PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Actos 15 mg tablety
Actos 30 mg tabletyActos 45 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Actos 15 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 15 mg Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 92,87 mg monohydrátu laktózy Actos 30 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 30 mg Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 76,34 mg monohydrátu laktózy Actos 45 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 45 mg Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 114,51 mg monohydrátu laktózy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Actos 15 mg tabletyTablety jsou bílé až téměř bílé, kulaté, konvexní s označením „15“ na jedné straně a označením
„ACTOS“ na druhé straně.
Actos 30 mg tabletyTablety jsou bílé až téměř bílé, kulaté, ploché s označením „30“ na jedné straně a označením
„ACTOS“ na druhé straně.
Actos 45 mg tabletyTablety jsou bílé až téměř bílé, kulaté, ploché s označením „45“ na jedné straně a označením
„ACTOS“ na druhé straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Pioglitazon je indikován jako léčivý přípravek druhé nebo třetí volby k léčbě diabetes mellitus II. typu,
a to níže popsaným způsobem:
v monoterapii
- u dospělých pacientů aktivitou, kterým nelze podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.
v perorální terapii v dvojkombinaci
- s metforminem u dospělých pacientů kontrolou i přes maximální tolerovanou dávkou metforminu v perorální monoterapii
- se sulfonylureou u dospělých pacientů s nedostatečnou glykemickou kontrolou i přes maximální
tolerovanou dávkou sulfonylurey v perorální monoterapii a to pouze u pacientů, kterým nelze
podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.
v perorální terapii v trojkombinaci
- s metforminem a sulfonylureou, u dospělých pacientů glykemickou kontrolou při perorální terapii v dvojkombinaci
Pioglitazon je také indikován v kombinaci s inzulínem u dospělých pacientů s diabetes mellitus II.
typu s nedostatečnou kontrolou glykémie inzulínem, u kterých není možné použít metformin z důvodu
kontraindikace nebo intolerance
Po zahájení léčby pioglitazonem by měla být odpověď pacientů na léčbu posouzena po 3-6 měsících
měla být ukončena. Vzhledem k potenciálnímu riziku při dlouhodobé léčbě by mělo být trvání
dosaženého přínosu léčby potvrzováno při následných běžných kontrolách
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Léčbu pioglitazonem lze zahájit úvodní dávkou 15 mg nebo 30 mg jednou denně. Dávka může být
postupně zvyšována až na 45 mg jednou denně.
V kombinaci s inzulínem je možné podávat dosavadní dávky inzulínu i po zahájení léčby
pioglitazonem. V případě hypoglykémie je třeba snížit dávku inzulínu.
Zvláštní populace
Starší pacientiU starších pacientů není úprava dávky nutná dávkami a zvyšovat tyto dávky postupně, zejména pokud je pioglitazon podáván v kombinaci s
inzulínem
Porucha funkce ledvinU pacientů s poruchou funkce ledvin bod 5.2nesmí u těchto pacientů používat.
Porucha funkce jaterU pacientů s poruchou funkce jater se pioglitazon nesmí používat
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost Actosu u dětí a mladistvých do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné
údaje.
Způsob podání
Tablety pioglitazonu se užívají perorálně jednou denně nezávisle na jídle. Tablety by měly být
polknuty a zapity sklenicí vody.
4.3 Kontraindikace
Pioglitazon je kontraindikován u pacientů:
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- se srdečním selháním nebo anamnézou srdečního selhání - s poruchou funkce jater
- s diabetickou ketoacidózou
- s probíhající nebo prodělanou rakovinou močového měchýře
- s nevyšetřenou makroskopickou hematurií
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Retence tekutin a srdeční selhání
Pioglitazon může vyvolat retenci tekutin, která může vést k exacerbaci nebo prohloubení srdečního
selhání. Při léčbě pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhávání předchozí infarkt myokardu nebo symptomatická ischemická choroba srdeční nebo u starších
pacientůU pacientů by měly být sledovány možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy,
obzvlášť pokud mají sníženou srdeční rezervu. Z postmarketingového období byly hlášeny případy
srdečního selhání u pacientů léčených pioglitazonem v kombinaci s inzulínem nebo u pacientů se
selháním srdce v anamnéze. Pokud je pioglitazon podáván společně s inzulínem, měly by být u
pacientů sledovány možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy. Vzhledem
k tomu, že oba léky, inzulín a pioglitazon, mohou způsobovat retenci tekutin, může jejich současné
užívání zvyšovat riziko edémů. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy periferního edému a
srdečního selhání u pacientů užívajících souběžně pioglitazon a nesteroidní antirevmatika včetně
selektivních inhibitorů COX-2.V případě zhoršení srdečních funkcí je třeba léčbu pioglitazonem
přerušit.
U pacientů mladších 75 let s diabetes mellitus II. typu a pre-existujícím makrovaskulárním
onemocněním byla provedena studie zaměřená na hodnocení kardiovaskulárních výsledků léčby. K
existující antidiabetické a kardiovaskulární terapii byl až po dobu 3,5 let přidán pioglitazon nebo
placebo. Tato studie ukázala zvýšený počet hlášení srdečního selhání, nicméně tato skutečnost nevedla
ke zvýšení mortality ve studii.
Starší pacienti
Pouze s opatrností by mělo být zváženo současné podání pioglitazonu s inzulínem u starších pacientů,
protože tato kombinace zvyšuje riziko vážného srdečního selhání.
Před zahájením léčby a v jejím průběhu by u starších pacientů měl být vzhledem k rizikům
souvisejícím s věkem zvážen přínos a rizika léčby.
Rakovina močového měchýře
Případy karcinomu močového měchýře byly zjištěny v metaanalýze kontrolovaných klinických
hodnocení častěji s pioglitazonem Po vyloučení pacientů, u kterých byla expozice studijnímu přípravku kratší než 1 rok v okamžiku
diagnózy karcinomu močového měchýře, bylo 7 případů močového měchýře u diabetických pacientů léčených pioglitazonem, přestože ne ve všech studiích
bylo zjištěno statisticky významné zvýšené riziko.
Před zahájením léčby pioglitazonem by měly být posouzeny rizikové faktory pro vznik rakoviny
močového měchýře chemoterapeutickým látkám, např. cyklofosfamid nebo předchozí ozařování v pánevní oblastiPřed zahájením léčby pioglitazonem by měla být vyšetřena případná makroskopická hematurie.
Pacienti by měli být poučeni, že by měli okamžitě hlásit svému lékaři makroskopickou hematurii nebo
jiné symptomy jako dysurii nebo náhlé nucení na močení, které se objeví během léčby.
Sledování jaterních funkcí
Při postmarketingovém sledování byly vzácně hlášeny poruchy funkce jater u pacientů léčených pioglitazonem doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Kontrola jaterních
transamináz by měla být provedena u všech pacientů před zahájením léčby. Léčbu pioglitazonem není
možno zahájit u pacientů se zvýšenou hladinou jaterních transamináz hranice normy
Po zahájení léčby pioglitazonem je doporučena kontrola hladiny jaterních enzymů v pravidelných
intervalech dle posouzení klinického stavu. Dojde-li během léčby ke zvýšení hodnot ALT
na trojnásobek horní hranice, je třeba jaterní testy co nejdříve zopakovat. Pokud je i nadále
hodnota ALT trojnásobně vyšší oproti normě, musí být léčba pioglitazonem přerušena. Při výskytu
příznaků onemocnění jater, jako jsou např. nevysvětlitelná nevolnost, zvracení, bolesti břicha, únava,
nechutenství a/nebo tmavá moč, musí být jaterní testy rovněž vyšetřeny. Rozhodnutí, zda pokračovat
v léčbě pioglitazonem, by mělo být podloženo klinickým zhodnocením stavu pacienta a výsledky
laboratorních testů. Objeví-li se žloutenka, musí být léčba léčivým přípravkem přerušena.
Zvýšení tělesné hmotnosti
V klinických studiích bylo prokázáno zvýšení tělesné hmotnosti v závislosti na dávce, které může být
způsobeno hromaděním tuku a v některých případech spojeno s retencí tekutin. V některých případech
může být zvýšení hmotnosti symptomem srdečního selhání, a proto by měla být hmotnost pečlivě
kontrolována. Součástí léčby cukrovky je i dieta. Pacienti mají být poučeni o nutnosti dodržovat dietu
s kontrolovaným přísunem kalorií.
Hematologie
V průběhu léčby pioglitazonem došlo k mírnému snížení hemoglobinu a hematokritu u metforminu i u sulfonylurey a inzulínu srovnávacích studiích s pioglitazonem.
Hypoglykemie
Jako důsledek zvýšené senzitivity k inzulínu může být u pacientů užívajících pioglitazon
v dvojkombinaci nebo trojkombinaci se sulfonylureou nebo v dvojkombinaci s inzulínem přítomno
vyšší riziko hypoglykemie související s dávkou léků. Může být nezbytná redukce dávky sulfonylurey
nebo inzulínu.
Oční poruchy
Při léčbě thiazolidindiony, včetně pioglitazonu, byly v rámci postmarketingového sledování hlášeny
případy nového vzniku, případně zhoršení diabetického makulárního edému se snížením zrakové
ostrosti. Mnozí z těchto pacientů hlásili současný výskyt periferních otoků. Není jasné, zda existuje
přímá souvislost mezi pioglitazonem a makulárním edémem, předepisující lékaři by si však měli být
vědomi možnosti vzniku makulárního edému, pokud pacienti udávají poruchy zrakové ostrosti.
V těchto případech by měla být zvážena příslušná oftalmologická péče.
Ostatní
Zvýšený výskyt zlomenin u žen byl pozorován v souhrnné analýze hlášení zlomenin jako nežádoucích
účinků z randomizovaných, kontrolovaných dvojitě zaslepených klinických studií, které zahrnovaly
8100 pacientů léčených pioglitazonem a 7400 pacientů léčených komparátorem po dobu až 3,5 let.
Zlomeniny byly pozorovány u 2,6% žen léčených pioglitazonem ve srovnání s 1,7% žen léčených
komparátorem. Zvýšení četnosti výskytu zlomenin nebylo pozorováno u mužů léčených
pioglitazonem
Vypočítaná incidence zlomenin byla 1,9 fraktur na 100 pacientoroků u žen léčených pioglitazonem
oproti 1,1 fraktur na 100 pacientoroků u žen léčených komparátorem. Pozorované navýšení rizika
zlomenin u žen léčených pioglitazonem v tomto souboru je tedy 0,8 fraktur na 100 pacientoroků.
V 3,5 leté studii kardiovaskulárního rizika PROactive došlo ke zlomeninám u 44 z 870 pacientek
léčených pioglitazonem zlomeninami z 905 pacientek léčených komparátorem mužů léčených pioglitazonem nebylo pozorováno zvýšení četnosti výskytu zlomenin komparátoru
Některé epidemiologické studie naznačily podobně zvýšené riziko fraktur u mužů i žen.
Riziko zlomenin má být vzato do úvahy při dlouhodobé léčbě pacientů pioglitazonem
V důsledku zvýšeného účinku inzulínu může vést léčba pioglitazonem k obnovení ovulace u pacientek
se syndromem polycystických ovárií. Tyto pacientky mohou otěhotnět. Měly by si toho být vědomy
a přejí-li si otěhotnět nebo otěhotní, léčba pioglitazonem musí být přerušena
Pioglitazon by měl být používán se zvýšenou opatrností v případě současného podávání inhibitorů
kontrola glykémie. Měla by být také zvážena úprava dávky v doporučeném rozmezí nebo změna
antidiabetické léčby
Tablety přípravku Actos obsahují monohydrát laktózy, a proto by neměl být předepisován pacientům
se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Ve studiích interakcí se ukázalo, že pioglitazon neovlivňuje významně farmakokinetiku nebo
farmakodynamiku digoxinu, warfarinu, fenprokumonu a metforminu. Nezdá se, že by současné podání
pioglitazonu a sulfonylurey ovlivnilo její farmakokinetiku. Ve studiích u lidí nebyla zjištěna indukce
hlavních indukovatelných podtypů cytochromu P450, 1A, 2C8/9 a 3A4. V in vitro studiích nebyla
zjištěna inhibice žádného podtypu cytochromu P450. Nepředpokládají se žádné interakce s léky, které
jsou těmito enzymy metabolizovány, jako je např. perorální antikoncepce, cyklosporin, blokátory
vápníkového kanálu a inhibitory HMGCoA reduktázy.
Současné podávání pioglitazonu s gemfibrozilem má za následek trojnásobné zvýšení AUC
pioglitazonu. Vzhledem k možnému zvýšení výskytu nežádoucích účinků souvisejících s dávkou může
být zapotřebí snížit dávku pioglitazonu, pokud je podáván současně s gemfibrozilem. Je zapotřebí
důkladná kontrola glykémie cytochromu P450 2C8pioglitazon společně s rifampicinem, může být zapotřebí zvýšení dávky pioglitazonu. Je zapotřebí
důkladná kontrola glykémie
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
O bezpečnosti pioglitazonu v těhotenství nejsou k dispozici žádné klinické údaje. Ve studiích
na zvířatech bylo pozorováno omezení růstu plodu, což lze přisuzovat snížení hyperinzulinémie
u matky a zvýšení inzulínové rezistence v těhotenství, čímž je snížena dostupnost metabolických
substrátů potřebných pro růst plodu. Relevance tohoto mechanizmu u lidí není známa, proto se
pioglitazon v těhotenství nesmí podávat.
Kojení
Bylo zjištěno, že se pioglitazon vylučuje do mléka kojících potkanů. Není známo, zda se vylučuje
do mateřského mléka u lidí. Z tohoto důvodu se pioglitazon nesmí kojícím ženám podávat.
Fertilita
Studie fertility na zvířatech neukázaly žádný vliv na oplodnění nebo index fertility.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Actos nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla či obsluhovat
stroje. Přesto pacienti, u nichž se objeví poruchy zraku, by měli řídit a obsluhovat stroje s opatrností.
4.8 Nežádoucí účinky
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Následuje výčet nežádoucích účinků s pravděpodobným nebo alespoň možným vztahem k léčbě, které
se vyskytly častěji než u placeba ve dvojitě zaslepených klinických studiích a absolutní frekvencenežádoucí účinky seřazeny podle klesající frekvence výskytu a klesající závažnosti.
Nežádoucí
účinkyFrekvence výskytu nežádoucích účinků při léčbě pioglitazonem v
léčebných režimech
monoterapie
Léčba v kombinaci
Metformin
sulfonyl-
urea
metformin
a
sulfonyl-
urea
inzulín
Infekce a
infestace
infekce horních
cest dýchacích časté Časté časté časté časté
Bronchitis častéSinusitis méně časté méně časté méně časté méně časté méně časté
Nežádoucí
účinkyFrekvence výskytu nežádoucích účinků při léčbě pioglitazonem v
léčebných režimech
monoterapie
Léčba v kombinaci
Metformin
sulfonyl-
urea
metformin
a
sulfonyl-
urea
inzulín
Novotvary
benigní, maligní
a blíže neurčené
a polypyrakovina
močového
měchýře