Duomox Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Peniciliny s širokým spektrem
ATC kód: J01CA
Mechanismus účinku
Amoxicilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum) inhibující jeden nebo více
enzymů (často označovaných jako proteiny vázající penicilin, PBPs) účastnících se biosyntetické
tvorby bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturální součástí bakteriální buněčné stěny.
Inhibice syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, obvykle následované buněčným
rozpadem a bakteriální smrtí.

Amoxicilin je citlivý na degradaci pomocí beta-laktamáz produkovanými rezistentními bakteriemi a
z tohoto důvodu spektrum aktivity samotného amoxicilinu neobsahuje organismy produkující tyto
enzymy.

Vztah mezi farmakokinetikou/farmakodynamikou
Doba nad minimální inhibiční koncentrací (T>MIC) je považován za nejdůležitější parametr účinnosti
amoxicilinu.

Mechanismy rezistence
Hlavními mechanismy rezistence na amoxicilin jsou:
• inaktivace bakteriálními beta-laktamázami
• změny v proteinech vázajících penicilin vedoucí ke snížení afinity antibiotika k cíli.

Neprůchodnost bakteriální stěnou nebo působení effluxní pumpy jsou mechanismy, které mohou
způsobit nebo se podílet na bakteriální rezistenci, zejména u gramnegativních bakterií.

Hraniční koncentrace
Hraniční koncentrace MIC pro amoxicilin je určena Evropským výborem pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST) verze 5.0.

Patogen Hraniční hodnoty citlivosti MIC (mg/l)
Citlivé ≤ Rezistentní >
Enterobacteriaceae 81 8
Staphylococcus spp. Poznámka2 Poznámka2
Enterococcus spp.3 4 8
Streptococcus skupina A, B, C a G Poznámka4 Poznámka4
Streptococcus pneumoniae Poznámka5 Poznámka5
Viridující streptokoky 0.5 2
Haemophilus influenzae 26 26
Moraxella catarrhalis Poznámka7 Poznámka7
Neisseria meningitidis 0,125 1
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy
kromě Clostridium difficile8
8
Gramnegativní anaerobní mikroorganismy 0,5 2
Helicobacter pylori 0,1259 0,Pasteurella multocida 1 1
Druhově specifické hraniční hodnoty ”10 2 8
1Enterobacteriaceae divokého typu jsou charakterizovány jako susceptibilní k aminopenicilinům.
Některé země preferují kategorizaci divokého typu izolátu E. coli a P. mirabilis jako střední. Pokud se
jedná o tento případ, je třeba použít MIC hraniční hodnotu S ≤ 0,5 mg/l.
2Většina stafylokoků produkuje penicilinázu, jsou tedy rezistentní k amoxicilinu. Meticilin-rezistentní
izoláty jsou, až na několik výjimek, rezistentní ke všem beta-laktamovým agens.
3Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od ampicilinu.
4Susceptibilita streptokoků skupin A, B, C a G k penicilinům je odvozena od susceptibility
k benzylpenicilinu.
5Hraniční hodnoty se týkají pouze nemeningitidových izolátů. U izolátů kategorizovaných jako střední
k ampicilinu je třeba se vyhnout léčbě amoxicilinem. Susceptibilita byla odvozena od MIC ampicilinu.
6Hraniční hodnoty jsou založeny na intravenózním podání. Beta-laktamáza- pozitivní izoláty mají být
hlášeny jako rezistentní.
7Mikroorganismy produkující beta-laktamázu mají být hlášeny jako rezistentní.
Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od benzylpenicilinu.
9Hraniční hodnoty jsou založeny na epidemiologických limitních hodnotách (ECOFFs), které rozlišují
mezi izoláty divokého typu a těmi se sníženou susceptibilitou.
10 Druhově nespecifické hraniční hodnoty jsou založeny na dávkách nejméně 0,5 g x 3 nebo 4 dávky
denně (1,5 až 2 g/den).

Prevalence rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy a lokální informace
o rezistenci je proto žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě nutnosti má být
vyhledána odborná porada, pokud je místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost látky je
přinejmenším u některých typů infekcí sporná.

In vitro susceptibilita mikroorganismů k amoxicilinu
Obvykle citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Enterococcus faecalis
Beta-hemolytické streptokoky (skupiny A, B, C a G)
Listeria monocytogenes
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problémem
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Helicobacter pylori
Proteus mirabilis
Salmonella typhi
Salmonella paratyphi
Pasteurella multocida
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Koaguláza-negativní stafylokok
Staphylococcus aureus£
Streptococcus pneumoniae
Viridující streptokoky
Anaerobní grampozitivní mikroorganismy:
Clostridium spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Fusobacterium spp.
Další:
Borrelia burgdorferi
Přirozeně rezistentní organismy †
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Enterococcus faecium†
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Acinetobacter spp.
Enterobacter spp.
Klebsiella spp.
Pseudomonas spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Bacteroides spp. (mnoho kmenů Bacteroides fragilis je rezistentních).
Další:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Legionella spp.
† Přirozená střední citlivost v nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence.
£ Téměř všechny S.aureus jsou rezistentní k amoxicilinu kvůli produkci penicilinázy. Navíc,
všechny kmeny rezistentní k meticilinu jsou rezistentní k amoxicilinu