Formano Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Je pravděpodobné, že kolem 90 % podané dávky formoterolu je spolknuto a vstřebává se
z gastrointestinálního traktu. To znamená, že farmakokinetické vlastnosti perorálních forem platí
i u inhalačního prášku.

Perorální aplikace až do dávky 300 mikrogramů jsou rychle absorbovány z gastrointestinálního traktu.
Vrcholové plazmatické koncentrace nezměněné látky jsou dosaženy za 0,5-1 hodinu po podání.
Absorpce po podání perorální dávky 80 mikrogramů činí 65 % a více.

Farmakokinetika formoterolu byla v rozmezí zkoumaných perorálních dávek (20-300 mikrogramů)
lineární. Při opakovaném perorálním podání 40-160 mikrogramů denně nedochází k signifikantní
kumulaci léku v organismu.

Po inhalaci terapeutických dávek nebylo možné formoterol zjistit v plazmě běžnými analytickými
metodami. Z rozboru vylučované moče bylo zjištěno, že inhalační formoterol se rychle vstřebává.
Maximální rychlosti exkrece po podání 12-96 mikrogramů bylo dosaženo během 1-2 hodin po
inhalaci. Při podání vyšší dávky (jednorázově 120 mikrogramů), než je dávka terapeutická, bylo
vrcholu plazmatické koncentrace (266 pmol/l) dosaženo za 5 minut po inhalaci. U pacientů
s chronickou obstrukční plicní nemocí s reverzibilní složkou, léčených po dobu 12 týdnů formoterol
fumarátem dvakrát denně v dávkách 12 nebo 24 mikrogramů, byla koncentrace formoterolu
v plazmě po inhalaci za 10 min. 11,5 až 25,7 pmol/l, za 2 hodiny 23,3 a 6 hodin 50,3 pmol/l.
Kumulativní exkrece formoterolu močí po podání prášku k inhalaci (12-24 mikrogramů) a dvou
různých aerosolových forem (12-96 mikrogramů) ukazuje na dávce závislé zvýšení objemu
formoterolu v oběhu.

Distribuce
Vazba formoterolu na plazmatické bílkoviny je 61-64 % (váže se zejména na albumin z 34 %).
V rozmezí koncentrací dosažených terapeutickými dávkami nedochází k úplné saturaci vazebných
míst.

Biotransformace
Formoterol je eliminován primárně glukuronidací. Významný podíl na metabolizaci má O-demetylace
následovaná glukuronidací.

Biotransformace je katalyzována několika isoenzymy systému CYP450 (2D6, 2C19, 2C9, a 2A6), proto
je potenciál pro metabolické lékové interakce nízký. Kinetika formoterolu je podobná po
jednorázovém i opakovaném podávání, což svědčí o nepřítomnosti auto-indukce či inhibice
metabolismu.

Eliminace

Vylučování formoterolu je pravděpodobně vícefázové. Stanovení biologického poločasu závisí na
rozmezí sledovaného časového intervalu. Na základě plazmatických nebo sérových koncentrací
formoterolu 6, 8 nebo 12 hodin po perorálním podání byl poločas vylučování stanoven na 2 až hodiny. Na základě rychlosti vylučování do moče mezi 3 a 16 hodinami po inhalaci byl poločas
vylučování určen na 5 hodin.

Formoterol a jeho metabolity jsou úplně vylučovány z organizmu, asi 2/3 (perorální) dávky se vyloučí
močí a 1/3 stolicí. Po inhalaci se v průměru asi 6 až 9 % dávky vyloučí v nezměněné formě močí.
Renální clearance formoterolu z krve je 150 ml/min.