Finard Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory 5alfa-reduktázy testosteronu. ATC kód: G04CB
Finasterid je derivovaný syntetický 4-azasteroid, specifický kompetitivní inhibitor nitrobuněčného
enzymu 5alfa-reduktázy typu II, který přeměňuje testosteron na silnější androgen, dihydrotestosteron
(DHT). U benigní hyperplazie prostaty (BPH) závisí zvětšení prostaty na přeměně testosteronu v

prostatě na DHT. Finasterid velmi účinně snižuje hladinu DHT v oběhu a v prostatě. Finasterid nemá
žádnou afinitu k androgenovému receptoru.

U pacientů s BPH se ukázalo, že finasterid podávaný v dávce 5 mg/den po dobu 4 let snižoval sérové
koncentrace DHT asi o 70% a jeho podávání bylo spojeno s průměrným snížením objemu prostaty asi
o 20%. Také došlo ke snížení PSA ze základních hodnot asi o 50%, což naznačuje zpomalení růstu
epiteliálních buněk prostaty. Snížení hladin DHT a regrese hyperplastické prostaty společně se snížením
hladin PSA bylo pozorováno po celou dobu čtyřletých studií. V těchto studiích byly sérové hladiny
testosteronu sníženy asi o 10-20%, i když se pohybovaly v mezích fyziologických hodnot.

Klinické studie
Data ze zde uvedených studií ukazují, že finasterid snižuje riziko akutní retence moči a nutnosti
chirurgického zákroku díky zmírnění symptomů spojených s BPH, zvýšení maximální rychlosti průtoku
moči a snížení objemu prostaty, a tím zpomaluje vývoj BPH u mužů se zvětšenou prostatou.

Dávka finasteridu 5 mg/den byla nejprve hodnocena u pacientů se symptomy BPH a zvětšeným
objemem prostaty zjištěným palpací ve dvou randomizovaných, dvojitě slepých studiích kontrolovaných
placebem s délkou trvání 1 rok a dalším otevřeným pětiletým prodloužením. Z 536 pacientů, kterým byl
na počátku náhodně podáván finasterid v dávce 5 mg/den, prošlo 234 dalším pětiletým obdobím léčby
a mohlo být zhodnoceno. Použitými parametry účinnosti byly skóre symptomů, maximální rychlost
průtoku moči a objem prostaty.

Finasterid byl dále hodnocen ve studii Long-Term Efficacy and Safety Study (PLESS), dvojitě slepé,
randomizované, multicentrické studii kontrolované placebem s délkou trvání 4 roky. V této studii byly
hodnoceny účinky léčby finasteridem na symptomy BPH a urologické projevy spojené s BPH
[chirurgický výkon (tj. transuretrální resekce prostaty a prostatektomie) nebo akutní retence moči
vyžadující katetrizaci]. V této studii bylo randomizováno 3 040 pacientů ve věku 45 až 78 s mírnými až
závažnými symptomy BPH a se zvětšenou prostatou ověřenou palpací (1 524 ve skupině s finasteridem
a 1 516 ve skupině s placebem); u 3 016 pacientů byla hodnocena účinnost léčby.

883 pacientů prošlo celou čtyřletou studií (1 000 ve skupině s finasteridem a 883 ve skupině s
placebem). Byla také hodnocena maximální rychlost průtoku moči a objem prostaty.

Vliv na akutní retenci moči a potřebu chirurgického zákroku
Ve čtyřleté studii PLESS bylo třeba provést chirurgický výkon a došlo k akutní retenci moči s nutností
katetrizace u 13,2% pacientů, kterým byl podáván finasterid, což ukazuje 51% snížení rizika
chirurgického zákroku či akutní retence moči v průběhu 4 let. Finasterid snížil riziko chirurgického
zákroku o 55% (10,1% u placeba ve srovnání s 4,6% u finasteridu) a riziko akutní retence moči o 57%
(6,6% u placeba ve srovnání s 2,8% u finasteridu). Snížení rizika bylo nejvíce patrné mezi skupinami
při prvním hodnocení (4 měsíce) a přetrvalo po celou dobu čtyřleté studie.

Vliv na výskyt příznaků
V obou jednoletých studiích III. fáze bylo celkové snížení symptomů pozorováno po druhém týdnu. K
výraznému zlepšení došlo u těchto studií v 7. až 10. měsíci. I když u některých pacientů bylo zlepšení
urologických symptomů zaznamenáno brzy, pro zhodnocení, zda došlo k uspokojivému zmírnění
příznaků, bylo obvykle třeba provést studii léčby trvající alespoň 6 měsíců. Zlepšení příznaků BPH
trvalo u těchto prodloužených studií dalších 5 let.

U pacientů ve čtyřleté studii PLESS byly na počátku pozorovány středně závažné až závažné příznaky
(průměrné skóre asi 15 bodů ve stupnici od 0 do 34 stupňů). U pacientů léčených po dobu celé studie (roky) zlepšil finasterid skóre symptomů o 3-3 body ve srovnání s 1-3 body ve skupině s placebem
(p<0,001). Po roce bylo pozorováno snížení výskytu příznaků u pacientů léčených finasteridem a toto
zlepšení pokračovalo až do 4. roku.


Ke zlepšení příznaků došlo během prvního roku i u pacientů, kterým bylo podáváno placebo, ale pak se
příznaky opět zhoršily.

Vliv na maximální rychlost průtoku moči
V obou jednoletých studiích III. fáze se ve druhém týdnu maximální rychlost průtoku moči ve srovnání
s počáteční rychlostí významně zvýšila. Ve srovnání s placebem bylo významné zvýšení maximální
rychlosti průtoku moči zaznamenáno v těchto studiích ve 4. a 7. měsíci. Tento účinek přetrval během
prvního roku a udržel se i během následujících 5 let prodloužených studií.
Ve čtyřleté studii PLESS došlo ve 4. měsíci ke zřetelnému oddělení skupin co se týče maximální
rychlosti průtoku moči ve prospěch finasteridu, a to pokračovalo do konce studie. Průměrná hodnota
maximální rychlosti průtoku moči před započetím studie byla u obou sledovaných skupin asi 11 ml/s.
U pacientů, u kterých byla léčba prováděna po dobu celé studie a byla k dispozici data pro hodnocení
rychlosti průtoku moči, zvýšil finasterid maximální rychlost průtoku moči o 1,9 ml/s ve srovnání s 0,ml/s ve skupině s placebem.

Vliv na velikost prostaty
V obou jednoletých studiích III. fáze se průměrná velikost prostaty před započetím léčby pohybovala v
rozmezí 40-50 cc. V obou studiích se při prvním hodnocení (3. měsíc studie) velikost prostaty významně
snížila ve srovnání s počátečními hodnotami i se skupinou s placebem. Tento účinek přetrval v průběhu
prvního roku a udržel se i během následujících 5 let prodloužených studií.

Ve čtyřleté studii PLESS byla u podskupiny pacientů (n=284) každý rok hodnocena velikost prostaty
pomocí magnetické tomografie. U pacientů léčených finasteridem se velikost prostaty ve srovnání s
počátečními hodnotami i se skupinou s placebem významně snižovala po celou dobu čtyřleté studie. U
pacientů podskupiny, u které byla provedena magnetická tomografie a která byla léčena po celou dobu
trvání studie, snížil finasterid velikost prostaty o 17,9% (z počátečních 55,9 cc na 45,8 cc na konci
čtyřletého období) ve srovnání se zvýšením o 14,1% (z 51,3 cc na 58,5 cc) ve skupině s placebem
(p<0,001).

Velikost prostaty jako predikční faktor odpovědi na léčbu
Metaanalýza, ve které byly zkombinovány údaje za jeden rok ze sedmi dvojitě slepých studií
kontrolovaných placebem provedených podle podobného schématu na 4491 pacientech se
symptomatickou BPH, ukázala, že u pacientů léčených finasteridem, kteří měli před zahájením léčby
zvětšenou prostatu (asi 40 cc a více), se zvýšil stupeň zlepšení příznaků a maximální rychlost průtoku
moči.

Léková terapie prostatických příznaků
Studie lékové terapie prostatických příznaků (MTOPS) proběhla jako čtyř- až šestiletá studie provedená
na 3047 mužích se symptomatickou BPH, kterým byl náhodně podáván finasterid 5 mg/den, doxazosin
či 8 mg/den, kombinace finasteridu 5 mg/den a doxazosinu 4 či 8 mg/den, nebo placebo. Primárním
parametrem byla doba do klinické progrese BPH definovaná jako potvrzené zvýšení skóre příznaků o body ze základní hodnoty, akutní retence moči, porucha funkce ledvin spojená s BPH, opakované
infekce močového ústrojí, nebo urosepse či inkontinence. Ve srovnání s placebem vedla léčba
finasteridem, doxazosinem, či jejich kombinací k významnému snížení rizika klinické progrese BPH o
34, 39, resp. 67%. Většina projevů (274 z 351) progrese BPH se potvrdila - skóre příznaků se zvýšilo o
body; riziko progrese příznaků se ve skupinách s finasteridem, doxazosinem, a jejich kombinaci ve
srovnání s placebem snížilo o 30, 46, resp. 64%. Akutní retence moči tvořila 41 z 351 projevů progrese
BPH; riziko vývoje akutní retence moči se ve skupině s finasteridem, doxazosinem a jejich kombinací
ve srovnání s placebem snížilo o 67, 31, resp. 79%. Pouze skupina léčená finasteridem a kombinací léků
se významně lišila od skupiny s placebem.

Další klinické studie
Urodynamické účinky finasteridu při léčbě neprůchodnosti močových cest způsobené BPH byly
hodnoceny pomocí invazivních technik v dvojitě slepé studii kontrolované placebem trvající 24 týdnů

u 36 pacientů se středně závažnými až závažnými obtížemi při močení a maximální rychlostí průtoku
moči nižší než 15 ml/s. U pacientů, kterým byl podáván finasterid v dávce 5 mg, bylo ve srovnání s
placebem pozorováno výrazné zlepšení neprůchodnosti jako významné snížení tlaku detrusoru a zvýšení
průměrné rychlosti průtoku moči.

Vliv finasteridu na velikost periferní a periuretrální zóny prostaty byl hodnocen pomocí magnetické
tomografie u 20 mužů s BPH v dvojitě slepé studii kontrolované placebem trvající jeden rok. U pacientů
léčených finasteridem bylo na rozdíl od mužů dostávajících placebo pozorováno výrazné snížení [11,± 3,2 cc EP] celkové velikosti prostaty. Toto snížení bylo především důsledkem snížení [6,2 ± 3 cc]
velikosti periuretrální zóny. Jelikož je periuretrální zóna odpovědná za neprůchodnost močových cest,
toto snížení by mohlo být odpovědné za příznivou klinickou odpověď pozorovanou u těchto pacientů.

Informace ze sedmileté placebem kontrolované studie, do níž bylo zařazeno 18 882 zdravých mužů,
věku ≥ 55 let, s normálním nálezem per rectum a PSA ≤ 3,0 ng/ml, mohou být relevantní pro muže, u
kterých se finasterid podává k léčbě HBP. Na konci studie byly u 9 060 jedinců pro analýzu získány
údaje z biopsie prostaty. Karcinom prostaty byl zjištěn u 803 (18,4%) mužů, jimž byl podáván finasterid
a u 1 147 (24,4%) mužů, kteří dostávali placebo (viz také 4.8 Nežádoucí účinky, Další údaje z
dlouhodobého sledování). Finasterid není určen ke snížení rizika vývoje karcinomu prostaty.