Strana 1 (celkem 17)
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Egolanza 5 mg potahované tablety
Egolanza 10 mg potahované tablety
Egolanza 15 mg potahované tablety
Egolanza 20 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Egolanza 5 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 5 mg olanzapinu (jako trihydrát olanzapin-dihydrochloridu
7,03 mg).

Egolanza 10 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 10 mg olanzapinu (jako trihydrát olanzapin-dihydrochloridu
14,06 mg).

Egolanza 15 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 15 mg olanzapinu (jako trihydrát olanzapin-dihydrochloridu
21,09 mg).

Egolanza 20 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 20 mg olanzapinu (jako trihydrát olanzapin-dihydrochloridu
28,12 mg).

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta přípravku Egolanza 5 mg potahované tablety obsahuje 40,98 mg monohydrátu laktosy.
Jedna tableta přípravku Egolanza 10 mg potahované tablety obsahuje 81,97 mg monohydrátu laktosy.
Jedna tableta přípravku Egolanza 15 mg potahované tablety obsahuje 122,95 mg monohydrátu laktosy.
Jedna tableta přípravku Egolanza 20 mg potahované tablety obsahuje 163,94 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Egolanza 5 mg potahované tablety:
Žluté, podlouhlé, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně a znakem „E“ a kódem
402 na straně druhé.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Egolanza 10 mg potahované tablety:
Žluté, kulaté, bikonvexní potahované tablety se znakem „E“ a kódem 404 na jedné straně.

Egolanza 15 mg potahované tablety:
Žluté, kulaté, bikonvexní potahované tablety se znakem „E“ a kódem 405 na jedné straně.

Egolanza 20 mg potahované tablety:
Žluté, kulaté, bikonvexní potahované tablety se znakem „E“ a kódem 406 na jedné straně.

Strana 2 (celkem 17)


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí

Olanzapin je indikován pro léčbu schizofrenie.

Olanzapin je účinný při udržení klinického zlepšení během pokračující terapie u pacientů, kteří na
začátku léčby odpověděli zlepšením.

Olanzapin je indikován k léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod.

Olanzapin je indikovaný k prevenci recidivy u pacientů s bipolární afektivní poruchou, u kterých léčba
manické epizody olanzapinem byla účinná (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Schizofrenie: Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.

Manická epizoda: Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně
v kombinaci (viz bod 5.1).

Prevence recidivy bipolární poruchy: Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří
byli v manické epizodě léčeni olanzapinem, pokračujte pro prevenci rekurence v terapii stejnou
dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla
pokračovat (s optimalizací dávky podle potřeby) s přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle
klinické indikace.

Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy může
být denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 20 mg/den. Zvýšení na vyšší, než doporučenou počáteční dávku je vhodné jen po patřičném
opětovném klinickém vyšetření a nemělo by se zpravidla provádět v intervalech kratších než 24 hodin.
Při vysazování olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky.

Zvláštní populace

Starší osoby
U pacientů starších 65 let není běžně nižší počáteční dávka (5 mg/den) nutná, ale měla by být
v odůvodněných případech zvážena (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin a/nebo jater
U těchto pacientů je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5 mg). V případě středně závažné
nedostatečnosti jater (cirhóza, Child-Pugh třída A nebo B) by počáteční dávka měla být 5 mg a
zvyšována by měla být jen opatrně.

Kuřáci
Nekuřákům ve srovnání s kuřáky není třeba upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.
Metabolismus olanzapinu může být kouřením indukován. Doporučuje se klinické sledování a
v případě potřeby může být zváženo zvýšení dávky olanzapinu (viz bod 4.5).


Strana 3 (celkem 17)
Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který zpomaluje metabolizmus (ženské pohlaví, vyšší věk,
nekuřák) by se mělo zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek by mělo být obezřetné, i když je
indikované. (Viz body 4.5 a 5.2)

Pediatrická populace
Podávání olanzapinu dětem a dospívajícím do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o
bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje. V krátkodobých studiích u dospívajících pacientů bylo hlášeno
ve srovnání se studiemi u dospělých výraznější zvýšení tělesné hmotnosti a větší změny hladin lipidů a
prolaktinu (viz bod 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.
Olanzapin může být podáván bez ohledu na jídlo, protože absorpce není ovlivňována potravou.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti se známým rizikem angulárního glaukomu.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Při antipsychotické léčbě může trvat několik dní až týdnů, než dojde ke zlepšení klinického stavu
pacienta. Po tuto dobu by měl být pacient pod pečlivou kontrolou.

Psychózy a poruchy chování související s demencí
Olanzapin se nedoporučuje u pacientů s psychózou a/nebo poruchami chování souvisejícími s demencí
z důvodu zvýšené incidence mortality a zvýšeného rizika cerebrovaskulárních příhod. V placebem
kontrolovaných studiích (v trvání 6-12 týdnů) u starších pacientů (průměrný věk 78 let) s psychózou
a/nebo poruchami chování souvisejícími s demencí byla u pacientů léčených olanzapinem
dvojnásobná incidence úmrtí ve srovnání s pacienty užívajícími placebo (3,5 % oproti 1,5 % resp.).
Vyšší incidence úmrtí nesouvisela s dávkou olanzapinu (průměrná denní dávka 4,4 mg) nebo s délkou
léčby. Rizikovými faktory, které se mohou podílet na zvýšené mortalitě u této skupiny pacientů, jsou
věk nad 65 let, dysfagie, sedace, podvyživenost a dehydratace, plicní onemocnění (např. pneumonie,
s nebo bez aspirace) nebo současné užívání benzodiazepinů. Avšak vyšší incidence úmrtí u pacientů
léčených olanzapinem ve srovnání s pacienty užívajícími placebo byla nezávislá na uvedených
rizikových faktorech.

Ve stejných klinických studiích byly hlášeny cerebrovaskulární nežádoucí příhody (např. iktus,
tranzitorní ischemické ataky), včetně úmrtí. U pacientů léčených olanzapinem bylo zaznamenáno
trojnásobné zvýšení výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (1,3 %
oproti 0,4 %, resp.). U všech pacientů léčených olanzapinem nebo placebem, u nichž se
cerebrovaskulární příhoda vyskytla, byly přítomny rizikové faktory. K faktorům, které byly zjištěny
jako rizikové u pacientů léčených olanzapinem, patřil věk nad 75 let a vaskulární a/nebo smíšená
demence. Účinnost olanzapinu nebyla v těchto studiích stanovena.

Parkinsonova nemoc
Použití olanzapinu na léčbu psychózy související s podáváním dopaminového agonisty u pacientů
s Parkinsonovou nemocí se nedoporučuje. V klinických studiích bylo velmi často a s vyšší frekvencí
než u placeba zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatiky a halucinací (viz bod 4.8) a
olanzapin nebyl v léčení psychotických příznaků účinnější než placebo. V těchto studiích museli mít
pacienti na začátku studie stabilní nejnižší účinnou dávku antiparkinsonika (dopaminový agonista) a
měli být udrženi na stejném antiparkinsoniku a stejné dávce po celou zbývající dobu studie. Počáteční
dávka olanzapinu byla 2,5 mg/den a podle uvážení lékaře mohla být titrována do maximální dávky
15 mg/den.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
NMS je potenciálně život ohrožující stav spojený s podáváním antipsychotik. Vzácné případy

Strana 4 (celkem 17)
označené jako NMS byly rovněž hlášeny v souvislosti s olanzapinem. Klinické příznaky NMS jsou
hyperpyrexie, svalová rigidita, alterovaný psychický stav a autonomní nestabilita (nepravidelný puls
nebo tlak krve, tachykardie, pocení a arytmie). Další příznaky mohou zahrnovat zvýšenou hladinu
kreatinfosfokinázy, myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní renální selhání. Pokud se u pacienta
objeví příznaky svědčící o NMS nebo pokud se objeví nevysvětlitelně vysoká horečka i bez dalších
klinických známek NMS, musí být všechna antipsychotika včetně olanzapinu vysazena.

Hyperglykémie a diabetes
Méně často byly hlášeny hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu, spojené příležitostně
s ketoacidózou nebo kómatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8). V některých případech
tomu předcházelo zvýšení tělesné hmotnosti, což mohlo být predispozičním faktorem. V souladu
s používanými pravidly antipsychotické léčby je doporučeno příslušné klinické monitorování např.
měření hladiny glukosy v krvi před začátkem léčby, 12 týdnů po zahájení podávání olanzapinu a
následně vždy jednou ročně. U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými přípravky, včetně
olanzapinu, by měly být sledovány známky a příznaky hyperglykémie (jako je polydipsie, polyurie,
polyfagie a slabost) a pacienti s diabetem nebo s rizikovými faktory pro rozvoj diabetu by měli být
pravidelně monitorováni s ohledem na zhoršení kontroly hladiny glukosy. Pravidelně by měla být
kontrolována tělesná hmotnost např. před začátkem léčby, 4, 8 a 12 týdnů po zahájení podávání
olanzapinu a následně vždy každé tři měsíce.

Změny hladin lipidů
V klinických studiích kontrolovaných placebem byly u pacientů léčených olanzapinem pozorovány
nežádoucí změny hladin lipidů (viz bod 4.8). Změny lipidového profilu by měly být ošetřeny podle
klinické potřeby, obzvláště u pacientů s dyslipidémií a u pacientů s rizikovými faktory pro rozvoj poruch
lipidů. U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými přípravky, včetně přípravku Egolanza, by
v souladu s používanými pravidly antipsychotické léčby měly být pravidelně kontrolovány hladiny
lipidů, např. před začátkem léčby, 12 týdnů po zahájení podávání olanzapinu a následně vždy každých
let.

Anticholinergní aktivita
Ačkoliv byla in vitro prokázána anticholinergní aktivita, zkušenosti během klinických studií ukázaly
nízkou incidenci souvisejících příhod. Protože klinické zkušenosti s podáváním olanzapinu u pacientů
s jiným souběžným onemocněním jsou omezené, doporučuje se zvýšená pozornost, pokud je
olanzapin předepisován pacientům s hypertrofií prostaty, paralytickým ileem nebo podobnými stavy.

Jaterní funkce
Často, obzvlášť v počátcích léčby, bylo pozorováno přechodné asymptomatické zvýšení hladiny
jaterních aminotransferáz, alanin aminotransferázy (ALT) a aspartát aminotransferázy (AST).
U pacientů s vyšší hladinou ALT a/nebo AST se známkami a příznaky poruchy funkce jater, se
sníženou jaterní funkční rezervou v anamnéze a u pacientů léčených potenciálně hepatotoxickými
přípravky je třeba opatrnosti a dalšího sledování. Je-li u pacientů diagnostikována hepatitida (včetně
hepatocelulárního, cholestatického nebo kombinovaného poškození jater), je třeba léčbu olanzapinem
ukončit.

Neutropenie
Opatrnosti je třeba u pacientů s nižším počtem leukocytů a/nebo neutrofilů z jakýchkoliv příčin, u
pacientů užívajících léčivé přípravky způsobující neutropenii, u pacientů s anamnézou polékového
útlumu kostní dřeně nebo útlumem kostní dřeně způsobeným souběžným onemocněním, radiační
terapií nebo chemoterapií, u pacientů s hypereozinofilií nebo s myeloproliferativní chorobou.
Neutropenie byla často hlášena při současném podávání olanzapinu a valproátu (viz bod 4.8).

Přerušení léčby
Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly vzácně (≥ 0,01 % a < 0,1 %) hlášeny akutní příznaky
jako pocení, nespavost, třes, úzkost, nevolnost nebo zvracení.

QT interval
V klinických studiích bylo u pacientů léčených olanzapinem klinicky významné prodloužení QTc

Strana 5 (celkem 17)
intervalu (korekce QT podle Fridericii [QTcF] ≥ 500 milisekund [ms] kdykoliv po vstupním vyšetření
u pacientů se vstupní hodnotou QTcF < 500 ms) méně časté (0,1 % až 1 %), bez signifikantních
rozdílů v průvodních srdečních příhodách ve srovnání s placebem. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti,
je-li olanzapin předepisován s léky prodlužujícími QTc interval, obzvlášť u starších pacientů, u
pacientů s vrozeným prodloužením QT intervalu, městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií,
hypokalémií nebo hypomagnesémií.

Tromboembolismus
Časová souvislost léčby olanzapinem a žilního tromboembolismu byla hlášena méně často (≥ 0,1 % a
< 1 %). Kauzální vztah mezi výskytem žilního tromboembolismu a léčbou olanzapinem nebyl
stanoven. Avšak vzhledem k tomu, že u pacientů se schizofrenií jsou často přítomny získané rizikové
faktory pro žilní tromboembolismus, měly by být před i během léčby tyto rizikové faktory, např.
imobilizace pacientů, rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Obecná CNS aktivita
Vzhledem k primárnímu účinku olanzapinu na centrální nervovou soustavu je třeba opatrnosti při
současném užívání s jinými centrálně působícími léky či alkoholem. Protože olanzapin působí in vitro
jako dopaminový antagonista, může působit proti účinku přímých a nepřímých agonistů dopaminu.

Křeče
Olanzapin by měl být používán opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze, anebo u těch, kteří mají pro
křeče dispozice. U pacientů léčených olanzapinem byly křeče hlášeny méně často. Ve většině těchto
případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory.

Tardivní dyskineze
V ročních nebo kratších srovnávacích studiích byl olanzapin statisticky významně méně často spojen
s náhlou dyskinezí. Přesto riziko tardivní dyskineze při dlouhodobém užívání vzrůstá, a proto by se u
pacienta léčeného olanzapinem se symptomy tardivní dyskineze mělo zvážit snížení dávky anebo
přerušení podávání. Tyto symptomy se mohou přechodně zhoršit nebo dokonce i objevit po přerušení
léčby.

Posturální hypotenze
V klinických studiích byla zřídka u starších pacientů pozorována posturální hypotenze. U pacientů
starších 65 let je doporučeno pravidelně měřit krevní tlak.

Náhlá srdeční smrt
V postmarketingových hlášeních s olanzapinem byly zaznamenány případy náhlé srdeční smrti u
pacientů léčených olanzapinem. V retrospektivní skupinové studii bylo pozorováno přibližně dvakrát
vyšší riziko pravděpodobné náhlé srdeční smrti u pacientů léčených olanzapinem než u pacientů
neužívajících antipsychotika. Ve studii bylo riziko užívání olanzapinu srovnatelné s rizikem užívání
atypických antipsychotik zahrnutých v souhrnné analýze.

Pediatrická populace
Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících. Klinická hodnocení provedená u
pacientů ve věkovém rozmezí 13-17 let ukázala různé nežádoucí účinky, včetně nárůstu tělesné
hmotnosti, změny metabolických parametrů a zvýšení hladiny prolaktinu (viz body 4.8 a 5.1).

Laktosa
Tablety přípravku Egolanza obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy
s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento
přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.


Strana 6 (celkem 17)
Možnosti ovlivnění účinku olanzapinu
Vzhledem k tomu, že je olanzapin metabolizován izoenzymem CYP1A2, mohou látky, které
specificky tento izoenzym indukují nebo inhibují, ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu.

Indukce CYP1AKouření a karbamazepin mohou ovlivnit metabolizmus olanzapinu, což může vést ke snížení
koncentrace olanzapinu. Bylo pozorováno zanedbatelné, případně jen mírné zvýšení clearance
olanzapinu. I když je klinický dopad pravděpodobně minimální, doporučuje se klinické monitorování
a v nezbytných případech je možné zvážit zvýšení dávek olanzapinu (viz bod 4.2).

Inhibice CYP1AProkázalo se, že fluvoxamin, specifický inhibitor CYP1A2, významně zpomaluje metabolizmus
olanzapinu. Průměrné zvýšení Cmax olanzapinu fluvoxaminem bylo 54 % u žen nekuřaček a 77 % u
mužů kuřáků. Průměrné zvýšení AUC olanzapinu bylo 52 % u žen a 108 % u mužů. U pacientů
užívajících fluvoxamin nebo jiný inhibitor CYP1A2, jako např. ciprofloxacin, je třeba uvážit snížení
počáteční dávky olanzapinu. Při zahájení léčby inhibitorem CYP1A2 je třeba uvážit snížení dávek
olanzapinu.

Snížení biologické dostupnosti
Aktivní uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50 až 60 %, proto by
se mělo užívat nejméně 2 hodiny před nebo po užití olanzapinu.

Fluoxetin (inhibitor CYP2D6), jednorázové dávky antacida (hliník, hořčík) nebo cimetidinu neměly
významný vliv na farmakokinetiku olanzapinu.

Možnosti ovlivnění účinku jiných léčivých přípravků olanzapinem
Olanzapin může působit proti účinkům přímých a nepřímých agonistů dopaminu.

Olanzapin in vitro neinhibuje hlavní izoenzymy CYP450 (např. 1A2, 2D6, 2C9, 2C19, 3A4).
Neočekávají se proto žádné zvláštní interakce, což dokazují i in vivo studie, které neprokázaly inhibici
metabolizmu následujících léčivých látek: tricyklická antidepresiva (reprezentující převážně CYP2Dcestu metabolizace), warfarin (CYP2C9), theofylin (CYP1A2) nebo diazepam (CYP3A4 a 2C19).

Olanzapin nevykazoval interakci se současně podávaným lithiem nebo biperidenem.

Terapeutické monitorování plazmatických hladin valproátu neukázalo, že by při zahájení přídatné
medikace olanzapinem byla nutná úprava dávkování.

Obecná aktivita CNS
Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů požívajících alkohol nebo užívajících léčivé přípravky
působící tlumivě na CNS.

Současné užívání olanzapinu a léčivých přípravků pro léčbu Parkinsonovy nemoci a demence není
doporučeno u pacientů s Parkinsonovou nemocí a demencí (viz bod 4.4).

QTc interval
Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů užívajících současně olanzapin a léčivé přípravky, u kterých
je známo, že prodlužují QTc interval (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Neexistují žádné přiměřené a dobře kontrolované studie u těhotných žen. Pacientky by měly být
poučeny, aby lékaře informovaly o těhotenství anebo plánovaném těhotenství během užívání
olanzapinu. Avšak kvůli nedostatku zkušeností by měl být olanzapin podávaný v těhotenství pouze
tehdy, když jeho prospěšnost vyváží potenciální nebezpečí pro plod.


Strana 7 (celkem 17)
U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně
olanzapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků
z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy
agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu
potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Kojení
Ve studii u kojících zdravých žen byl olanzapin vylučován do mateřského mléka. Průměrná expozice
dítěte (mg/kg) ve stacionárním stavu byla odhadnuta na 1,8 % z dávky olanzapinu podaného matce
(mg/kg). Pacientky je třeba poučit, aby během užívání olanzapinu nekojily.

Fertilita
Účinky na fertilitu nejsou známy (pro preklinické informace viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti by měli
být opatrní při obsluze strojů včetně řízení motorových vozidel, protože olanzapin může způsobit
ospalost a závratě.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Dospělí

Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě,
akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze,
anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4),
vyrážka, astenie, únava, pyrexie, artralgie, zvýšení alkalické fosfatázy, vysoké hodnoty gama-
glutamyltransferázy, vysoké hodnoty kyseliny močové, vysoké hodnoty kreatininfosfokinázy a otoky.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve
spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky
seřazeny podle klesající závažnosti.
Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných
údajů nelze určit).

Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie10
Trombocytopenie
11

Poruchy imunitního systému
Hypersezitivita11
Poruchy metabolismu a výživy
Přibývání na váze
Zvýšené hladiny
cholesterolu2,3
Zvýšené hladiny
glukosy4
Zvýšené hladiny
triglyceridů2,5
Glykosurie
Vznik nebo
exacerbace
diabetu, spojené
příležitostně
s ketoacidózou
nebo kómatem,
včetně několika
Hypotermie12

Strana 8 (celkem 17)
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Zvýšená chuť
k jídlu
fatálních případů
(viz bod 4.4)Poruchy nervového systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskinezeKřeče, kdy ve
většině případů
byly hlášeny
křeče v anamnéze
či jiné rizikové
faktory pro vznik
křečí11 Dystonie
(včetně
okulogyrické
krize) 11 Tardivní
dyskinezeAmnézieDysartrie
Koktání11,Syndrom
neklidných
nohouNeuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4)12
Příznaky
z vysazení7,12

Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení QTc
intervalu (viz bod
4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibril
ace, náhlá smrt
(viz bod 4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze10
Tromboembolism
us (včetně
pulmonální
embolie a
hluboké žilní
trombózy), (viz
bod 4.4)

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní
účinky včetně
obstipace a suché
ústní sliznice
Břišní distenzeHypersalivacePankreatitida11
Poruchy jater a žlučových cest
Přechodné
asymptomatické
zvýšení hladiny
jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST)
obzvlášť na
počátku léčby
(viz bod 4.4)
Hepatitida
(včetně
hepatocelulárního
, cholestatického
nebo
kombinovaného
poškození jater)11

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní vyrážka Fotosenzitivní Léková reakce

Strana 9 (celkem 17)
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
reakce Alopecie s eozinofilií a
systémovými
příznaky (drug
reaction with
eosinophilia and
systemic
symptoms,
DRESS)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie9 Rhabdomyolýza11
Poruchy ledvin a močových cest
Inkontinence
moči
Retence moči
Retardace startu
močení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom
z vysazení u
novorozenců (viz
bod 4.6)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Erektilní
dysfunkce u
mužů
Snížení libida u
mužů i žen
Amenorea
Zvětšení prsou
Galaktorea u žen,
Gynekomastie/
zvětšení
prsou u mužů
Priapismus12
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Astenie
Únava
Otok
Pyrexie
Vyšetření
Zvýšené
plazmatické
hladiny
prolaktinuZvýšené hodnoty
alkalické
fosfatázyVysoká hladina
kreatinfosfo-
kinázy11
Vysoké hodnoty
gamaglutamyl-
transferázy10
Vysoké hodnoty
kyseliny
močovéZvýšená hodnota
celkového
bilirubinu


(1) Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními
kategoriemi dle BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení
tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % méně časté
(0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o
≥ 7 %, ≥ 15 % a ≥ 25 % velmi časté (64,4 %, 31,7 % resp. 12,3 %).

(2) Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo
vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.

Strana 10 (celkem 17)

(3) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin
na vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních
(≥ 5,17 až < 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.

(4) Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukosy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥ 5,56 až
< 7 mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté.

(5) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 2,26 mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l
až < 2,26 mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté.

(6) V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně
vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se
vyskytly vzácněji při užívání olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem
k nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze
není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní
extrapyramidové příznaky méně často.

(7) Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes,
úzkost, nevolnost a zvracení.

(8) V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní
limit normálního rozmezí přibližně u 30 % pacientů léčených olanzapinem s normální výchozí
hodnotou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obecně mírné a zůstalo pod
dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí.

(9) Nežádoucí účinky identifikované v klinických studiích v integrované databázi olanzapinu.

(10) Posuzováno dle naměřených hodnot z klinických studií v integrované databázi olanzapinu.

(11) Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních postmarketingových hlášení s četností stanovenou
využitím integrované databáze olanzapinu.

(12) Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních postmarketingových hlášení s četností
odhadovanou na horní hranici 95% intervalu spolehlivosti s využitím integrované databáze
olanzapinu.

(13) Nežádoucí účinky jsou uvedeny a pozorovány po podání perorálního a LAIM (dlouhodobě
působícího intramuskulárního) olanzapinu, které se mohou objevit také po podání RAIM (rychle
působícího intramuskulárního) olanzapinu.

Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)

Procento pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky ‒ klinicky významné změny tělesné
hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů ‒ se v průběhu času zvyšuje.
U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu hladiny glukosy
v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací

V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí
úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4). Velmi časté
nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a
pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erytém, zrakové halucinace
a inkontinence moči.

Strana 11 (celkem 17)

V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou nemocí s psychózou související s podáváním
dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení
parkinsonské symptomatiky a halucinace.

V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem
v kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím
faktorem by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem
nebo valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a
přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem
nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o
≥7 % u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u
pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥7 % u
39,9 % pacientů.

Pediatrická populace

Olanzapin není indikován k léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly provedeny studie
navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení dospívajících
byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů
(ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze
v průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky
významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u
dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u
kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání
(nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Ohodnocení
četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10).

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: Zvýšené hladiny cholesterolu15
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnii, letargii, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GMT, zvýšení plazmatických
hladin prolaktinu16.

(13) Po krátkodobé studii (medián trvání 22 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % z výchozí
tělesné hmotnosti (kg) velmi časté (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % z výchozí tělesné
hmotnosti bylo časté (7,1 %) a ≥ 25 % bylo méně časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně
24 týdnů), 89,4 % nárůst o ≥ 7 %, 55,3 % nárůst o ≥ 15 % a 29,1 % nárůst o ≥ 25 % z výchozí tělesné
hmotnosti.

(14) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot
(≥ 1,016 mmol/l až < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).

(15) Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin
z normálních (< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních

Strana 12 (celkem 17)
hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 až < 5,17 mmol/l) na vysoké
(≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté.

(16) Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Známky a příznaky
Mezi velmi časté příznaky předávkování (výskyt > 10 %) patří tachykardie, agitovanost/agresivita,
dysartrie, různé extrapyramidové příznaky a snížený stupeň vědomí v rozmezí od sedace až po kóma.

Další zdravotně významné důsledky předávkování zahrnují delirium, křeče, kóma, možný
neuroleptický maligní syndrom, útlum dýchání, aspiraci, hypertenzi nebo hypotenzi, srdeční arytmii
(< 2 % případů předávkování) a zástavu dýchání a srdeční činnosti. Smrtelné případy se vyskytly už
po akutním předávkování dávkou 450 mg, ale rovněž bylo popsáno přežití po akutním předávkování
dávkou 2 g perorálního olanzapinu.

Léčba předávkování
Pro olanzapin neexistuje žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení. Mohou být
indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach žaludku, podání
aktivního uhlí). Ukázalo se, že současné podání aktivního uhlí snižuje biologickou dostupnost
olanzapinu po perorálním podání o 50-60 %.

Podle klinického stavu je potřebné zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí,
zahrnující léčbu hypotenze, kolapsu cirkulace a podporu funkce dýchání. Nesmí být používán
adrenalin, dopamin nebo jiná beta sympatomimetika, protože stimulace beta adrenergních receptorů
může prohloubit hypotenzi. Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice
možných poruch srdečního rytmu. Pacient musí být až do zotavení pod stálým lékařským dohledem a
musí být sledovány jeho vitální funkce.

Pediatrická populace
Nejsou k dispozici údaje týkající se dětí a dospívajících.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika; antipsychotika; diazepiny, oxazepiny, thiazepiny a
oxepiny.
ATC kód: N05AH03.

Mechanismus účinku
Olanzapin je antipsychotická, antimanická a náladu stabilizující látka, která vykazuje široké
farmakologické působení na řadu receptorových systémů.


Strana 13 (celkem 17)
Farmakodynamické účinky
V preklinických studiích vykazuje olanzapin širokou afinitu k řadě receptorů (Ki < 100 nM) pro
serotoninové 5HT2A/2C, 5HT3, 5HT6, dopaminové D1, D2, D3, D4, D5, cholinergní muskarinové
receptory (m1-m5), α1 adrenergní a histaminové H1 receptory. Behaviorální studie na zvířatech
prokázaly antagonistické působení olanzapinu na 5HT, dopaminové a cholinergní receptory
konzistentní s receptorovým profilem. Olanzapin vykazoval větší in vitro afinitu k serotoninovým
5HT2 receptorům než k dopaminovým D2 a vyšší 5HT2 než D2 aktivitu na in vivo modelech.
Elektrofyziologické studie ukázaly, že olanzapin selektivně snižuje aktivitu mezolimbických (A10)
dopaminergních neuronů bez výraznějšího účinku na striatální (A9) dráhy ovládající motorické
funkce. Olanzapin oslabuje podmíněnou vyhýbací odpověď, což je známka antipsychotické aktivity,
v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, jev naznačující motorické nežádoucí účinky.
Na rozdíl od typických antipsychotik olanzapin zesiluje odpověď v "anxiolytickém testu".

Ve studii pozitronové emisní tomografie (PET) účinku jednorázové dávky (10 mg) u zdravých
dobrovolníků obsazoval olanzapin více 5HT2A receptory než dopaminové D2 receptory. Navíc SPECT
(Single Photon Emission Computed Tomography) zobrazovací studie odhalila, že obsazenost Dreceptorů u schizofrenních pacientů odpovídajících na olanzapin byla nižší než u pacientů
odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, zatímco u pacientů odpovídajících na klozapin byla
srovnatelná.

Klinická účinnost a bezpečnost
Ve dvou ze dvou placebo kontrolovaných a dvou ze tří srovnávacích studií s aktivním komparátorem
s více než 2900 schizofrenními pacienty s pozitivními i negativními symptomy vykazoval olanzapin
statisticky významně větší zlepšení jak u negativních, tak i pozitivních symptomů.

V mezinárodní dvojitě zaslepené srovnávací studii zahrnující 1481 pacientů se schizofrenií,
shizoafektními a příbuznými chorobami s různými stupni přidružených depresivních symptomů
(výchozí hodnota 16,6 na Montgomery-Asberg škále deprese) prokázala prospektivní sekundární
analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami statisticky významné zlepšení
(p=0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-3,1).

U pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární afektivní poruchy vykázal olanzapin ve
snížení manických symptomů za 3 týdny vyšší účinnost než placebo a valproát semisodium
(divalproex). Olanzapin také vykázal srovnatelnou účinnost s haloperidolem ve smyslu podílu
pacientů v symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii u pacientů léčených
lithiem nebo valproátem minimálně 2 týdny vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg (v kombinaci
s lithiem nebo valproátem) k větší redukci symptomů mánie než léčba lithiem nebo valproátem
v monoterapii za 6 týdnů.

Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě
olanzapinem a byli poté randomizováni k užívání olanzapinu nebo placeba, prokázal olanzapin vůči
placebu v primárním parametru recidivy bipolární poruchy statisticky významnou superioritu.
Olanzapin také vykázal ve srovnání s placebem statisticky významnou výhodu v prevenci recidivy jak
mánie, tak deprese.

Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při
léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného olanzapinu nebo
lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární afektivní poruchy statisticky non
inferiorní vůči lithiu (olanzapin 30,0 %, lithium 38,3 %; p=0,055).

V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou, kteří byli
stabilizováni při léčbě olanzapinem spolu se stabilizátorem nálady (lithium nebo valproát), nebyla
dlouhodobá kombinovaná léčba olanzapinem spolu s lithiem nebo valproátem statisticky významně
superiorní vůči léčbě samotným lithiem nebo valproátem v prodloužení doby do recidivy bipolární
afektivní poruchy definované podle syndromových (diagnostických) kritérií.

Pediatrická populace

Strana 14 (celkem 17)
Kontrolované údaje o účinnosti u dospívajících (od 13 do 17 let věku) jsou omezeny na krátkodobé
studie u schizofrenie (6 týdnů) a mánie spojené s bipolární poruchou typu I (3 týdny), zahrnující méně
než 200 dospívajících. Olanzapin byl užíván ve flexibilní dávce od 2,5 mg při zahájení léčby až po
20 mg/den. V průběhu léčby olanzapinem došlo u dospívajících k signifikantně vyššímu nárůstu
tělesné hmotnosti ve srovnání s dospělými. Velikost změn hladin na lačno v celkovém cholesterolu,
LDL cholesterolu, triglyceridů a prolaktinu (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší než u
dospělých. Kontrolované údaje o přetrvávání účinku nebo dlouhodobé bezpečnosti nejsou k dispozici
(viz body 4.4 a 4.8). Informace o dlouhodobé bezpečnosti je primárně omezena na open-label,
nekontrolovaná data.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Olanzapin se po perorálním podání dobře vstřebává a dosahuje maximální koncentrace v plazmě za až 8 hodin. Vstřebávání není ovlivněno potravou. Absolutní perorální biologická dostupnost vztažená
k intravenóznímu podání nebyla stanovena.

Distribuce
Při plazmatické koncentraci 7 až 1000 ng/ml se olanzapin vázal přibližně z 93 % na plazmatické
bílkoviny. Olanzapin se váže především na albumin a kyselý α1-glykoprotein.

Biotransformace
Olanzapin je metabolizovaný v játrech cestou konjugace a oxidace. V cirkulaci se z metabolitů objeví
hlavně 10-N-glukuronid, který neprostupuje hematoencefalickou bariérou. Cytochromy PCYP1A2 a P450-CYP2D6 přispívají k tvorbě N-desmethyl a 2-hydroxymethyl metabolitů,
vykazujících významně nižší in vivo farmakologickou aktivitu než olanzapin ve studiích na zvířatech.
Převážná část farmakologické aktivity je způsobená původním olanzapinem.

Eliminace
Po perorálním podání se průměrný poločas vylučování olanzapinu u zdravých jedinců lišil podle věku
a pohlaví.

U zdravých starších jedinců (65 let a více) byl průměrný poločas vylučování prodloužený v porovnání
se zdravými jedinci mladšími 65 let (51,8 h proti 33,8 h) a clearance byla snížena (17,5 proti 18,2 l/h).
Farmakokinetická odchylka pozorovaná u starších jedinců je v mezích odchylek normálních jedinců.
U 44 schizofrenických pacientů starších 65 let nebyl při dávkách 5-20 mg/den pozorován žádný
zvláštní výskyt nežádoucích účinků.

U žen oproti mužům byl průměrný poločas vylučování poněkud prodloužen (36,7 oproti 32,3 h) a
clearance byla snížena (18,9 oproti 27,3 l/h). Přesto vykazuje olanzapin (5-20 mg) srovnatelný
bezpečnostní profil u žen (n=467) jako u mužů (n=869).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin (kreatininová clearance < 10 ml/min) nebyl ve srovnání se
zdravými subjekty významný rozdíl poločasu eliminace (37,7 oproti 32,4 h) nebo clearance (21,oproti 25,0 l/h). Studie rovnováhy ukázala, že přibližně 57 % radioaktivně značeného olanzapinu se
objevilo v moči převážně ve formě metabolitů.

Porucha funkce jater
Malá studie vlivu poruchy funkce jater u 6 subjektů s klinicky významnou cirhózou (klasifikace
Childs Pugh A (n=5) a B (n=1)) prokázala malý vliv na farmakokinetiku perorálně podávaného
olanzapinu (jednotlivá dávka 2,5–7,5 mg): subjekty s lehkou až středně těžkou dysfunkcí jater měly ve
srovnání se subjekty bez jaterní dysfunkce (n=3) lehce zvýšenou systémovou clearance a rychlejší
poločas eliminace. Mezi subjekty s cirhózou bylo více kuřáků (4/6; 67 %), než mezi subjekty bez
jaterní dysfunkce (0/3; 0 %)

Kouření

Strana 15 (celkem 17)
U nekuřáků oproti kuřákům (ženy i muži) byl průměrný poločas vylučování prodloužen (38,6 oproti
30,4 h) a clearance snížena (18,6 oproti 27,7 l/h).

Plazmatická clearance olanzapinu je nižší u starších než u mladších jedinců, u žen než u mužů a u
nekuřáků oproti kuřákům. Závažnost vlivu věku, pohlaví a kouření na clearance a poločas vylučování
olanzapinu je malá v porovnání s celkovou variabilitou mezi jednotlivci.

Klinická studie nepopisuje žádné rozdíly farmakokinetických parametrů mezi bělochy, Japonci a
Číňany.

Pediatrická populace
Dospívající (od 13 do 17 let věku): Farmakokinetika olanzapinu je podobná u dospívajících i
dospělých. V klinických hodnoceních byla u dospívajících průměrná expozice olanzapinu vyšší
přibližně o 27 %. Demografické rozdíly mezi dospívajícími a dospělými zahrnují nižší průměrnou
tělesnou hmotnost a menší počet kuřáků mezi dospívajícími. Tyto faktory možná přispívají k vyšší
průměrné expozici u dospívajících.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita (po jednorázové dávce)
Příznaky toxicity po perorálním podání hlodavcům obsahovaly silnou neuroleptickou složku:
hypoaktivitu, kóma, třes, klonické křeče, slinění a zpomalení zvyšování hmotnosti. Střední letální
dávka u myší byla přibližně 210 mg/kg a u potkanů 175 mg/kg. Psi tolerovali jednorázovou perorální
dávku 100 mg/kg s nulovou mortalitou. Mezi klinické příznaky patřil útlum, ataxie, třes, zrychlený
puls, dušnost, mióza a anorexie. U opic vyvolala jednorázová perorální dávka až do 100 mg/kg
vyčerpanost a vyšší dávky částečné bezvědomí.

Toxicita po opakovaném podávání
Ve studiích, které trvaly u myší až 3 měsíce a u potkanů a psů až 1 rok, se ukázaly jako hlavní účinky
deprese CNS, anticholinergní účinky a periferní hematologické poruchy. K depresi CNS se vyvinula
tolerance. Růstové parametry byly při vysokých dávkách sníženy. Reverzibilní účinky spojené se
zvýšenou hladinou prolaktinu u potkanů zahrnovaly pokles hmotnosti ovarií a uteru a morfologické
změny vaginálního epitelu a prsní žlázy.

Hematologická toxicita
U všech druhů byly pozorovány účinky na hematologické ukazatele včetně na dávce závislého poklesu
počtu leukocytů v krvi u myší a nespecifického poklesu leukocytů v krvi u potkanů. Navzdory tomu
nebyl prokázán hematotoxický účinek na kostní dřeň. U několika psů, kterým bylo podáváno 8 až
10 mg/kg/den (celková expozice olanzapinem [AUC] je 12-15krát vyšší, než dostává člověk - 12 mg),
se vyvinula reverzibilní neutropenie, trombocytopenie nebo anémie. U psů s cytopenií nebyly
pozorované žádné nepříznivé účinky na progenitorové a proliferující buňky kostní dřeně.

Reprodukční toxicita
Olanzapin nemá žádný teratogenní účinek. U potkaních samců ovlivnila sedace páření. Estrální cykly
byly ovlivněné dávkou 1,1 mg/kg (což je 3násobek maximální dávky pro člověka), a reprodukční
parametry byly u potkanů ovlivněné dávkou 3 mg/kg (což je 9násobek maximální dávky pro člověka).
U potomstva potkanů, kterým byl podáván olanzapin, bylo pozorováno opoždění fetálního vývoje a
přechodný pokles aktivity.

Mutagenita
Olanzapin se neukázal jako mutagenní nebo klastogenní v žádném ze standardních testů, které
zahrnovaly bakteriální testy mutagenity in vitro a in vivo testy u savců.

Kancerogenita
Na základě výsledků studií na myších a potkanech bylo zjištěno, že olanzapin není kancerogenní.

Posouzení rizika pro životní prostředí

Strana 16 (celkem 17)

Při použití přípravku Egolanza v souladu s informací o přípravku je nepravděpodobné, že by došlo
k nepřijatelnému dopadu na životní prostředí.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Egolanza 5 mg potahované tablety
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy (40,98 mg), hyprolosa, krospovidon,
magnesium-stearát.
Potah tablety: hypromelosa, chinolinová žluť (E104), potahová soustava opadry-Y-1-7000 bílá
(hypromelosa 2910, oxid titaničitý (E171), makrogol 400).

Egolanza 10 mg potahované tablety
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy (81,97 mg), hyprolosa, krospovidon,
magnesium-stearát.
Potah tablety: hypromelosa, chinolinová žluť (E104), potahová soustava opadry-Y-1-7000 bílá
(hypromelosa 2910, oxid titaničitý (E171), makrogol 400).

Egolanza 15 mg potahované tablety
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy (122,95 mg), hyprolosa, krospovidon,
magnesium-stearát.
Potah tablety: hypromelosa, chinolinová žluť (E104), potahová soustava opadry-Y-1-7000 bílá
(hypromelosa 2910, oxid titaničitý (E171), makrogol 400).

Egolanza 20 mg potahované tablety
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy (163,94 mg), hyprolosa, krospovidon,
magnesium-stearát.
Potah tablety: hypromelosa, chinolinová žluť (E104), potahová soustava opadry-Y-1-7000 bílá
(hypromelosa 2910, oxid titaničitý (E171), makrogol 400).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Egolanza 5 mg potahované tablety:
28, 35, 42, 49, 56, 63, 70, 77, 84, 91, 98, 105 nebo 112 potahovaných tablet balených v OPA/Al/PVC//Al
blistru a papírové krabičce.

Egolanza 10 mg potahované tablety:
28, 35, 42, 49, 56, 63, 70, 77, 84, 91, 98, 105 nebo 112 potahovaných tablet balených v OPA/Al/PVC//Al
blistru a papírové krabičce.

Egolanza 15 mg potahované tablety:
28, 35, 42, 49, 56, 63, 70, 77, 84, 91, 98, 105 nebo 112 potahovaných tablet balených v OPA/Al/PVC//Al

Strana 17 (celkem 17)
blistru a papírové krabičce.

Egolanza 20 mg potahované tablety:
28, 35, 42, 49, 56, 63, 70, 77, 84, 91, 98, 105 nebo 112 potahovaných tablet balených v OPA/Al/PVC//Al
blistru a papírové krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Egolanza 5 mg potahované tablety: 68/499/10-C
Egolanza 10 mg potahované tablety: 68/501/10-C
Egolanza 15 mg potahované tablety: 68/502/10-C
Egolanza 20 mg potahované tablety: 68/503/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 4.

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 10.