze může být vyšší riziko nesprávného používání,
zneužívání a závislosti na gabapentinu. U těchto pacientů má být gabapentin používán s
opatrností. Před předepsáním gabapentinu má být u pacienta pečlivě zhodnoceno riziko
nesprávného používání, zneužívání nebo závislosti.
Pacienti léčení gabapentinem mají být monitorováni z hlediska příznaků nesprávného
používání, zneužívání nebo závislosti na gabapentinu, jako jsou rozvoj tolerance, zvyšování
dávek a chování za účelem vyhledávání léku.

Příznaky z vysazení
Po přerušení krátkodobé i dlouhodobé léčby gabapentinem byly pozorovány příznaky z
vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin.
Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii, nauzeu, bolesti, pocení, třes, bolest
hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost. Výskyt příznaků z vysazení po vysazení
gabapentinu může být známkou lékové závislosti (viz bod 4.8). Pacient o tom má být
informován na začátku léčby. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl
vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci (viz bod 4.2).

Laboratorní testy
Falešně pozitivní výsledky mohou být získány při semikvantitativním stanovení celkové
bílkoviny v moči testovacími proužky. Z těchto důvodů se doporučuje ověřit takovýto
pozitivní výsledek proužkového testu metodami založenými na různých analytických
principech jako je Biuretova metoda, turbidimetrická nebo barvivo vážící metoda anebo použít
tyto alternativní metody hned na počátku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Existují spontánní hlášení a v literatuře publikované kazuistiky respirační deprese, sedace a
úmrtí spojené s gabapentinem při souběžném podávání s přípravky způsobujícími útlum CNS,
včetně opioidů. V některých z těchto hlášení považovali autoři kombinaci gabapentinu s
opioidy za zvláštní problém, zejména u křehkých pacientů, starších pacientů, u pacientů se
závažným základním respiračním onemocněním, při polyfarmacii a u pacientů s poruchami
zneužívání návykových látek.

Ve studii se zdravými dobrovolníky (N=12) byly 2 hodiny před podáním 600 mg gabapentinu
podávány tobolky morfinu s řízeným uvolňováním (60 mg). Průměrná AUC gabapentinu se
zvýšila o 44% v porovnání s gabapentinem podávaným bez morfinu. Proto je nutné u pacientů,
kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, sledovat příznaky deprese CNS, jako je somnolence
sedace a respirační deprese a přiměřeně snížit dávku gabapentinu nebo opioidu.

Nebyly pozorovány žádné interakce mezi gabapentinem a fenobarbitalem, fenytoinem,
kyselinou valproovou a karbamazepinem.

Farmakokinetika gabapentinu v ustáleném stavu je obdobná u zdravých jedinců s epilepsií
užívajících antiepileptické přípravky.

Současné podání gabapentinu a perorálních kontraceptiv obsahujících norethisteron a/nebo
ethinylestradiol neovlivňuje farmakokinetiku v ustáleném stavu ani jedné z látek.

Současné podání gabapentinu a antacid obsahujících hliník a hořčík snižuje biologickou
dostupnost gabapentinu až o 24%. Gabapentin by měl být podán nejdříve 2 hodiny po podání
antacida.

Probenecid nemění vylučování gabapentinu ledvinami.

Při současném podávání cimetidinu je mírně sníženo vylučování gabapentinu ledvinami, což
pravděpodobně nemá klinický význam.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Riziko epilepsie a antiepileptik obecně:
Riziko vrozených vad je 2-3x vyšší u dětí narozeným matkám užívajícím antiepileptický
přípravek. Nejčastěji hlášenými vadami jsou rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a
defekty nervové trubice. Současná léčba více antiepileptickými přípravky může být spojena s
vyšším rizikem kongenitálních malformací než monoterapie, proto je nutné monoterapii
využívat tam, kde je to možné. Ženy, které chtějí otěhotnět nebo jsou ve fertilním věku, by
měly být poučeny odborníkem a před otěhotněním by měla být přehodnocena potřeba jejich
antiepileptické léčby. Není vhodné náhle vysadit antiepileptickou léčbu, protože to může vést
k náhlému výskytu záchvatů, což může mít závažné důsledky pro matku i dítě. Opožděný
vývoj u dětí matek s epilepsií byl pozorován pouze vzácně. Není možné rozlišit, zda je tento
opožděný vývoj způsoben genetickými nebo sociálními faktory, onemocněním matky epilepsií
nebo antiepileptickou léčbou.

Riziko užívání gabapentinu:
Gabapentin prochází lidskou placentou.

Nejsou k dispozici žádné nebo omezené údaje o použití gabapentinu u těhotných žen.

Studie se zvířaty prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka
není známo. Gabapentin by měl být v těhotenství užíván pouze tehdy, pokud případný přínos
pro pacientku převýší možné riziko pro plod.

Není možné jednoznačně určit, zda je gabapentin užívaný v těhotenství příčinně spojen se
zvýšeným rizikem kongenitálních malformací, vzhledem k onemocnění samotnému a
přítomnosti současně užívaných antiepileptik během každého hlášeného těhotenství.

U novorozenců vystavených in utero gabapentinu byl hlášen novorozenecký syndrom z
vysazení. Riziko novorozeneckého syndromu z vysazení může zvýšit současná expozice
gabapentinu a opioidům během těhotenství. Novorozence je třeba pečlivě monitorovat.

Kojení
Gabapentin se vylučuje do mateřského mléka. Protože nelze vyloučit nežádoucí účinky u
kojenců, je nutné podávat gabapentin kojícím matkám s opatrností. Gabapentin lze podávat
kojícím matkám pouze tehdy, pokud přínos jednoznačně převýší rizika.

Fertilita
Ve studiích na zvířatech nebyl pozorován žádný účinek na fertilitu. (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Gabapentin může mít mírný až střední vliv na schopnost řídit auto nebo obsluhovat stroje.
Gabapentin působí na centrální nervovou soustavu a může vyvolat ospalost, závratě nebo jiné
podobné příznaky. I kdyby byly tyto příznaky mírného nebo středního stupně, tyto nežádoucí
účinky mohou být potenciálně nebezpečné pro pacienty, kteří řídí nebo obsluhují stroje. Toto
se týká především začátku léčby a období, kdy jsou dávky zvyšovány.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky pozorované z klinických studií s epilepsií (přídatná léčba i monoterapie) a
neuropatickou bolestí jsou uvedeny společně, seřazené podle kategorizace a četnosti (velmi
časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až
<1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000). Byl-li nežádoucí účinek pozorován v klinických studiích
s odlišnými četnostmi, je uveden s nejvyšší hlášenou četností. Další nežádoucí účinky hlášené
po uvedení přípravku na trh jsou níže uvedeny kurzívou s četností není známo (z dostupných
údajů nelze určit).

V rámci kategorie jsou nežádoucí účinky seřazeny podle snižující se závažnosti.

Třídy orgánových systémů nežádoucích účinků léku

Infekce a infestace
Velmi časté: virová infekce
Časté: pneumonie, respirační infekce, infekce močových cest, infekce, otitis media

Poruchy krve a lymfatického systému
Časté: leukopenie
Není známo: trombocytopenie

Poruchy imunitního systému
Méně časté: alergické reakce (např. kopřivka)
Není známo: syndrom z přecitlivělosti, systémová reakce s různými projevy, které mohou
zahrnovat horečku, vyrážku, hepatitidu, lymfadenopatii, eosinofilii, případně
jiné projevy a příznaky, anafylaxe (viz bod 4.4).

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: anorexie, zvýšená chuť k jídlu
Méně časté: hyperglykémie (nejčastěji pozorována u pacientů s diabetem)
Vzácné: hypoglykémie (nejčastěji pozorována u pacientů s diabetem)
Není známo: hyponatrémie

Psychiatrické poruchy
Časté: hostilita, zmatenost a emoční labilita, deprese, úzkost, nervozita, abnormální
myšlení
Méně časté: agitovanost
Není známo: sebevražedné představy, halucinace, léková závislost

Poruchy nervového systému:
Velmi časté: somnolence, závratě, ataxie
Časté: křeče, hyperkinézie, dysartrie, amnézie, tremor, insomnie, bolest hlavy, pocity
jako je parestézie, hypestézie, abnormální koordinace, nystagmus, zvýšené,
snížené nebo nepřítomné reflexy
Méně časté: hypokinézie, mentální poruchy
Vzácné: ztráta vědomí
Není známo: jiné poruchy hybnosti (např. choreoatetóza, dyskinéze, dystonie)

Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění jako je amblyopie, diplopie

Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: vertigo
Není známo: tinnitus

Srdeční poruchy:
Méně časté: palpitace

Cévní poruchy:
Časté: hypertenze, vazodilatace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: dušnost, bronchitida, faryngitida, kašel, rhinitida
Vzácné: respirační deprese

Gastrointestinální poruchy:
Časté: zvracení, nauzea, anomálie zubů, gingivitida, průjem, bolest břicha, dyspepsie,
zácpa, suchá ústa nebo hrdlo, flatulence
Méně časté: dysfagie
Není známo: pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest:
Není známo: hepatitida, žloutenka

Poruchy kůže a podkoží:
Časté: edém obličeje, purpura, nejčastěji popsaná jako podlitiny z fyzického
traumatu, vyrážka, pruritus, akné
Není známo: Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, angioedém,
erythema multiforme, alopecie, polékový hypereozinofilní syndrom (viz bod
4.4).

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: artralgie, myalgie, bolest zad, fascikulace
Není známo: rhabdomyolýza, myoklonus

Poruchy ledvin a močových cest:
Není známo: akutní selhání ledvin, inkontinence

Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Časté: impotence
Není známo: hypertrofie prsů, gynekomastie, sexuální dysfunkce (včetně změn libida,
poruch ejakulace a anorgasmie).

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Velmi časté: únava, horečka
Časté: periferní edémy, abnormální chůze, astenie, bolest, malátnost, příznaky
podobné chřipce
Méně časté: generalizované edémy
Není známo: nežádoucí účinky po náhlém vysazení gabapentinu, bolest na hrudi. Byla
hlášena náhlá nevysvětlitelná úmrtí, u kterých nebyla zjištěna příčinná
souvislost s léčbou gabapentinem

Vyšetření:
Časté: snížení počtu bílých krvinek, přírůstek na váze
Méně časté: zvýšení funkčních jaterních testů SGOT (AST), SGPT (ALT) a bilirubinu
Není známo: zvýšení hladiny krevní kreatinfosfokinázy

Poranění, otravy a procedurální komplikace:
Časté: náhodný úraz, zlomenina, odřeniny
Méně častné: pád

* Po přerušení krátkodobé i dlouhodobé léčby gabapentinem byly pozorovány příznaky z vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin.
Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii, nauzeu, bolesti, pocení, třes, bolest
hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost (viz bod 4.4). Výskyt příznaků z vysazení
po vysazení gabapentinu může být známkou lékové závislosti (viz bod 4.8). Pacient o tom má
být informován na začátku léčby. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl
vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci (viz bod 4.2).

Během léčby gabapentinem byly hlášeny případy akutní pankreatitidy. Spojitost
s gabapentinem není jasná (viz bod 4.4).

U pacientů podstupujících hemodialýzu v terminálním stadiu ledvinného selhání byla hlášena
myopatie se zvýšenými hladinami kreatinkinázy.

Pouze ve studiích s dětskými pacienty byly hlášeny infekce dýchacích cest, otitis media, křeče
a bronchitida. U dětí bylo také častěji hlášeno agresivní chování a hyperkinéze.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Při dávce gabapentinu do 49 g nebyla pozorována akutní, život ohrožující toxicita. Mezi
symptomy předávkování patří závratě, dvojité vidění, poruchy artikulace, ospalost, ztráta
vědomí, letargie a mírný průjem. Všichni pacienti se po podpůrné terapii zotavili. Snížená
absorpce gabapentinu při vysokých dávkách může omezit absorpci látky při předávkování a
tím minimalizovat toxicitu po předávkování.

Předávkování gabapentinem, zvláště v kombinaci s jinými léky působícími na útlum CNS,
může vyústit v kóma.

I když lze gabapentin odstranit hemodialýzou, není podle zkušeností obvykle zapotřebí. U
pacientů s těžkou poruchou renální funkce však může být hemodialýza indikována.

Po podání dávek až 8000 mg/kg myším a potkanům nebyla stanovena perorální letální dávka
gabapentinu. Příznaky akutní toxicity u zvířat zahrnovaly ataxii, obtížné dýchání, ptózu,
sníženou aktivitu nebo podrážděnost.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika, ATC kód: N03A X
Mechanismus účinku
Gabapentin snadno prostupuje do mozku a zabraňuje záchvatům v řadě zvířecích modelů
epilepsie. Gabapentin nemá afinitu k receptoru GABAA ani k receptoru GABAB ani nemění
metabolismus GABA. Neváže se na jiné neurotransmiterové receptory v mozku a nepůsobí na
sodíkové kanály. Gabapentin se s vysokou afinitou váže na podjednotku α2δ (alfa-2-delta)
napěťově řízených kalciových kanálů a má se za to, že se vazba na podjednotku α2δ může
podílet na protizáchvatových účincích gabapentinu u zvířat. Rozsáhlý panelový screening
nenaznačuje žádný jiný cíl tohoto léku než podjednotku α2δ.

Důkazy z několika předklinických modelů ukazují, že farmakologická aktivita gabapentinu
může být zprostředkována vazbou na podjednotku α2δ prostřednictvím snížení uvolňování
excitačních neurotransmiterů v oblastech centrálního nervového systému. Taková aktivita
může tvořit základ protizáchvatového působení gabapentinu. Význam tohoto působení
gabapentinu pro antikonvulzivní účinky u člověka je ještě třeba určit.

Gabapentin rovněž vykazuje účinnost na několika předklinických zvířecích modelech bolesti.
Má se za to, že specifická vazba gabapentinu na podjednotku α2δ vede k několika různým
akcím, které mohou být zodpovědné za analgetické působení na zvířecích modelech. K
analgetickému působení gabapentinu může dojít v páteřní míše a rovněž ve vyšších
mozkových centrech prostřednictvím interakcí se sestupnými inhibičními drahami bolesti.
Význam těchto předklinických vlastností pro klinické působení u člověka není znám..

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická studie přídatné léčby parciálních záchvatů u pediatrických pacientů ve věku 3-ukázala numerický, ovšem nikoliv statisticky významný rozdíl ve prospěch gabapentinu
v porovnání s placebem ve skupině pacientů s 50% účinkem. Doplňující post-hoc anylýza
odpovědí na léčbu podle věku neprokázala statisticky významný vliv věku, ani jako
kontinuální ani jako binární veličina (věkové skupiny 3-5 a 6-12 let).

Data z této post-hoc analýzy jsou shrnuta v následující tabulce


Odpověď (≥ 50 % zlepšení) na léčbu a věk MITT* populace


Věková
kategorie


Placebo

Gabapentin

Hodnota P
< 6 let 4/21 (19,0 %) 4/17 (23,5 %) 0,6 až 12 let 17/99 (17,2 %) 20/96 (20,8 %) 0,
*Upravená ”intent to treat” populace (MITT) je definována jako všichni pacienti
randomizováni do studie, kteří zároveň měli vyhodnotitelné deníky se záznamy záchvatů
během 28 dnů v období před léčbou ve studii během dvojitě zaslepené fáze léčby.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání gabapentinu je maximálních koncentrací gabapentinu v plazmě
dosaženo přibližně za 2-3 hodiny. Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované
dávky) má tendenci klesat s rostoucí dávkou. Absolutní biologická dostupnost 300 mg tobolky
je přibližně 60%. Jídlo, včetně tučné stravy, nemá klinický význam na farmakokinetiku
gabapentinu.

Farmakokinetika gabapentinu není ovlivněna opakovaným podáním. Přestože obecně byly
v klinických studiích plazmatické koncentrace gabapentinu v rozmezí 2-20 μg/ml, tyto
koncentrace neurčovaly předem bezpečnost a účinnost. Farmakokinetické parametry
gabapentinu jsou uvedeny v Tabulce 3.

Tabulka Přehled průměrných (%CV) farmakokinetických parametrů gabapentinu v ustáleném stavu při
perorálním podávání každých 8 hodin



Farmakokinetický
parametr


300 mg (N=7)

400 mg (N=14)

800 mg (N=14)

Průměr


%CV

Průměr


%CV

Průměr


%CV
C max (μg/mL) 4,02 (24) 5,74 (38) 8,71 (29)
t max ( hod.) 2,7 (18) 2,1 (54) 1,6 (76)
t ½ ( hod.) 5,2 (12) 10,8 (89) 10,6 (41)
AUC (0-8) (μg x
hod/ml)
24,8 (24) 34,5 (34) 51,4 (27)
Ae(%) ND ND 47,2 (25) 34,4 (37)

C max = maximální plazmatická koncentrace
t max = doba nutná k dosažení C max
t ½ = eliminační poločas
AUC (0-8) = plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v období 0-8 hod po užití dávky
Ae(%) = procento dávky vyloučené do moči v období 0-8 hod po užití dávky
ND = údaj není dostupný


Distribuce
Gabapentin se neváže na plasmatické bílkoviny a jeho distribuční objem je 57,7 litrů. U
pacientů s epilepsií dosahují koncentrace gabapentinu v mozkomíšním moku přibližně 20 %
ustálených plazmatických koncentrací. Gabapentin je přítomen v mléce kojících matek.

Biotransformace
Gabapentin není v lidském těle metabolizován. Gabapentin neindukuje tvorbu jaterních
enzymů zodpovědných za metabolismus jiných léků (oxidázy se smíšenou funkcí).

Eliminace
Gabapentin se vylučuje výhradně ledvinami v nezměněné podobě. Eliminační poločas
gabapentinu je nezávislý na dávce a pohybuje se v rozmezí 5-7 hodin.
U starších pacientů a u pacientů se snížením renálních funkcí je snížena plazmatická clearance
gabapentinu. Konstanta vylučování gabapentinu, plazmatická clearance a renální clearance
jsou přímo úměrné clearance kreatininu.

Gabapentin lze z plazmy odstranit hemodialýzou. U pacientů se snížením renálních funkcí a u
hemodialyzovaných pacientů je nutná úprava dávky (viz bod 4.2).

Farmakokinetika gabapentinu u dětí byla sledována u 50 zdravých jedinců ve věku od měsíce do 12 let. Obecně byly dosažené plazmatické koncentrace gabapentinu u dětí nad 5 let
při dávkách vypočítaných podle mg/kg podobné jako plazmatické koncentrace gabapentinu u
dospělých. Ve farmakokinetické studii s 24 zdravými pediatrickými pacienty ve věku 1 měsíc
až 48 měsíců byla pozorována přibližně o 30% nižší expozice (AUC), nižší Cmax a vyšší
clearance v poměru k tělesné hmotnosti, ve srovnání s daty, dostupnými u dětí starších 5 let.

Linearita/nelinearita
Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) se snižuje se zvyšující se
dávkou, což přenáší nelinearitu na farmakokinetické parametry, zahrnující parametry
biologické dostupnosti (F), např. Ae%, CL/F, Vd/F. Eliminační farmakokinetiku
(farmakokinetika parametrů, které nezahrnují F jako je CLr a t ½) lze nejlépe popsat lineární
farmakokinetikou. Plazmatické koncentrace gabapentinu v ustáleném stavu jsou předvídatelné
z údajů při použití jednorázové dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogeneze
Gabapentin byl po dobu dvou let podáván v potravě myším v dávkách 200, 600 a mg/kg/den a potkanům v dávkách 250, 1000 a 2000 mg/kg/den. Statisticky významné zvýšení
incidence nádorů pankreatu (nádorů acinárních buněk) bylo zjištěno pouze u samců potkanů
při nejvyšší dávce. Maximální plasmatické koncentrace byly u potkanů při dávce mg/kg/den 10x vyšší, než plazmatické koncentrace u lidí, kteří dostávali dávku 3600 mg/den.
Nádory acinárních buněk pankreatu u samců potkanů jsou malignity nízkého stupně,
neovlivnily přežívání, nemetastazovaly, ani se nešířily do okolních tkání a podobaly se
nádorům, pozorovaným u současně hodnocených kontrolních zvířat. Význam těchto nádorů
pankreatu u samců potkanů z hlediska kancerogenního rizika pro člověka není jistý.

Mutageneze
Gabapentin nevykazoval genotoxický potenciál. In vitro nevykazoval gabapentin mutagenitu
(testováno na bakteriálních a savčích buňkách). Gabapentin neindukoval v savčích buňkách in
vitro ani in vivo strukturální chromozomální aberace a neindukoval tvorbu mikrojader v kostní
dřeni křečků.

Poruchy fertilitiy
Nebyly pozorovány žádné účinky na fertilitu či reprodukci potkanů při dávkách až mg/kg (přibližně pětinásobek maximální denní dávky pro člověka vypočítané podle mg/m2).

Teratogeneze
Gabapentin nezvyšoval incidenci malformací (v porovnání s kontrolními zvířaty) u potomků
myší, potkanů nebo králíků při dávkách 50, 30 resp. 25x vyšších než je denní dávka pro
člověka 3600 mg (4, 5 nebo 8x denní dávka vypočítaná podle mg/m2).

Gabapentin u hlodavců indukoval zpožděné osifikace lebky, páteře a předních i zadních
končetin, což svědčí o opoždění fetálního vývoje. Tyto účinky se projevily po podání
perorálních dávek 1000-3000 mg/kg/den březím myším v období tvorby orgánů a podání 500,
1000 nebo 2000 mg/kg před a během páření a v průběhu březosti. Tyto dávky jsou 1-5x vyšší
než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.

Při podání dávky 500 mg/kg/den myším nebyly pozorovány žádné účinky (dávka přibližně
poloviční než denní dávka pro člověka vypočítaná podle mg/m2).

U potkanů, kterým byla podána dávka 2000 mg/kg/den ve studii fertility a obecné reprodukce,
dávka 1500mg/kg/den v teratologické studii, a dávka 500, 1000 a 2000 mg/kg/den v
perinatální a postnatální studii, bylo pozorováno zvýšení incidence hydroureteru a/nebo
hydronefrózy. Význam těchto zjištění není znám, ale byla spojena se zpožděným vývojem.
Tyto dávky byly opět přibližně 1-5x vyšší než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle
mg/m2.

V teratologické studii u králíků se objevila zvýšená incidence postimplantačních ztrát plodu u
březích králíků při dávkách 60, 300 a 1500 mg/kg/den podaných v období tvorby orgánů. Tyto
dávky byly přibližně 0,3-8x vyšší než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.
Hranice bezpečnosti nejsou dostatečné k vyloučení rizika těchto účinků u lidí.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Kopovidon
Mikrokrystalická celulóza
Krospovidon
Mastek
Magnesium-stearát

Potahová vrstva:
Polyvinylalkohol
Mastek
Makrogol
Oxid titaničitý


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.
Uchovávejte v původním obalu, uchovávejte blistr v krabičce.

6.5 Druh obalu a velikost balení

1. PVC/PE/PVdC/PE/PVC/Al blistr
2. PVC/Aclar/Al blistr

Velikosti balení: 30, 50, 90,100 nebo 200 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Radlická 3185/1c, Praha, 150 00, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

21/240/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 13. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

10. 2. 2023