CORVATON FORTE - souhrn údajů a příbalový leták

Sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Corvaton forte
mg
tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje molsidominum 4 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
Popis přípravku: bílé až téměř bílé, podlouhlé, bikonvexní tablety, označené na jedné straně MFG nad
půlicí rýhou a logem HOECHST pod půlicí rýhou, na druhé straně logem HOECHST nad půlicí rýhou
a MFG pod půlicí rýhou.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Profylaxe a dlouhodobá léčba anginy pectoris v případech, kdy betablokátory a/nebo kalciové
blokátory nejsou indikovány, tolerovány, nebo nejsou dostatečně účinné, a také u pacientů vyššího
věku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí pacienti
Obecně je dávkování založeno na následujících pravidlech:

Obvykle se užívá 2 mg molsidominu dvakrát denně (odpovídá 4 mg molsidominu za den). Je-li to
nezbytné, dávka může být zvýšena na 2 mg molsidominu třikrát denně nebo 4 mg třikrát až čtyřikrát
denně (odpovídá 6 mg až 16 mg molsidominu za den).
V některých případech je dostačující 1 mg molsidominu dvakrát denně (odpovídá 2 mg molsidominu
za den). Corvaton forte není k tomuto dávkování určen.

Tablety se užívají ve stejných intervalech.

Délka léčby závisí na typu, závažnosti a průběhu nemoci.
Rozvoj tolerance nebyl zaznamenán.


Tablety se zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny (přibližně ½ sklenice) a užívají se před jídlem,
v průběhu jídla nebo po jídle.

Zvláštní skupiny pacientů
U pacientů s poruchou funkce jater či ledvin, u pacientů s nekompenzovaným srdečním selháním a u
pacientů, kteří jsou současně léčeni dalšími vazoaktivními léčivými přípravky se doporučuje zahájit
léčbu nižší úvodní dávkou molsidominu.

4.3 Kontraindikace

Přípravek Corvaton forte nesmí být podán:
• Pacientům s přecitlivělostí na molsidomin nebo na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku.
• Pacientům s akutním oběhovým selháním (např. šokový stav, akutní fáze infarktu myokardu s
nízkým ventrikulárním plnícím tlakem, selháním levé komory spojeným s nízkým ventrikulárním
plnícím tlakem).
• Pacientům s těžkou hypotenzí.
• Kojícím matkám.

Současné užívání molsidominu a přípravků k léčbě erektilní dysfunkce, které obsahují inhibitory
fosfodiesterázy typu 5 (PDE5), jako je sildenafil, tadalafil nebo vardenafil HCl, je kontraindikováno
vzhledem k riziku výrazného zesílení hypotenzních účinků, vedoucích např. k synkopě nebo infarktu
myokardu.
Současné užívání donorů oxidu dusnatého v jakékoliv podobě společně se stimulátory rozpustné
guanylát-cyklázy je vzhledem k zvýšenému riziku hypotenze kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při podávání přípravku Corvaton forte je zapotřebí zvláštní opatrnosti:

- U pacientů s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií, konstriktivní perikarditidou a
perikardiální tamponádou.
- U pacientů s aortální a/nebo mitrální stenózou.

Pacienti se zvýšeným rizikem hypotenzní reakce musí být pečlivě monitorováni a mohou vyžadovat
individuální úpravu dávky (viz bod 4.8).

Při akutní fázi infarktu myokardu smí být molsidomin podán pouze po stabilizaci oběhu, pod přísným
lékařským dohledem a při průběžném monitorování oběhu.

Molsidomin není vhodný k léčbě akutního záchvatu anginy pectoris.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnou dědičnou poruchou intolerance
galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy-galaktosy by tento přípravek neměli
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání molsidominu a inhibitorů PDE5 kvůli riziku výrazného poklesu krevního tlaku je
kontraindikováno (viz bod 4.3).

Současné užívání molsidominu a agonistů rozpustné guanylát-cyklázy (sGC), což je receptor oxidu
dusnatého, je kontraindikováno vzhledem k tomu, že tato kombinace může způsobit zvýšené riziko
hypotenze (viz bod 4.3).

Je nutné vzít v úvahu, že hypotenzní účinek jiných léčivých přípravků (např. vasodilatancia jako jsou
nitráty, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, jiná antihypertenziva) a alkoholu může být
zesílen.


Námelové alkaloidy:
Mezi donory oxidu dusnatého a námelovými alkaloidy může docházet k farmakodynamické interakci,
která může způsobit protichůdný efekt mezi přípravky. Je nutné se vyhnout současnému podávání
donorů oxidu dusnatého a námelových alkaloidů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
V experimentálních studiích na zvířatech nebylo prokázáno teratogenní působení molsidominu.
Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti u lidí se však nedoporučuje molsidomin podávat
v období těhotenství.

Kojení
Molsidomin přestupuje do mateřského mléka. Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti
molsidominu pro kojené dítě se přípravek nesmí během kojení podávat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. závrať) mohou zhoršit pacientovu schopnost soustředit se a reagovat,
proto vytváří riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. obsluha strojů nebo
řízení vozidel).

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence výskytu následovně:
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického systému
Není známo: trombocytopenie.

Poruchy imunitního systému
Vzácné: hypersenzitivní reakce (např. kožní reakce, bronchospasmus).
Velmi vzácné: anafylaktický šok.

Poruchy nervového systému
Časté: na začátku léčby molsidominem se běžně objevují bolesti hlavy, které během další léčby
obvykle odezní. Individuální úprava dávkování může tento nežádoucí účinek omezit nebo dokonce
vyloučit.
Vzácné: závratě.

Cévní poruchy
Vzácné: závažná symptomatická hypotenze (např. s oběhovým kolapsem a šokem). Klidový tlak krve
je obvykle molsidominem snížen; u 1 až 10 % léčených pacientů si může nežádoucí pokles tlaku krve
(např. se závratí) vyžádat snížení dávky nebo přerušení léčby molsidominem.

Gastrointestinální poruchy
Vzácné: nauzea.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné: alergické kožní reakce.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Hlavními příznaky předávkování v závislosti na stupni intoxikace jsou hypotenze, bradykardie,
astenie, závratě, ospalost, kolaps a šok.

Léčba
Léčba je symptomatická, obecně zahrnuje výplach žaludku, uložení pacienta do polohy vleže
s elevovanými dolními končetinami. Na JIP mají být sledovány vitální parametry, v případě potřeby je
třeba provádět objemovou substituci a podat přípravky stimulující činnost srdce (dopamin, dobutamin,
noradrenalin), atropin v případě bradykardie.

Podání adrenalinu a přípravků s podobným účinkem je kontraindikováno.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Vazodilatancia používaná u onemocnění srdce
ATC kód: C01D X
Molsidomin má vasodilatační a antianginozní účinek, působí přímo uvolňováním oxidu dusnatého
(NO) ze svého aktivního hepatického metabolitu SIN-1 a napodobuje tak fyziologické působení
faktoru EDRF (endothelium-derived relaxing factor), který jednak dilatuje hladké svalstvo cév a
jednak inhibuje funkci destiček.

Jako farmakologický donor NO, působí molsidomin proti patologickému deficitu NO ve zkornatělých
věnčitých cévách, rozšiřuje epikardiální koronární cévy a zvyšuje zásobování srdečního svalu
kyslíkem. Na základě NO zprostředkované vazodilatace žilního kapacitního řečiště navíc molsidomin
snižuje ve značné míře předtížení (preload) a tím snižuje srdeční práci a požadavky srdce na kyslík.
Při srdečním selhání tímto snížením tlakové a objemové zátěže redukuje ventrikulární dilataci a tak
zlepšuje myokardiální funkci.

K uvolnění NO ze SIN-1 dochází i v destičkách. Výsledkem je reverzibilní inhibice základních funkcí
destiček (adheze, sekrece a agregace). V důsledku spontánního neenzymatického uvolnění NO ze SIN-
se nerozvíjí u molsidominu žádná farmakologická tolerance.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Molsidomin jako prodrug je předstupeň pro tvorbu oxidu dusnatého (NO). Jeho farmakokinetika je
charakterizována rychlou absorpcí a hydrolýzou, vedoucí k rychlému dosažení maximálních
systémových koncentrací jak výchozí látky, tak jejího aktivního metabolitu SIN-1. Maximální
plazmatické koncentrace (tmax) je dosaženo během 1 až 2 hodin. Biologická dostupnost výchozí látky
po perorálním podání v tabletové formě je 44 až 59 %. Další metabolismus vedoucí k uvolnění NO a
vznik polárních metabolitů je rychlý; poločas (t½) SIN-1 je pro tablety s řízeným uvolňováním 2 - hodiny. Urinární exkrece odpovídá více než 90 % metabolizovaného podílu podané dávky

molsidominu. Vazba výchozí látky na plazmatické bílkoviny je velmi nízká (3 až 11 %) a objem
distribuce (Vd) se shoduje s rozsahem tělesné hmotnosti.

Studie s jednorázovými dávkami (1, 2 a 4 mg) prokázaly lineární farmakokinetiku a studie
s opakovanými dávkami u zdravých dobrovolníků (2 mg 3krát denně po 7 dní) a u pacientů s ICHS
(4 mg 4krát denně po 4 týdny) neprokázaly žádnou kumulaci léku.

Studie s mladými a staršími dobrovolníky naznačila, že s věkem je first-pass účinek snížen a t½
prodloužen, což vede u molsidominu a SIN-1 ke zvětšení plochy pod křivkou (AUC). Podobné změny
byly pozorovány u pacientů s chorobou jater a městnavým srdečním selháním, u pacientů s ICHS jsou
mnohem méně výrazné. Clearance byla u pacientů s poruchou jater také zhoršena. Farmakokinetika
molsidominu však nebyla význačně změněna zhoršenou funkcí ledvin. Obecně, vzhledem k širokému
rozsahu terapeutické dávky, klinické zkušenosti indikují, že nejsou nutné úpravy dávkování.

Lineární vztah dávka – účinek: účinek spojený s úbytkem plazmatické koncentrace je větší než účinek
spojený s jejím nárůstem. Toto může být způsobeno alespoň částečně metabolickým zpoždění tvorby
NO ze SIN-1. Proto je trvání účinku molsidominu delší, než by se očekávalo na základě jeho poločasu
eliminace.

Farmakokinetika molsidominu podporuje doporučená dávkování pro podání u anginy pectoris.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Akutní toxicita
Nezávisle na cestě podání (i.v., i.p., s.c., i.m. nebo p.o.), LD50 je 700 až 930 mg/kg tělesné hmotnosti u
myší, 760 až 1400 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a 400 mg/kg tělesné hmotnosti u králíků.

Ve vztahu k terapeutické dávce (průměrná dávka: přibližně 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti, odpovídá mg 3krát za den), je akutní toxicita molsidominu velmi nízká.

Chronická toxicita
Dlouhodobé podávání 40 mg/kg za den potkanům po 6 měsíců, 10 mg/kg za den psům po 12 měsíců a
16 mg/kg za den opicím po 12 měsíců nevyvolalo žádné specifické orgánové poškození. Zvýšená
krevní rezerva byla detekována ve slezině jako důkaz vlivu molsidominu na zvýšení kapacity žilního
systému.

Kancerogenita
Ve studiích karcerogenity u myší a potkanů nebyla incidence tumorů celkově a v jednotlivých
orgánech po podání molsidominu vyšší než u neléčených kontrol. Pouze u potkanů molsidomin
vyvolal tumor ethmoturbinální oblasti nosu po téměř celoživotním podávání vysokých dávek (16 až
22 mg/kg za den v potravě). Dlouhodobá zkušenost v klinickém použití ukázala, že tyto nálezy jsou
pravděpodobně druhově specifické pro potkany a nepředstavují onkogenní riziko pro pacienty.

Teratogenita
Studie teratogenity na potkanech, myších a králících neposkytly žádný důkaz teratogenního účinku
molsidominu.

Reprodukční toxicita
Studie u potkanů neodhalily žádné poruchy fertility při podávání dávek do 12 mg/kg. U myší a
potkanů nebyly zjištěny žádné embryotoxické účinky při nejvyšších testovaných dávkách (až
150 mg/kg u myší a 200 mg/kg u potkanů). U králíků se ojediněle vyskytly malformace kostry
končetin při maternálně toxických dávkách (více než 15 mg/kg).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek


Monohydrát laktosy, makrogol 6000, magnesium-stearát, krospovidon.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Zelený PVC/PVDC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 30 tablet.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 31. 3. sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika

Od 1. 4. CHEPLAPHARM Arzneimittel GmbH, Ziegelhof 24, 17489 Greifswald, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

83/833/95-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 25. 10. 1995
Datum posledního prodloužení registrace: 9. 4. 2014

10. DATUM REVIZE TEXTU

9. 3.