Egolanza Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Dospělí

Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě,
akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze,
anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4),
vyrážka, astenie, únava, pyrexie, artralgie, zvýšení alkalické fosfatázy, vysoké hodnoty gama-
glutamyltransferázy, vysoké hodnoty kyseliny močové, vysoké hodnoty kreatininfosfokinázy a otoky.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve
spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky
seřazeny podle klesající závažnosti.
Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných
údajů nelze určit).

Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie10
Trombocytopenie
11

Poruchy imunitního systému
Hypersezitivita11
Poruchy metabolismu a výživy
Přibývání na váze
Zvýšené hladiny
cholesterolu2,3
Zvýšené hladiny
glukosy4
Zvýšené hladiny
triglyceridů2,5
Glykosurie
Vznik nebo
exacerbace
diabetu, spojené
příležitostně
s ketoacidózou
nebo kómatem,
včetně několika
Hypotermie12

Strana 8 (celkem 17)
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Zvýšená chuť
k jídlu
fatálních případů
(viz bod 4.4)Poruchy nervového systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskinezeKřeče, kdy ve
většině případů
byly hlášeny
křeče v anamnéze
či jiné rizikové
faktory pro vznik
křečí11 Dystonie
(včetně
okulogyrické
krize) 11 Tardivní
dyskinezeAmnézieDysartrie
Koktání11,Syndrom
neklidných
nohouNeuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4)12
Příznaky
z vysazení7,12

Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení QTc
intervalu (viz bod
4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibril
ace, náhlá smrt
(viz bod 4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze10
Tromboembolism
us (včetně
pulmonální
embolie a
hluboké žilní
trombózy), (viz
bod 4.4)

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní
účinky včetně
obstipace a suché
ústní sliznice
Břišní distenzeHypersalivacePankreatitida11
Poruchy jater a žlučových cest
Přechodné
asymptomatické
zvýšení hladiny
jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST)
obzvlášť na
počátku léčby
(viz bod 4.4)
Hepatitida
(včetně
hepatocelulárního
, cholestatického
nebo
kombinovaného
poškození jater)11

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní vyrážka Fotosenzitivní Léková reakce

Strana 9 (celkem 17)
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
reakce Alopecie s eozinofilií a
systémovými
příznaky (drug
reaction with
eosinophilia and
systemic
symptoms,
DRESS)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie9 Rhabdomyolýza11
Poruchy ledvin a močových cest
Inkontinence
moči
Retence moči
Retardace startu
močení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom
z vysazení u
novorozenců (viz
bod 4.6)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Erektilní
dysfunkce u
mužů
Snížení libida u
mužů i žen
Amenorea
Zvětšení prsou
Galaktorea u žen,
Gynekomastie/
zvětšení
prsou u mužů
Priapismus12
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Astenie
Únava
Otok
Pyrexie
Vyšetření
Zvýšené
plazmatické
hladiny
prolaktinuZvýšené hodnoty
alkalické
fosfatázyVysoká hladina
kreatinfosfo-
kinázy11
Vysoké hodnoty
gamaglutamyl-
transferázy10
Vysoké hodnoty
kyseliny
močovéZvýšená hodnota
celkového
bilirubinu


(1) Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními
kategoriemi dle BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení
tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % méně časté
(0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o
≥ 7 %, ≥ 15 % a ≥ 25 % velmi časté (64,4 %, 31,7 % resp. 12,3 %).

(2) Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo
vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.

Strana 10 (celkem 17)

(3) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin
na vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních
(≥ 5,17 až < 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.

(4) Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukosy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥ 5,56 až
< 7 mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté.

(5) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 2,26 mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l
až < 2,26 mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté.

(6) V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně
vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se
vyskytly vzácněji při užívání olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem
k nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze
není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní
extrapyramidové příznaky méně často.

(7) Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes,
úzkost, nevolnost a zvracení.

(8) V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní
limit normálního rozmezí přibližně u 30 % pacientů léčených olanzapinem s normální výchozí
hodnotou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obecně mírné a zůstalo pod
dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí.

(9) Nežádoucí účinky identifikované v klinických studiích v integrované databázi olanzapinu.

(10) Posuzováno dle naměřených hodnot z klinických studií v integrované databázi olanzapinu.

(11) Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních postmarketingových hlášení s četností stanovenou
využitím integrované databáze olanzapinu.

(12) Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních postmarketingových hlášení s četností
odhadovanou na horní hranici 95% intervalu spolehlivosti s využitím integrované databáze
olanzapinu.

(13) Nežádoucí účinky jsou uvedeny a pozorovány po podání perorálního a LAIM (dlouhodobě
působícího intramuskulárního) olanzapinu, které se mohou objevit také po podání RAIM (rychle
působícího intramuskulárního) olanzapinu.

Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)

Procento pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky ‒ klinicky významné změny tělesné
hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů ‒ se v průběhu času zvyšuje.
U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu hladiny glukosy
v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací

V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí
úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4). Velmi časté
nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a
pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erytém, zrakové halucinace
a inkontinence moči.

Strana 11 (celkem 17)

V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou nemocí s psychózou související s podáváním
dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení
parkinsonské symptomatiky a halucinace.

V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem
v kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím
faktorem by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem
nebo valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a
přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem
nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o
≥7 % u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u
pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥7 % u
39,9 % pacientů.

Pediatrická populace

Olanzapin není indikován k léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly provedeny studie
navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení dospívajících
byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů
(ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze
v průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky
významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u
dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u
kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání
(nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Ohodnocení
četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10).

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: Zvýšené hladiny cholesterolu15
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnii, letargii, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GMT, zvýšení plazmatických
hladin prolaktinu16.

(13) Po krátkodobé studii (medián trvání 22 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % z výchozí
tělesné hmotnosti (kg) velmi časté (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % z výchozí tělesné
hmotnosti bylo časté (7,1 %) a ≥ 25 % bylo méně časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně
24 týdnů), 89,4 % nárůst o ≥ 7 %, 55,3 % nárůst o ≥ 15 % a 29,1 % nárůst o ≥ 25 % z výchozí tělesné
hmotnosti.

(14) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot
(≥ 1,016 mmol/l až < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).

(15) Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin
z normálních (< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních

Strana 12 (celkem 17)
hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 až < 5,17 mmol/l) na vysoké
(≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté.

(16) Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek