Raxone
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, jiná psychostimulancia a nootropika;
ATC kód: N06BX
Mechanismus účinku
Idebenon, benzochinon s krátkým řetězcem, je antioxidant, který v experimentálních podmínkách
deficience komplexu I umožňuje přenos elektronů přímo do komplexu III mitochondriálního
elektronového transportního řetězce, a tím obchází komplex I a obnovuje tvorbu buněčné energie
elektronového transportního řetězce, a tím obchází komplex I, který je postižen všemi třemi
primárními mutacemi mitochondriální DNA zodpovědnými za LHON, a obnovuje tvorbu ATP
v buňce.
Na základě tohoto biochemického působení může u pacientů s LHON idebenon reaktivovat živé,
avšak neaktivní retinální gangliové buňky příznaků, a na podílu poškozených retinálních gangliových buněk může idebenon vést k obnovení
zraku u pacientů se ztrátou zraku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická bezpečnost a účinnost idebenonu u pacientů s LHON byly zkoumány v jedné dvojitě
zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii bezpečnost byly hodnoceny v otevřené studii po schválení přípravku bezpečnost byla hodnocena v neintervenční poregistrační studii bezpečnosti
Do studie RHODOS bylo zařazeno celkem 85 pacientů s LHON ve věku od 14 do 66 let s kteroukoli
ze 3 primárních mutací mtDNA nejvýše 5 let. Pacienti užívali buď přípravek Raxone 900 mg/den nebo placebo po dobu 24 týdnů
Primární cílový ukazatel „nejlepší obnova zrakové ostrosti“ byl definován jako výsledek u jednoho
oka s nejlepším zlepšením zrakové ostrosti podle tabulek ETDRS od zahájení studie do 24. týdne.
Hlavní sekundární cílový ukazatel „změna nejlepší zrakové ostrosti“ byl měřen jako rozdíl mezi
nejlepší zrakovou ostrostí buď na pravé, nebo na levé oko ve 24. týdnu studie ve srovnání s hodnotami
na počátku studie
Tabulka 1: RHODOS: Nejlepší zlepšení zrakové ostrosti a změna hodnoty nejlepší zrakové
ostrosti od zahájení studie do 24. týdne
Cílový ukazatel Primární cílový ukazatel:
Nejlepší zlepšení zrakové ostrosti
logMAR⨀p=0,Hlavní sekundární cílový ukazatel:
Změna nejlepší zrakové ostrosti
logMAR p=0,Analýzy na základě smíšeného modelu opakovaných měření
U jednoho pacienta v placebo skupině byla na počátku studie zaznamenána trvalá spontánní obnova zraku. Po vyřazení
tohoto pacienta bylo dosaženo podobných výsledků jako v ITT populaci. Podle očekávání byl rozdíl ve skupině léčené
idebenonem oproti skupině léčené placebem výraznější.
* logMAR – logaritmus minimálního úhlu rozlišení
Předběžná analýza v rámci studie RHODOS stanovila podíl pacientů s počáteční zrakovou ostrostí
≤0,5 logMAR na jednom oku, u kterých došlo ke zhoršení zrakové ostrosti, na ≥ 1,0 logMAR. V této
malé podskupině pacientů ≥ 1,0 logMAR, zatímco v placebo skupině došlo k tomuto zhoršení u 2 ze 2 pacientů.
V observační navazující studii při jedné návštěvě v rámci studie RHODOS bylo hodnocení zrakové
ostrosti u 58 pacientů provedeno v průměru za 131 týdnů od ukončení léčby, z čehož vyplývá, že
účinek přípravku Raxone může přetrvávat.
Post-hoc analýza reakce na léčbu byla provedena v rámci studie RHODOS hodnotící podíly pacientů
s klinicky relevantní obnovou zrakové ostrosti na alespoň jednom oku od počátku studie, která je
definována jako ina schopnost přečíst alespoň pět písmen na schématu z tabulky ETDRS, nebo iiostrosti o alespoň 10 písmen podle tabulky ETDRS. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 včetně
podpůrných údajů získaných od 62 pacientů s LHON, kteří přípravek Raxone užívali v rámci
programu rozšířené dostupnosti, a od 94 neléčených pacientů v rámci průzkumu zaznamenaných
případů.
Tabulka 2: Podíl pacientů s klinicky relevantním zlepšením zrakové ostrosti po 6 měsících od
počátku studie
RHODOS Pacienti, kteří reagovali
na léčbu Program rozšířené
dostupnosti a průzkum
zaznamenaných případů