Afonilum sr Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Theofylin je po orálním podání plně absorbován. Příjem potravy může ovlivnit rychlost absorpce
(zrychlení nebo zpomalení, pokles dávky) a relativní biologickou dostupnost lékové formy
s prodlouženým uvolňováním.
Studie s mnohočetným podáváním (dávkování dvakrát denně, s intervalem 12 hodin) u přípravku
Afonilum SR 375 mg nalačno a po jídle s vysokým obsahem tuku, neodhalily interakce theofylinu
s potravou. Relativní postprandiální biologická dostupnost je 102 % ve srovnání s podáním nalačno.
Dávkování nalačno a po jídle je bioekvivalentní.
Z farmaceutického hlediska je princip uvolňování theofylinu u přípravků s prodlouženým uvolňováním
o různé síle (125 mg, 250 mg, 375 mg) v podstatě identický. V důsledku toho je uvolňování léčivé látky
in vitro nezávislé na dávce.
Maximální koncentrace přípravku Afonilum SR 375 mg v ustáleném stavu (Cmax/ss) byly 9,16 μg/ml
(geometrický průměr) nalačno a 9,42 μg/ml (geometrický průměr) po jídle.
Bronchodilatační účinek theofylinu koreluje s plazmatickou koncentrací. Optimální terapeutický účinek
s minimálními nežádoucími účinky lze dosáhnout při plazmatické koncentraci 8 – 20 μg/ml.
V rozmezí terapeutických koncentrací se theofylin váže na plazmatické proteiny ze 60 %
(u novorozenců a dospělých pacientů s jaterní cirhózou přibližně ze 40 %). Krevním řečištěm se dostává
látka do všech částí organismu kromě tukové tkáně.
Theofylin je eliminován biotransformací v játrech a renálním vylučováním. U dospělých je přibližně 7 –
13 % nezměněné látky vyloučeno močí. U pediatrické populace je theofylin vylučován primárně
ledvinami. U novorozenců je přibližně 50 % látky vyloučeno v nezměněné podobě a značná část ve
formě kofeinu. Efektivní plazmatické koncentrace: 5 – 12 μg/ml (nepřekračujte 20 μg/ml). Hlavními
metabolity jsou kyselina 1,3-dimetylmočová (přibližně 40 %), 3-methylxantin (přibližně 36 %), a
kyselina 1-methylmočová (přibližně 17 %). Z těchto metabolitů je farmakologicky aktivní
3-methylxantin, ale méně než theofylin.
Metabolismus theofylinu při prvním průchodu játry kolísá velmi individuálně, takže clearance,
plazmatická koncentrace a eliminační poločas jsou u pacientů velmi rozdílné.

Hlavní faktory ovlivňující clearance theofylinu jsou:
- věk
- tělesná hmotnost
- dieta
- kouření (metabolismus theofylinu je mnohem rychlejší u kuřáků)
- specifická léčba (viz bod 4.5)
- onemocnění a/nebo funkční poruchy srdce, plic nebo jater
- virové infekce.

Dysfunkce ledvin může mít za následek akumulaci metabolitů theofylinu, z nichž některé jsou
farmakologicky aktivní. Clearance se také snižuje při zvýšené tělesné námaze a závažné hypotyreóze;
při závažné psoriáze se naopak zvyšuje. Rychlost eliminace je závislá na dávce, při plazmatické
koncentraci dosahující horní hranice terapeutického rozmezí dochází k saturačnímu efektu, tzn., že již i
malé další zvýšení dávky může způsobit nadměrné zvýšení plazmatické koncentrace theofylinu.
Plazmatický biologický poločas theofylinu je velmi rozdílný. U jinak zdravých dospělých astmatiků
nekuřáků je 7 – 9 hodin, 4 – 5 hodin u kuřáků, 3 – 5 hodin u dětí a může být vyšší než 24 hodin
u nedonošených dětí a u pacientů s onemocněním plic, srdečním selháním nebo onemocněním jater.