Polykresulen byl v podstatě netoxický po perorálním podání potkanům a myším a pouze mírně toxický po intravenózní aplikaci při zkoušce akutní toxicity. Při sledování toxicity po opakovaných dávkách byl charakteristickým projevem lokálně dráždivý účinek po rektální nebo vaginální aplikaci. Vzhledem k nízké absorpci se nevyskytly žádné signifikantní projevy systémové toxicity. Po perorálním podávání byly zaznamenány pouze zažívací potíže, jako jsou zvracení nebo průjem, ale žádné systémové toxické účinky. Nejsou dostupné údaje týkající se toxicity po opakovaných dávkách pro cinchokain-hydrochlorid.
V testech reprodukční toxicity polykresulen nepoškozoval fertilitu samic, nebyl embryotoxický ani teratogenní. Mírná toxicita pro plod byla pozorována při dávce 300 mg/kg tělesné hmotnosti a více. Nejsou k dispozici údaje týkající se vlivu cinchokain-hydrochloridu na reprodukci.
Polykresulen nebyl mutagenní v Amesově testu in vitro. Nejsou k dispozici údaje týkající se genotoxicity cinchokain-hydrochloridu. U zvířat se karcinogenita neprokázala ani u jednoho z léčiv v dostupných testech.
Lokální aplikace polykresulenu vyvolala mírné lokální podráždění kůže a sliznice rekta a vagíny. Jednotlivá hlášení kontaktní přecitlivělosti po aplikaci cinchokain-hydrochloridu indikují jeho potenciál pro senzibilizaci.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ