Desloratadin +pharma Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika-H1 antagonisté, ATC kód: R06A X
Mechanismus účinku
Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se selektivním
antagonistickým působením na periferní H1-receptory. Po perorálním podání selektivně blokuje periferní
histaminové H1-receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového systému.

Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří inhibice
uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13, z lidských žírných buněk/basofilů, jakož i
inhibice exprese adhezívní molekuly P-selektinu na endoteliálních buňkách. Klinický význam těchto pozorování
je třeba teprve potvrdit.

Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích s opakovaným podáváním dávek desloratadinu, v nichž bylo podáváno až 20 mg denně po
dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani klinicky relevantní kardiovaskulární účinky. V
klinickofarmakologické studii, v níž byl desloratadin podáván v dávce 45 mg denně (devítinásobek doporučované
klinické dávky) po dobu deseti dnů, nebylo pozorováno žádné prodloužení intervalu QTc.

Ve studiích s opakovaným podáváním desloratadinu společně s ketokonazolem a erythromycinem nebyly
pozorovány žádné klinicky relevantní změny plasmatických koncentrací desloratadinu.

Desloratadin nepenetruje do centrálního nervového systému snadno. V kontrolovaných klinických studiích při
podávání v doporučené dávce 5 mg denně nedochází ve srovnání s placebem k žádnému zvýšení incidence
somnolence. V klinických studiích při jednorázovém podání denní dávky 7,5 mg desloratadin neovlivňoval
psychomotorickou výkonnost. Ve studii, ve které byl desloratadin v dávce 5 mg jednorázově podán dospělým,
neovlivňoval standardní hodnoty letové výkonnosti včetně exacerbace subjektivní ospalosti nebo úkonů
souvisejících s létáním.

V klinickofarmakologických studiích, v nichž se desloratadin podával společně s alkoholem, nedocházelo k
zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani ospalosti. Mezi skupinou pacientů, jíž byl podáván
desloratadin, a skupinou placebovou nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výsledcích psychomotorických
testů, ať už byl současně podáván alkohol nebo nikoli.

U pacientů s alergickou rýmou byl desloratadin účinný při mírnění příznaků, jako je kýchání, výtok z nosu a
svědění nosu, jakož i svědění, slzení a zarudnutí očí a svědění na patře. Desloratadin účinně mírnil symptomy po
dobu 24 hodin.

Pediatrická populace
Účinnost desloratadinu v tabletách nebyla v klinických studiích u dospívajících pacientů ve věku 12 až 17 let
jednoznačně prokázána.


Vedle zavedených klasifikací jako sezónní a celoroční lze alergickou rýmu podle trvání příznaků alternativně
klasifikovat jako intermitentní alergickou rýmu a perzistující alergickou rýmu. Intermitentní alergická rýma je
definována jako přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo méně než 4 týdny. Perzistující alergická rýma
je definována jako přítomnost příznaků 4 dny nebo více za týden a více než 4 týdny.

Desloratadin účinně snižuje celkovou zátěž představovanou sezónní alergickou rýmou, hodnocenou na základě
dotazníku hodnotícího kvalitu života při rhinokonjunktivitidě. K největšímu zlepšení došlo ve sféře praktických
problémů a denních aktivit limitovaných symptomy.

Chronická idiopatická kopřivka byla studována jako klinický model nemocí s kopřivkou, protože jejich
patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji nabírat do prospektivního
hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí s kopřivkou, předpokládá se, že
desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u chronické idiopatické kopřivky, ale i u
ostatních nemocí s kopřivkou, jak doporučují klinické pokyny.

Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou
idiopatickou kopřivkou, vedlo podávání desloratadinu na konci prvního dávkovacího intervalu k ústupu svědění a
snížení počtu a rozsahu kopřivkových pupenů. V každé studii účinek přetrvával po dobu 24hodinového
dávkovacího intervalu. Jako ve studiích s ostatními antihistaminiky podávanými pacientům s chronickou
idiopatickou kopřivkou byla vyloučena malá část pacientů, identifikovaných jako non-respondéři. Zlepšení
svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 % pacientů léčených desloratadinem ve srovnání s 19 % pacientů
léčených placebem. Léčba desloratadinem také významně snížila interferenci s fungováním spánku a denních
aktivit, jak bylo změřeno čtyřbodovou stupnicí používanou k hodnocení těchto proměnných.