Aclexa Užívání po expiraci, upozornění a varování

Gastrointestinální účinky
U pacientů léčených celekoxibem se vyskytly komplikace v horní i dolní části gastrointestinálního
traktu (perforace, vředy nebo krvácení), z nichž některé byly fatální. Opatrnost se doporučuje při léčbě
pacientů s významným rizikem rozvoje gastrointestinálních komplikací při podávání NSAID;
u starších osob, u pacientů užívajících souběžně jiná nesteroidní antirevmatika nebo antiagregancia
(např. kyselinu acetylsalicylovou) nebo glukokortikoidy, případně u pacientů požívajících alkohol
nebo u pacientů s anamnézou onemocnění gastrointestinálního traktu, jako jsou ulcerace nebo
gastrointestinální krvácení.

Existuje další zvýšení rizika gastrointestinálních nežádoucích účinků (vzniku gastrointestinálních
ulcerací nebo jiných gastrointestinálních komplikací), pokud je celekoxib užíván souběžně s kyselinou
acetylsalicylovou (i při nízkých dávkách).

V dlouhodobých studiích nebyl prokázán významný rozdíl v bezpečnosti pro GIT mezi COX-inhibitory podávanými souběžně s kyselinou acetylsalicylovou oproti NSAID podávanými souběžně
s kyselinou acetylsalicylovou (viz bod 5.1).

Souběžné podávání s NSAID
Je nutné vyvarovat se souběžného užití celekoxibu a NSAID neobsahující kyselinu acetylsalicylovou.

Kardiovaskulární účinky
V dlouhodobé studii kontrolované placebem se u pacientů se sporadickými adenomatózními polypy,
kteří byli léčeni celekoxibem v dávkách 200 mg 2x denně a 400 mg 2x denně, objevil zvýšený počet
závažných kardiovaskulárních (KV) příhod, zejména infarktu myokardu, v porovnání s placebem (viz
bod 5.1).

Kardiovaskulární riziko léčby celekoxibem se může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, proto je nutné
užívat nejnižší účinnou denní dávku po nejkratší možné léčebné období. Pokud jsou nesteroidní
antirevmatika (NSAID), včetně selektivních inhibitorů COX-2 užívány dlouhodobě, jsou spojeny se
zvýšeným rizikem kardiovaskulárních a trombotických nežádoucích účinků. Přesná míra rizika
spojená s jednorázovou dávkou nebyla stanovena ani nebyla stanovena přesná délka léčby spojená se
zvýšeným rizikem. Potřebu symptomatické léčby a odpověď pacienta na léčbu je třeba pravidelně
vyhodnocovat, zvláště u pacientů s osteoartrózou (viz body 4.2, 4.3, 4.8 a 5.1).

Pacienty s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze,
hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření) je možné léčit celekoxibem pouze po pečlivém uvážení


(viz bod 5.1).

Vzhledem k absenci účinku na funkci destiček nepředstavují selektivní inhibitory COX-2 náhradu
kyseliny acetylsalicylové při profylaxi kardiovaskulární tromboembolické choroby. Proto nesmí být
antiagregační léčba přerušena (viz bod 5.1).

Zadržování tekutin a otoky
Stejně jako v případě jiných léčivých přípravků, které inhibují syntézu prostaglandinů, bylo u pacientů
užívajících celekoxib pozorováno zadržování tekutiny a otoky. Z tohoto důvodu by měl být celekoxib
podáván s opatrností u pacientů s anamnézou srdečního selhání, dysfunkce levé komory srdeční nebo
hypertenze, a dále u pacientů s již přítomným otokem z jakéhokoliv jiného důvodu, jelikož inhibice
prostaglandinů může vést ke zhoršení funkce ledvin a k zadržování tekutiny. Rovněž je nutno
postupovat opatrně u pacientů léčených diuretiky nebo s jiným rizikem hypovolemie.

Hypertenze
Podobně jako všechna NSAID může celekoxib způsobit vznik hypertenze nebo zhoršení preexistující
hypertenze, které mohou přispět ke zvýšené incidenci kardiovaskulárních příhod. Proto je nutné při
zahájení a v průběhu léčby celekoxibem sledovat krevní tlak.

Účinky na játra a ledviny
Zhoršení funkce ledvin a jater a zejména dysfunkce srdce jsou pravděpodobnější u starších pacientů,
kteří by tudíž měli být pod řádným lékařským dohledem.

NSAID včetně celekoxibu mohou způsobit renální toxicitu. Data z klinických studií ukazují, že
celekoxib má podobný vliv na renální funkce jako NSAID. Nejvyššímu riziku renální toxicity jsou
vystaveni pacienti se zhoršenou funkcí ledvin, srdečním selháním, dysfunkcí jater, pacienti užívající
diuretika, inhibitory enzymu angiotenzin-konvertázy (ACE), antagonisty angiotensinu II a dále starší
pacienti (viz bod 4.5). Tyto pacienty je nutné během léčby celekoxibem pečlivě monitorovat.

Po užití celekoxibu bylo hlášeno několik případů závažných jaterních reakcí, včetně fulminantní
hepatitidy (z nichž některé byly fatální), jaterní nekrózy a selhání jater (z nichž některé byly fatální
nebo vyžadovaly transplantaci jater). Podle hlášení, která uváděla i dobu vzniku nežádoucího účinku,
se většina závažných jaterních nežádoucích účinků objevila během 1 měsíce od zahájení léčby
celekoxibem (viz bod 4.8).

Jestliže během léčby dojde u pacienta ke zhoršení kterýchkoliv funkcí orgánových systémů popsaných
výše, musejí být přijata vhodná opatření a mělo by se zvážit ukončení léčby celekoxibem.

Inhibice CYP2DCelekoxib inhibuje CYP2D6. I když se nejedná o silný inhibitor tohoto enzymu, u individuálně
dávkovaných léčivých přípravků, které se metabolizují prostřednictvím CYP2D6, může být nutné
snížit dávku (viz bod 4.5).

Slabí metabolizátoři CYP2CPacienti se známým pomalým metabolismem CYP2C9 by měli být léčeni s opatrností (viz bod 5.2).

Kožní a systémové hypersenzitivní reakce
V souvislosti s užitím celekoxibu byly velmi vzácně hlášeny závažné kožní reakce, včetně exfoliativní
dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8), z nichž
některé byly fatální. Nejvyššímu riziku těchto reakcí jsou pacienti vystaveni v časné fázi terapie:
nástup těchto reakcí se objevil ve většině případů během prvního měsíce léčby. U pacientů užívajících
celekoxib byly hlášeny závažné reakce z přecitlivělosti (včetně anafylaxe, angioedému a lékové
vyrážky s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) nebo hypersenzitivní syndrom) (viz bod 4.8).
U pacientů s anamnézou alergie na sulfonamidy nebo na jiné přípravky může být zvýšené riziko
závažných kožních reakcí nebo reakcí z přecitlivělosti (viz bod 4.3). Celekoxib musí být vysazen při
prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakémkoliv příznaku přecitlivělosti.



Obecné
Celekoxib může maskovat horečku a další známky zánětu.

Užití s perorálními antikoagulancii
U pacientů se souběžnou léčbou warfarinem byly hlášeny závažné příhody krvácení, z nichž některé
byly fatální. Při souběžné léčbě byl hlášen prodloužený protrombinový čas (INR). Proto u pacientů
léčených perorálními antikoagulacii warfarinového/kumarinového typu má být tento parametr pečlivě
sledován, a to zejména při zahájení terapie celekoxibem nebo při změně dávkování celekoxibu (viz
bod 4.5). Riziko krvácení může být zvýšeno souběžným užitím antikoagulancií s NSAID. Při
kombinaci celekoxibu s warfarinem nebo jinými perorálními antikoagulancii, včetně nových
antikoagulacií (např. apixaban, dabigatran a rivaroxaban), je nutné postupovat opatrně.

Pomocné látky
Přípravek Aclexa obsahuje laktosu a sodík.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.