Vellofent
Předpokládá se, že příznaky předávkování fentanylem budou svojí povahou podobné příznakům
intravenózně podávaného fentanylu a jiných opioidů a jsou zesílenými farmakologickými účinky.
Nejzávažnějšími a nejvýznamnějšími účinky jsou změna mentálního stavu, ztráta vědomí, kóma,
kardiorespirační zástava, respirační deprese, respirační tíseň a respirační selhání s fatálním
zakončením. V případě předávkování fentanylem byly pozorovány případy Cheyneova-Stokesova
dýchání, zejména u pacientů se srdečním selháním v anamnéze.
Bezprostřední léčba předávkování opioidy zahrnuje vyjmutí přípravku Vellofent z ústní dutiny, pokud
je stále ještě v ústech, zajištění dýchacích cest pacienta, fyzickou a verbální stimulaci pacienta,
zhodnocení úrovně vědomí, stavu ventilace a oběhu a asistovanou ventilaci (podporu dýchání), je-li to
nutné.
K léčbě předávkování (náhodné požití) u osoby dříve neléčené opioidy je nutné získat intravenózní
přístup a podávat podle klinické indikace naloxon nebo jiné antagonisty opioidů. Doba trvání
respirační deprese po předávkování může být delší než účinky působení antagonisty opioidů (např.
poločas naloxonu se pohybuje v rozmezí 30 až 81 minut) a může být nezbytné opakované podání.
Podrobnosti o takovém použití naleznete v Souhrnu údajů o přípravku příslušného antagonisty
opioidů.
K léčbě předávkování u pacientů udržovaných na opioidech je zapotřebí získat intravenózní přístup. V
některých případech může být zaručeným způsobem léčby uvážlivé používání naloxonu nebo jiného
antagonisty opioidů, ale je to spojeno s rizikem vyvolání akutního abstinenčního syndromu.
Pokud se objeví závažná nebo přetrvávající hypotenze, má být zvážena hypovolémie a zajištěn přívod
parenterálních tekutin v přiměřeném množství.
Při použití fentanylu či jiných opioidů byla hlášena svalová ztuhlost narušující respiraci. V tomto
případě může být nutná endotracheální intubace, asistovaná ventilace, podání antagonistů opioidů a
také podání myorelaxancií.