DOXYHEXAL - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Doxyhexal 100 mg tablety
Doxyhexal 200 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Doxyhexal 100 mg: 1 tableta obsahuje doxycyclinum monohydricum 104,1 mg, což odpovídá
doxycyclinum 100 mg.
Doxyhexal 200 mg: 1 tableta obsahuje doxycyclinum monohydricum 208,2 mg, což odpovídá
doxycyclinum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety
Popis přípravku:
Doxyhexal 100 mg jsou tmavě žluté až nahnědlé kulaté tablety o průměru 8,0 mm, s půlicí rýhou
na jedné straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.

Doxyhexal 200 mg jsou tmavě žluté až nahnědlé kulaté tablety o průměru 11,1 mm, s půlicí
rýhou na jedné straně.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Doxycyklin je indikován k léčbě infekcí způsobených mikroorganismy citlivými na doxycyklin u
dospělých a dospívajících od 12 let, zvláště:

Infekce dýchacích cest a ORL infekce:






- Akutní fáze chronické bronchitidy
- Sinusitida
- Otitis media
- Pneumonie, jako i vyvolané mykoplazmaty, chlamydiemi a rickettsiemi

Infekce urogenitálního systému:
- Infekční uretritidy vyvolané chlamydiemi a Ureaplasma urealyticum
- Akutní prostatitidy
- Nekomplikovaná gonorea (zvláště se současnou chlamydiovou infekcí)
- Infekce ženského pohlavního ústrojí
- Syfilis (u pacientů se známou alergií na penicilin)
- Močové infekce (v případě, že byla u původce/ů prokázána citlivost na doxycyklin)
Infekce gastrointestinálního ústrojí:
- Cholera
- Infekce vyvolané yersiniemi nebo kampylobaktery
- Infekce vyvolané shigelami s prokázanou citlivostí na doxycyklin

Infekce žlučníku a žlučových cest u ambulantních pacientů.
Některá onemocnění kůže, např. infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey.
Zřídka se vyskytující infekce jako brucelóza, ornitózy, bartonelóza, listerióza, rickettsióza.

Jiná onemocnění:
- Malabsorpční syndromy (tropická sprue a morbus Whipple)
Při použití přípravku Doxyhexal je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání
antibakteriálních léčivých látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Pokud není předepsáno jinak, dávkování se řídí následujícím doporučením:

Dospívající a dospělí s tělesnou hmotností více než 50 kg a méně než 70 kg
200 mg doxycyklinu první den (v jedné dávce nebo ve 2 dílčích dávkách) a následně udržovací
dávka 100 mg /den.

U závažných onemocnění nebo u pacientů s tělesnou hmotností více než 70 kg
200 mg doxycyklinu denně po celou dobu léčby.

Pediatrická populace

Pro léčbu dětí s tělesnou hmotností méně než 50 kg nejsou přípravky indikovány kvůli vysoké
dávce léčivé látky.
Pro dospívající od 12 let – viz dávkování výše.

Přípravky Doxyhexal nelze použít, pokud terapeutická dávka neodpovídá 100 mg nebo 200 mg
léčivé látky.
Tablety léčivého přípravku Doxyhexal 100 mg nelze půlit, rozdělit na dvě stejné dávky po 50 mg
léčivé látky.

Zvláštní dávkování
Akutní gonoroická uretritida u mužů
200 mg doxycyklinu denně po dobu 7 dnů.

Akutní gonokoková epididymitida
200 mg doxycyklinu denně po dobu 10 dnů.

Akutní gonokoková infekce u žen
200 mg doxycyklinu denně po dobu nejméně 7 dní.

Úspěch léčby při gonokokové infekci má být zkontrolován kultivací 3 až 4 dny po ukončení
léčby.

Syfilis (primární a sekundární forma při alergii na penicilin)
300 mg doxycyklinu denně po dobu 15 dnů.

Kožní onemocnění, i infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey
100 mg doxycyklinu denně, obvykle po dobu 7-21 dní
Poté je možná udržovací terapie 50 mg doxycyklinu denně po dobu následujících 2-3 týdnů. V
závislosti na klinickém úspěchu léčby, dlouhotrvající léčba nízkými dávkami doxycyklinu (mg denně) může být součástí terapie akné až po dobu 12 týdnů.
Pro udržovací terapii je nutno zvolit přípravek s nižší dávkou doxycyklinu.

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin obvykle není nutné dávku doxycyklinu snižovat.

Způsob podání
Doxyhexal se užívá po jídle nebo během jídla, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny, nemá
se zapíjet mlékem (současné podávání mléka, mléčných výrobků a látek obsahujících dvoj- a






trojmocné kovy v disociovatelné nebo volné formě může snížit účinnost doxycyklinu o 10 až
30 % tvorbou neúčinných chelátů).
Aby se předešlo vzniku ezofageálních vředů, má se Doxyhexal zapíjet dostatečným množstvím
ve vzpřímené poloze, a nikoli přímo před ulehnutím. Užití spolu s jídlem nenarušuje absorpci,
může však snížit četnost gastrointestinálních poruch.

Doba trvání léčby
Při běžných infekčních onemocněních se délka podávání řídí průběhem onemocnění.
Za normálních okolností postačuje délka léčby 5 – 21 dní.

Pokud se v případě prokázané citlivosti léčí infekce beta-hemolytickými streptokoky, musí léčba
probíhat nejméně 10 dní, aby se předešlo pozdějším komplikacím (revmatická horečka nebo
glomerulonefritida).

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné tetracykliny nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodu 6.1.
• Těhotenství. Zdá se, že rizika spojená s užíváním tetracyklinů během těhotenství jsou
převážně důsledkem účinků na zuby a vývoj skeletu (viz bod 4.4 týkající se použití v období
vývoje zubů).
• Kojící ženy: tetracykliny se vylučují do mléka, a proto jsou kontraindikovány u kojících žen
(viz bod 4.4 týkající se použití v období vývoje zubů).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porfyrie
U pacientů léčených tetracykliny byly vzácně hlášeny případy porfyrie.

Myasthenia gravis
Vzhledem k možnosti mírné neuromuskulární blokády je třeba opatrnost při podávání
tetracyklinů pacientům s myasthenia gravis.

Systémový lupus erythemathodes
Tetracykliny mohou vyvolat exacerbaci SLE.

Fotosenzitivita
U některých pacientů užívajících tetracykliny, včetně doxycyklinu, byla pozorována
fotosenzitivita, projevující se jako přehnaná solární dermatitida. Pacienti, u kterých je
pravděpodobné, že budou vystaveni přímému slunečnímu nebo ultrafialovému záření, musejí být






upozorněni, že se při léčbě tetracyklinovými antibiotiky může vyskytnout tato reakce, a při
prvních známkách zarudnutí kůže je nutno zastavit léčbu.

Přerůstání mikroorganismů
Užívání antibiotik může občas vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Nutné je ustavičné
sledování pacienta. Pokud se objeví rezistentní mikroorganismus, má se antibiotikum vysadit a
zahájit náležitá terapie.

Téměř u všech protibakteriálních léků, včetně doxycyklinu, byla hlášena pseudomembranózní
kolitida různé závažnosti, od mírné až po život ohrožující. U pacientů, u kterých se po podání
protibakteriálních léků následně objeví průjem, je důležité zvážit tuto diagnózu.

Po použití téměř všech antibiotik, včetně doxycyklinu, byl hlášen průjem související
s Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhoea), jehož závažnost se
může pohybovat od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Terapie protibakteriálními léky mění
normální flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Zvýšenou morbiditu a
mortalitu způsobují kmeny C. difficile produkující hypertoxin, jelikož infekce těmito kmeny
mohou být odolné vůči protibakteriální terapii a mohou si vyžádat kolektomii. CDAD se musí
zvážit u všech pacientů, u nichž se po použití antibiotik objeví průjem. Nutná je pečlivá
anamnéza, protože byly hlášeny případy výskytu CDAD více než dva měsíce po podání
protibakteriálních léků.

Benigní intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri)
U pacientů dostávajících plné terapeutické dávky bylo hlášeno vyklenutí fontanel u kojenců a
benigní intrakraniální hypertenze u dospívajících a dospělých. Benigní intrakraniální hypertenze
(pseudotumor cerebri) je spojena s používáním tetracyklinů včetně doxycyklinu, je obvykle
přechodná po vysazení léčby, nicméně u tetracyklinů včetně doxycyklinu byly hlášeny případy
trvalé poruchy vidění. Pokud během léčby dojde k narušení zraku, je nutné okamžité oční
vyšetření. Protože intrakraniální tlak může zůstat zvýšený týdny po ukončení léčby, je třeba
pacienta sledovat, dokud se nestabilizuje.
Závažné kožní reakce
V souvislosti s léčbou doxycyklinem byly hlášeny závažné kožní reakce, které mohou být život
ohrožující nebo fatální: Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN)
a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) (viz bod 4.8). Pacienti mají být v
době předepsání léčby informováni o známkách a příznacích a mají být pečlivě sledováni s
ohledem na výskyt kožních reakcí. V případě výskytu známek a příznaků těchto závažných
kožních reakcí musí být léčba doxycyklinem okamžitě ukončena a zvážena alternativní terapie.
Pokud u pacienta dojde k rozvoji závažné kožní reakce nesmí být doxycyklin znovu nasazen.

Ezofagitida






Byly hlášeny případy poškození jícnu (ezofagitida a ulcerace), někdy závažné. Signifikantní část
těchto případů se vyskytla u hyklátové soli při užívání doxycyklinu ve formě tobolek. Pacienty je
nutno poučit, že mají doxycyklin zapíjet dostatečným množstvím vody (nejméně 100 ml), zůstat
ve vzpřímené poloze a neužívat lék před ulehnutím (viz bod 4.2). Vyskytnou-li se příznaky jako
dyspepsie nebo retrosternální bolest, má se zvážit vysazení doxycyklinu a vyšetření zaměřené na
možnou ezofageální poruchu. Je nutná opatrnost při léčbě pacientů se známými ezofageálními
refluxními poruchami.

Venerické nemoci
Při léčbě venerického onemocnění, je-li podezření na souběžnou syfilidu, se mají použít vhodné
diagnostické postupy včetně vyšetření v temném poli. Ve všech takových případech se mají měsíčně
provádět sérologické testy, a to nejméně po dobu čtyř měsíců.

Infekce beta-hemolytickými streptokoky
Infekce vyvolané beta-hemolytickými streptokoky skupiny A se mají léčit nejméně 10 dnů.

Pediatrická populace

Použití léčivých přípravků ze skupiny tetracyklinů během vývoje zubů (druhá polovina
těhotenství, u dětí do 8 let věku) může způsobit trvalé zbarvení zubů (žlutošedohnědé). Tento
nežádoucí účinek se vyskytuje častěji po dlouhodobém užívání léků, ale byl pozorován též po
opakovaném krátkodobém podání. Také byla hlášena hypoplazie skloviny. Použití doxycyklinu u
pediatrických pacientů mladších 8 let je možné pouze v případě závažných nebo život
ohrožujících stavů (např. horečka Skalistých hor) kdy potencionální přínos léčby převáží rizika, a
zvláště pouze pokud není k dispozici jiná adekvátní alternativní léčba.
Přestože riziko trvalého zbarvení zubů je u dětí ve věku od 8 let do <12 let vzácné, má být použití
doxycyklinu v situacích, kdy jiné léčivé přípravky nejsou k dispozici, pravděpodobně nebudou
účinné nebo jsou kontraindikovány, pečlivě zdůvodněno.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater
Doxycyklin se má podávat s opatrností pacientům, kteří mají poruchu funkce jater nebo jsou
léčení potenciálně hepatotoxickými léky.
Vzácně byla hlášena porucha funkce jater po perorálním i parenterálním podání tetracyklinů,
včetně doxycyklinu.

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin
Exkrece doxycyklinu ledvinami u jedinců s normální funkcí ledvin činí 40 % za 72 hodin.
U jedinců s těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu pod 10 ml/min.) může podíl látky
vyloučené ledvinami klesnout až na 1-5 % za 72 hodin. Studie neprokázaly významný rozdíl
v sérovém poločasu doxycyklinu mezi osobami s normální a závažně narušenou funkcí ledvin.
Hemodialýza nemění sérový poločas doxycyklinu. Antianabolický účinek tetracyklinů může vést
ke vzestupu hodnot dusíku močoviny v krvi. Dosavadní studie ukazují, že tento antianabolický
účinek se nevyskytuje při použití doxycyklinu u pacientů s poruchou funkce ledvin.







U některých pacientů se spirochetovou infekcí může dojít krátce po zahájení léčby doxycyklinem
k Jarischově-Herxheimerově reakci. Pacienti mají být informování, že se jedná o důsledek
antibiotické léčby spirochetové infekce a že reakce zpravidla samovolně odezní.

Doxyhexal obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

U pacientů užívajících doxycyklin souběžně s warfarinem bylo hlášeno prodloužení
protrombinového času. Protože je prokázáno, že tetracykliny snižují plazmatickou aktivitu
protrombinu, mohou pacienti při antikoagulační terapii vyžadovat úpravu dávkování spočívající
ve snížení dávek antikoagulancií.

Jelikož bakteriostatické léky mohou interferovat s baktericidním účinkem penicilinu,
nedoporučuje se podávat doxycyklin souběžně s penicilinem.

Vstřebávání doxycyklinu z gastrointestinálního traktu může být sníženo dvoj- nebo trojmocnými
kationty, jako jsou ionty hořčíku, hliníku a vápníku (v antacidech), ionty vápníku obsaženými
také v mléce, mléčných výrobcích a ve vápník obsahujících ovocných šťávách) nebo přípravky
obsahujícími železo, zinek, aktivní uhlí a kolestyramin. Interval mezi užitím doxycyklinu a
užitím těchto přípravků nebo požitím uvedených poživatin má být 2-3 hodiny.

Sérový poločas doxycyklinu se zkracuje při souběžném požití alkoholu nebo užití barbiturátů,
karbamazepinu nebo fenytoinu.


Bylo hlášeno, že souběžné použití tetracyklinů a methoxyfluranu vedlo k fatálnímu poškození
ledvin.

Doxycyklin se nemá podávat v průběhu léčby akné isotretinoinem nebo jinými retinoidy, ani
krátce před ní ani po ní, protože by to mohlo způsobit reverzibilní vzestup intrakraniálního tlaku
(pseudotumor cerebri).

Doxycyklin může zvýšit plazmatickou koncentraci cyklosporinu. Souběžné užívání vyžaduje
odpovídající monitorování hladin cyklosporinu.

Interakce s laboratorními testy
V důsledku interference s fluorescenčním testem se může objevit falešné zvýšení hladin
katecholaminů v moči.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Protože se u plodu a dítěte může vyskytnout zabarvení zubů a reverzibilní zpomalení kosterního
vývoje, je doxycyklin v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). V těhotenství je zvýšené riziko
poškození jater.

Kojení
Tetracykliny přestupují do mléka kojících žen užívajících léky tohoto druhu, a proto se u
kojících žen nesmějí používat (viz bod 4.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky doxycyklinu na schopnost řídit či obsluhovat těžké stroje nebyly hodnoceny. Neexistují
důkazy naznačující, že by doxycyklin mohl tyto činnosti ovlivňovat.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky zahrnují gastrointestinální reakce jako nauzea a
zvracení, kožní hypersenzitivní reakce, včetně fotosenzitivních reakcí, a bolest hlavy. Mezi
závažné nežádoucí účinky, které se mohou v souvislosti s léčbou doxycyklinem objevit, patří
anafylaktická reakce, včetně anafylaktického šoku, pseudomembranózní kolitida, závažné
kožní reakce, selhání jater, ledvin a benigní intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri).

Nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích a hlášené po uvedení přípravků obsahujícího
doxycyklin na trh jsou uvedeny níže v tabulce podle tříd orgánových systémů a frekvence
výskytu. Frekvence výskytu jsou definované jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <
1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).


Třída orgánových
systémů
Frekvence
výskytu - časté
Frekvence
výskytu –
méně časté
Frekvence výskytu
- vzácné
Frekvenc
e výskytu
- velmi
vzácné
Frekvenc
e výskytu
– není
známo
Infekce a
infestace

kandidová
vulvovaginiti
da
kandidóza
Poruchy krve a
lymfatického
systému

poruchy
koagulace
hemolytická
anemie,
neutropenie,
trombocytopenie
eozinofilie,
leukocytopenie,
leukocytóza
lymfocytopenie,







lymfadenopatie,
atypické
lymfocyty a
toxická granulace
granulocytů
Poruchy
imunitního
systému



závažné
hypersenzitivní
reakce
(anafylaktická
reakce,
anafylaktický šok,
angioedém,
exacerbace
systémového lupus
erythematodes,
perikarditida,
sérová
nemoc, Henoch-
Schönleinova
purpura,
periferní
edém),
Jarischova-
Herxheimerova
reakcea (viz bod
4.4)


Endokrinní
poruchy
hnědočerné
mikroskopické
zbarvení
thyroidální tkáněb

Poruchy
metabolismu a
výživy
porfyrie,
nechutenství

Psychiatrické
poruchy
neklid, úzkost
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy parestezie, benigní
intrakraniální
hypertenze
(pseudotumor
cerebri)c

záchvaty
křečí

částečné
poruchy
nebo
ztráta
čichu a
chuti.

Poruchy ucha a
labyrintu
tinitus






Cévní poruchy zrudnutí kůže
Respirační,
hrudní a
mediastiná
lní
poruchy
astma
Gastrointestinál
ní poruchy
nauzea,
zvracení d
meteorismus,
steatorea
dyspepsie
(pálení žáhy/
gastritida)d
pankreatitida,
pseudomembranóz
ní
kolitida, kolitida
vyvolaná C.difficil
e (viz bod 4.4),
ezofagitida, vřed
jícnu (viz bod 4.4),
stafylokoková
enterokolitida,
zánětlivé léze
(s přerůstáním
kmenů Candida) v
anogenitální
oblastie, dysfagie,
bolest břicha,
průjem, kandidová
glositida,
faryngitida a
stomatitida

lingua
villosa
nigra
změna
barvy
trvalých
zubůf
Poruchy jater a
žlučových cest
jaterní selhání,
hepatitida,
hepatotoxicita,
žloutenka,
abnormální jaterní
funkce

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
fotosenzitivní
reakceg,
vyrážka včetně
makulopapulóz
ní a
erytematózní
vyrážky,
kopřivka
svědění,
léková
vyrážka
postihující
genitálie
toxická
epidermální
nekrolýza,
Stevens-
Johnsonův
syndrom,
erythema
multiforme,
exfoliativní
dermatitida,
léková reakce
s eozinofilií a







systémovými
příznaky
(syndrom DRESS)
(viz bod 4.4),
fotoonycholýza,
hyperpigmentace
kůžeh
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně

otok kloubů artralgie a myalgie
Poruchy ledvin
a močových cest

hematurie zvýšení hladiny
močoviny v krvi,
intersticiální
nefritida, akutní
selhání ledvin a
anurie

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
horečka
a V průběhu spirochetových infekcí léčených doxycyklinem.
b Při dlouhodobém užívání doxycyklinu. Není znám výskyt souvisejících poruch funkce štítné žlázy.
c Příznaky zahrnují bolest hlavy, nauzeu, zvracení, rozmazané vidění, skotom a diplopii. Byla hlášena trvalá ztráta
zraku (viz bod 4.4).
d Užívání přípravku po jídle nebo s jídlem může tyto nežádoucí účinky do jisté míry omezit.
e Projevuje se mimo jiné svěděním v anální oblasti (pruritus ani).
f Při použití doxycyklinu bylo hlášeno reverzibilní a povrchové zabarvení stálých zubů.
g Symptomy zahrnují zarudnutí, otok, tvorbu puchýřů a změnu barvy kůže. Vzácně jsou postiženy také nehty (odchlípnutí
a diskolorace nehtů) (viz bod 4.4).
h Při dlouhodobém užívání doxycyklinu. .

Pediatrická populace

Podávání doxycyklinu dětem mladším 12 let vedlo k ireverzibilním změnám barvy zubů,
k defektům zubní skloviny a k reverzibilnímu zpomalení růstu kostí. Tyto nežádoucí účinky se
vyskytovaly méně často. Přípravek není určen pro léčbu dětí mladších 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické






pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv,
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

V případě perorálního předávkování doxycyklinem se má zvážit provedení výplachu žaludku
k odstranění nevstřebaného podílu látky. Zbytky dosud nevstřebaného doxycyklinu by se měly
minimalizovat podáním antacid nebo vápenaté či hořečnaté soli, aby se vytvořily nevstřebatelné
cheláty.
Doxycyklin není dostatečně dialyzovatelný. Hemodialýza ani peritoneální dialýza proto není
příliš účinná.
Při masivním předávkování existuje riziko poškození jater, někdy provázeného pankreatitidou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina – antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, tetracykliny
ATC kód: J01AA02

Mechanismus účinku
Doxycyklin působí v koncentracích, které lze dosáhnout v plazmě nebo ve tkáních, převážně
bakteriostaticky. Mechanismus účinku spočívá v tlumení syntézy proteinů v ribozomech, přičemž
jsou zasaženy extra- i intracelulární mikroorganismy.

Nízká toxicita spočívá pravděpodobně v podstatně vyšší afinitě bakteriálních ribozomů k
doxycyklinu – v porovnání s ribozomy ze savčích tkání.

Spektrum účinku doxycyklinu se neliší od spektra účinku jiných tetracyklinů. Působí na řadu
kmenů grampozitivních i gramnegativních bakterií vč. anaerobů a sporoformní bacily. Míra
rezistence vůči doxycyklinu je částečně vysoká (viz níže).

Klinicky relevantní je zejména účinek tetracyklinů na mycoplasmata a intracelulární patogeny
(Chlamydia, Rickettsia). Tetracykliny mají pouze nízký účinek na mykobakterie.

Spektrum účinku doxycyklinu v souvislosti s indikacemi uvedenými v bodě 4.Terapeutické indikace.

Jelikož se prevalence získané rezistence může lišit podle místa a času, současná lokální situace
má být vždy zohledněna, zvláště v případě léčby těžkých infekcí. Údaje uvedené v tomto souhrnu






údajů o přípravku mají být chápány pouze jako vodítko k pravděpodobnosti citlivosti nebo
rezistence určitého patogenu na doxycyklin.

Grampozitivní patogeny
Clostridium spp. (kromě C. difficile), Propionibacterium acnes, stafylokoky, streptokoky nebo
jiné sérologické skupiny (včetně Streptococcus pneumoniae), Listeria monocytogenes,
Tropheryma whippelii jsou obvykle citlivé.

Gramnegativní patogeny
Do spektra citlivých patogenů patří Bartonellae, Borrelia burgdorferi, Burkholderia
pseudomallei, Brucellae, some Bacteroides spp., Calymmatobacterium granulomatis,
Campylobacter spp., Fusobacteria, Neisseria gonorrhoeae, Enterobacteriaceae (jako např. E.
coli, Citrobacter spp., Klebsiellae, Morganella morganii, Salmonellae, Shigellae, Yersiniae),
Haemophilus influenzae, Pasteurella multocida, Treponema pallidum, Vibrio cholera.

Ostatní patogeny
Do spektra citlivých patogenů patří rovněž Chlamydia, Mycoplasma, Ureaplasma urealyticum,
Rickettsiae.

Rezistence
Částečně výrazný nárůst sekundární rezistence na doxycyklin je zjištěn u A-streptokoků, B-
streptokoků, Bacteroides fragilis, Citrobacter spp., E. coli, enterokoků, gonokoků, H. influenzae,
Morganella morganii, pneumokoků, stafylokoků a Shigellae.

Enterobacter aerogenes, Providencia spp., Proteus spp., Pseudomonas aeruginosa, a Serratia
spp. jsou považovány za primárně rezistentní.

Ve skupině tetracyklinů existuje značná zkřížená rezistence.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání se doxycyklin téměř kompletně resorbuje až z proximálních částí tenkého
střeva (> 90 % dávky).

Distribuce Účinné koncentrace v plazmě lze dosáhnout už po 30 minutách; maximální
plazmatické koncentrace po 1-2 hodinách. Po jednorázové dávce 200 mg byly naměřeny
maximální plazmatické koncentrace 3-5,3 mg/l. V terapeutických podmínkách se dávka 200 mg
podává obvykle v první den terapie, v následujících dnech se podává každý den 100 mg v jedné






dávce. Tímto způsobem se rychle dosáhne stabilní koncentrace: při dávkovacím schématu mg/100 mg jsou koncentrace stejně vysoké jako po jednotlivé dávce 200 mg.

Stejné hladiny lze dosáhnout po jednorázové intravenózní injekci.

Plazmatický poločas u zdravých dobrovolníků je přibližně 166 hodin. U pacientů s poruchou
funkce ledvin se může mírně prodloužit, u pacientů s poruchou funkce jater je značně
prodloužen. Na plazmatické bílkoviny se váže 80 až 90 % doxycyklinu.

Biotransformace
Distribuce v organismu je rychlá, penetrace do CNS, také z důvodu zánětu mozkových blan, je
relativně nízká. Vysoké biliární koncentrace a dobré difuze ve tkáních lze dosáhnout v játrech,
ledvinách, plicích, slezině, kostech a pohlavních orgánech. Distribuční objem doxycyklinu je
přibližně 0,75 l/kg.

V lidském organismu se metabolizuje jen malý podíl doxycyklinu ( 10 % dávky). Eliminuje se
převážně ve formě antibioticky účinné látky do střeva (žlučí i sekrecí střevní stěnou do střevního
lumina), do určité míry (30-55%) také ledvinami.

Eliminace
Přibližně 41 % (rozsah 22-60 %) dávky doxycyklinu je v průběhu 24 hodin vyloučeno do moči.
Vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem, poločas doxycyklinu není signifikantně prodloužen
u pacientů se závažnou poruchou renálních funkcí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita
Studie akutní toxicity neprokázaly žádnou speciální citlivost (viz bod

4.9 Předávkování).

Chronická toxicita
Ve studiích provedených na různých druzích zvířat (opice, klokan, pes, křeček) v délce jednoho
roku se nevyskytly signifikantní patologické změny. Poruchy gastrointestinálního traktu se
vyskytly u testované skupiny, která dostávala velmi vysoké dávky.

Mutagenní a karcinogenní potenciál
18měsíční studie u potkanů neprokázala tumorogenní potenciál. Doxycyklin nebyl dostatečně
studován na mutagenitu. Dosavadní in vivo a in vitro testy byly negativní.

Reprodukční toxicita






Studie teratogenity byly provedeny na různých druzích zvířat (potkan, myš, opice, králík).
Vrozené deformity nebyly pozorovány. Od čtvrtého měsíce těhotenství se ukládání doxycyklinu
může projevit změnou zabarvení zubů, defekty skloviny zubů a zpomalením růstu kostí.

Fototoxicita
Viz bod

4.8 Nežádoucí účinky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa, magnesium-stearát, sodná sůl karboxymethylškrobu, povidon 25,
hydrogenovaný ricinový olej, koloidní bezvodý oxid křemičitý.

6.2 Inkompatibility

Doxycyklin může tvořit s dvoumocnými a trojmocnými kationy cheláty, které nejsou
v gastrointestinálním traktu resorbovatelné.

6.3 Doba použitelnosti

Doxyhexal 100 mg tablety: 3 roky
Doxyhexal 200 mg tablety: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledný PP/Al blistr, krabička.
10 a 20 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

HEXAL AG, Industriestrasse 25, D-83607 Holzkirchen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Doxyhexal 100 mg tablety: 15/073/97-C
Doxyhexal 200 mg tablety: 15/074/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29.1.Datum posledního prodloužení registrace: 24.9.
10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 12.