SERTRALIN VIPHARM - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sertralin Vipharm 50 mg potahované tablety
Sertralin Vipharm 100 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralinum 50 mg (ve formě sertralini hydrochloridum).
Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralinum 100 mg (ve formě sertralini hydrochloridum).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Sertralin Vipharm 50 mg:
Bílé, bikonvexní, podlouhlé potahované tablety, na jedné straně s vyraženým „A“, na straně druhé s
půlicí rýhou uprostřed tablety a vyraženým “8” v jedné polovině a “1” ve druhé polovině tablety.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

Sertralin Vipharm 100 mg:
Bílé, bikonvexní, podlouhlé potahované tablety, na jedné straně s vyraženým „A“, na straně druhé s
vyraženým “82”.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Sertralin je indikován k léčbě:

Depresivní epizody, k prevenci opakování nebo návratu epizod deprese.
Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
Obsedantně-kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorder - OCD) u dospělých a u
pediatrických pacientů ve věku 6-17 let.
Sociální úzkostné poruchy.
Posttraumatické stresové poruchy (post-traumatic stress disorder – PTSD).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Úvodní léčba

Deprese a OCD
Léčba sertralinem by měla být zahájena dávkou 50 mg/den.

Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha
Léčba by měla být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu by měla být zvýšena na dávku 50 mg
jednou denně. U tohoto dávkovacího režimu bylo prokázáno snížení četnosti výskytu nežádoucích
účinků na počátku léčby charakteristických pro panickou poruchu.

Titrace dávky

Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD
Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávek. Změny dávky se
musí provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg
denně. Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají
provádět častěji než jednou týdně.

Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je
však zapotřebí obvykle delšího období, a to především u obsedantně kompulzivních poruch.

Udržovací léčba

Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni, s
následnými úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.

Deprese
Pro prevenci opakování epizod deprese (MDE) může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině případů
je doporučené dávkování u prevence opakování epizod deprese stejné jako u současných epizod. K
eliminaci symptomů by pacienti měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců.

Panická porucha a OCD
Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch
nebyla prokázána prevence relapsu.

Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatrémie (viz
bod 4.4).

Porucha funkce jater
U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce
jater je nutné používat nižší dávky, případně podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že
nejsou k dispozici klinická data, nesmí se sertralin používat v případě závažného poruchy funkce jater
(viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Děti a dospívající s OCD
Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg/den.
Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg/den. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg/den.

V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v období několika týdnů zvyšovat
dávku o 50 mg/den až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad 50 mg je ale
zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými. Změny dávky se
nesmí provádět v intervalech kratších, než je 1 týden.

Účinnost nebyla prokázána u dětí s depresivní poruchou.

Nejsou k dispozici údaje u dětí mladších 6 let (viz také bod 4.4).

Způsob podání

Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer.

Tablety sertralinu mohou být podávány s jídlem i bez jídla.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat
postupně během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8).
Objeví-li se po snížení dávky nebo po ukončení léčby nesnesitelné příznaky, je vhodné uvažovat o
pokračování v dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít snižovat dávku,
ovšem ještě pozvolněji.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Současná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je
kontraindikována vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je
agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení
léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby
ireverzibilními IMAO (viz bod 4.5).

Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů současně užívajících pimozid (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Serotoninový syndrom (SS) či neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při léčbě SSRI včetně sertralinu byl zaznamenán rozvoj potenciálně život ohrožujících stavů, jako je
serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NSM).
Riziko SS či NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje souběžným použitím jiných
serotoninergních léků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), léků
zasahujících do metabolismu serotoninu (včetně IMAO, např. trihydrát methylthioninium-chloridu -
methylenová modř), antipsychotik a dalších antagonistů dopaminu a opiátů (např. buprenorfin). U
pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NSM (viz bod 4.3). Symptomy
serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy. V případě podezření na SS je třeba
v závislosti na závažnosti symptomů zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby.

Přechod z jiného inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jiného léku
proti obsesím
Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím na
sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při lékařském
posuzování je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin.

Ostatní serotoninergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT
Současné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotoninergní neurotransmisi, jako jsou
amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo bylinné přípravky s třezalkou
tečkovanou (Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné farmakodynamické
interakce je nutné je vyloučit, kdykoli je to možné.

Prodloužení QTc intervalu/Torsade de Pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení QTc intervalu a Torsade de
Pointes (TdP). Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc
intervalu a Torsade de Pointes. Účinek na prodloužení QTc intervalu potvrdila detailní studie QTc
intervalu u zdravých dobrovolníků se statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a
odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro
prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokalémie nebo hypomagnezémie,
prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné použití léků prodlužujících QTc
interval (viz body 4.5 a 5.1).

Aktivace hypománie nebo mánie
Příznaky hypománie nebo mánie se vyskytly u malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými
antidepresivy a léky proti obsesím, včetně sertralinu. Proto je nutné užívat sertralin s opatrností u
pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů vstupujících
do fáze mánie je nutné sertralin vysadit.

Schizofrenie
U pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů.

Epileptické záchvaty
Během léčby sertralinem se mohou vyskytnout záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání sertralinu u
nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání pečlivě
monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem přerušit.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhody spojené se sebevraždou). Toto riziko přetrvává až do klinicky významné remise. Protože ke
zlepšení nemusí dojít hned v počáteční fázi terapie, je nutné pacienty pečlivě sledovat, dokud k
takovému zlepšení nedojde. Z klinických zkušeností vyplývá, že riziko sebevraždy může v počáteční
fázi léčby vzrůst.

I další psychiatrické stavy, které jsou léčeny sertralinem, mohou být spojeny se zvýšeným rizikem
příhod spojených se sebevraždou. Navíc můžou být tyto stavy komorbidní s depresivní poruchou. Proto
je při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami nutná stejná ostražitost, jako u pacientů s
depresivní poruchou.

Pacienti s příhodami spojenými se sebevraždou v anamnéze, nebo pacienti vykazující před zahájením
léčby závažný počet sebevražedných představ jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek
nebo pokusů, a je proto nutné jim během léčby věnovat zvýšenou pozornost. Výsledky metaanalýzy
placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy u dospělých pacientů s psychiatrickými
poruchami ukázaly u pacientů mladších 25 let na zvýšené riziko sebevražedného chování při užívání
antidepresiv v porovnání s placebem.

Zejména na počátku léčby a po změně dávkování je nutné pečlivé sledování pacientů, zvláště těch se
zvýšeným rizikem. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) musí být upozorněni na nutnost sledovat jakékoli
klinické zhoršení, sebevražedné chování nebo myšlenky a neobvyklé změny v chování, a vyhledat
okamžitě lékařskou pomoc, objeví-li se tyto příznaky.

Pediatrická populace

Sertralin nemá být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně
kompulzivní poruchou ve věku 6-17 let. Příhody spojené se sebevraždou (pokus o sebevraždu a
sebevražedné myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v
klinických studiích častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi,
kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby přesto rozhodnuto o léčbě,
pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů, zejména na počátku léčby.
Dlouhodobá bezpečnost kognitivního, emočního, fyzického a pubertálního zrání u dětí a dospívajících
ve věku od 6 do 16 let byla hodnocena v dlouhodobé observační studii po dobu až 3 let (viz bod 5.1).
Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu
puberty. Klinický význam a příčinná souvislost zatím nejsou jasné (viz bod

5.3 pro příslušné
předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí sledovat dětské pacienty podstupující dlouhodobou léčbu,

neobjeví-li se změny v růstu a vývoji..

Neobvyklé krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení (ekchymóza a
purpura) a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně případů
krvácení s fatálním zakončením. U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o kterých je
známo, že ovlivňují funkci destiček (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny,
většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a NSAID) i u pacientů s poruchami
krvácivosti v anamnéze je nutná opatrnost (viz bod 4.5).

SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Hyponatrémie
V důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatrémie. V mnoha případech
je hyponatrémie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Byly
hlášeny případy hladin sodíku v séru nižší než 110 mmol/l. Vyššímu riziku rozvoje hyponatrémie v
důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti. Rovněž pacienti užívající diuretika
nebo hypovolemičtí pacienti mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz Užívání u starších pacientů). U
pacientů se symptomatickou hyponatrémií je vhodné uvažovat o ukončení léčby a zahájit vhodné
lékařské zásahy. Známky a příznaky hyponatrémie jsou bolest hlavy, obtíže při koncentraci, porucha
paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, která může vést k pádům. Známky a příznaky u těžších a/nebo
akutních případů zahrnovaly halucinace, synkopu, záchvaty, kóma, zástavu dýchání a úmrtí.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Po vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8). V
klinických studiích byla mezi pacienty léčenými sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí
23% u pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12%, kteří pokračovali v léčbě sertralinem.

Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost
snižování dávky. Nejčastěji hlášené reakce jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně
parestézie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo
zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých pacientů
ale mohou být závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby, byly ale
zaznamenány případy podobných příznaků i při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky obvykle
samy odezní do 2 týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo déle). Při
ukončování léčby sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta postupně během
několika týdnů nebo měsíců (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorický neklid
Užití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo stát.
Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. Pro pacienty,
u kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.

Užití u pacientů s poruchou funkce jater
Sertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek léku
pacientům s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně
trojnásobnou plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány
významné rozdíly ve vazbě na bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů s
onemocněním jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U nemocných s poruchou funkce jater je nutno
zvážit použití nižší dávky nebo méně častého dávkování. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater
se sertralin nesmí použít (viz bod 4.2).

Užití u pacientů s poruchou funkce ledvin
Sertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece v nezměněné podobě močí tvoří méně významný
způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu 30-60 ml/min) nebo středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu 10-29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax) při podání
více dávek léku významně odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být upravována s
ohledem na stupeň poruchy funkce ledvin.

Užití u starších pacientů
V klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost
nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů.

Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatrémie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz
Hyponatrémie v bodu 4.4).

Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávkování
inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.

Elektrokonvulzivní terapie
Nejsou k dispozici klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrokonvulzivní
terapie a sertralinu.

Grapefruitová šťáva
Podávání sertralinu s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Interference se screeningovými testy moči
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologického vyšetření moči
na benzodiazepiny. Důvodem je nedostatečná specifičnost screeningových testů. Falešně pozitivní
výsledky testů lze očekávat ještě několik dnů po ukončení léčby sertralinem. K rozlišení sertralinu od
benzodiazepinů lze použít konfirmační testy jako je plynová chromatografie / hmotnostní spektrometrie.

Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost zornice, což může vést k mydriáze. Tento mydriatický
efekt může zúžit oční úhel což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a glaukom s uzavřeným
úhlem a to zejména u predisponovaných pacientů. Sertralin by měl být proto používán s opatrností u
pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem nebo s glaukomem v anamnéze.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz
bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení
léčby SSRI/SNRI.

Přípravek Sertralin Vipharm obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikováno

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Ireversibilní IMAO (např. selegilin)
Sertralin nesmí být používán v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem
nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí
být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní selektivní IMAO-A (moklobemid)
Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu není kombinace sertralinu a reverzibilního
selektivního IMAO, jako je moklobemid, doporučena. Po ukončení léčby reverzibilním IMAO je možné
léčbu sertralinem zahájit v kratší vymývací periodě než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem
byla ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí být pacientům užívajícím
sertralin podáván (viz bod 4.3).

U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO, nebo zahájili léčbu
IMAO (např. methylenová modř) po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné
nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonus, diaforézu, nevolnost, zvracení, návaly,
závratě a hypertermii s rysy podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, záchvaty a úmrtí.

Pimozid
Ve studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu o
přibližně 35%. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když mechanismus
této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu kontraindikováno
souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Souběžné podání se sertralinem není doporučeno

Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu,
karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně
souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.

Další serotoninergní přípravky
Viz bod 4.4.

Při užití současně s fentanylem užívaným při celkové anestézii nebo při léčbě chronické bolesti, dalšími
serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů) a dalšími opiáty
je nutná opatrnost (např. buprenorfin).

Zvláštní opatření

Léky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá
antipsychotika a antibiotika, viz bod 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu
a/nebo komorových arytmií (např. Torsade de Pointes).

Lithium
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu a
lithia významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k vzestupu třesu v porovnání s placebem, což
ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu s lithiem musí
být pacienti sledováni.

Fenytoin
Placebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání sertralinu
200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolizmu fenytoinu. Vzhledem k tomu, že byly
hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin, se přesto doporučuje během
léčby sertralinem monitorování plazmatických hladin fenytoinu a příslušná úprava dávek fenytoinu.
Současné podávání fenytoinu, který je známým induktorem CYP3A4, a sertralinu může také způsobit
snížení plazmatických hladin sertralinu. Není možné vyloučit, že další induktory CYP3A4, např.
fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná, rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických
hladin sertralinu.

Triptany
Po uvedení léku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu vzácně hlášeny případy slabosti,
hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti u pacientů. Příznaky
serotoninového syndromu se mohou objevit i při užití s jinými léky ze skupiny (triptany). Pokud je z
klinického hlediska oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivé sledování pacienta
(viz bod 4.4).

Warfarin
Souběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale statisticky
významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech destabilizovat
hodnoty INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas pečlivě monitorovat
jak při zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem.

Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidin
Souběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam
těchto změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní
receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány.

Léky ovlivňující funkci destiček
Riziko krvácivosti může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, a
léků ovlivňujících funkci krevních destiček (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo
jiných léků, které mohou zvýšit riziko krvácivosti (viz bod 4.4).

Neuromuskulární blokátory
Léky ze skupiny SSRI mohou snižovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem prodloužení
neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.

Léky metabolizované cytochromem P450
Sertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Chronické dávky 50 mg sertralinu
denně měly za následek mírné zvýšení (průměr 23–37%) plazmatických koncentrací desipraminu (což
je marker aktivity izoenzymu CYP 2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné interakce mohou
nastat s jinými substráty CYP 2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou antiarytmika třídy 1C –
např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika, zvláště při vysokých
hladinách sertralinu.

Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 a CYP 1A2.
Toto bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol,
karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2Ctolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá
žádnou schopnost inhibovat CYP 1A2.

Konzumace tří sklenic grapefruitové šťávy denně zvýšila plazmatické hladiny sertralinu zhruba o 100%
ve zkřížené (cross-over) studii u osmi japonských zdravých jedinců. Proto by během léčby sertralinem
neměla být příjímána grapefruitová šťáva (viz bod 4.4).

Na základě studie interakcí s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a
silných CYP3A4 inhibitorů, např. inhibitorů proteázy, ketokonazolu, itrakonazolu, posakonazolu,
vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu a nefazodonu, by mohlo mít za následek ještě větší
zvýšení expozice sertralinu. To se týká i středně silných inhibitorů CYP3A4, např. aprepitantu,
erythromycinu, flukonazolu, verapamilu a diltiazemu. Během léčby sertralinem by neměly být
podávány silné inhibitory CYP3A4.

Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšeny o zhruba 50% u pomalých metabolizátorů CYP2C19 ve
srovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakce se silnými inhibitory CYP2C19, např. s
omeprazolem, lansoprazolem, pantoprazolem, rabeprazolem, fluoxetinem, či fluvoxaminem nelze
vyloučit.

Metamizol
Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání
metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny
léků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebyla
prokázána indukce kongenitálních malformací sertralinem. Studie se zvířaty prokázaly účinky na
reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky a/
nebo přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3).

Při užití sertralinu v době těhotenství byly popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po
vysazení léku u novorozenců, jejichž matky byly léčeny sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u
jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství je možné jen, pokud klinický stav pacientky
je takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko.

Pokračuje-li matka v užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je nutné
novorozence sledovat. Po užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství se mohou u novorozenců
objevit následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, záchvaty, teplotní nestabilita,
potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, třes, nervozita,
podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se spánkem. Tyto příznaky mohou patřit
buď k serotoninergním účinkům, nebo k účinkům z vysazení léku. Ve většině případů se komplikace
objevují okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že používání SSRI v průběhu těhotenství, především v pozdní fázi
těhotenství, může zvýšit riziko perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Výskyt
pozorovaného rizika byl přibližně 5 případů z 1000 těhotenství. U všeobecné populace se vyskytují 1 až
případy PPHN na 1000 těhotenství.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Zveřejněná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství sertralinu
a jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly nalezeny pouze zanedbatelné
nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu v séru kojenců, až na 1 případ, kdy byly hladiny sertralinu v
séru 50% hladiny matky (nicméně bez významných účinků na zdraví dítěte). Dosud nebyly hlášeny
žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které užívaly sertralin, riziko ale není
možné vyloučit. Používání sertralinu u kojících matek je možné jen tehdy, kdy podle uvážení lékaře
výhody převáží riziko podání.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u
některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl
pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinicko-farmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické funkce.
Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické schopnosti potřebné
pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů, je
třeba pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem je nevolnost. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14% mužů
léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (porucha ejakulace) v porovnání s 0% u placeba. Tyto
nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí.

Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný u dvojitě slepých placebem kontrolovaných studií při léčbě
OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy byl podobný profilu pozorovanému v
klinických studiích u pacientů s depresí.

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh (četnost neznáma) a v
placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2542 pacientů léčených sertralinem a dostávajících placebo) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy.
Některé nežádoucí účinky uvedené v Tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě a
četnosti a obecně nevedou k ukončení léčby.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků pozorovaných v placebem kontrolovaných klinických studiích u
deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a
zkušenosti po uvedení přípravku na trh.
Třída
orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥
1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
< 1/10)
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné
(≥ 1/10 000 až
< 1/1 000)
Není
známo (z
dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace
infekce
horních cest
dýchacích,
faryngitida,
rinitida
gastroenteritida, otitis
media
divertikulitida§
Novotvary
benigní,
maligní a
blíže
neurčené
(zahrnující
cysty a
polypy)
novotvar
Poruchy
krve a
lymfatického
systému
lymfadenopatie,
trombocytopenie*
§, leukopenie*§

Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita*,
sezónní alergie*
anafylaktoidní
reakce*

Endokrinní
poruchy
hypotyreóza* hyperprolaktinem
ie*§, nepřiměřená
sekrece
ADH*§

Poruchy
metabolismu
a výživy
snížená chuť
k jídlu,
zvýšená chuť
k jídlu*
hypercholesterole
mie, diabetes
mellitus*,
hypoglykemie*,
hyperglykemie*§,
hyponatremie*§

Psychiatrické
poruchy
nespavost úzkost*,
deprese*,
agitovanost*,
pokles
sebevražedné
myšlenky/chován í,
psychotické
poruchy*, neobvyklé
konverzní
porucha*§, děsivé
sny*§, léková
závislost,

sexuální
touhy*,
nervozita,
depersonaliz
ace, noční
můry,
bruxismus*
myšlení, apatie,
halucinace*, agrese*,
euforická nálada*,
paranoia
náměsíčnost,
předčasná
ejakulace
Poruchy
nervového
systému
závratě,
bolest
hlavy*,
somnolence
třes,
pohybové
poruchy
(zahrnující
extrapyramid
ové
příznaky,
jako jsou
hyperkineze,
hypertonie,
dystonie,
skřípání
zubů nebo
poruchy
chůze),
parestézie*,
hypertonie*,
poruchy
pozornosti,
dysgeuzie
amnezie,
hypestezie*,
nekontrolovateln é
svalové kontrakce*,
synkopa*,
hyperkineze*,
migréna*, křeče*,
posturální závrať,
poruchy koordinace,
poruchy řeči
kóma*, akatizie
(viz bod 4.4),
dyskineze,
hyperestézie,
cerebrovaskulár
ní spazmy
(zahrnující
syndrom
reverzibilní
mozkové
vazokonstrikce a
syndrom
CallFleming)*§,
psychomotorický
neklid*§ (viz bod
4.4), poruchy
smyslového
vnímání,
choreoatetóza§,
dále byly hlášeny
známky a
příznaky
související se
serotoninovým
syndromem*
nebo
neuroleptickým
maligním
syndromem: v
některých
případech
související se
souběžným
použitím
serotoninergních
léků zahrnující
agitovanost,
zmatenost,
diaforézu,
průjem, horečku,
hypertenzi,
strnulost a
tachykardii§

Poruchy
oka
poruchy
zraku
mydriáza* skotom,
glaukom,
diplopie,
fotofobie,
hyféma*§,
rozdílná velikost
zorniček*§,
makulopatie*
poruchy vidění§,
poruchy tvorby
slz
Poruchy
ucha a
labyrintu
tinitus* bolest ucha
Srdeční
poruchy
palpitace* tachykardie*, srdeční
poruchy
infarkt
myokardu*§,
Torsade de
Pointes*§
(viz body 4.4,
4.5 a 5.1),
bradykardie,
prodloužení
QTc intervalu*
(viz body 4.4,
4.5 a 5.1)

Cévní
poruchy
návaly
horka*
neobvyklé krvácení
(jako např.
gastrointestinální
krvácení)*,
hypertenze*, návaly,
hematurie*
periferní
ischemie

Respirační,
hrudní a
mediastinál
ní poruchy
zívání* dyspnoe,
epistaxe*,
bronchospazmus*
hyperventilace,
intersticiální
plicní
onemocnění*§,
laryngospazmus,
dysfonie,
stridor*§,
hypoventilace,
škytavka

Gastrointestin
ální poruchy
nevolnost,
průjem,
sucho v
ústech
dyspepsie,
zácpa*,
bolest
břicha*,
zvracení*,
flatulence
meléna, poruchy
zubů, ezofagitida,
glositida, hemoroidy,
nadměrná produkce
slin, dysfagie,
eruktace, porucha
jazyka
tvorba vředů v
ústech,
pankreatitida*§,
hematochezie,
tvorba vředů na
jazyku,
stomatitida
mikroskopic
ká kolitida
Poruchy
jater
a žlučových
cest
porucha jaterních
funkcí, závažné
onemocnění jater
(zahrnující
hepatitidu,
žloutenku a
selhání jater)

Poruchy
kůže a
podkožní
tkáně
hyperhidróz
a, vyrážka*
periorbitální edém*,
kopřivka*,
alopecie*, pruritus*,
purpura*,
dermatitida, suchá
kůže, otok obličeje,
studený pot
vzácné případy
závažných
kožních
nežádoucích
účinků (SCAR):
např. Stevens-
Johnsonův
syndrom* a
epidermální
nekrolýza*§,
kožní reakce*§,

fotosenzitivita§,
angioedém,
změna struktury
vlasu, změna
pachu kůže,
bulózní
dermatitida,
folikulární
vyrážka
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně
bolest zad,
artralgie,
myalgie
osteoartritida,
svalové záškuby,
svalové křeče*,
svalová slabost
rhabdomyolýza*§,
poruchy kostí
trismus*

Poruchy
ledvin a
močových
cest
polakisurie, poruchy
mikce,
retence moči, močová
inkontinence*,
polyurie, nykturie
opožděný začátek
močení*, oligurie

Poruchy
reprodukčního
systému a
prsu
porucha
ejakulace
nepravidelná
menstruace*,
erektilní
dysfunkce
sexuální dysfunkce
(viz body 4.4),
menoragie, vaginální
krvácení, ženská
sexuální dysfunkce
(viz body 4.4),
galaktorea*,
atrofická
vulvovaginitida,
výtok z genitálu,
balanopostitida*§,
gynekomastie*,
priapismus*
poporodní
krvácení**

Celkové
poruchy a
reakce v
místě
aplikace
únava* malátnost*,
bolest na
hrudi*,
astenie*,
pyrexie*
periferní edém*,
třesavka, poruchy
chůze*, žízeň
hernie, snížená
léková tolerance

Vyšetření zvýšení
tělesné
hmotnosti*
zvýšení alanin-
aminotransferázy *,
zvýšení
aspartátaminotransfer
ázy *, snížení tělesné
hmotnosti*
zvýšená hladina
cholesterolu v
krvi*, abnormální
klinické
laboratorní
nálezy, poruchy
spermatu,
změněná funkce
krevních
destiček*§

Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace
zranění
Chirurgické
a léčebné
postupy
vazodilatační
léčba

* Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh
§ Frekvenci nežádoucích účinků reprezentuje odhadovaný horní limit 95% intervalu spolehlivosti za
použití “Pravidla tří”.
** Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Ukončení léčby sertralinem (zejména náhlé) vede často k abstinenčním příznakům. Nejčastěji hlášené
účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně
nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy.
Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity a samy odezní, u některých pacientů ale mohou být
závažné a přetrvávat déle. Není-li další potřeba léčby sertralinem, doporučuje se postupné snižování
dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Starší pacienti
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatrémie u starších pacientů, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku
(viz bod 4.4).

Pediatrická populace

U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích účinků
podobný těm u dospělých. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny z kontrolovaných studií (n=pacientů léčených sertralinem):

Velmi časté (≥ 1/10): bolest hlavy (22%), nespavost (21%), průjem (11%) a nevolnost (15%).

Časté (≥ 1/100 až < 1/10): bolest na hrudi, mánie, horečka, zvracení, anorexie, labilní chování, agrese,
agitovanost, nervozita, poruchy pozornosti, závrať, hyperkineze, migréna, somnolence, třes, poruchy
zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, močová inkontinence, vyrážka, akné, epistaxe,
flatulence.

Méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100): prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1), pokus o
sebevraždu, křeče, extrapyramidové poruchy, parestézie, deprese, halucinace, purpura, hyperventilace,
anémie, porucha funkce jater, zvýšení alaninaminotransferázy, cystitida, herpes simplex, otitis externa,
bolest ucha, bolest oka, mydriáza, nevolnost, hematurie, vřídkovitá vyrážka, rinitida, zranění, pokles
tělesné hmotnosti, svalové záškuby, neobvyklé sny, apatie, albuminurie, polakisurie, polyurie, bolest
prsů, menstruační poruchy, alopecie, dermatitida, poruchy kůže, změna pachu kůže, urtikarie,
bruxismus, návaly.

Četnost není známa: enuréza

Účinky třídy léčiv
Epidemiologických studií, především provedeny u pacientů ve věku 50 let a starší, ukazují zvýšené
riziko zlomenin u pacientů užívajících SSRI a TCA. Mechanismus vedoucí k tomuto riziku není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Toxicita
Při předávkování má sertralin rozpětí bezpečnosti v závislosti na populaci pacientů a/nebo souběžné
léčbě. Byly popsány případy úmrtí při předávkování sertralinem, podávaném samostatně i v kombinaci
s jinými léky a/nebo alkoholem. Proto je třeba při každém předávkování okamžitě zahájit radikální
léčbu.

Příznaky
K příznakům předávkování patří nežádoucí účinky zprostředkované serotoninem, jako je somnolence,
gastrointestinální poruchy (jako nevolnost a zvracení), tachykardie, třes, agitovanost a závratě.
Bylo hlášeno také kóma, i když méně často.
Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/Torsade de pointes, proto je ve
všech případech předávkování sertralinem doporučeno sledování EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1).

Léčba
Neexistují specifická antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit průchodnost dýchacích cest a v případě
potřeby adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je
stejně účinné nebo dokonce účinnější než výplach, a proto ho lze užít při léčbě předávkování. Vyvolání
zvracení se nedoporučuje. Dále se doporučuje se monitorování srdečních (např. EKG) a vitálních funkcí,
spolu se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Forsírovaná diuréza, dialýza,
hemoperfuze a výměnná transfuze jsou vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu málo
účinné.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidepresivum, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI), ATC kód: N06 AB06

Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu (HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu a
dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotoninergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down regulací
noradrenalinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky účinných
antidepresiv a léků proti obsesím.

Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu u
lidí sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby ve
studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku, euforie a
potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které jsou při užívání
damfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic makaků rhesus
trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač (reinforcer) ani nebyl
rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295)
byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – 200 mg denně
nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří
ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) ze
sertralinového ramene bylo 83,4% a 60,8% z placebového ramene.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů v
porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen v
porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2% vs 34,5%; muži: 53,9% vs 38,2%). Počet mužů a žen v
souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou robustnější.
Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ traumatu apod.),
které souvisely s nižším efektem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky) v
rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi poukázala
na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,036 ms/(ng/ml); p <
0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky významného prodloužení
QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než průměrné Cmax (86 ng/ml)
po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených
nedepresivních dětí (6-12 let) a dospívajících (13-17 let) s OCD. Po jednotýdenním, placebem jednoduše
zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou buď
sertralinu, nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu
vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály „Children’s Yale-Brown
Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p =0,005)“, „NIMH Global Obsessive Compulsive Scale
(p=0,019)“, a „CGI Improvement (p =0,002)“. Dále byl pozorován trend významného zlepšení u
skupiny se sertralinem než s placebem na škále „CGI Severity (p=0,089)“. V CY-BOCs průměrné
výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25 ± 6,15, resp. -3,4 ± 0,82, zatímco
u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,36 ± 4,56, resp. -6,8 ±
0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a vyšším poklesem v CY-BOCs (primární ukazatel
účinnosti) od výchozích hodnot do konečných hodnot, bylo 53% ze skupiny léčené sertralinem v
porovnání s 37% pacientů dostávajících placebo (p=0,03).

Neexistují žádné dlouhodobé klinické studie zkoumající účinnost u pediatrické populace.

Pediatrická populace

U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.

Studie bezpečnosti SPRITES po uvedení přípravku na trh
Po schválení byla provedena observační studie 941 pacientů ve věku od 6 do 16 let s cílem zhodnotit
dlouhodobou bezpečnost kognitivního, emocionálního, fyzického a pubertálního zrání po dobu až 3 let
při léčbě sertralinem (s psychoterapií a bez ní) ve srovnání s psychoterapií. Tato studie byla provedena
v klinické praxi u dětí a dospívajících s primární diagnózou obsedantně kompulzivní poruchy, deprese
nebo jiných úzkostných poruch a hodnotila kognici [hodnoceno testem Trails B a indexem metakognice
z Behaviour Rating Inventory of Executive Function (BRIEF), behaviorální/emocionální regulaci
(hodnoceno indexem behaviorální regulace z BRIEF) a fyzické/pubertální zrání (hodnoceno
standardizovaným indexem výšky/hmotnosti/tělesné hmotnosti (BMI) a Tannerovým stupněm)].
Sertralin je schválen u pediatrické populace pouze u pacientů ve věku 6 let a starších s OCD (viz bod
4.1).

Standardizace každého primárního měření výsledků na základě pohlaví a věkových norem ukázala, že
celkové výsledky byly v souladu s normálním vývojem. U primárních ukazatelů výsledků nebyly
pozorovány žádné statisticky významné rozdíly, s výjimkou hmotnosti. Statisticky významné zjištění
pro standardizovanou hmotnost bylo pozorováno ve srovnávacích analýzách; velikost změny hmotnosti
však byla malá [průměrná (SD) změna standardizovaného z-skóre < 0,5 SD]. Při přírůstku hmotnosti
existoval vztah mezi dávkou a odpovědí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po čtrnáctidenní perorální aplikaci sertralinu v dávce 50 až 200 mg denně je u člověka dosaženo
maximální plazmatické koncentrace během 4,5 až 8,4 hodin po podání. Příjem potravy nemění
významně biologickou dostupnost tablet sertralinu.

Distribuce
Zhruba 98% cirkulujícího léku se váže na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace
Sertralin je z velké části metabolizován hned při prvním průchodu játry.

Podle klinických a in-vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami,
včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit
desmethylsertralin jsou také substráty P-glykoproteinu in-vitro.

Eliminace
Průměrný eliminační poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (v rozmezí 22 -36 hodin). V souladu s
terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné akumulaci až do dosažení
koncentrace v rovnovážném stavu, této koncentrace se dosáhne po 1 týdnu při dávkování 1x denně.
Poločas vylučování N-desmethylsertralinu je v rozmezí 62 - 104 hodin. Sertralin i N-desmethyl-sertralin
jsou v lidském organismu metabolizovány ve značném rozsahu a výsledné metabolity jsou vylučovány
ve stejném množství stolicí a močí. V nezměněné podobě je močí vylučováno pouze malé množství
sertralinu (< 0,2%).

Linearita/nelinearita
Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pediatrická populace s OCD

Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 dětských pacientů ve věku 6-12 let a 32 dospívajících
pacientů ve věku 13-17 let. Pacienti byli postupně po dobu 32 dnů titrováni na dávku 200 mg denně,
buď se zahajovací dávkou 25 mg a postupným zvýšením, nebo se zahajovací dávkou 50 mg a postupným
zvýšením. Režim s 25 mg i 50 mg byl shodně tolerován. U dávky 200 mg v rovnovážném stavu byly
plazmatické hladiny sertralinu u věkové skupiny 6-12 let přibližně o 35% vyšší v porovnání s věkovou
skupinou 13-17 let a o 21% vyšší v porovnání s referenční skupinou dospělých. Neobjevily se významné
rozdíly v clearance mezi chlapci a dívkami. U dětí, zvláště s nízkou tělesnou hmotností, se doporučuje
léčbu zahajovat nízkou dávkou a titrovat dávku sertralinu po 25 mg. Dospívající mohou dostávat stejnou
dávku jako dospělí.

Dospívající a starší pacienti
Farmakokinetický profil u dospívajících nebo u starších pacientů se významně neliší od profilu u
dospělých osob ve věku 18 - 65 let.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je poločas sertralinu prodloužen a AUC se zvyšuje 3x (viz body 4.a 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin nedocházelo k významné
akumulaci sertralinu.

Farmakogenomika
Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v
porovnání se silnými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům
titrovat podle klinické odpovědi.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogeneze neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Studie reprodukční toxicity se zvířaty neprokázaly teratogenitu nebo nežádoucí účinky na fertilitu
samců. Pozorovaná fetotoxicita měla pravděpodobně souvislost s mateřskou toxicitou. Poporodní
přežívání a tělesná hmotnost štěňat byly snížené pouze během prvních dnů po porodu. Bylo prokázáno,
že časná poporodní mortalita byla následkem in-utero expozice po 15. dni těhotenství. Poporodní
opoždění vývoje u štěňat léčených samic bylo pravděpodobně následkem účinku na samice a proto
nerelevantní pro riziko pro člověka.

Studie na hlodavcích a jiných zvířecích druzích neodhalily účinky na fertilitu.

Studie s mláďaty

Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům i
samicím potkanů v období 21-56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den) následovaným
obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění pohlavního dospívání
u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při dávce ≥ 10 mg/kg), ale
přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí reprodukční cílové
parametry. Navíc byla v období 21-56 dnů po narození pozorována dehydratace, chromorhinorrhea a
snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky přisuzované podání
sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto účinků pozorovaných u
potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablet:
Mikrokrystalická celulóza
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Hyprolóza
Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého
Magnesium-stearát

Potah tablety:
Potahová soustava Opadry OY-S-7355 bílá
Složení:Hypromelóza
Makrogol Oxid titaničitý (E 171)
Polysorbát
6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Pro PVC/Al blistry a HDPE lahvičky: 4 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání

6.5 Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety Sertralin Vipharm 50 mg a 100 mg jsou k dispozici v bílém neprůhledném blistru z
PVC-Al fólie a bílé neprůhledné kulaté HDPE lahvičce s bílým neprůhledným polypropylenovým
uzávěrem.

Velikosti balení:
Blistry:
10, 14, 15, 20, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 84, 98 a 100 potahovaných tablet.

HDPE lahvičky:
30, 60, 98, 100, 250, 500 a 1000 potahovaných tablet (balení 250, 500 a 1000 tablet jsou určena pouze
k výdeji jednotlivé dávky).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vipharm S.A.
ul. A. i F. Radziwiłłów 05-850 Ożarów Mazowiecki
Polsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Sertralin Vipharm 50 mg potahované tablety 30/383/08-C
Sertralin Vipharm 100 mg potahované tablety 30/384/08-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 2. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

9. 1.