Eslikarbazepin neuraxpharm Bezpečnost (v těhotenství)

Nežádoucí účinky zaznamenané ve studiích na zvířatech se projevily při expozičních limitech znatelně
nižších, než jsou klinické expoziční limity eslikarbazepinu (hlavního a farmakologicky aktivního
metabolitu eslikarbazepin-acetátu). Bezpečné rozmezí na základě komparativní expozice tedy nebylo
stanoveno.
Důkazy o nefrotoxicitě byly zjištěny ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u potkanů, ale nebyly
zjištěny ve studiích na myších a psech, a odpovídají exacerbaci spontánní chronické progresivní
nefropatie u tohoto druhu.
Ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u myší a potkanů byla zjištěna centrilobulární hypertrofie
jater a ve studii kancerogenity na myších byl zjištěn zvýšený výskyt nádorů jater; tato zjištění odpovídají
indukci jaterních mikrozomálních enzymů, což je účinek, který u pacientů, jimž byl podáván
eslikarbazepin-acetát, nebyl zaznamenán.

Studie na juvenilních zvířatech
Ve studiích opakovaných dávek na juvenilních psech byl profil toxicity srovnatelný s profilem toxicity
pozorovaným u dospělých zvířat. V 10měsíční studii byl pozorován pokles obsahu minerálů v kostech,
kostní plochy a/nebo minerální hustoty kostí v bederních obratlích a/nebo femuru při vysokých dávkách
u samic zvířat při hladinách expozice nižších než hladiny klinické expozice eslikarbazepinu u dětí.
Studie genotoxicity eslikarbazepin-acetátu nenaznačují žádné zvláštní nebezpečí pro člověka.
Narušení fertility bylo pozorováno u samic potkanů. Poklesy v implantacích a živých embryích
pozorované ve studii fertility myší mohou také naznačovat účinky na ženskou fertilitu, počet žlutých
tělísek však nebyl vyhodnocován. Eslikarbazepin-acetát nebyl teratogenní u potkanů a králíků, avšak
navodil skeletální abnormality u myší. Opoždění osifikace, snížení fetální hmotnosti a zvýšení výskytu
méně závažných skeletálních a viscerálních abnormalit bylo pozorováno při maternálních toxických
dávkách ve studiích embryotoxicity u myší, potkanů a králíků. Opoždění v pohlavním vývoji generace
F1 bylo pozorováno v perinatálních a postnatálních studiích na myších a potkanech.