Diclofenac dr. müller pharma Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Množství diklofenaku, které se absorbuje kůží, je úměrné velikosti plochy, na kterou byl diklofenak ve
formě gelu aplikován, a závisí též na celkové aplikované dávce a na stavu hydratace kůže. Ve srovnání
s perorální terapií se po topickém podání 4 g diklofenaku ve formě gelu aplikovaného na 400 cm2 kůže
vstřebává asi 6 % dávky diklofenaku. Při použití okluzivního krytí (obinadlo nebo náplast) může být
kožní absorpce diklofenaku zvýšená 3 až 10krát.

Distribuce
Po lokální aplikaci diklofenaku ve formě gelu na koleno a klouby ruky je možné měřit množství
diklofenaku v plazmě, synoviální tkáni a synoviální tekutině. Maximální plazmatické koncentrace
diklofenaku po lokální aplikaci gelu jsou 100násobně nižší než po perorálním podání tablet.
Diklofenak se z 99,7 % váže na plazmatické bílkoviny, především na albumin (99,4 %).

Biotransformace
Biotransformace diklofenaku zahrnuje zčásti glukuronidaci intaktní molekuly, ale hlavně
jednorázovou a vícečetnou hydroxylaci a methoxylaci, což má za následek vznik mnoha fenolických
derivátů, z nich většina je dále převedena konjugací na glukuronidy. Dva z těchto fenolických
metabolitů jsou biologicky aktivní, avšak v mnohem menší míře než diklofenak.

Eliminace
Celková systémová clearance diklofenaku z plazmy je 263 ± 56 ml/min (průměrná hodnota ± SD).
Konečný plazmatický poločas je 1 až 2 hodiny. Čtyři z metabolitů, včetně dvou aktivních, mají také
krátký plazmatický poločas, a to 1 až 3 hodiny.
Diklofenak a jeho metabolity jsou vylučovány převážně močí.

Charakteristiky pacientů
Nebyla zjištěna žádná kumulace diklofenaku a jeho metabolitů u pacientů s poruchou funkce ledvin.
U pacientů s chronickou hepatitidou jsou kinetika a metabolismus diklofenaku stejné jako u pacientů
bez jaterního onemocnění. Oproti tomu u pacientů s nedekompenzovanou cirhózou se
farmakokinetické parametry mohou lišit.