Copaxone Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, jiná imunostimulancia
ATC kód: L03AX
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů s relabující formou RS, není zcela
objasněn, ale předpokládá se, že zahrnuje modulaci imunitních procesů. Studie na zvířatech a
pacientech s RS naznačují, že glatiramer-acetát působí na vlastní imunitní buňky, včetně monocytů,
dendritických buněk, a B-buněk, které následně modulují adaptivní funkce B- a T-buněk indukujících
sekreci protizánětlivých a regulačních cytokinů. Zda je terapeutický účinek zprostředkován buněčnou
cestou, jak je popsáno výše, není známo, protože patofyziologie RS je známa jenom částečně.
Klinická účinnost a bezpečnost
Relaps-remitentní roztroušená skleróza
Důkazy podporující účinnost přípravku Copaxone 40 mg/ml v podkožně podávané injekci třikrát
týdně ve snížení frekvence relapsů jsou odvozené z jedné 12měsíční placebem kontrolované studie.
V klíčové klinické studii byla relaps-remitentní roztroušená skleróza charakterizována buď minimálně
jedním zdokumentovaným relapsem během posledních 12 měsíců, nebo minimálně dvěma
9/11
zdokumentovanými relapsy za posledních 24 měsíců nebo jedním zdokumentovaným relapsem mezi
posledními 12 a 24 měsíci s minimálně jednou zdokumentovanou T1 gadoliniem zesílenou lézí na
magnetické rezonanci provedené během posledních 12 měsíců.
Primární výsledný parametr byl celkový počet potvrzených relapsů. Sekundární MR parametry
zahrnovaly kumulativní počet nových/zvětšujících se T2 lézí a kumulativní počet zvětšujících se lézí
na T1 vážených snímcích hodnocených v měsíci 6 a 12.
Celkem 1 404 pacientů bylo randomizováno v poměru 2:1 do léčby buď přípravkem
Copaxone 40 mg/ml (n = 943), nebo placebem (n = 461). Obě léčebné skupiny byly srovnatelné
s ohledem na demografické údaje, charakteristiky RS a MR parametry. Pacienti měli v průměru
2,0 relapsů za 2 roky před screeningem.
V porovnání s placebem měli pacienti léčení přípravkem Copaxone 40 mg/ml třikrát týdně významná
a statisticky významná snížení primárních a sekundárních výsledných parametrů, která odpovídala
léčebnému účinku přípravku Copaxone 20 mg/ml podávanému denně.
Následující tabulka uvádí hodnoty primárních a sekundárních výsledných parametrů u intent-to-treat
populace:
Výsledný parametr
Upravené průměrné odhady
P-hodnota Copaxone (40 mg/ml)
(N = 943)
Placebo
(N = 461)
Anualizovaná četnost relapsů (ARR) 0,331 0,505 p < 0,Absolutní rozdíl rizika*
(95% intervaly spolehlivosti) -0,174 [-0,2841 až -0,0639]
Kumulativní počet nových/zvětšujících se
T2 lézí v měsíci 6 a 12 3,650 5,592 p < 0,Poměr četnosti** (95% intervaly spolehlivosti) 0,653 [0,546 až 0,780]
Kumulativní počet zvětšujících se lézí na
T1 vážených snímcích v měsíci 6 a 12 0,905 1,639 p < 0,Poměr četnosti** (95% intervaly spolehlivosti) 0,552 [0,436 až 0,699]
*Absolutní rozdíl rizika je definovaný jako rozdíl mezi upravenou průměrnou ARR pro GA 40 mg
třikrát týdně a upravenou průměrnou ARR pro placebo.
**Poměr četnosti je definovaný jako poměr mezi GA 40 mg třikrát týdně a upravenými průměrnými
četnostmi pro placebo.
Přímé srovnání účinnosti a bezpečnosti mezi přípravkem Copaxone 20 mg/ml (podávaným denně) a
40 mg/ml (podávaným třikrát týdně) ve stejné studii nebylo provedeno.
Copaxone 40 mg/ml: Ve 12měsíční placebem kontrolované studii (GALA) byl cílovým parametrem
podíl pacientů s 3měsíční potvrzenou progresí invalidity (CDP). Tříměsíční CDP byla zaznamenána u
% a 3,5 % pacientů léčených placebem a přípravkem Copaxone (poměr pravděpodobnosti, OR [95%
CI]: 1,182 [0,661; 2,117] (p=0,5726)). V otevřeném rozšíření studie (až 7 let) byla cílovým
parametrem 6měsíční CDP. Poměr rizika (HR) [95% CI] pro kohortu intent-to-treat porovnávající
skupinu léčenou Copaxonem v časném začátku se skupinou s opožděným počátkem byl 0,892 [0,688;
1,157] (p=0,3898).
V současnosti nejsou k dispozici žádné důkazy pro používání přípravku Copaxone u pacientů s
primárně nebo sekundárně progresivní formou onemocnění.