OMEPRAZOL TEVA PHARMA - souhrn údajů a příbalový leták

Sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg enterosolventní tvrdé tobolky
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg enterosolventní tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka:
Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 10 mg
Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna 10 mg tobolka obsahuje 40 mg sacharózy.
Jedna 20 mg tobolka obsahuje 80 mg sacharózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka (enterosolventní tobolka).

Popis přípravku:
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg – tvrdé želatinové tobolky velikosti 3, víčko červené
neprůhledné a tělo oranžové neprůhledné s potiskem „O10“, obsahující bílé až béžové granule.

OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg – tvrdé želatinové tobolky o velikosti 2, víčko modré
neprůhledné a tělo oranžové neprůhledné s potiskem „O20“, obsahující bílé až béžové granule.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek OMEPRAZOL TEVA PHARMA tobolky je indikován k:

Léčba bez porady s lékařem:
• Příznaky refluxu (tj. pálení žáhy, kyselá regurgitace) u dospělých

Léčba na doporučení a pod dohledem lékaře:

Dospělí
• Léčbě duodenálních vředů
• Prevenci relapsu duodenálních vředů
• Léčbě žaludečních vředů
• Prevenci relapsu žaludečních vředů
• Eradikaci Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky
• Léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
• Prevenci žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů
• Léčbě refluxní ezofagitidy
• Dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
• Léčbě symptomatické refluxní choroby jícnu
• Léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu

Pediatrické použití
Děti starší než 1 rok a s hmotností ≥ 10 kg
• Léčba refluxní ezofagitidy
• Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Děti starší než 4 roky a dospívající
• Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba bez porady s lékařem

Dávkování

Léčba refluxu
Dávkování u dospělých
Doporučená dávka je 20 mg jednou denně po dobu 14 dnů.
Než dojde ke zlepšení příznaků, může být nutné užívat tobolky po dobu 2-3dnů.
U většiny pacientů dojde k úplnému ústupu symptomů pálení žáhy v průběhu 7 dnů. Jakmile dojde
k úplnému ústupu symptomů, léčba by měla být ukončena.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
Předtím, než začnou pacienti s poruchou funkce jater užívat přípravek OMEPRAZOL TEVA PHARMA,
lékař by jim měl poradit (viz bod 5.2).

Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Způsob podání
OMEPRAZOL TEVA PHARMA tobolky se doporučuje podávat ráno spolknout celé a zapít polovinou
sklenice vody. Enterosolventní tvrdé tobolky se nesmí kousat nebo drtit.





Léčba na doporučení a pod dohledem lékaře:

Dávkování

Dospělí

Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 20 mg omeprazolu jednou denně. U
většiny pacientů dojde ke zhojení vředové léze do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné
zhojení po počáteční léčbě, dojde ke zhojení během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se špatně
reagujícím duodenálním vředem se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení obvykle
dojde v průběhu čtyř týdnů.

Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálního vředu u pacientů H. pylori negativních nebo v případě, že eradikace H.
pylori není možná, se doporučuje podávat 20 mg omeprazolu jednou denně. U některých pacientů může
být dostatečná dávka 10 mg denně. Pokud léčba selže, dávka může být zvýšena na 40 mg.

Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v
průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučuje mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu osmi týdnů.

Prevence relapsu žaludečních vředů
Doporučená dávka k prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je 20 mg
omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, dávka může být zvýšena na 40 mg jednou denně.

Eradikace H. pylori u vředové choroby
Výběr antibiotika k eradikaci H. pylori by měl respektovat individuální snášenlivost pacientem a národní,
regionální či místní úroveň rezistence a doporučení pro léčbu.

• Omeprazol 20 mg + klarithromycin 500 mg + amoxicilin 1000 mg, vše dvakrát denně po dobu jednoho
týdne
nebo
• Omeprazol 20 mg + klarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo 500 mg
nebo tinidazol 500 mg), vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne
nebo
• Omeprazol 40 mg jednou denně a amoxicilin 500 mg a metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo
tinidazol 500 mg), vše třikrát denně po dobu jednoho týdne.

Léčba může být u všech režimů zopakována, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.

Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Doporučená dávka k léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID je 20 mg
omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u
kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších čtyř
týdnů léčby.



Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
K prevenci žaludečních nebo duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
(věk > 60, předchozí anamnéza žaludečních a duodenálních vředů, předchozí anamnéza krvácení do horní
části zažívacího traktu) je doporučená dávka 20 mg omeprazolu jednou denně.

Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení
v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.
U pacientů s těžkou refluxní ezofagitidou se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení
dojde obvykle v průběhu osmi týdnů.

Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
Doporučená dávka k dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou je 10 mg omeprazolu
jednou denně. Pokud je třeba, lze dávku zvýšit na 20-40 mg omeprazolu jednou denně.

Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu denně. Pacienti mohou dobře reagovat na 10 mg denně, a proto je
třeba upravit dávku individuálně.
Pokud není dosaženo kontroly symptomů po čtyřech týdnech podávání 20 mg omeprazolu denně,
doporučuje se provést další vyšetření.

Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
Dávkování je třeba individuálně přizpůsobit a pokračovat v léčbě, dokud je klinicky indikována.
Doporučené počáteční dávkování je 60 mg omeprazolu denně. Všichni nemocní s těžkou formou nemoci,
kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 % případů
udržováni v remisi dávkami 20-120 mg denně. Při denní dávce vyšší než 80 mg omeprazolu je vhodné
dávku rozdělit na dvě denní dávky.

Pediatrická populace

Děti starší než 1 rok a s hmotností ≥ 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu
Doporučení k dávkování je následující:

Věk Hmotnost Dávkování
≥ 1 rok 10 – 20 kg 10 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 20 mg jednou
denně, pokud je třeba.
≥ 2 roky > 20 kg 20 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 40 mg jednou
denně, pokud je třeba.

Refluxní ezofagitida: Doba léčby je 4-8 týdnů.

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: Doba léčby je 2-4 týdny.
Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2-4 týdnech léčby, pacienti by měli být dále vyšetřeni.

Děti starší než 4 roky a adolescenti
Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori
Při výběru vhodné léčebné kombinace je třeba vzít v úvahu oficiální národní, regionální a místní
doporučení k bakteriální rezistenci, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a správné použití
antibakteriálních látek.

Léčba by měla být vedena lékařem specialistou.

Doporučení k dávkování jsou následující:

Hmotnost Dávkování
15-30 kg Kombinace se dvěma antibiotiky:omeprazol 10 mg, amoxicilin 25 mg/kg tělesné hmotnosti
a klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti vše podáno současně, dvakrát denně, po
dobu jednoho týdne.
31-40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin 750 mg a klarithromycin
7,5 mg/kg tělesné hmotnosti vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne.
> 40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin 1 g a klarithromycin mg vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poškozenou funkcí ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poškozenou funkcí jater může být dostatečná denní dávka 10-20 mg (viz bod 5.2).

Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Způsob podání
Tobolky přípravku OMEPRAZOL TEVA PHARMA se doporučuje podávat ráno, raději mimo jídlo,
spolknout celé a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky se nesmí kousat nebo drtit.

Pacienti, kteří mají obtíže s polykáním a děti, které umí pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít, spolknout obsah a zapít polovinou sklenice vody nebo rozmíchat obsah v
mírně kyselé tekutině, např. ovocné šťávě nebo jablečném moštu, nebo ve vodě prosté oxidu uhličitého.
Pacienty je třeba poučit, že tuto disperzi je třeba ihned vypít (nebo během 30 minut) a vždy zamíchat těsně
před pitím a sklenici ještě jednou vypláchnout vodou a obsah vypít.
Alternativně může pacient nechat rozpustit tobolku v ústech a pelety spolknout s polovinou sklenice vody.
Enterosolventní pelety se nesmí kousat.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

Omeprazol stejně jako jiné inhibitory protonové pumpy (PPI) se nesmí užívat současně s nelfinavirem (viz
bod 4.5)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V přítomnosti alarmujících symptomů, jako je např. významná ztráta tělesné hmotnosti z nejasných příčin,
opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna, a při podezření nebo přítomnosti žaludečního
vředu je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat příznaky onemocnění a pozdržet
stanovení diagnózy.

Souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je
souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné, doporučuje se provádět
pečlivé klinické monitorování (tj. množství virových částic) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru
na 400 mg a 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu by neměla být překračována.

Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci
vitamínu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít na
paměti u pacientů se sníženými zásobami nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12 při
dlouhodobé léčbě.
Omeprazol inhibuje CYP2C19. Když se zahajuje nebo ukončuje léčba omeprazolem, je třeba brát v úvahu
možnost interakcí s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi klopidogrelem a
omeprazolem (viz bod 4.5). Klinická relevance této interakce je nejistá. K prevenci tohoto rizika se
nedoporučuje souběžné podávání omeprazolu a klopidogrelu.

Hypomagnezémie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy
závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a
ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny
postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a
zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba, nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezémii (např. diuretika), je
vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí
a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních
studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10 – 40 %. K tomuto zvýšení
mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a
mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na
místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů,
pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku
OMEPRAZOL TEVA PHARMA. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem
protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby
se tomu předešlo, je třeba léčbu omeprazolem přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1).
Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné
měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Některé děti s chronickými chorobami mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu, ačkoliv se nedoporučuje.

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí např.
rody Salmonella a Campylobacter a, u hospitalizovaných pacientů, také Clostridium difficile (viz bod 5.1).

Podobně jako u každé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, by měli být pacienti
pravidelně kontrolováni.

Sacharóza
Tento přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy,
malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázové deficienci by tento přípravek neměli
užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


Léčba bez porady s lékařem:

Pacienti s dlouhodobými problémy s trávením nebo pálením žáhy by měli navštěvovat v pravidelných
intervalech lékaře. Zvláště pacienti starší než 55 let, kteří denně užívají některé volně prodejné léčivé
přípravky k léčbě poruchy trávení nebo pálení žáhy by měli informovat svého lékaře nebo lékárníka.

Pacienti by měli být poučeni, aby žádali o radu lékaře, pokud:
• měli žaludeční vřed nebo podstoupili operaci zažívacího traktu.
• se léčí po dobu 4 a více týdnů pro příznaky poruchy trávení nebo pálení žáhy.
• mají žloutenku nebo závažnou poruchu funkce jater.
• jsou starší než 55 let a příznaky jsou nové nebo se v poslední době změnily.

Pacienti by neměli užívat omeprazol jako preventivní léčivo.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek

Léčivé látky s absorpcí závislou na pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčivých
látek s absorpcí závislou na žaludečním pH.

Nelfinavir, atazanavir
Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání omeprazolu.

Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru o asi 40 %
a průměrná expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena o asi 75-90 %. Interakce
může zahrnovat i inhibici CYP2C19.

Souběžné podávání omeprazolu a atazanaviru se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým
dobrovolníkům vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo
ke kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou
denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice
atazanaviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně.

Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo biologickou
dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně byla hlášena toxicita digoxinu. Je třeba opatrnosti, pokud je
omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Monitorování terapeutických hladin
digoxinu by mělo být zintenzivněno.

Klopidogrel
Výsledky studií u zdravých dobrovolníků prokázaly farmakokinetickou (PK)/farmakodynamickou (PD)
interakci mezi klopidogrelem (úvodní dávka 300 mg/denní udržovací dávka 75 mg) a omeprazolem (mg p.o. denně), vedoucí ke snížené expozici aktivnímu metabolitu klopidogrelu v průměru o 46% a ke
snížení maximální inhibice (ADP indukované) agregace krevních destiček v průměru o 16%.

Z observačních a klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje klinicky závažných
kardiovaskulárních událostí ve vztahu k těmto PK/PD interakcím omeprazolu.
Jako preventivní opatření je nutno se vyvarovat současnému užíváním omeprazolu a klopidogrelu (viz bod
4.4).

Jiné léčivé látky
Absorbce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, a tedy klinická
účinnost může být ovlivněna. V případě posakonazolu a erlotinibu by mělo být souběžné podávání
vyloučeno.

Léčivé látky metabolizované CYP2COmeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu.
Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných CYP2C19 může být tedy snížen a
systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příklady takových látek jsou R-warfarin a jiní antagonisté
vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.

Cilostazol
Omeprazol v dávce 40 mg podávaný zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval hodnotu Cmax
a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp. 69 %.

Fenytoin
Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po zahájení
léčby omeprazolem a pokud je upravována dávka fenytoinu. Monitorování a úprava dávky je nutná po
ukončení léčby omeprazolem.

Neznámý mechanismus

Sachuinavir
Souběžné podávání omeprazolu a sachuinaviru/ritonaviru vedlo k zvýšení plazmatických koncentrací
sachuinaviru o asi 70 % spojené s dobrou tolerancí HIV-pozitivními pacienty.



Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Na místě je zesílené
monitorování koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clearance kreatininu), pokud je nutné, je třeba
upravit dávkování takrolimu.

Methotrexát
U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny methotrexátu během současného podávání s inhibitory
protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit dočasné vysazení
omeprazolu.


Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu

Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3AVzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako
inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. klarithromycin a vorikonazol) mohou zvyšovat sérové
koncentrace omeprazolu snížením rychlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem
vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky omeprazolu
byly dobře tolerovány, není obecně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky je však třeba
uvažovat u pacientů se závažným poškozením funkce jater a pokud je indikována dlouhodobá léčba.

Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3ALéčivé látky známé jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo obou (např. rifampicin a Třezalka
tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu omeprazolu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 expozic) ukazují, že omeprazol
nemá nežádoucí účinky na průběh těhotenství nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze užívat
v průběhu těhotenství.

Kojení
Omeprazol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při
užívání doporučených dávek.

Fertilita
Studie na zvířatech s racemickou směsí omeprazolu podávanou perorálně nenaznačují vliv na plodnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Omeprazol pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se objevit
nežádoucí účinky jako závratě a zrakové poruchy (viz bod 4.8). Pokud se objeví, pacienti by neměli řídit a
obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem,
plynatost a nevolnost/zvracení.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány v průběhu klinického hodnocení s omeprazolem a v
poregistračním období. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dávce. V každé skupině četností jsou
nežádoucí účinky seřazeny podle četností a třídy orgánových systémů (SOC). Frekvence jsou definovány
podle následující konvence: velmi časté (≥10), časté (≥1/100 až < 1/10), méně časté (≥1/1000 až < 1/100),
vzácné (≥1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).


SOC/frekvence Nežádoucí účinek

Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: Leukopenie, trombocytopenie
Velmi vzácné: Agranulocytóza, pancytopenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné: Hypersenzitivní reakce, tj. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Hyponatrémie
Není známo: Hypomagnezémie závažná hypomagnezémie může vést k hypokalcémii.
Hypomagnezémie může být také spojena s hypokalémií.
Psychiatrické poruchy
Méně časté Nespavost
Vzácné: Agitovanost, zmatenost, deprese
Velmi vzácné: Agrese, halucinace
Poruchy nervového systému
Časté: Bolest hlavy
Méně časté: Závratě, parestézie, ospalost
Vzácné: Poruchy chuti
Poruchy oka
Vzácné: Rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: Vertigo
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Časté: Bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nausea/zvracení, polypy ze žlázek
fundu žaludku (benigní)
Vzácné: Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza,
Není známo: Mikroskopická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšené jaterní enzymy
Vzácné: Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní
Velmi vzácné: Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již preexistující poruchou jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: Dermatitida, svědění, vyrážka, kopřivka
Vzácné: Alopecie, fotosenzitivita
Velmi vzácné: Erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza (TEN)
Není známo: Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4).
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz
bod 4.4)
Vzácné: Bolest kloubů, bolest svalů
Velmi vzácné: Svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: Intersticiální nefritida
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Velmi vzácné: Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: Malátnost, periferní edémy
Vzácné: Zvýšené pocení

Pediatrická populace

Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena na celkem 310 dětech ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé
žaludeční sekrece. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje při dlouhodobém užívání u 46 dětí, kterým
byl v klinickém hodnocení dlouhodobě podáván omeprazol k léčbě těžké erozivní ezofagitidy po dobu až
749 dnů. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i dlouhodobé léčbě.
Neexistují dlouhodobé údaje o vlivu podávání omeprazolu na průběh puberty a růst.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Existují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána
aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivá perorální dávka dosáhla až
2400 mg omeprazolu (tj. 120 krát vyšší než obvyklá doporučená jednotlivá dávka). Byla hlášena nausea,
zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. Ojediněle byla popisována apatie, deprese a
zmatenost.

Příznaky předávkování byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné klinické následky předávkování.
Rychlost eliminace farmaka u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) zůstává nezměněna. Léčba, pokud je
třeba, je symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, inhibitory
protonové pumpy; ATC kód: A02 BC01



Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci
žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce. Účinkuje
rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou denně.

Omeprazol je slabou bází a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém prostředí
intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+, K+-ATPázu – protonovou pumpu).
Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje vysoce účinnou
inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na vyvolávající podnět.

Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci.

Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní i noční sekrece
žaludeční kyseliny s maximálním účinkem po 4 dnech léčby. Jednorázovým podáním omeprazolu 20 mg
je dosaženo průměrně alespoň 80 % snížení 24hodinové žaludeční acidity u pacientů s duodenálním
vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %; měřeno hodin po aplikaci.

Perorální podání omeprazolu 20 mg jednou denně pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční pH
≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.

U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol snižuje/normalizuje v závislosti na dávce expozici jícnu
kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity. Inhibice
kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací omeprazolu v
závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva.

V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.

Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je vázán na vředovou chorobu gastroduodena, včetně duodenálních a
žaludečních vředů. H. pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou
nejdůležitějším faktorem ve vývoji vředové choroby gastroduodena. H. pylori je hlavním faktorem v
patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu žaludku.

Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a
dlouhodobou remisí peptických vředů.

Zkoumány byly dvojkombinační režimy a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než trojkombinační režimy.
O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, kdy známá přecitlivělost brání použití trojkombinačních
režimů.

Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto změny
jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být
reverzibilní.

Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové pumpy,
má za následek zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky
snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko gastrointestinálních
infekcí např. rody Salmonella nebo Campylobacter a u hospitalizovaných pacientů Closridium difficile.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená
hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

Zvýšený počet ECL buněk pozorovaný u některých pacientů (dětí i dospělých) v průběhu dlouhodobé
léčby omeprazolem možná souvisí se zvýšením hladiny sérového gastrinu. Tyto nálezy jsou považovány
za klinicky bezvýznamné.

Pediatrická populace

V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval omeprazol
v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky refluxu. V
jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-24 měsíců léčeny
omeprazolem v dávce 0,5; 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Po 8 týdnech léčby se frekvence zvracení/regurgitace
snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku.

Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou
bezpečnost omeprazolu v kombinaci se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) k léčbě H. pylori
u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) ve skupině
omeprazol+amoxicilin+klarithromycin a 9,4 % (3/32 pacientů) ve skupině amoxicilin+klarithromycin.
Nebyl však zaznamenán prospěch z uvedené léčby, pokud jde o dyspeptické obtíže. Studie nedala žádnou
informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou acidolabilní, a proto se perorálně podávají ve formě
enterosolventních granulí v tvrdých tobolkách nebo tabletách. Absorpce omeprazolu je rychlá, přičemž
maximálních hladin v plasmě se dosahuje za přibližně 1 až 2 hodiny po podání dávky. Absorpce
omeprazolu probíhá v tenkém střevě a obvykle je ukončena za 3 až 6 hodin. Současné požití potravy nemá
na biologickou dostupnost vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) z jediné perorální dávky
omeprazolu je přibližně 40 %. Po opakovaném podávání jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje
na asi 60 %.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se z 97 %
váže na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován enzymovým systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část
metabolismu je vázána na specifickou izoformu CYP2C19 zodpovědnou za tvorbu hydroxyomeprazolu,
hlavního metabolitu v plazmě. Zbývající část je vázána na jinou specifickou izoformu, CYP3A4,
zodpovědnou za tvorbu omeprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje
potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo-léčivo s jinými substráty pro
CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 nemá omeprazol potenciál inhibovat metabolismus jiných
substrátů pro CYP3A4. Navíc, omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní isoenzymy CYP.

Přibližně 3 % bělošské populace a 15 až 20 % asijské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 – tito
lidé se nazývají pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu pravděpodobně
katalyzován CYP3A4.Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná
hodnota AUC u pomalých metabolizátorů 5 až 10krát vyšší než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C(rychlí metabolizátoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také 3 až 5x vyšší. Tyto nálezy
nemají vliv na dávkování omeprazolu.

Eliminace
Plazmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém
podání, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je z plazmy zcela eliminován
před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podání jednou denně. Téměř 80 % podané
perorální dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž hlavní podíl je do stolice
vylučován se žlučí.

Linearita / nelinearita
Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a
výsledkem je nelineární závislost AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková závislost
je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně způsobené
inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolitem omeprazolu (tj. sulfonem). Nebylo prokázáno, že by
kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
Metabolismus omeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater je narušen, což vede ke zvýšení AUC.
Nebylo prokázáno, že by omeprazol měl při podávání jednou denně tendenci k akumulaci.

Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika omeprazolu, včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace, se u
pacientů se sníženou funkcí ledvin nemění.

Starší osoby
Rychlost metabolizace omeprazolu je u starších osob (75 až 79 let věku) poněkud snížena.

Pediatrická populace

Plazmatické koncentrace omeprazolu při podávání doporučených dávek dětem od 1 roku jsou obdobné
jako u dospělých. U dětí mladších než 6 měsíců je clearance omeprazolu snížena v důsledku nižší
metabolické kapacity pro omeprazol.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V dlouhodobých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla
pozorována hyperplazie ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto změny jsou výsledkem navozené
dlouhodobé hypergastrinémie v důsledku inhibice kyselé žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly učiněny
při podávání blokátorů H2-receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečném vyříznutí žaludečního
fundu. Tedy, tyto změny nejsou způsobeny žádným konkrétním léčivem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg
Zrněný cukr (sacharóza + kukuřičný škrob)
Sodná sůl karboxymethylškrobu Typ A
Natrium lauryl-sulfát
Povidon K –
Dodekahydrát fosforečnanu sodného
Hydroxid sodný
Hypromelóza
Kopolymer MA/EA (1:1)
Triethyl citrát
Oxid titaničitý (E171)
Mastek
Erythrosin (E127)
Chinolinová žluť (E104)
Červený oxid železitý (E172)
Želatina

OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg
Zrněný cukr (sacharóza + kukuřičný škrob)
Sodná sůl karboxymethylškrobu Typ A
Natrium lauryl-sulfát
Povidon K Dodekahydrát fosforečnanu sodného
Hydroxid sodný
Hypromelóza
Kopolymer MA/EA (1:1)
Triethyl citrát
Oxid titaničitý (E171)
Mastek
Erythrosin (E127)
Chinolinová žluť (E104)
Indigokarmín (E132)
Želatina

Potisk
Šelak
Bezvodý ethanol
Isopropyl alkohol
Propylene glykol
N-butyl alkohol
Polyvinylpyrrolidon
Hydroxid sodný
Oxid titaničitý (E171)



6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

HDPE lahvička:
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu.
Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Blistry:
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Bílá HDPE lahvička, PP uzávěr s vloženým vysoušedlem obsahující silikagel.
Al-Al blistr.

Velikost balení:
Výdej přípravku pouze na lékařský předpis:
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg
30, 42, 50, 56, 60, 84, 98, 100 a 500 tobolek.
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg
15, 20, 21, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 84, 98, 100 a 500 tobolek.

Výdej přípravku bez lékařského předpisu:
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg
5, 7, 14, 15, 20, 21, 28 tobolek.
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg
5, 7, 14 tobolek

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

TEVA Pharma B.V.,
Swensweg 5,
2031 GA Haarlem, Nizozemsko



8. ČÍSLO REGISTRACE

OMEPRAZOL TEVA PHARMA 10 mg 09/005/08-C
OMEPRAZOL TEVA PHARMA 20 mg 09/006/08-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 1. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 4.