Desloratadin xantis Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika – H1 antagonisté, ATC kód: R06AX27

Mechanismus účinku
Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se selektivním
antagonistickým působením na periferní H1-receptory. Desloratadin po perorálním podání selektivně blokuje
periferní histaminové H1-receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového systému.
Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří inhibice
uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13, z lidských žírných buněk/basofilů,
jakož i inhibice exprese adhezívní molekuly P-selektinu na endoteliálních buňkách. Klinický význam těchto
pozorování je třeba teprve potvrdit.

Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích s opakovaným podáváním dávek desloratadinu, v nichž bylo podáváno až 20 mg denně
po dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani klinicky relevantní kardiovaskulární účinky
přípravku. V klinickofarmakologické studii, v níž byl desloratadin podáván v dávce 45 mg denně
(devítinásobek doporučované klinické dávky) po dobu deseti dnů, nebyl zjištěn žádný případ prodloužení
intervalu QTc.
Ve studiích s opakovaným podáváním desloratadinu společně s ketokonazolem a erytromycinem nebyly
pozorovány žádné klinicky relevantní změny plazmatických koncentrací desloratadinu.
Desloratadin nepenetruje snadno do centrálního nervového systému. V kontrolovaných klinických studiích při
podávání v doporučené dávce 5 mg denně nedocházelo ve srovnání s placebem k žádnému zvýšení incidence
somnolence. V klinických studiích při jednorázovém podání denní dávky 7,5 mg nebyla ovlivněna
psychomotorická výkonnost. Ve studii, ve které byl desloratadin 5 mg jednorázově podán dospělým,
neovlivňoval desloratadin standardní hodnoty letové výkonnosti včetně exacerbace subjektivní ospalosti nebo
úkonů souvisejících s létáním.
V klinickofarmakologických studiích, v nichž byl desloratadin podáván společně s alkoholem, nedocházelo
k zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani ospalosti. Mezi skupinou pacientů, jíž byl
podáván desloratadin, a skupinou placebovou nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výsledcích
psychomotorických testů, ať už byl současně podáván alkohol nebo nikoli.
U pacientů s alergickou rýmou vedlo podávání desloratadinu k ústupu příznaků jako je kýchání, výtok z nosu
a svědění nosu, jakož i svědění, slzení a zarudnutí očí a svědění na patře. Desloratadin účinně mírní symptomy
po dobu 24 hodin.

Pediatrická populace
Účinnost desloratadinu tablety nebyla v klinických hodnoceních u dospívajících pacientů ve věku 12 až 17 let
jednoznačně prokázána.
Navíc k zavedeným klasifikačním termínům sezónní a celoroční, může být alergická rýma alternativně
klasifikována podle trvání příznaků jako intermitentní alergická rýma a perzistující alergická rýma.
Intermitentní alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo méně než
týdny. Perzistující alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků 4 dny nebo více za týden a déle
než 4 týdny.
Desloratadin účinně snižuje celkovou zátěž způsobenou sezónní alergickou rýmou, hodnocenou na základě
dotazníku hodnotícího kvalitu života při rinokonjunktivitidě. K největšímu zlepšení došlo ve sféře praktických
problémů a denních aktivit, limitovaných symptomy.
6/8
Chronická idiopatická urtikárie byla studována jako klinický model nemocí s urtikárií, protože jejich
patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji zařazovat do
prospektivního hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí s urtikárií,
předpokládá se, že desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u chronické idiopatické
urtikárie, ale i u ostatních nemocí s urtikárií, jak doporučují klinické směrnice.
Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou
idiopatickou urtikárií, vedlo podávání desloratadinu na konci prvního dávkovacího intervalu k ústupu svědění
a snížení počtu a rozsahu kopřivkových pupenů. V každé studii účinek přetrvával po dobu 24 hodinového
dávkovacího intervalu. Jako ve studiích s ostatními antihistaminiky, podávanými pacientům s chronickou
idiopatickou urtikárií, byla vyloučena malá část pacientů, identifikovaných jako nonrespondéři. Zlepšení
svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 % pacientů léčených desloratadinem ve srovnání s 19 %
pacientů léčených placebem. Léčba desloratadinem také signifikantně snížila nežádoucí ovlivnění spánku a
denní aktivity, jak bylo změřeno čtyřbodovou stupnicí, používanou k hodnocení těchto proměnných.