Furorese 125 Fertilita, těhotenství a kojení

Furosemid se v průběhu těhotenství používat nemá, pokud to není bezpodmínečně nutné (např. při srdeční
insuficienci matky). Furosemid přestupuje placentou a může proto zvýšit diurézu plodu.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není
známo.

V těhotenství se furosemid může použít pouze na pokyn lékaře a měl by se užívat jedině, pokud edém není
v příčinné souvislosti s těhotenstvím. Léčit diuretiky edémy a hypertenzi vyvolané těhotenstvím se
nedoporučuje, protože to může prohloubit fyziologickou hypovolemii a snížit prokrvení placenty. Léčba
furosemidem v průběhu těhotenství vyžaduje monitorování růstu plodu.
Pokud se při srdeční nebo renální insuficienci furosemid u těhotné ženy použít musí, je naprosto nutné
pečlivě monitorovat elektrolyty, hematokrit a růst plodu. Dosud je předmětem diskuse vytěsnění bilirubinu
z vazby na albumin, a tím i zvýšení rizika vzniku jádrového ikteru při hyperbirubiémii účinkem
furosemidu.
Furosemid prostupuje placentou a dosahuje v pupečníkové krvi téže koncentrace, jako v krvi matky. U
člověka dosud nebyly zjištěny žádné malformace, které by mohly mít souvislost s expozicí furosemidu.
Zatím však není dostatek zkušeností, které by umožnily závěrečné hodnocení potenciálního nebezpečí
poškození embrya nebo plodu. In utero může furosemid zvýšit u plodu produkci moči. Po léčbě
nedonošených dětí furosemidem byla pozorována urolitiáza.

Kojení
Furosemid se vylučuje do lidského mateřského mléka a může potlačit tvorbu mléka. Žena léčená
furosemidem nesmí kojit. Pokud je terapie furosemidem nutná, je třeba kojení ukončit (viz také bod 4.3).