Raloxifen teva

a. Souhrn bezpečnostního profilu
Klinicky nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými u postmenopauzálních žen léčených
raloxifenem byly žilní tromboembolické příhody léčených pacientek.
b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků
Následující tabulka uvádí nežádoucí účinky a četnosti jejich výskytu pozorované ve studiích
zaměřených na prevenci a léčbu zahrnujících přes 13000 postmenopauzálních žen a současně
nežádoucí účinky zaznamenané po uvedení přípravku na trh. Léčba v těchto studiích trvala 6 až měsíců. Většina nežádoucích účinků obvykle nevyžadovala přerušení léčby.
Četnosti z hlášení po uvedení přípravku na trh byly vypočteny z placebem kontrolovaných studií
placebopřidělených k léčbě placebem.

Ve studiích na prevenci osteoporózy se ukončení léčby z důvodu nežádoucího účinku vyskytlo u
10,7 % z 581 pacientek léčených raloxifenem a u 11,1 % z 584 pacientek na placebu. Ve studiích na
léčbu osteoporózy se ukončení léčby z důvodu klinické nežádoucí události vyskytlo u 12,8 % z pacientek léčených raloxifenem a u 11,1 % z 2576 pacientek na placebu.

Pro klasifikaci výskytu nežádoucích účinků bylo použito následující vyjadřování frekvence: velmi
časté < 1/1,000Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: Trombocytopeniea.
Poruchy nervového systému
Časté: Bolest hlavy včetně migrénya.
Méně časté: Fatální cévní mozkové příhody.
Cévní poruchy
Velmi časté: Vazodilatace Méně časté: Žilní tromboembolické příhody včetně hluboké žilní trombózy, plicní embolizace,
trombózy sítnicové žíly, zánět povrchových žil.
Arteriální tromboembolické reakcea
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Gastrointestinální symptomya jako nauzea, zvracení, bolest břicha, dyspepsie.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: Vyrážkaa.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: Křeče dolních končetin.
Poruchy reprodukčního systému a prsů
Časté: Mírné symptomy v oblasti prsůa jako bolest, zvětšení a citlivost.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi časté: Příznaky podobné chřipce.
Časté: Periferní edém.
Vyšetření
Velmi časté: Zvýšení krevního tlakua.
a Termínc. Popis vybraných nežádoucích účinků
Výskyt vazodilatace placebu 18,2% placebo; klinické studie k léčbě osteoporózy, průměrný věk 66 let, 10,6% raloxifen a 7,1%
placebok jejich prvnímu výskytu jen zřídka.

Ve studii, do které bylo zařazeno 10101 postmenopauzálních žen s dokumentovaným srdečním
onemocněním nebo se zvýšeným rizikem vzniku srdečních příhod
Žilní tromboembolické příhody, včetně hluboké žilní trombózy, plicní embolizace a trombózy
sítnicové žíly se ve všech placebem kontrolovaných klinických studiích použití raloxifenu při
osteoporóze vyskytovaly s frekvencí přibližně 0,8% nebo 3,22 případů na 1 000 pacientek a rok. U
pacientek léčených raloxifenem bylo zjištěno relativní riziko 1,60 placebem. Riziko tromboembolických příhod bylo nejvyšší v průběhu prvních čtyř měsíců léčby.
Zánět povrchových žil se vyskytoval s frekvencí nižší než 1%.

Ve studii RUTH došlo ve skupině raloxifenu k venózním tromboembolickým příhodám s frekvencí
přibližně 2,0% nebo 3,88 případů na 1000 pacientek za jeden rok a 1,4% nebo 2,7 případů na pacientek za jeden rok ve skupině placeba. Poměr rizika pro všechny příhody žilní trombózy ve studii
RUTH byl HR = 1,44 skupině raloxifenu a 0,6% ve skupině placeba.

Ve studii RUTH raloxifen neovlivnil výskyt cerebrovaskulárních příhod v porovnání s placebem.
Nicméně došlo ke zvýšení počtu úmrtí na cerebrovaskulární příhodu u žen užívajících raloxifen.
Úmrtnost z důvodu centrální mozkové příhody byla 2,2 na 1000 žen za rok u raloxifenu v porovnání s
1,5 na 1000 žen za rok u placeba
Dalším popisovaným nežádoucím účinkem byly křeče v dolních končetinách prevenci osteoporózy 5,5% raloxifen, 1,9% placebo; klinické studie k léčbě osteoporózy, 9,2%
raloxifen a 6% placebopacientek léčených raloxifenem a 8,3% pacientek léčených placebem.

Příznaky podobné chřipce byly hlášeny u 16,2% pacientek léčených raloxifenem a u 14,0% pacientek
na placebu.

Další pozorovaná změna nebyla statisticky významná na dávce. Šlo o periferní edém, jehož incidence byla v klinických studiích k prevenci osteoporózy
3,1% u raloxifenu a 1,9% u placeba, v klinických studiích k léčbě osteoporózy 7,1% u raloxifenu a
6,1% u placeba.

Ve studii RUTH došlo k výskytu periferních edémů u 14,1% pacientek léčených raloxifenem a u
11,7% pacientek léčených placebem, což bylo statisticky významné. Během léčby raloxifenem v
placebem kontrolovaných studiích léčby osteoporózy bylo hlášeno mírné snížení počtu krevních
destiček
Bylo hlášeno několik případů mírného zvýšení hodnot ALT a/nebo AST, kdy nebylo možno vyloučit
souvislost s léčbou raloxifenem. U pacientů na placebu byla frekvence zvýšení těchto hodnot podobná.

Ve studii u postmenopauzálních žen s dokumentovaným srdečním onemocněním nebo se zvýšeným
rizikem vzniku srdečních příhod pacientek léčených raloxifenem a 2,6% pacientek léčených placebem. Četnost provedení
cholecystektomie nebyla u raloxifenu
V některých klinických studiích byl raloxifen nebo cyklickou krvácení u pacientek léčených raloxifenem byl významně nižší než u žen léčených jakoukoliv formou
HRT.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V*.