Doxorubicin medac Interakce

Souběžné podávání jiných cytostatik, např. antracyklinů (daunorubicin, epirubicin, idarubicin),
cisplatiny, cyklofosfamidu, cyklosporinu, cytarabinu, dakarbazinu, daktinomycinu, fluoruracilu,
mitomycinu C a taxanů může zvýšit riziko městnavého srdečního selhání vyvolaného doxorubicinem.
Bylo zjištěno, že podáním doxorubicinu bezprostředně po krátké intravenózní infuzi paklitaxelu
se významně změní jeho povaha. Souběžné podání paklitaxelu způsobuje pokles clearance
doxorubicinu a byl pozorován častější výskyt neutropenie a stomatitid.

Podávání trastuzumabu v kombinaci s antracykliny (například doxorubicinem) doprovází vysoké
riziko kardiotoxicity. Trastuzumab a antracykliny se prozatím nemají používat v kombinaci,
s výjimkou dobře kontrolovaných klinických studií, kde je srdeční funkce sledována. Další informace
viz bod 4.4.

Při souběžné léčbě 400 mg sorafenibem 2× denně byly hlášeny případy zvýšení hodnoty AUC
doxorubicinu o 21–47 % i případy beze změn AUC. Klinický význam těchto výsledků není znám.

Toxické účinky léčby doxorubicinem může zvyšovat kombinace s jinými cytostatiky (např.
cytarabinem, cisplatinou, cyklofosfamidem). V souvislosti s kombinovanou léčbou cytarabinem byly
hlášeny případy nekrózy tlustého střeva s masivním krvácením a závažnými infekcemi.

Pokud po léčbě doxorubicinem následuje podání cyklofosfamidu, byl pozorován zvýšený výskyt
hemoragické cystitidy.

Jelikož je doxorubicin rychle metabolizován a vylučován především žlučovým systémem, souběžné
podávání chemoterapeutik se známou hepatotoxicitou (např. merkaptopurin, methotrexát,
streptozocin) může potenciálně zvýšit toxicitu doxorubicinu v důsledku snížené jaterní clearance
léčivého přípravku. Pokud je souběžná léčba hepatotoxickými přípravky nutná, musí být dávkování
doxorubicinu upraveno.

Doxorubicin je silná radiosenzibilizující látka („radiosenzibilizátor“) a jím vyvolané paměťové kožní
reakce (recall phenomena) mohou být život ohrožující. Jakákoliv předchozí, souběžná nebo
následující radioterapie může zvyšovat riziko kardiotoxicity nebo hepatotoxicity doxorubicinu.

Doxorubicin je hlavním substrátem cytochromu P450 CYP3A4 a CYP2D6 a P-glykoproteinu (P-gp).
Byly hlášeny klinicky významné interakce s inhibitory CYP3A4, CYP2D6 a/nebo P-gp (např.
verapamilem), které vedly ke zvýšení koncentrace a klinických účinků a/nebo toxicity doxorubicinu.
Naopak souběžné podávání induktorů CYP450, například rifampicinu a barbiturátů, může snížit
koncentrace doxorubicinu v plazmě a snížit tak jeho účinnost.

Cyklosporin, inhibitor CYP3A4 a P-gp, zvýšil AUC doxorubicinu a doxorubicinolu o 55 %, respektive
o 350 %. Tato kombinace může vyžadovat úpravu dávky. Z literatury vyplývá, že přidání
cyklosporinu k doxorubicinu má za následek závažnější a delší hematologickou toxicitu než
u doxorubicinu samotného. Při současném podávání cyklosporinu a doxorubicinu bylo také hlášeno
kóma a epileptické záchvaty.
Bylo prokázáno, že také cimetidin snižuje plazmatickou clearance a zvyšuje AUC doxorubicinu.

Po souběžném podávání látek ovlivňujících funkci kostní dřeně (např. derivátů amidopyrinu,

antiretrovirových přípravků, chloramfenikolu, fenytoinu, sulfonamidů) byly pozorovány poruchy
krvetvorby. Po souběžném podávání progesteronu byl zaznamenán zvýšený výskyt neutropenie a
trombocytopenie. Během léčby doxorubicinem se může objevit zvýšená nefrotoxicita amfotericinu B.
Zvýšené koncentrace doxorubicinu v séru byly pozorovány po souběžném podávání doxorubicinu a
ritonaviru.

Zvýšená kardiotoxicita byla zaznamenána také po souběžném užívání kardioaktivních léčivých
přípravků, např. blokátorů kalciových kanálů a verapamilu (s nárůstem maximálních hodnot,
terminálního poločasu a distribučního objemu doxorubicinu). Biologická dostupnost digoxinu se
během léčby doxorubicinem snižuje. Při všech podobných souběžných léčebných režimech je nutné
důkladné sledování srdeční funkce.

Absorpce antiepileptik (např. karbamazepinu, fenytoinu, valproátu) se po souběžném podávání
doxorubicinu snižuje.

Klozapin může zvyšovat riziko a závažnost hematologické toxicity doxorubicinu.

Doxorubicin může snižovat biologickou dostupnost digoxinu při perorálním podání.

Léčba doxorubicinem může vést ke zvýšené hladině kyseliny močové v séru. Proto může být nutná
úprava dávky látek snižujících obsah kyseliny močové.

Během léčby doxorubicinem se s ohledem na riziko generalizovaného onemocnění, které by mohlo
být fatální, nesmí používat živé vakcíny. Riziko se zvyšuje u pacientů imunosuprimovaných kvůli
základnímu onemocnění. Během léčby doxorubicinem se pacienti mají také vyhnout kontaktu
s osobami očkovanými v nedávné době proti dětské obrně.

Doxorubicin se váže na heparin a 5-FU. Může tedy dojít ke srážení a ztrátě účinku obou látek. Další
informace viz bod 6.2.