Rivodaron 200

Farmakodynamické interakce

Léčiva, která vyvolávají torsade de pointes nebo prodlužují QT interval

• Léčiva vyvolávající torsade de pointes
Kombinace amiodaronu s léky, které mohou vyvolat torsade de pointes, jsou
kontraindikovány (viz bod 4.3).
- antiarytmika třídy Ia – látky chinidinového typu a třídy III (bepridil, sotalol);

- další léčiva bez antiarytmického účinku: např. vinkamin, některá neuroleptika,
cisaprid, erythromycin intravenózně, pentamidin parenterálně, kvůli zvýšenému riziku
potenciálně letální komorové tachykardie typu torsade de pointes.

• Léčiva prodlužující QT interval
Společné podávání přípravků prodlužujících QT interval s amiodaronem musí probíhat vždy
na základě důsledného posouzení potenciálních rizik a výhod pro pacienta vzhledem k tomu,
že může dojít k vyvolání torsade de pointes (viz bod 4.4) a pacient musí být stále monitorován
ohledně prodloužení QT intervalu.

Pacienti léčení amiodaronem nemají užívat fluorochinolony.

Léčiva, která snižují srdeční frekvenci nebo způsobují poruchu automacie nebo vedení

• Kombinace s těmito léčivy není doporučena.
- Beta-blokátory a blokátory kalciového kanálu snižující tepovou frekvenci (verapamil,
diltiazem) – může dojít k poruchám automacie (vážná bradykardie) nebo vedení.

Léčiva, která mohou způsobit hypokalemii

• Kombinace s těmito léčivy není doporučena.
- Stimulující laxativa – mohou způsobit hypokalemii a tedy riziko torsade de pointes.
Ostatní laxativa používat lze.

• Jen s velkou opatrností lze amiodaron kombinovat s následujícími léčivy:
- Diuretika způsobující hypokalemii – samotná i v kombinaci;
- Systémové kortikoidy (gluko-, mineralo-), tetrakosaktid;
- Amfotericin B podávaný intravenózně.

Pro prevenci hypokalemie (a k úpravě hypokalemie) je nezbytné monitorovat QT interval. V případě
vzniku komorové tachykardie typu torsade de pointes nesmějí být podána antiarytmika (má být
zahájena komorová stimulace; může být intravenózně podán hořčík).

Celková anestezie (viz body 4.4 a 4.8)

Byly zaznamenány potenciálně vážné komplikace u pacientů s celkovou anestezií: bradykardie
(neodpovídající na atropin), hypotenze, poruchy vedení, snížený srdeční výdej.
Ve velmi vzácných případech byly hlášeny závažné, někdy fatální respirační komplikace (akutní
syndrom respirační tísně dospělých), které bývají obvykle pozorovány v období bezprostředně
následujícím po chirurgickém výkonu. Mohou vyplývat z možné interakce s kyslíkem ve vysoké
koncentraci.

Působení amiodaronu na ostatní léčivé přípravky

Amiodaron a jeho metabolit desetylamiodaron inhibují CYP1A1, CYP1A2, CYP3A4, CYP2C9,
CYP2D6 a glykoprotein-P a mohou zvýšit expozici jejich substrátům.
Vzhledem k dlouhému poločasu amiodaronu může dojít k interakcím po několika měsících od
ukončení léčby amiodaronem.

Substráty glykoproteinu-P
Amiodaron je inhibitor glykoproteinu-P (gp-P). Při společném podávání se substráty gp-P se očekává
zvýšení jejich expozice.

• Digitalis
Mohou se objevit poruchy automacie (vážná bradykardie) nebo atrioventrikulárního vedení
(synergické působení). Kromě toho je možný vzestup plazmatické hladiny digoxinu
(vzhledem k poklesu jeho clearance). Je třeba monitorovat EKG, plazmatickou hladinu

digoxinu a pacienti mají být sledováni ohledně klinických příznaků digitalisové toxicity. Může
být nutné upravit léčebnou dávku digitalisu.

• Dabigatran
Vzhledem k riziku krvácení je třeba opatrnosti při podávání amiodaronu s dabigatranem.
Může být třeba upravení dávky dle informace o léčivém přípravku obsahujícím dabigatran.

Substráty CYP2CAmiodaron zvyšuje inhibicí CYP2C9 plazmatickou koncentraci substrátů CYP2C9, jako jsou warfarin
nebo fenytoin.

• Warfarin
Kombinace warfarinu s amiodaronem může vést ke zvýšení účinku warfarinu a tím zvýšit
riziko krvácení. Je nezbytné sledovat protrombinový čas (INR) častěji a podle aktuálních
hodnot upravit dávku warfarinu během léčby amiodaronem i po jeho vysazení.

• Fenytoin
Kombinace fenytoinu s amiodaronem může vést k předávkování fenytoinem, vyvolávajícímu
neurologické příznaky. Musí se provádět klinické sledování a dávka fenytoinu musí být
snížena, jakmile se objeví příznaky předávkování. Je tedy zapotřebí stanovovat plazmatické
hladiny fenytoinu.

Substráty CYP2D
• Flekainid
Amiodaron zvyšuje plazmatickou koncentraci flekainidu inhibicí cytochromu CYP2D6, dávka
flekainidu má být proto snížena o 50 % a u pacientů se mají pečlivě sledovat nežádoucí
účinky. Doporučuje se také monitorování plazmatických hladin flekainidu..

Substráty CYP3ASpolečné podávání těchto léčiv s amiodaronem, inhibitorem CYP3A4, může vést ke zvýšení jejich
plazmatické koncentrace a tím k možnému zvýšení jejich toxicity:

• Cyklosporin
Kombinace s amiodaronem může zvýšit plazmatickou hladinu cyklosporinu. Dávky mají být
upraveny.

• Fentanyl
Kombinace fentanylu s amiodaronem může zvýšit farmakologický účinek fentanylu a zvýšit
riziko jeho toxicity.

• Statiny
Kombinací amiodaronu se statiny metabolizovanými CYP3A4, jako jsou simvastatin,
atorvastatin a lovastatin, se zvyšuje riziko svalové toxicity (např. rhabdomyolýzy). Pokud je
podáván amiodaron, doporučuje se používat statiny nemetabolizované CYP3A4.

• Jiná léčiva metabolizovaná CYP3A4: lidokain, sirolimus, takrolimus, sildenafil,
midazolam, triazolam, dihydroergotamin, ergotamin, kolchicin.

Působení ostatních léčivých přípravků na amiodaron

Inhibitory CYP3A4 a CYP2C8 mohou být potenciálně schopny inhibovat metabolismus amiodaronu a
zvyšovat jeho expozici.
Doporučuje se vyhnout se užívání inhibitorů CYP3A4 (grapefruitový džus a některé léčivé přípravky)
během léčby amiodaronem.


Další lékové interakce amiodaronu (viz bod 4.4)

Souběžné podávání amiodaronu s režimem obsahujícím sofosbuvir může vést k závažné
symptomatické bradykardii.
Pokud se souběžnému podávání nelze vyhnout, je doporučeno monitorování srdeční funkce (viz bod
4.4).