Travoprost stada

v různých podskupinách pediatrických pacientů byly rovněž podobné (viz bod 5.1). Nejčastěji
hlášenými nežádoucími účinky v pediatrické populaci byla oční hyperemie (16,9 %) a růst očních
řas (6,5 %). V podobné 3měsíční studii s dospělými pacienty se tyto příhody vyskytovaly
s incidencí 11,4 %, resp. 0,0 %.

Další hlášené nežádoucí účinky léku u pediatrických pacientů v 3měsíční pediatrické studii (n =
77), v porovnání s obdobnou studií s dospělými pacienty (n = 185), zahrnovaly erytém očního
víčka, keratitidu, zvýšené slzení a fotofobii; všechny byly hlášeny jako jednorázové příhody
s incidencí 1,3 % oproti 0,0 % u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Žádné případy předávkování nebyly hlášeny. Místní předávkování je nepravděpodobné a není
spojováno s toxicitou. Větší podaná dávka přípravku Travoprost Stada do oka má být z oka (očí)
vypláchnuta vlažnou vodou. Dojde-li k požití přípravku, má léčba být symptomatická a podpůrná.
Poruchy ledvin a močových
cest
Není známo dysurie, močová inkontinence
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Vzácné astenie
Vyšetření Není známo
zvýšená hladina prostatického specifického
antigenu



5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika a miotika, analogy prostaglandinů.
ATC kód: S01E E
Mechanismus účinku

Travoprost, analog prostaglandinu F2α, je vysoce selektivním agonistou s vysokou afinitou k
prostaglandinovému receptoru FP a snižuje nitrooční tlak zvýšením výtoku komorové vody
prostřednictvím trabekulární sítě a uveosklerálních cest. Snížení nitroočního tlaku začíná zhruba
hodiny po podání a maximálního účinku dosahuje po 12 hodinách. Výrazné snížení nitroočního
tlaku lze udržet jedinou dávkou po dobu delší než 24 hodin.

Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích bylo u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem nebo oční hypertenzí, kteří
byli léčeni travoprostem (s konzervační látkou polykvadium-chlorid) podávaným jedenkrát denně
večer, prokázáno snížení nitroočního tlaku o 8 až 9 mmHg (v průměru o 33 %) oproti výchozí
hodnotě 24 až 26 mmHg. V průběhu klinických studií byla shromážděna data o kombinovaném
podávání travoprostu společně s 0,5% timololem a částečná data o podávání s 0,2% brimonidinem
která prokázala aditivní účinek travoprostu k těmto lékům proti glaukomu. O současném používání
spolu s jinými přípravky snižujícími nitrooční tlak nejsou údaje k dispozici.

Sekundární farmakologie

Travoprost významně zvyšuje průtok krve v oblasti hlavového optického nervu u králíků v sedmi
dnech po lokálním očním podání (1,4 mikrogramu, jednou denně).

Travoprost s konzervační látkou polykvadium-chlorid má v porovnání s konzervační látkou
benzalkonium-chlorid, na kultivovaných rohovkových buňkách a dále při topickém očním podání
králíkům, minimální toxické účinky na povrchové vrstvy oka.

Pediatrická populace
Účinnost travoprostu u pediatrických pacientů ve věku od 2 měsíců do méně než 18 let byla
prokázána v 12týdenní dvojitě maskované klinické studii travoprostu v porovnání s timololem,
která zahrnovala 152 pacientů s diagnostikovanou oční hypertenzí nebo dětským glaukomem.
Pacienti dostávali buď 0,004% travoprost jednou denně, nebo 0,5% timolol (nebo 0,25% u subjektů
mladších 3 let) dvakrát denně. Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna nitroočního
tlaku (NOT) ve 12. týdnu studie oproti počáteční hodnotě. Průměrné snížení NOT ve skupinách
léčených travoprostem a timololem byla obdobná (viz tabulka 1).

Ve věkových skupinách 3 až < 12 let (n = 36) a 12 až < 18 let (n = 26) bylo snížení NOT ve 12.
týdnu ve skupině léčené travoprostem podobné jako ve skupině léčené timololem. Průměrné
snížení NOT ve 12. týdnu ve věkové skupině 2 měsíce až < 3 let bylo 1,8 mmHg ve skupině léčené

travoprostem a 7,3 mmHg ve skupině léčené timololem. Snížení NOT pro tuto skupinu vycházela
pouze z údajů od 6 pacientů ve skupině léčené timololem a 9 pacientů ve skupině léčené
travoprostem, přičemž 4 pacienti ve skupině travoprostu a 0 pacientů ve skupině timololu neměli
žádné relevantní průměrné snížení NOT ve 12. týdnu. Nejsou dostupné žádné údaje o použití u dětí
ve věku do 2 měsíců.

Účinek na NOT byl pozorován po druhém týdnu léčby a byl konzistentně udržován po celé
12týdenní období studie ve všech věkových skupinách.

Tabulka 1 – Porovnání průměrné změny NOT ve 12. týdnu oproti počáteční hodnotě (mmHg)

Travoprost Timolol
N Průměrná
(SO)
N Průměrná
(SO)
Průměrný
rozdíla
(95 % IS)
53 -6,(1,05)
60 -5,(0,96)
-0,5 (-2,1, 1,0)
SO = standardní odchylka; IS = interval spolehlivosti;
a Průměrný rozdíl je travoprost – timolol. Odhady založené na průměrných hodnotách
nejmenších čtverců odvozených ze statistického modelu, který počítá s korelovaným měřením NOT
u jednotlivých pacientů, kde jsou strata primární diagnózy a počáteční hodnoty NOT součástí
modelu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Travoprost je esterové proléčivo. Absorbuje se rohovkou, kde se izopropylester hydrolyzuje na
aktivní volnou kyselinu. Studie na králících prokázaly vrcholové koncentrace 20 ng/ml volné
kyseliny v komorové vodě jednu až dvě hodiny po lokálním podání přípravku. Koncentrace v
komorové vodě klesaly s poločasem přibližně 1.5 hodiny.

Distribuce
Po lokálním podání travoprostu do oka zdravým dobrovolníkům byla prokázána nízká systémová
expozice aktivní volné kyselině. Nejvyšší koncentrace aktivní volné kyseliny v plazmě ve výši pg/ml nebo méně byla pozorována v době od 10 do 30 minut po podání dávky. Poté klesly hodnoty
v plazmě rychle na hodnoty pod limit zkoušky 10 pg/ml dříve než jednu hodinu po podání.
Vzhledem k nízkým koncentracím v plazmě a rychlému vylučování po lokálním podání nemohl
být poločas eliminace aktivní volné kyseliny u člověka stanoven.

Biotransformace
Metabolismus představuje pro travoprost i volnou kyselinu hlavní způsob vylučování. Systémové
metabolické cesty jsou paralelní s cestami endogenního prostaglandinu F2α, které jsou
charakterizovány redukcí dvojné vazby v místě 13-14, oxidací 15-hydroxylu a β-oxidativním
štěpením horního bočního řetězce.


Eliminace
Volná kyselina travoprostu a její metabolity se vylučují převážně ledvinami. Studie s travoprostem
probíhaly i u pacientů trpících mírným až těžkým poškozením jater a u pacientů s
mírnou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pouze 14 ml/min). U těchto
pacientů není nutná žádná úprava dávky.

Pediatrická populace
Farmakokinetická studie s pediatrickými pacienty ve věku od 2 měsíců do < 18 let prokázala velmi
nízkou plazmatickou expozici volné kyselině travoprostu; koncentrace se pohybovaly v rozmezí
od hodnoty pod hranicí hodnotitelnosti 10 pg/ml (BLQ) do 54,5 pg/ml. Ve 4 předchozích studiích
systémové farmakokinetiky u dospělé populace se plazmatické koncentrace volné kyseliny
travoprostu pohybovaly od BLQ do 52,0 pg/ml. Přestože většinu plazmatických údajů ze všech
studií nebylo možné kvantifikovat a statistické porovnání systémové expozice napříč věkovými
skupinami bylo tudíž neproveditelné, celkový trend ukazuje, že plazmatická expozice volné
kyselině travoprostu po topickém podání travoprostu je extrémně nízká ve všech hodnocených
věkových skupinách.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích oční toxicity na opicích se prokázalo, že podání travoprostu v dávce 0,45 mikrogramu
dvakrát denně vyvolává zvýšení palpebrálních fisur. Lokální oční podání travoprostu opicím v
koncentracích až 0,012 % do pravého oka dvakrát denně po dobu jednoho roku nevyvolalo žádnou
systémovou toxicitu.

Studie reprodukční toxicity byly provedeny na potkanech, myších a králících systémovým
podáním. Nálezy souvisí s agonistickou aktivitou FP-receptoru v děloze s časnou embryoletalitou,
postimplantační ztrátou, fetotoxicitou. U březích potkaních samic vyvolávalo systémové podání
travoprostu v dávkách více než 200krát převyšujících klinickou dávku v průběhu organogeneze
zvýšený výskyt malformací. V amniotické kapalině a tkáních plodu březích potkaních samic, jimž
byl podán 3H-travoprost, byly naměřeny nízké hladiny radioaktivity. Reprodukční studie a studie
vývoje prokázaly silný účinek na ztrátu plodu s vysokým podílem, nalezeným u potkanů a myší
(180 pg/ml, resp. 30 pg/ml v plazmě), při expozicích přesahujících klinickou expozici 1,2 až 6krát
(až do 25 pg/ml).