Zonisamide mylan
Farmakoterapeutická skupina: Antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX
Zonisamid je derivátem benzisoxazolu. Je to antiepileptikum se slabou aktivitou karboanhydrázy in
vitro. Chemicky není příbuzný s dalšími antiepileptiky.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku zonisamidu není plně objasněn, ale zdá se, že působí na napěťově řízené
natriové a kalciové kanály, čímž přeruší synchronizované výboje neuronů, sníží šíření výbojů a přeruší
následnou epileptickou aktivitu. Zonisamid má rovněž modulační účinek na inhibici neuronů
zprostředkovanou GABA.
Farmakodynamické účinky
Antikonvulzivní aktivita zonisamidu byla vyhodnocována v celé řadě modelů u několika živočišných
druhů s indukovanými či přirozenými záchvaty a ukázalo se, že v těchto modelech zonisamid působí
jako širokospektrální antiepileptikum. Zonisamid zamezuje křečím vyvolaným maximálním
elektrošokem a omezuje šíření záchvatu včetně propagace záchvatů z kortexu do subkortikálních
struktur a potlačuje ložisko epileptogenní aktivity. Na rozdíl od fenytoinu a karbamazepinu však
zonisamid působí přednostně na záchvaty vznikající v kortexu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Monoterapie u parciálních záchvatů se sekundární generalizací či bez ní
Účinnost zonisamidu v monoterapii byla stanovena v dvojitě zaslepené studii noninferiority
s paralelními skupinami, v níž byl srovnáván s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním
u 583 dospělých pacientů s nově diagnostikovanými parciálními záchvaty se sekundárně
generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty nebo bez nich. Pacienti byli randomizováni do skupin
léčených karbamezapinem a zonisamidem po dobu až 24 měsíců v závislosti na jejich odpovědi.
U pacientů byla provedena titrace na úvodní cílovou dávku 600 mg karbamazepinu nebo 300 mg
zonisamidu. U pacientů, u nichž došlo k záchvatu, byla provedena titrace na další cílovou dávku,
tj. 800 mg karbamazepinu nebo 400 mg zonisamidu. U pacientů, u nichž došlo k dalšímu záchvatu,
byla provedena titrace na maximální cílovou dávku 1200 mg karbamazepinu nebo 500 mg
zonisamidu. Pacienti, u nichž se neobjevil žádný záchvat po dobu 26 týdnů při úrovni cílové dávky,
pokračovali v užívání této dávky po dalších 26 týdnů. Hlavní výsledky této studie jsou uvedeny
v následující tabulce:
Tabulka č. 6 Výsledky týkající se účinnosti dle studie monoterapie
Zonisamid Karbamazepin
n Šest měsíců bez záchvatu Rozdíl IS95%
PP populace* 79,4 % 83,7 % -4,5 % -12,2 % ; 3,1 %
ITT populace 69,4 % 74,7 % -6,1 % -13,6 % ; 1,4 %
< 4 záchvaty během
3měsíčního základního
období
71,7 % 75,7 % -4,0 % -11,7 % ; 3,7 %
> 4 záchvaty během
3měsíčního základního
období
52,9 % 68,9 % -15,9 % -37,5 % ; 5,6 %
Dvanáct měsíců bez záchvatu
PP populace* 67,6 % 74,7 % -7,9 % - 17,2 % ; 1,5 %
ITT populace 55,9 % 62,3 % -7,7 % - 16,1 % ; 0,7 %
< 4 záchvaty během
3měsíčního základního
období
57,4 % 64,7 % -7,2 % -15,7 % ; 1,3 %
> 4 záchvaty během
3měsíčního základního
období
44,1 % 48,9 % -4,8 % -26,9 % ; 17,4 %
Podtyp záchvatu záchvatu – PP populace
Všechny parciální 76,4 % 86,0 % -9,6 % -19,2 % ; 0,0 %
Jednoduchý parciální 72,3 % 75,0 % -2,7 % -20,0 % ; 14,7 %
Komplexní parciální 76,9 % 93,0 % -16,1 % -26,3 % ; -5,9 %
Všechny generalizované tonicko-
klonické
78,9 % 81,6 % -2,8 -11,5 % ; 6,0 %
Sekundární tonicko-klonické 77,4 % 80,0 % -2,6 % -12,4 % ; 7,1 %
Generalizované tonicko-klonické 85,7 % 92,0 % -6,3 % -23,1 % ; 10,5 %
PP = populace absolvující léčbu dle protokolu záměrem *Primární cílový parametr
Přídatná terapie při léčbě dospělých pacientů s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez
ní
U dospělých pacientů byla účinnost zonisamidu prokázána ve 4 dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných studiích v délce trvání 24 týdnů s dávkováním buď jednou či dvakrát denně. Tyto
studie ukázaly, že medián snížení frekvence parciálních záchvatů je spojený s dávkou zonisamidu a
ustálená účinnost byla pozorována v dávkách 300 až 500 mg denně.
Pediatrická populace
Přídatná terapie při léčbě dospívajících a pediatrických pacientů s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní
U pediatrických pacientů zaslepené, placebem kontrolované studii, do které bylo zařazeno 207 subjektů. Doba léčby byla až
24 týdnů. Snížení frekvence výskytu záchvatů o 50 % nebo více oproti výchozí hodnotě v průběhu
12týdenního období se stabilní dávkou bylo pozorováno u 50 % subjektů léčených zonisamidem a
u 31 % pacientů s placebem.
Specifická bezpečnostní témata, která vyplynula z pediatrických studií, byla: snížená chuť k jídlu a
pokles tělesné hmotnosti, snížené hladiny bikarbonátu, zvýšené riziko tvorby ledvinových kamenů a
dehydratace. Všechny tyto účinky, a zvláště pokles hmotnosti, mohou mít škodlivý vliv na růst a vývoj
a mohou vést k celkovému zhoršení zdraví. Údaje o účincích na dlouhodobý růst a vývoj jsou
omezené.