NESTIBIL - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Nestibil 20 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje bilastinum 20 mg (ve formě bilastinum monohydricum).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
Bílé, bikonvexní, kulaté tablety, 7 mm v průměru, 4 mm výšky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky.
Nestibil 20 mg tablety je indikován u dospělých a dospívajících (od 12 let).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí a dospívající (od 12 let)

Ke zmírnění symptomů alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky 20 mg
bilastinu (1 tableta) jednou denně.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz body 5.1 a 5.2).

Porucha funkce ledvin
Studie provedené u rizikových skupin dospělých (pacienti s poruchou funkce ledvin) naznačují, že
u dospělých pacientů není nutná úprava dávky bilastinu (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
Nejsou žádné klinické zkušenosti s podáváním přípravku dospělým pacientům s poruchou funkce
jater. Protože se však bilastin nemetabolizuje a je v nezměněné podobě vylučován močí a stolicí,
neočekává se, že by porucha funkce jater u dospělých pacientů vedla ke zvýšení systémové expozice
nad bezpečný limit. U dospělých pacientů s poruchou funkce jater proto není nutná úprava
dávkování (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

- Děti od 6 do 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg

Pro podávání této populaci jsou vhodné bilastin 10 mg tablety dispergovatelné v ústech a bilastin
2,5 mg/ml perorální roztok.

- Děti do 6 let s tělesnou hmotností nižší než 20 kg

V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze
učinit doporučení ohledně dávkování. Proto se bilastin nemá používat v této věkové skupině.

Bezpečnost a účinnost bilastinu u dětí s poruchou funkce ledvin a jater nebyla stanovena.

Délka trvání léčby:

U alergické rinokonjunktivitidy má být léčba omezená obdobím, kdy jsou pacienti vystaveni
alergenům. U sezónní alergické rinitidy může být léčba přerušena po odeznění příznaků a opětovně
zahájena při jejich znovuobjevení. U celoroční alergické rinitidy může být pacientům navržena
kontinuální léčba během doby, kdy jsou vystaveni alergenům. U kopřivky závisí délka léčby na
typu, trvání a průběhu obtíží.

Způsob podání
Perorální podání.

Tableta se má užívat jednu hodinu před nebo dvě hodiny po jídle nebo ovocné šťávě (viz bod 4.5).
Tablety se polykají a zapíjejí vodou. Denní dávku se doporučuje užívat najednou.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace

Účinnost a bezpečnost bilastinu u dětí do 2 let nebyla stanovena a klinických zkušeností u dětí od do 5 let je malé množství, z tohoto důvodu se bilastin nemá v těchto věkových skupinách
používat.

U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin může současné podání bilastinu
a inhibitorů glykoproteinu-P, jako jsou např. ketokonazol, erythromycin, cyklosporin, ritonavir
nebo diltiazem, zvýšit plazmatické hladiny bilastinu a tím zvýšit riziko nežádoucích účinků
bilastinu. Z tohoto důvodu se pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin mají
vyhnout současnému užívání bilastinu a inhibitorů glykoproteinu-P.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých a jsou shrnuty níže.

Interakce s jídlem: Jídlo významně snižuje perorální biologickou dostupnost bilastinu o 30 %.

Interakce s grapefruitovou šťávou: Současné užití 20 mg bilastinu a grapefruitové šťávy snižuje
biologickou dostupnost bilastinu o 30 %. Tento účinek se může objevit také u jiných ovocných
šťáv. Stupeň snížení biologické dostupnosti se může lišit podle výrobce a druhu ovoce.
Mechanismus této interakce spočívá v inhibici importujícího (uptake) transportního proteinu
OATP1A2, jehož substrátem je bilastin (viz bod 5.2). Léčivé přípravky, které jsou substráty nebo



inhibitory OATP1A2, jako ritonavir nebo rifampicin, mohou také snižovat plazmatické
koncentrace bilastinu.

Interakce s ketokonazolem nebo erythromycinem: Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a
400 mg ketokonazolu jednou denně nebo 500 mg erythromycinu třikrát denně zvyšuje AUC
bilastinu dvakrát a Cmax 2–3krát. Tyto změny lze vysvětlit interakcí se střevními efluxními
transportéry, protože bilastin je substrátem glykoproteinu-P a nemetabolizuje se (viz bod 5.2).
Nezdá se, že by tyto změny ovlivňovaly bezpečnostní profil bilastinu a ketokonazolu nebo
erythromycinu. Další léčivé přípravky, které jsou substráty nebo inhibitory glykoproteinu-P, jako
cyklosporin, mohou také zvyšovat plazmatické koncentrace bilastinu.

Interakce s diltiazemem: Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a 60 mg diltiazemu jednou
denně zvýšilo Cmax bilastinu o 50 %. Tento účinek lze vysvětlit interakcí se střevními efluxními
transportéry (viz bod 5.2) a nezdá se, že by ovlivňoval bezpečnostní profil bilastinu.

Interakce s alkoholem: Psychomotorický výkon po současném požití alkoholu a 20 mg bilastinu
jednou denně byl podobný výkonu pozorovanému po požití alkoholu a placeba.

Interakce s lorazepamem: Současné užívání 20 mg bilastinu jednou denně a 3 mg lorazepamu
jednou denně po dobu 8 dnů nezesílilo tlumivý efekt lorazepamu na CNS.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly prováděny pouze u dospělých. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné
klinické zkušenosti týkající se interakce bilastinu s jinými léčivými přípravky, jídlem nebo
ovocnými šťávami u dětí, mají být v současnosti při předepisování bilastinu dětem vzaty v úvahu
výsledky studií interakcí u dospělých. Nejsou k dispozici žádná klinická data u dětí o tom, zda
změny AUC nebo Cmax z důvodu interakcí ovlivňují bezpečnostní profil bilastinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství: Údaje o podávání bilastinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Jako preventivní opatření se doporučuje
nepoužívat Nestibil během těhotenství.

Kojení: Vylučování bilastinu do lidského mateřského mléka nebylo hodnoceno. Dostupné
farmakokinetické údaje u zvířat prokázaly vylučování bilastinu do mléka (viz bod 5.3).
Rozhodnutí o tom, zda pokračovat v kojení / ukončit kojení nebo přerušit léčbu / vyhnout se léčbě
přípravkem Nestibil, musí být učiněno s ohledem na přínos kojení pro dítě a prospěch léčby
bilastinem pro matku.

Fertilita: Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené klinické údaje. Studie u potkanů nenaznačují
žádné negativní účinky na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie provedená u dospělých za účelem posouzení účinku bilastinu na schopnost řídit ukázala, že
léčba dávkou 20 mg neovlivňuje výkon během řízení. Nicméně individuální reakce na léčivý
přípravek se může lišit, pacienti proto nemají řídit nebo obsluhovat stroje, dokud nezjistí, jak na
bilastin reagují.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu u dospělých a dospívajících pacientů




Incidence nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou
rinokonjuktivitidou nebo chronickou idiopatickou kopřivkou léčených 20 mg bilastinu byla
v klinických studiích srovnatelná s incidencí u pacientů, kteří dostávali placebo (12,7 % versus 12,%).

Klinické studie fáze II a III prováděné během klinického vývoje zahrnovaly 2525 dospělých a
dospívajících pacientů léčených různými dávkami bilastinu, z nichž 1697 pacientů dostávalo
bilastin v dávce 20 mg. 1362 pacientů užívalo v těchto studiích placebo. Pacienti léčení bilastinem v
dávce 20 mg v indikaci alergické rinokonjunktivitidy nebo chronické idiopatické kopřivky hlásili
jako nejčastější nežádoucí účinky bolest hlavy, somnolenci, závratě a únavu. Tyto nežádoucí
účinky se
objevovaly srovnatelně často u pacientů, kteří dostávali placebo.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů

Nežádoucí účinky přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 %
pacientů užívajících 20 mg bilastinu během klinického vývoje (n = 1697) jsou uvedeny v tabulce
níže.
Frekvence jsou označeny následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou
frekvencí nebyly do tabulky zahrnuty.


Třídy orgánových systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Bilastin
20 mg
n = Všechny
dávky
bilastinu
n =
Placebo
n = Infekce a infestace
Méně časté Orální herpes 2 (0,12 %) 2 (0,08 %) 0 (0,0 %)
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté Zvýšená chuť k jídlu 10 (0,59 %) 11 (0,44 %) 7 (0,51 %)
Psychiatrické poruchy
Méně časté Úzkost 6 (0,35 %) 8 (0,32 %) 0 (0,0 %)
Insomnie 2 (0,12 %) 4 (0,16 %) 0 (0,0 %)
Poruchy nervového systému

Časté
Somnolence 52 (3,06 %) 82 (3,25 %) 39 (2,86 %)
Bolest hlavy 68 (4,01 %) 90 (3,56 %) 46 (3,38 %)
Méně časté Závrať 14 (0,83 %) 23 (0,91 %) 8 (0,59 %)
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté Tinitus 2 (0,12 %) 2 (0,08 %) 0 (0,0 %)
Vertigo 3 (0,18 %) 3 (0,12 %) 0 (0,0 %)



Srdeční poruchy
Méně časté Blokáda pravého
Tawarova raménka 4 (0,24 %) 5 (0,20 %) 3 (0,22 %)
Sinusová arytmie 5 (0,30 %) 5 (0,20 %) 1 (0,07 %)
Prodloužení QT intervalu na
elektrokardiogramu 9 (0,53 %) 10 (0,40 %) 5 (0,37 %)
Další EKG anomálie 7 (0,41 %) 11 (0,44 %) 2 (0,15 %)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté Dyspnoe 2 (0,12 %) 2 (0,08 %) 0 (0,0 %)
Nazální diskomfort 2 (0,12 %) 2 (0,08 %) 0 (0,0 %)
Sucho v nose 3 (0,18 %) 6 (0,24 %) 4 (0,29 %)
Gastrointestinální poruchy
Méně časté Bolest v epigastriu 11 (0,65 %) 14 (0,55 %) 6 (0,44 %)
Bolest břicha 5 (0,30 %) 5 (0,20 %) 4 (0,29 %)
Nauzea 7 (0,41 %) 10 (0,40 %) 14 (1,03 %)
Žaludeční diskomfort 3 (0,18 %) 4 (0,16 %) 0 (0,0 %)
Průjem 4 (0,24 %) 6 (0,24 %) 3 (0,22 %)
Sucho v ústech 2 (0,12 %) 6 (0,24 %) 5 (0,37 %)
Dyspepsie 2 (0,12 %) 4 (0,16 %) 4 (0,29 %)
Gastritida 4 (0,24 %) 4 (0,16 %) 0 (0,0 %)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté Pruritus 2 (0,12 %) 4 (0,16 %) 2 (0,15 %)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté Únava 14 (0,83 %) 19 (0,75 %) 18 (1,32 %)
Žízeň 3 (0,18 %) 4 (0,16 %) 1 (0,07 %)
Zlepšení pre-existujícího
onemocnění 2 (0,12 %)
(0,08 %) 1 (0,07 %)
Pyrexie 2 (0,12 %) 3 (0,12 %) 1 (0,07 %)
Astenie 3 (0,18 %) 4 (0,16 %) 5 (0,37 %)
Vyšetření
Méně časté Zvýšení hladiny gama-
glutamyltransferázy 7 (0,41 %) 8 (0,32 %) 2 (0,15 %)
Zvýšení hladiny
alaninaminotransferázy 5 (0,30 %)
(0,20 %) 3 (0,22 %)
Zvýšení hladiny
aspartátaminotransferázy 3 (0,18 %)
(0,12 %) 3 (0,22 %)




Četnost není známa (z dostupných údajů nelze určit): V období po uvedení na trh byly pozorovány
palpitace, tachykardie, hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka,
lokalizovaný edém / lokální otok a erytém) a zvracení.

Popis vybraných nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů

Somnolence, bolest hlavy, závrať a únava byly pozorovány jak u pacientů léčených bilastinem
v dávce 20 mg, tak placebem. Hlášená četnost byla 3,06 % vs. 2,86 % u somnolence; 4,01 % vs.
3,38 % u bolesti hlavy; 0,83 % vs. 0,59 % u závrati a 0,83 % vs. 1,32 % u únavy.

Informace shromážděné během sledování po uvedení přípravku na trh potvrdily bezpečnostní
profil pozorovaný během klinického vývoje.

Souhrn bezpečnostního profilu u pediatrické populace

Během klinického vývoje byly frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dospívajících (až 17 let) stejné, jako byly pozorovány u dospělých. Informace shromážděné během sledování po
uvedení přípravku na trh u této skupiny pacientů (dospívající) potvrdily závěry klinické studie.

Procento dětí (2–11 let), které nahlásily nežádoucí účinky po léčbě alergické rinokonjunktivitidy
nebo chronické idiopatické kopřivky bilastinem v dávce 10 mg v 12týdenní kontrolované klinické
studii, bylo srovnatelné s dětmi, které dostávaly placebo (68,5 % versus 67,5 %).

Související nežádoucí účinky nejčastěji hlášené 291 dětmi (2–11 let) dostávajícími 10 mg
bilastinu (léková forma tablety dispergovatelné v ústech) během klinických studií (#260 dětí
zahrnutých do studie klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické studie) byly
bolest hlavy, alergická konjunktivitida, rinitida a bolest břicha. Tyto nežádoucí účinky se
objevovaly srovnatelně často u 249 pacientů, kteří dostávali placebo.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků u pediatrické populace

Nežádoucí účinky přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 % dětí (2–let) užívajících bilastin během klinického vývoje jsou uvedeny v tabulce níže.

Frekvence jsou označeny následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Zvýšení hladiny kreatininu v
krvi 2 (0,12 %)
(0,08 %) 0 (0,0 %)
Zvýšení hladin triglyceridů v
krvi 2 (0,12 %)
(0,08 %) 3 (0,22 %)
Zvýšení tělesné hmotnosti 8 (0,47 %) 12 (0,48 %) 2 (0,15 %)



Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou
četností nebyly do tabulky zahrnuty.

Třídy orgánových systémů

Frekvence Nežádoucí účinek
Bilastin 10 mg
(n = 291)#
Placebo
(n = 249)
Infekce a infestace
Časté Rinitida 3 (1,0 %) 3 (1,2 %)
Poruchy nervového systému
Časté Bolest hlavy 6 (2,1 %) 3 (1,2 %)
Méně časté Závrať 1 (0,3 %) 0 (0,0 %) Ztráta vědomí 1 (0,3 %) 0 (0,0 %)
Poruchy oka
Časté Alergická konjuktivitida 4 (1,4 %) 5 (2,0 %)
Méně časté Iritace oka 1 (0,3 %) 0 (0,0 %)
Gastrointestinální poruchy
Časté Bolest břicha / Bolest v epigastriu 3 (1,0 %) 3 (1,2 %)
Méně časté
Průjem 2 (0,7 %) 0 (0,0 %)
Nauzea 1 (0,3 %) 0 (0,0 %)
Otok rtů 1 (0,3 %) 0 (0,0 %)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté Ekzém 1 (0,3 %) 0 (0,0 %) Kopřivka 2 (0,7 %) 2 (0,8 %)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté Únava 2 (0,7 %) 0 (0,0 %)
#260 dětí zahrnutých do studie klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické studie

Popis vybraných nežádoucích účinků v pediatrické populaci

Bolest hlavy, bolest břicha, alergická konjunktivitida a rinitida byly pozorovány jak u dětí
léčených 10 mg bilastinu, tak placebem. Jejich četnost byla 2,1 % vs. 1,2 % u bolesti hlavy; 1,0 %
vs. 1,2 % u bolesti břicha, 1,4 % vs. 2,0 % u alergické konjuktivitidy a 1,0 % vs. 1,2 % u rinitidy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Informace týkající se akutního předávkování bilastinem vycházejí ze zkušeností z klinických
studií prováděných během vývoje a ze sledování po uvedení přípravku na trh. Po podání bilastinu
během klinických studií v dávkách 10- až 11krát přesahujících terapeutickou dávku (jednorázové



podání 220 mg nebo 200 mg/den po dobu 7 dnů) 26 dospělým zdravým dobrovolníkům byla
frekvence nežádoucích účinků léčby dvakrát vyšší než u placeba. Nejčastěji hlášenými
nežádoucími účinky byly závrať, bolest hlavy a nauzea. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí
účinky ani významné prodloužení intervalu QTc. Informace získané během sledování po uvedení
přípravku na trh jsou shodné s hlášeními z klinických studií.

Kritické hodnocení účinku opakovaného podávání bilastinu (100 mg × 4 dny) na repolarizaci
komor pomocí „podrobné zkřížené studie hodnotící QT/QTc“, zahrnující 30 zdravých dospělých
dobrovolníků, neukázalo významné prodloužení QTc.

Nejsou k dispozici žádné údaje o předávkování u dětí.

V případě předávkování se doporučuje symptomatická a podpůrná léčba.

K bilastinu není známo specifické antidotum.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antihistaminika pro systémovou aplikaci, jiná antihistaminika pro
systémovou aplikaci. ATC kód: R06AX29.

Mechanismus účinku

Bilastin je nesedativní antagonista histaminových receptorů s dlouhotrvajícím účinkem se
selektivní antagonistickou afinitou vůči periferním H1 receptorům a bez afinity k muskarinovým
receptorům.

Bilastin inhibuje histaminem navozené kožní reakce typu „wheal and flare“ (erupce s okolním
zarudnutím) po dobu 24 hodin po jednorázovém podání.

Klinická účinnost a bezpečnost

V klinických studiích provedených u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou
rinokonjunktivitidou (sezónní i celoroční), byl bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po
dobu 14 až 28 dnů účinný ve zmírňování symptomů, jako jsou kýchání, vodnatá sekrece z nosu,
svědění nosu, pocit ucpaného nosu, svědění očí, slzení a zarudnutí očí. Bilastin účinně potlačoval
symptomy po dobu 24 hodin.

Ve dvou klinických studiích provedených u pacientů s chronickou idiopatickou kopřivkou byl
bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu 28 dnů účinný ve zmírňování intenzity
svědění a počtu a velikosti kožních pupenů i negativních subjektivních pocitů pacientů v důsledku
kopřivky. U pacientů se zlepšily podmínky spánku a kvalita života.

V klinických studiích provedených s bilastinem nebylo dokonce ani při dávkách 200 mg denně
(10násobek klinické dávky) podávaných po dobu 7 dnů u 9 pacientů pozorováno klinicky
významné prodloužení QTc intervalu nebo jiný účinek na kardiovaskulární systém, dokonce ani při
současném podání s inhibitory glykoproteinu-P, jako je ketokonazol (24 pacientů) a erythromycin
(24 pacientů). Navíc byla provedena podrobná studie hodnotící QT zahrnující 30 dobrovolníků.

V kontrolovaných klinických studiích s doporučenou dávkou 20 mg jednou denně byl
bezpečnostní profil bilastinu pro CNS srovnatelný s placebem a incidence somnolence nebyla
statisticky odlišná od placeba. Bilastin v dávkách do 40 mg denně neovlivňoval psychomotorický



výkon v klinických studiích a neovlivňoval výkon při řízení vozidel při standardním testu řízení.

U starších pacientů (≥ 65 let věku) zahrnutých do studií fáze II a III nebyly pozorovány rozdíly
v účinnosti nebo bezpečnosti oproti mladším pacientům. Poregistrační studie u 146 starších
pacientů neprokázala žádné rozdíly v bezpečnostním profilu s ohledem na dospělou populaci.

Pediatrická populace

Dospívající (12 až 17 let věku) byli zahrnuti do klinického vývoje. Během klinických studií
užívalo bilastin 128 dospívajících (81 ve dvojitě zaslepených studiích u alergické
rinokonjunktivitidy). Dalších 116 dospívajících pacientů bylo randomizováno mezi aktivní
komparátory nebo placebo. Nebyly pozorovány žádné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti mezi
dospělými a dospívajícími.

Dle pokynů může být prokázaná účinnost u dospělých a dospívajících extrapolována na děti,
protože se prokázalo, že systémová expozice bilastinu v dávce 10 mg u dětí od 6 do 11 let
s tělesnou hmotností alespoň 20 kg je ekvivalentní expozici 20 mg bilastinu u dospělých (viz bod
5.2). Extrapolace z dat dospělých a dospívajících je u tohoto přípravku považována za vhodnou,
protože patofyziologie alergické rinokonjunktivitidy a kopřivky je stejná pro všechny věkové
skupiny.

V 12týdenní kontrolované klinické studii u dětí ve věku 2–11 let (celkem 509 dětí, 260 léčeno
bilastinem v dávce 10 mg: 58 ve věku 2 až < 6 let, 105 ve věku 6 až < 9 let a 97 ve věku 9 až < 12 let
a 249 léčených placebem: 58 ve věku 2 až < 6 let, 95 ve věku 6 až < 9 let a 96 ve věku 9 až < 12 let)
byl při doporučené pediatrické dávce 10 mg jednou denně bezpečnostní profil bilastinu (n = 260)
podobný jako u placeba (n = 249), s nežádoucími účinky léku u 5,8 % a 8,0 % pacientů užívajících
bilastin v dávce 10 mg, resp. placebo. Jak u bilastinu v dávce 10 mg, tak u placeba se prokázalo během
studie mírné snížení skóre somnolence a sedace v dotazníku Paediatric Sleep Questionnaire, bez
statisticky významných rozdílů mezi léčenými skupinami. U těchto dětí ve věku 2 až 11 let nebyly
pozorovány významné rozdíly v QTc po podání 10 mg bilastinu denně ve srovnání s placebem.
Dotazníky Kvality života, specifické pro děti s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou
kopřivkou, ukázaly obecné zvýšení skóre po dobu 12 týdnů bez statisticky významného rozdílu mezi
skupinou užívající bilastin a placebo. Celková skupina 509 dětí zahrnovala: 479 subjektů s alergickou
rinokonjunktivitidou a 30 subjektů s diagnostikovanou chronickou kopřivkou. 260 dětí užívalo
bilastin, 252 (96,9 %) k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a 8 (3,1 %) k léčbě chronické kopřivky.
Analogicky 249 dětí užívalo placebo, 227 (91,2 %) na alergickou rinokonjunktivitidu a 22 (8,8 %) na
chronickou kopřivku.

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
bilastinem u všech podskupin pediatrické populace do 2 let (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální
plazmatické koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná
hodnota biologické dostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %.

Distribuce

Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem glykoproteinu-P (viz bod 4.5 „Interakce
s ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem“) a OATP (viz bod 4.5 „Interakce s
grapefruitovou šťávou“). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportéru BCRP nebo
renálních transportních proteinů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že



bilastin neinhibuje následující transportéry v systémové cirkulaci: glykoprotein-P, MRP2, BCRP,
BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla
pozorována pouze mírná inhibice glykoproteinu-P, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená hodnota
IC50 ≥ 300 μM byla mnohem vyšší než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto nejsou tyto
interakce považovány za klinicky relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže být
vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. glykoproteinu-P.

V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %.

Biotransformace

Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.

Eliminace

Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání
jedné dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %) a
stolici (66,5 %) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně
nemetabolizuje. Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.

Linearita

Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku,
s nízkou interindividuální variabilitou.

Porucha funkce ledvin

Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka SD)
AUC0-∞ ze 737,4 (±260,8) ng*h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2)
na: 967,4 (±140,2) ng*h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2),
1384,2 (±263,23) ng*h/ml u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30 – < ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (±699,0) ng*h/ml u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < ml/min/1,73 m2). Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (±2,8) u pacientů bez poruchy
funkce, 15,1 h (±7,7) u pacientů s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (±2,3) u pacientů se středně
těžkou poruchou funkce a 18,4 h (±11,4) u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování
bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto
farmakokinetické změny měly klinicky významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože
plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou funkce ledvin jsou stále v bezpečném
rozmezí.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se
u člověka nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace
ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v eliminaci
bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky
významný vliv na farmakokinetiku bilastinu.

Starší pacienti

U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezené farmakokinetické údaje. Ve
farmakokinetice bilastinu u starších pacientů od 65 let věku nebyly ve srovnání s dospělými
pacienty od 18 do 35 let věku pozorovány statisticky významné rozdíly.

Pediatrická populace

Pro dospívající (12 až 17 let) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto
přípravku byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých.

Farmakokinetické údaje u dětí byly získány ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí ve
věku 4 až 11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl bilastin v
dávce 10 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně. Farmakokinetická
analýza plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu 10 mg jednou denně vede
k systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg u dospělých a dospívajících, přičemž
průměr hodnot AUC byl 1014 ng*h/ml pro děti od 6 do 11 let. Tyto výsledky byly velkou měrou pod
bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku 80 mg jednou denně podanou dospělým a
v souladu s bezpečnostním profilem. Tyto výsledky potvrdily volbu bilastinu v dávce 10 mg per os
jednou denně jako vhodnou terapeutickou dávku pro pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až
11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje pro bilastin získané na základě konvenčních farmakologických studií
bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního
potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Ve studiích reprodukční toxicity byly pozorovány účinky bilastinu na plod (preimplantační a
postimplantační ztráty u potkanů a nekompletní osifikace kostí lebky, segmentů sterna a končetin u
králíků) pouze při dávkách toxických pro matku. Hladiny expozice při NOAEL dostatečně
překračují (> 30krát) expozici při doporučené terapeutické dávce u člověka.

V průběhu studia laktace byl bilastin identifikován v mléce kojících potkanů po podání
jednorázové perorální dávky (20 mg/kg). Koncentrace bilastinu v mléce byla asi o polovinu nižší
než koncentrace v plazmě matky. Význam těchto výsledků pro člověka není znám.

Ve studii fertility u potkanů neměl bilastin podaný perorálně v dávce až 1000 mg/kg/den žádný
účinek na samičí nebo samčí reprodukční orgány. Indikátory páření, fertility a březosti nebyly
ovlivněny.

Distribuční studie u potkanů se stanovením koncentrace léčiva pomocí autoradiografie prokázala,
že se bilastin nekumuluje v CNS.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulóza
Krospovidon
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.




6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Léčivý přípravek je zabalen v Al blistru (Polyamid/Al/PVC), baleném v kartonových krabičkách
obsahující balení po 10, 20, 30, 40, 50 nebo 100 tabletách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Reg. č.: 24/100/20-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

18. 8.