Verospiron

U potkanů, myší a králíků byla i.p. LD50 790, 360 a 870 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco intragastrická
LD50 byla u všech tří druhů více než 1000 mg/kg.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů byl u spironolaktonu prokázaný tumorigenní účinek a jeho
proliferativní účinky se projevily na endokrinních orgánech a játrech. V jedné studii s dávkami 25, 75 a
250krát vyššími, než jsou obvyklé denní dávky u člověka 2 mg/kg, se projevil statisticky významný nárůst
výskytu benigních adenomů štítné žlázy a varlat, který byl závislý na dávce. U samic potkanů byl statisticky
významný nárůst maligních nádorů mléčné žlázy jen při středních dávkách. U samců potkanů došlo ke
zvýšení proliferativních změn v játrech, které byly závislé na dávce. Při nejvyšších dávkách (500 mg/kg)
zahrnoval rozsah účinků hepatocytomegalii, hyperplastické noduly a hepatocelulární karcinom: výskyt
hepatocelulárního karcinomu nebyl statisticky významný při hodnotě p=0,05.
U potkanů, kterým byl podávaný kalium-kanreonát po dobu jednoho roku, byl pozorován na dávce závislý
(nad 20 mg/kg/den) výskyt myelocytové leukemie. V dlouhodobých (2 roky) studiích perorální
kancerogenity kalium-kanreonátu u potkanů byla pozorovány myelocytová leukemie a nádory jater, štítné
žlázy, varlat a prsu. V textech na bakteriích a kvasinkách neměl kalium-kanreonát mutagenní účinek.
V některých in vitro testech měl pozitivní mutagenní účinek na savčí buňky po metabolické aktivaci.
Kalium-kanreonát nebyl u savců mutagenní in vivo. Kanrenon a kyselina kanrenoová jsou hlavními
metabolity kalium-kanreonátu draselného. Spironolakton se také metabolizuje na kanrenon. Ve studiích
chronické toxicity u potkanů s dávkami spironolaktonu až do 500 mg/kg/den nebyl pozorovaný zvýšený
výskyt leukemie.
Význam těchto tumorigenních nálezů není s ohledem na klinické použití spironolaktonu jasný. Nicméně
dlouhodobé podávání spironolaktonu mladým pacientům vyžaduje pečlivé zvážení přínosů a možných rizik.