Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Sertivan 50 mg potahované tablety
Sertivan 100 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje sertralinum 50 mg (jako sertralini hydrochloridum).
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 0,79 mg (0,034 mmol) sodíku.
Jedna tableta obsahuje sertralinum 100 mg (jako sertralini hydrochloridum).
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 1,58 mg (0,069 mmol) sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Sertivan 50 mg potahované tablety:
Bílé, potahované tablety ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na jedné straně s vyraženým označením SE | 50.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Sertivan 100 mg potahované tablety:
Bílé, potahované tablety ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na jedné straně s vyraženým označením
SE | 100.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Sertivan je indikován k léčbě:
- epizod velké deprese a k prevenci opakování epizod velké deprese;
- panické poruchy s agorafobií nebo bez agorafobie;
- obsedantně-kompulzivní poruchy u dospělých a u pediatrických pacientů ve věku 6-17 roků;
- sociální úzkostné poruchy;
- posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Zahájení léčby
Deprese a obsedantně-kompulzivní porucha
Léčba sertralinem se má zahájit dávkováním 50 mg denně.
Panická porucha, posttraumatická stresová porucha a sociální fobie
Terapie se má zahájit dávkováním 25 mg denně. Po jednom týdnu se má dávkování zvýšit na 50 mg
jednou denně. Bylo prokázáno, že tento dávkovací režim zmenšuje četnost charakteristických časných
nežádoucích účinků léčby panické poruchy antidepresivy.
Titrace
Deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, panická porucha, sociální fobie a posttraumatická stresová
porucha
Pro pacienty neodpovídající na dávkování 50 mg denně může být prospěšné zvyšování dávek. Denní
dávka se má zvyšovat postupně o 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, až do maximální dávky
200 mg denně. Vzhledem k tomu, že eliminační poločas sertralinu činí 24 hodin, změny dávek se nemají
provádět častěji než jednou za týden.
Nástup terapeutického účinku může být pozorován do sedmi dnů. K dosažení plné terapeutické
odpovědi jsou však obvykle nutná delší období, obzvláště u obsedantně-kompulzivní poruchy.
Udržovací léčba
Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie se má udržovat na co nejnižší účinné úrovni, s úpravami
v závislosti na terapeutické odpovědi.
Deprese
Dlouhodobější léčba může být rovněž vhodná k prevenci opakování epizod velké deprese. Doporučené
dávkování k prevenci opakování epizod velké deprese je ve většině případů stejné jako dávkování
použité během poslední epizody. Pacienti s depresí mají být léčeni dostatečně dlouho, nejméně po dobu
měsíců, aby se zajistilo, že budou bez příznaků.
Panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha
Pokračující léčbu panické poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchy je nutno pravidelně
vyhodnocovat, jelikož prevence relapsu u těchto poruch nebyla prokázána.
Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie (viz
bod 4.4).
Porucha funkce jater
U pacientů s onemocněním jater se má sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce
jater se mají používat nižší dávky, popřípadě se má prodloužit interval mezi dávkami (viz bod 4.4).
V případě těžké poruchy funkce jater se sertralin nemá používat, poněvadž nejsou dostupné klinické
údaje (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Děti a dospívající s OCD
Ve věku 13-17 roků: zahájení terapie dávkováním 50 mg jednou denně.
Ve věku 6-12 roků: zahájení terapie dávkováním 25 mg jednou denně. Po jednom týdnu může být
dávkování zvýšeno na 50 mg jednou denně.
V případě menší než požadované odezvy lze následně zvyšovat denní dávku podle potřeby o přírůstky
50 mg během několika týdnů. Maximální dávkování je 200 mg denně. Avšak, zvyšuje-li se denní dávka
nad 50 mg, je nutno mít na zřeteli obecně menší tělesné hmotnosti dětí oproti dospělým. Změny dávek
se nemají provádět v intervalech kratších než jeden týden.
Účinnost u pediatrických pacientů s velkou depresivní poruchou není prokázána.
Pro děti mladší 6 roků nejsou dostupné žádné údaje (viz bod 4.4).
Způsob podání
Sertralin má být podáván jednou denně, a to buď ráno nebo večer. Tableta sertralinu může být podávána
s jídlem nebo bez jídla.
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Je třeba se vyhnout náhlému ukončení léčby. Aby se zabránilo reakcím z vysazení (viz body 4.4 a 4.8)
má se léčba sertralinem ukončovat postupným snižováním dávek v průběhu nejméně jednoho až dvou
týdnů. Vyskytnou-li se po snížení dávky nebo skončení léčby netolerovatelné příznaky, může se zvážit
opětovné nasazení předtím předepsaných dávek. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávek,
ale pozvolněji.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Je kontraindikována souběžná léčba ireverzibilními inhibitory monoaminoxidázy z důvodu rizika
serotoninového syndromu s příznaky jako agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba sertralinem se
nesmí zahájit dříve než 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním inhibitorem monoaminoxidázy. Léčba
sertralinem se musí ukončit nejméně 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilním inhibitorem
monoaminoxidázy (viz bod 4.5).
Je kontraindikováno souběžné užívání pimozidu (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících
stavů jako je Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku
SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním jiných
serotonergních léčivých přípravků (včetně jiných serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s
přípravky zhoršujícími metabolizmus serotoninu (včetně IMAO, jako je např. methylenová modř),
antipsychotiky a dalšími antagonisty dopaminu a s opiáty. U pacientů musí být sledovány projevy nebo
příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3).
Převod ze selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jiných antidepresiv nebo anti-
obsesivních léčiv
Z kontrolovaných studií jsou jen omezené zkušenosti, pokud jde o optimální načasování převodu z léčby
selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jinými antidepresivy nebo anti-obsesivními
léčivy na léčbu sertralinem. Při takovém převodu je nutná opatrnost a obezřetné posouzení lékařem,
zejména při převodu z dlouhodobě působících léčiv, jako je např. fluoxetin.
Jiná serotonergní léčiva, např. tryptofan, fenfluramin a 5-HT-agonisté
Souběžná léčba sertralinem a jinými léčivy, která zesilují účinky serotonergních neurotransmisí, jako
jsou např. amfetaminy, tryptofan, fenfluramin, 5-HT-agonisté nebo bylinné léčivé přípravky z třezalky
tečkované (Hypericum perforatum), má být kvůli možnosti farmakodynamické interakce vedena
s opatrností, a kdykoli je to možné, nemá se provádět.
Prodloužení QTc intervalu/Torsade de Pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT
intervalu a Torsade de Pointes. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými
faktory pro prodloužení QTc intervalu a Torsade de Pointes. Účinek na prodloužení QTc intervalu
potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých dobrovolníků se statisticky významným pozitivním
vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými
rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokalemie nebo
hypomagnesemie, prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné použití léků
prodlužujících QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).
Aktivace hypomanie nebo manie
U malého podílu pacientů léčených na trhu jsoucími antidepresivy a anti-obsesivními léčivy, včetně
sertralinu, byly hlášeny příznaky manie/hypomanie. U pacientů s manií/hypomanií v anamnéze se proto
sertralin má používat s opatrností. Je nutný pečlivý lékařský dohled. U každého pacienta, který vstoupí
do manické fáze, se má léčba sertralinem přerušit.
Schizofrenie
U pacientů trpících schizofrenií se mohou zhoršit psychotické příznaky.
Křečové záchvaty
Při terapii sertralinem se mohou vyskytnout křečové záchvaty: sertralin se nemá používat u pacientů
s nestabilní epilepsií; pacienti s léčebně zvládnutou epilepsií mají být pečlivě kontrolováni.
Sertralin má být vysazen u každého pacienta, u kterého se vyskytnou záchvaty.
Suicidium/suicidální myšlenky/suicidální pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spjata se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškozování a suicidia (příhod
souvisejících se sebevraždou). Toto riziko trvá až do dosažení významné remise. Protože zlepšení se
nemusí dostavit prvních několik týdnů léčby nebo i déle, je nutno pacienty pečlivě sledovat tak dlouho,
dokud se u nich takového významného zlepšení nedosáhne. Obecné klinické zkušenosti ukazují, že
v časných stádiích zotavování se může riziko suicidia zvýšit.
I další psychiatrické stavy, pro jejichž léčbu se předepisuje sertralin, mohou být rovněž spojeny se
zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc se tyto stavy mohou vyskytovat souběžně
s velkou depresivní poruchou. Proto je při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami nutno
uplatňovat stejná bezpečnostní opatření jako při léčbě pacientů s velkou depresivní poruchou.
Je známo, že u pacientů, kteří mají v anamnéze příhodu související se sebevraždou nebo u nichž se
významnou měrou projevily suicidální představy ještě před zahájením terapie, je zvýšené riziko
suicidálních myšlenek nebo pokusů, a tyto pacienty je proto třeba v průběhu léčby pečlivě sledovat.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií antidepresiv u dospělých pacientů
s psychiatrickými poruchami zjistila zvýšené riziko suicidálního chování u pacientů mladších 25 roků.
Farmakoterapie má být provázena pečlivým sledováním pacientů, především pacientů s vysokým
rizikem, obzvláště v časných fázích léčby a po změnách dávkování. Pacienti (a osoby o ně pečující) mají
být upozorněni, že je nutné sledovat známky jakéhokoli klinického zhoršení, suicidálního chování nebo
suicidálních myšlenek a neobvyklých změn chování, a jsou-li takovéto příznaky přítomny, je nutno
okamžitě se poradit s lékařem.
Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz
bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení
léčby SSRI/SNRI.
Pediatrická populace
Sertralin se nemá používat k léčbě dětí ani dospívajících mladších 18 roků, s výjimkou pacientů
s obsedantně-kompulzivní poruchou ve věku 6-17 roků. V klinických studiích byly ve srovnání
s placebem u dětí a dospívajících léčených antidepresivy častěji pozorovány způsoby chování ve vztahu
k sebevraždě (suicidální pokus a suicidální myšlenky) a také hostilita (zejména agresivita, opoziční
chování a vztek). Pokud by přesto, na základě klinické potřeby, bylo rozhodnuto léčit, pacient musí být
pečlivě sledován se zaměřením na výskyt suicidálních příznaků.
Navíc jsou k dispozici pouze omezené klinické údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a
dospívajících týkající se účinku na růst, pohlavní dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních
funkcí.
Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu
puberty. Klinický význam a příčinná souvislost zatím nejsou jasné (viz bod 5.3 pro příslušné
předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí sledovat dětské pacienty podstupující dlouhodobou léčbu,
neobjeví-li se změny v růstu a vývoji.
Abnormální krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně krvácení do kůže (ekchymóza a
purpura) a jiných krvácivých poruch, jako je např. gastrointestinální nebo gynekologické krvácení,
včetně případů krvácení s fatálním zakončením. Při léčbě inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
se doporučuje opatrnost zejména při souběžném použití léčiv, o nichž je známo, že ovlivňují funkci
trombocytů (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických
antidepresiv, acetylsalicylová kyselina a nesteroidní antiflogistika), jakož i u pacientů, kteří mají
v anamnéze krvácivé poruchy (viz bod 4.5).
SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).
Hyponatremie
Jako následek léčby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, se může vyskytnout hyponatremie.
Zdá se, že hyponatremie je v mnoha případech výsledkem syndromu nepřiměřené sekrece
antidiuretického hormonu (SIADH). Byly hlášeny případy sérových hladin sodíku nižších než mmol/l.
Riziko rozvoje hyponatremie při léčbě SSRI nebo SNRI může být zvýšeno u starších pacientů. Zvýšeně
ohroženi mohou být též pacienti léčení diuretiky nebo pacienti s jinak navozenou objemovou deplecí
(viz Použití u starších pacientů v bodě 4.4). U pacientů se symptomatickou hyponatremií se má zvážit
přerušení léčby sertralinem a je nutno zahájit náležitou léčebnou intervenci. K příznakům hyponatremie
patří bolesti hlavy, obtížné soustředění, poruchy paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, jež mohou vést
k pádům. Příznaky spojenými se závažnější a/nebo akutní hyponatremií byly halucinace, synkopa,
konvulze, koma, dechová zástava a smrt.
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou běžné, zejména byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8).
Incidence abstinenčních reakcí mezi pacienty léčenými sertralinem hlášených v klinických studiích
činila u pacientů, kteří přerušili léčbu sertralinem, 23 %, v porovnání s 12 % u pacientů, kteří
pokračovali v léčbě sertralinem.
Riziko příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech, včetně trvání terapie, výše dávkování a
rychlosti snižování dávek. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě, senzorické poruchy (včetně
parestezií), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost
a/nebo zvracení, tremor a bolesti hlavy. Tyto příznaky obvykle bývají mírné až středně závažné, u
některých pacientů však mohou být velmi intenzivní. Obvykle se vyskytnou za několik dnů po skončení
léčby, velmi vzácně však byly hlášeny u pacientů, kteří nechtěně vynechali dávku. Tyto příznaky
obvykle samy odeznějí do 2 týdnů, ovšem u některých jedinců mohou být prolongované (2-3 měsíce i
déle). Proto se doporučuje, aby se léčba sertralinem ukončovala postupným snižováním dávek v průběhu
několika týdnů nebo měsíců, podle potřeb pacienta (viz bod 4.2).
Akatizie/psychomotorický neklid
Použití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, tedy stavu charakterizovaného subjektivně
nepříjemným nebo tísnivým neklidem a nucením k pohybu, provázeným neschopností vydržet v klidu
sedět nebo stát. Vznik těchto příznaků je nejpravděpodobnější v prvních několika týdnech léčby.
U pacientů, u kterých se projeví takovéto příznaky, může být zvýšení dávky škodlivé.
Porucha funkce jater
Sertralin je extenzivně metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s opakovanými dávkami u
subjektů s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně trojnásobně
větší hodnoty AUC a Cmax v porovnání s normálními subjekty. Mezi oběma srovnávanými skupinami
probandů nebyly zjištěny rozdíly v míře vazby na plazmatické proteiny. K použití sertralinu k léčbě
pacientů s onemocněním jater je nutno přistupovat obezřetně. U pacientů s poruchou funkce jater se má
zvážit použití nižších dávek nebo prodloužení intervalu mezi dávkami. U pacientů s těžkou poruchou
funkce jater se sertralin nemá používat (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Sertralin je extenzivně metabolizován a vylučování nezměněného léčiva močí představuje podružnou
cestu eliminace. Ve studiích u pacientů s mírnou až střední poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
30-60 ml/min.) ani ve studiích u pacientů se střední až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu 10-29 ml/min.) farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax) po opakovaných dávkách
nejevily význačnou odlišnost oproti těmto parametrům u kontrolní skupiny. Dávkování sertralinu není
nutno upravovat v závislosti na stupni poruchy funkce ledvin.
Použití u starších pacientů
Klinických studií se účastnilo přes 700 osob starších 65 roků. Skladba a četnost nežádoucích reakcí byly
u starších pacientů podobné jako u mladších pacientů.
Použití inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitorů zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, však bylo u starších pacientů častěji provázeno
klinicky významnou hyponatremií, a senioři tedy mohou být více ohroženi tímto nežádoucím účinkem
(viz odstavec Hyponatremie v bodu 4.4).
Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky inzulínu
a/nebo perorálních hypoglykemických léků.
Elektrokonvulzivní terapie
Klinické studie, jež by prokázaly rizika nebo přínosy kombinovaného použití sertralinu a
elektrokonvulzivní terapie, nebyly provedeny.
Grapefruitová šťáva
Podání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou není doporučeno (viz bod 4.5).
Ovlivnění výsledků močových testů
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně-pozitivní výsledky imunologických močových
testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně-pozitivní
výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení
sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová
chromatografie/hmotnostní spektometrie.
Glaukom uzavřeného úhlu
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a
glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s
opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze.
Přípravek Sertivan obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kontraindikované kombinace:
Inhibitory monoaminoxidázy (IMAO)
Ireverzibilní IMAO (např. selegilin)
Sertralin se nesmí užívat v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem se
nesmí zahájit dříve než za 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním IMAO. Léčba sertralinem se musí
ukončit nejméně 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilním IMAO (viz bod 4.3).
Reverzibilní, selektivní inhibitor MAO-A (moklobemid)
Kvůli riziku vzniku serotoninového syndromu by sertralin neměl být podáván s reverzibilním a
selektivním IMAO, jako je moklobemid. Po skončení léčby reverzibilním IMAO lze léčbu sertralinem
zahájit po vymývacím období kratším než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla ukončena
nejméně 7 dnů před zahájením léčby reverzibilním IMAO (viz bod 4.3).
Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá se podávat pacientům
léčeným sertralinem (viz bod 4.3).
U pacientů, u kterých byla zahájena léčba sertralinem krátce po vysazení IMAO (např. methylenové
modři) nebo u nichž byla zahájena léčba IMAO krátce po vysazení sertralinu, byly hlášeny závažné
nežádoucí reakce. Zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nevolnost, zvracení, návaly horka, závratě a
hypertermii s rysy připomínajícími neuroleptický maligní syndrom, konvulze a smrtelné případy.
Pimozid
Ve studii s jednorázovým podáním pimozidu (2 mg) byly prokázány přibližně o 35 % zvýšené hladiny
pimozidu. Toto zvýšení hladin pimozidu nebylo spjato se změnami EKG. Mechanismus této interakce
není znám. Vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu je souběžné podání sertralinu a
pimozidu kontraindikováno (viz bod 4.3).
Nedoporučuje se souběžné použití se sertralinem:
Léčiva s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné použití 200 mg sertralinu denně nezesílilo účinky alkoholu, karbamazepinu, haloperidolu ani
fenytoinu na kognitivní a psychomotorickou výkonnost zdravých subjektů; konzumace alkoholu během
léčby sertralinem se však nedoporučuje.
Jiné serotonergní léčivé přípravky
Viz bod 4.4.
Opatrnost je nutná také při užití současně s fentanylem (užívaným při celkové anestézii nebo při léčbě
chronické bolesti), jinými serotonergními přípravky (včetně dalších serotonergních antidepresiv,
amfetaminů, triptanů), a dalšími opiáty.
Zvláštní opatření:
Léčivé přípravky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá
antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu
a/nebo komorových arytmií (např. Torsade de Pointes).
Lithium
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků souběžné podání sertralinu s lithiem
nenarušilo významnou měrou farmakokinetiku lithia, ale vedlo ve srovnání s placebem ke zvýšenému
výskytu tremoru, což nasvědčuje možné farmakodynamické interakci. Při souběžné léčbě sertralinem a
lithiem mají být pacienti náležitě sledováni.
Fenytoin
Výsledky placebem kontrolované studie u zdravých dobrovolníků svědčí o tom, že dlouhodobé
podávání sertralinu v dávkách 200 mg/den nevyvolává klinicky významnou inhibici metabolizace
fenytoinu. Přesto bylo hlášeno několik případů vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících
souběžně sertralin, a proto se doporučuje, aby po zahájení terapie sertralinem byly monitorovány
plazmatické koncentrace fenytoinu a podle výsledků případně náležitě upravovány dávky fenytoinu.
Kromě toho, souběžné podání fenytoinu může vést ke snížení plazmatických hladin sertralinu. Nelze
vyloučit, že jiné induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná, rifampicin,
mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.
Triptany
Při použití po uvedení na trh byly u pacientů užívajících souběžně sertralin a sumatriptan hlášeny vzácné
případy výskytu slabosti, hyperreflexie, inkoordinace, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky
serotoninového syndromu se mohou vyskytnout i u jiných léčiv stejné skupiny (triptanů). Je-li klinicky
odůvodněná souběžná léčba sertralinem a triptany, doporučuje se, aby byl pacient náležitě sledován (viz
bod 4.4).
Warfarin
Užívání 200 mg sertralinu denně spolu s warfarinem vedlo k malému, ale statisticky významnému
zvýšení hodnot protrombinového času, což v některých vzácných případech může vést k nerovnováze
hodnot INR. Proto když se zahajuje nebo ukončuje terapie sertralinem, je nutno pečlivě kontrolovat
protrombinový čas.
Další lékové interakce (digoxin, atenolol, cimetidin)
Souběžné podání cimetidinu způsobilo podstatný pokles clearance sertralinu. Klinický význam těchto
změn není znám. Sertralin neměl vliv na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní receptory.
Nebyla pozorována interakce sertralinu v dávkách 200 mg denně s digoxinem.
Léčivé přípravky ovlivňující funkci trombocytů
Může stoupnout riziko krvácení, jestliže jsou spolu s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, včetně
sertralinu, souběžně používány léčivé přípravky ovlivňující funkci trombocytů (např. nesteroidní
antiflogistika, acetylsalicylová kyselina a tiklopidin) nebo jiné léčivé přípravky, které by mohly zvýšit
riziko krvácení (viz bod 4.4).
Neuromuskulární blokátory
Léčivé přípravky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem
prodloužení neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PSertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Dlouhodobé podávání sertralinu
v dávkách 50 mg denně vedlo k mírnější elevaci (průměrně 23 %-37 %) plazmatických hladin
desipraminu v ustáleném stavu (markeru aktivity isoenzymu CYP 2D6). Mohou se, zejména při vyšších
úrovních dávkování sertralinu, vyskytnout klinicky relevantní interakce s jinými substráty CYP 2Ds úzkou terapeutickou šíří, jako jsou antiarytmika třídy 1C, např. propafenon a flekainid, tricyklická
antidepresiva a typická antipsychotika.
Sertralin nepůsobí jako klinicky významný inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 ani CYP 1A2. To
bylo potvrzeno interakčními studiemi in vivo se substráty CYP 3A4 (endogenní kortisol, karbamazepin,
terfenadin, alprazolam), substrátem CYP 2C19 diazepamem a substráty CYP 2C9 tolbutamidem,
glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin nemá žádný nebo má jen malý
potenciál inhibovat CYP 1A2.
Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy
denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby
sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).
Na základě interakční studie s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a
silných inhibitorů CYP3A4, např. inhibitorů proteázy, ketokonazolu, itrakonazolu, posakonazolu,
vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu a nefazodonu, by mohlo vést k ještě větším zvýšením
expozice sertralinu. To se rovněž týká středně silných inhibitorů CYP3A4, např. aprepitantu,
erythromycinu, flukonazolu, verapamilu a diltiazemu. Během léčby sertralinem je nutno se podávání
silných inhibitorů CYP3A4 vyhnout.
Plazmatické hladiny sertralinu jsou u slabých metabolizátorů CYP2C19 zvýšené přibližně o 50 % v
porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, jako je
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin, není možné vyloučit.
Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání
metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny
léků.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Patřičně kontrolované studie u těhotných žen nebyly provedeny. Rozsáhlý soubor získaných údajů však
neodhalil známky toho, že by sertralin způsoboval vrozené vývojové vady. Studie u zvířat zaznamenaly
účinky na reprodukci, jež pravděpodobně byly důsledkem maternální toxicity dané
farmakodynamickým působením látky a/nebo důsledkem přímého farmakodynamického působení látky
na plod (viz bod 5.3).
U některých novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin v těhotenství, byly hlášeny příznaky podobné
příznakům z odnětí pozorovaným při ukončení léčby sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u
jiných antidepresiv ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Sertralin se
nedoporučuje k léčbě těhotných žen, pokud klinický stav ženy není takový, že se očekává, že přínos
léčby převáží nad potenciálním rizikem.
Novorozence, jejichž matky pokračovaly v užívání sertralinu do pozdějších fází gravidity, zejména až
do třetího trimestru, je třeba sledovat. U novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin do pozdějších fází
gravidity, se mohou vyskytnout tyto příznaky: dechová tíseň, cyanóza, apnoe, křečové záchvaty,
nestabilita tělesné teploty, obtíže při krmení, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie,
hyperreflexie, tremor, neklid, podrážděnost, letargie, vytrvalý pláč, somnolence a poruchy spánku.
V případě těchto příznaků by se mohlo jednat jak o důsledky serotonergních účinků, tak o příznaky
z odnětí. Ve většině případů tyto příznaky nastupují bezprostředně nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, obzvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Pozorované riziko bylo
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se vyskytují 1-2 případy PPHN na těhotenství.
Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).
Kojení
Publikované údaje týkající se hladin sertralinu v mateřském mléce ukazují, že sertralin a jeho metabolit
N-demethylsertralin se v malých množstvích vylučují do mateřského mléka. V séru kojenců byly obecně
nalezeny zanedbatelné až neměřitelné hladiny, s jednou výjimkou, kdy byly u kojence nalezeny sérové
hladiny kolem 50 % hladin matky (ale bez zaznamenatelných vlivů na zdraví tohoto kojence). Doposud
nebyly ohlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami užívajícími sertralin,
avšak riziko nelze vyloučit. Použití sertralinu u kojících žen se nedoporučuje, pokud podle posouzení
lékaře přínos nepřevažuje nad rizikem.
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u
některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl
pozorován.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Klinickofarmakologické studie prokázaly, že sertralin nemá vliv na psychomotorickou výkonnost.
Protože však psychofarmaka mohou narušovat duševní nebo tělesné schopnosti nutné pro výkon
potenciálně nebezpečných činností, jako je řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů, pacient by
měl být patřičně varován.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem je nevolnost. Při léčbě sociální fobie u mužů se vyskytla sexuální
dysfunkce (selhání ejakulace) u 14 % pacientů léčených sertralinem, v porovnání s nulovým výskytem
u pacientů užívajících placebo. Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a často samy ustupují při
pokračující léčbě.
Profil nežádoucích účinků obecně pozorovaných ve dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných
studiích u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou, panickou poruchou, posttraumatickou
stresovou poruchou a sociální fobií byl podobný jako profil pozorovaný v klinických studiích u pacientů
s depresí.
Nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 byly pozorovány po uvedení na trh (frekvence Není známo) a
v placebem kontrolovaných klinických studiích (zahrnujících celkem 2542 pacientů užívajících sertralin
a 2145 pacientů užívajících placebo) u deprese, obsedantně-kompulzivní poruchy, panické poruchy,
posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie. Intenzita a frekvence některých nežádoucích účinků
uvedených níže může klesat při pokračující terapii a tyto nežádoucí účinky obecně nevedou k zastavení
terapie.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Frekvence nežádoucích reakcí z placebem kontrolovaných klinických studií u deprese, obsedantně-
kompulzivní poruchy, panické poruchy, posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie. Úhrnná
analýza a zkušenosti po uvedení na trh (frekvence není známo).
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000)
Velmi vzácné (< 1/10000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Tabulka 1. Nežádoucí účinky
Třída
orgánových
systémů
Velmi
časté
Časté
Méně časté Vzácné
Není známo
Infekce a
infestace
faryngitida,
infekce horních
cest dýchacích,
rinitida
gastroenteritida,
otitis media
divertikulitida§
Novotvary
benigní, maligní a
blíže neurčené
⠀稀愀栀爀渀甀樀挀礀獴礀
愀 灯氀礀灹⤀
湯瘀潴癡爀
Poruchy krve a
lymfatického
systému
lymfadenopatie,
leukopenie∗§,
trombocytopenie∗§
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita∗,
sezónní alergie∗
anafylaktoidní reakce∗
Endokrinní
poruchy
hypotyreóza∗ hyperprolaktinemie∗§,
nepřiměřená sekrece
ADH∗§
Poruchy
metabolismu a
výživy
snížená chuť
k jídlu, zvýšená
chuť k jídlu*
diabetes mellitus∗,
hypercholesterolemie,
hypoglykemie∗,
hyponatremie∗§,
hyperglykemie∗§
Psychiatrické
poruchy
nespavost deprese*,
depersonalizace,
noční můry,
喙歯猀琀⨀Ⰰ
愀杩琀潶愀湯猀琀⨀Ⰰ
湥爀癯稀椀琀愀Ⰰ⁰潫氀攀猀
sexuální touhy*,
bruxismus*
sebevražedné
myšlenky/chová-
ní, psychotické
poruchy*,
halucinace*,
agrese*, euforická
nálada*, apatie
neobvyklé
myšlení, paranoia
歯渀癥爀稀滭⁰潲畣桡∗§,
děsivé sny∗§, léková
závislost, náměsíčnost,
předčasná ejakulace
Poruchy
nervového
systému
závratě,
somnolence,
bolest hlavy*
parestezie*, třes,
桹灥爀琀潮椀攀⨀Ⰰ
搀礀獧攀甀稀椀攀Ⰰ
灯爀畣栀礠
灯稀潲渀潳琀椀Ⰰ
灯栀祢潶
灯爀畣栀礠
⠀稀愀栀爀渀甀樀挀
extrapyramidové
příznaky, jako
jsou hyperkineze,
hypertonie,
dystonie, skřípání
zubů nebo
poruchy chůze),
křeče*,
nekontrolovatel-
né svalové
kontrakce*,
poruchy
koordinace,
hyperkineze*,
amnezie,
hypestezie*,
poruchy řeči,