Sp. zn sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Oftidor 20 mg/ml oční kapky, roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml obsahuje dorzolamidum 20 mg (což odpovídá dorzolamidi hydrochloridum 22,26 mg).
Pomocné látky se známým účinkem: benzalkonium-chlorid 0,075 mg/ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Oční kapky, roztok
Popis přípravku: Čirý, bezbarvý, mírně viskózní vodný roztok s pH 5,3 – 5,7; osmolalita 270 – mOsmol/kg.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Oftidor je indikován:
• jako adjuvantní terapie k beta-blokátorům,
• jako monoterapie u pacientů nereagujících na léčbu beta-blokátory nebo u pacientů, u nichž jsou
beta-blokátory při léčbě zvýšeného nitroočního tlaku kontraindikovány v následujících
případech:
• při oční hypertenzi,
• při glaukomu s otevřeným úhlem,
• při pseudoexfoliativním glaukomu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Při použití v rámci monoterapie se dorzolamid podává v dávce jedna kapka třikrát denně do
spojivkového vaku postiženého oka (očí).
Je-li používán jako doplňková léčba spolu s očním beta-blokátorem, podává se dorzolamid v dávce
dvakrát denně jedna kapka do spojivkového vaku postiženého oka (očí).
Má-li dorzolamid nahradit jiný oční přípravek proti glaukomu, je nutné vysadit daný přípravek po
příslušném dávkování na jeden den a následující den začít podávat dorzolamid.
Používá-li se více než jeden lokálně podávaný oční lék, je nutné podávat léky minimálně s odstupem
deseti minut.
Pacienti mají být poučeni, že se nesmí špičkou kapacího uzávěru dotýkat očí ani okolních tkání.
Pacienti mají být rovněž poučeni, že se oční roztoky, pokud se s nimi nezachází správně, mohou
kontaminovat běžnými bakteriemi, o kterých je známo, že způsobují oční infekce. Používání
kontaminovaných roztoků pak může vést až k závažnému ohrožení oka a následné ztrátě zraku.
Způsob podání
Oční podání.
Při použití nazolakrimální okluze nebo zavření očí po dobu 2 minut se systémová absorpce snižuje.
Tím může dojít ke snížení systémových nežádoucích účinků a zvýšení lokálního účinku.
Návod k použití:
1. Umyjte si ruce a pohodlně se posaďte nebo postavte.
2. Z lahvičky sejměte vnější ochranný kryt.
3. Zakloňte hlavu a podívejte se do stropu.
4. Ukazováčkem lehce stáhněte dolní víčko postiženého oka směrem dolů tak, aby mezi víčkem a
okem vznikla malá kapsa.
5. Uchopte lahvičku dnem vzhůru nad oko.
6. Přibližte špičku kapátka lahvičky k oku tak, aby se ho nedotýkala. Dbejte na to, aby se špička
kapátka nedotkla oka, prstů nebo jiného povrchu.
7. Opatrně lahvičku stiskněte tak, aby do oka vkápla jedna kapka. Snažte se, abyste přílišným
stiskem lahvičky nenakapali do postiženého oka více než jednu kapku.
8. Jestliže se Vám nepodaří vkápnout kapku do oka, postup zopakujte.
9. Ukazováčkem pusťte dolní víčko a lehce zavřete oči.
10. Zavřete oko a stlačte vnitřní koutek oka prstem asi na 2 minuty. Toto opatření napomůže tomu,
aby se přípravek nedostal do celého těla.
11. Pokud doktor předepíše nakapání i do druhého oka, zopakujte celý postup i u druhého oka.
12. Po každém použití lahvičku pevně uzavřete.
Pomocí zrcátka nebo za pomoci druhé osoby, která Vám kapky do očí nakape, je tento postup
jednodušší.
Pediatrická populace
K dispozici jsou pouze omezené klinické údaje s podáváním dorzolamidu třikrát denně dětským
pacientům (informace ohledně pediatrického dávkování viz bod 5.1).
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Použití dorzolamidu se neověřovalo u pacientů se závažnou poruchou ledvinových funkcí
(CrCl 30 ml/min), ani při hyperchloremické acidóze. Vzhledem k tomu, že se dorzolamid a jeho
metabolity vylučují převážně ledvinami, je dorzolamid u těchto pacientů kontraindikován.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Dorzolamid nebyl studován u pacientů s poruchou jaterních funkcí a má být proto u těchto pacientů
používán s opatrností.
Léčení pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem vyžaduje kromě podávání látek snižujících
nitrooční tlak i terapeutické zákroky. U pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem nebylo
použití dorzolamidu studováno.
Dorzolamid obsahuje sulfonamidovou skupinu, která se vyskytuje u sulfonamidů, a ačkoli se podává
místně, vstřebává se systémově. Proto se mohou při lokální aplikaci vyskytnout stejné nežádoucí
reakce jako při podávání sulfonamidů, zahrnující Steven-Johnsonův synrdrom a toxickou epidermální
nekrolýzu. Vyskytnou-li se známky závažných reakcí nebo dojde-li k reakci z přecitlivělosti, je nutné
přestat přípravek používat.
Terapie perorálními inhibitory karboanhydrázy byla kvůli poruchám acidobazické rovnováhy spojena
s urolitiázou, a to zvláště u pacientů s ledvinovými kameny v anamnéze. I když nebyly při použití
dorzolamidu evidovány žádné poruchy acidobazické rovnováhy, urolitiáza se občas uváděla.
Vzhledem k tomu, že dorzolamid je lokální inhibitor karboanhydrázy se systémovým vstřebáváním,
může při jeho používání u pacientů s tvorbou ledvinových kamenů v anamnéze existovat zvýšené
riziko urolitiázy.
V případě výskytu alergických reakcí (např. konjunktivitidy a reakce očních víček) je nutné zvážit
případné přerušení léčby pomocí dorzolamidu.
U pacientů užívajících perorální inhibitory karboanhydrázy a dorzolamid existuje potenciální
nebezpečí aditivního účinku. Současné podávání dorzolamidu a perorálního inhibitoru karboanhydrázy
se nedoporučuje.
U pacientů s již přítomnými chronickými vadami rohovky a/nebo s nitrooční operací v anamnéze byly
při používání očních kapek, roztoku obsahujícího dorzolamid 20 mg/ml popsány otoky rohovky a
ireverzibilní dekompenzace rohovky. Lokální dorzolamid je nutno těmto pacientům aplikovat opatrně.
Bylo popsáno odloučení cévnatky současně s oční hypotonií po filtračních procedurách při používání
vodních tlumivých terapií.
Přípravek Oftidor obsahuje konzervační látku benzalkonium-chlorid.
Benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný
film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u
pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.
Informace pro nositele kontaktních čoček
Konzervační látka, benzalkonium-chlorid, může být absorbována měkkými očními čočkami a může
měnit jejich barvu. Kontaktní čočky je třeba před podáním tohoto léčivého přípravku vyjmout a
nasadit je zpět až po 15 minutách.
Pediatrická populace:
Dorzolamid se neověřoval do gestačního věku 36 týdnů a ve věku do 1 týdne po porodu. Pacienti
s významnou nezralostí ledvinových tubulů mají z důvodu rizika metabolické acidózy dostat
dorzolamid teprve po pečlivém zvážení poměru rizika a prospěchu takového podání.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Specifické studie lékových interakcí s dorzolamidem nebyly provedeny.
Při klinických sledováních byl dorzolamid podáván současně s následujícími léky bez známek
nepříznivých interakcí: s očním roztokem timololu, očním roztokem betaxololu a systémovými léky
včetně ACE-inhibitorů, blokátorů kalciových kanálů, diuretik, nesteroidních protizánětlivých léků
včetně kyseliny acetylsalicylové a hormonů (např. estrogenu, insulinu, tyroxinu).
Vztah mezi dorzolamidem a miotiky a adrenergními agonisty nebyl během léčby glaukomu podrobně
hodnocen.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Během těhotenství se dorzolamid nemá používat. Údaje o podávání dorzolamidu těhotným ženám jsou
omezené nebo nejsou k dispozici. U králíků vykazoval dorzolamid v dávkách toxických pro matku
teratogenní účinky (viz bod 5.3).
Kojení
Není známo, zda se dorzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování dorzolamidu do
mléka (viz bod 5.3).
Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání dorzolamidu.
Fertilita
Údaje získané u zvířat nenaznačují vliv léčby dorzolamidem na samčí a samičí fertilitu. Údaje u
člověka nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Případné
nežádoucí účinky, jako jsou závratě a poruchy zraku mohou ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat
stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Oční kapky, roztok obsahující 20 mg/ml dorzolamidu, byly hodnoceny v kontrolovaných
i nekontrolovaných klinických studiích u více než 1 400 pacientů. V dlouhodobých studiích u 1 pacientů, jimž byly oční kapky, roztok obsahující 20 mg/ml dorzolamidu, aplikovány jako
monoterapie nebo jako adjuvantní terapie s oftalmologickým beta-blokátorem, byly nejčastější
příčinou ukončení takové léčby (přibližně ve 3 %) nežádoucí účinky na oči v důsledku aplikace léku,
kterými byly převážně konjunktivitida a reakce očních víček.
Během klinických studií nebo po uvedení přípravku na trh byly hlášeny následující nežádoucí účinky.
Následující nežádoucí byly rozděleny do těchto kategorií: velmi časté: ≥ 1/10; časté: ≥ 1/100 až
< 1/10; méně časté: ≥ 1/1 000 až < 1/100; vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000; není známo (z dostupných
údajů nelze určit).
Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita*
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy závrať, parestezie
Poruchy oka pálení a
bodání
keratitis
punctata
superficialis,
slzení,
konjunktivitid
a, zánět očního
víčka, svědění
oka, iritace
očního víčka,
rozmazané
vidění
iridocyklitida podráždění včetně
zarudnutí, bolest oka,
krusty na okraji
víčka, přechodná
myopie (která
ustoupila po vysazení
léčby), edém
rohovky, hypotonie
oka, odchlípení
cévnatky po filtrační
operaci
pocit cizího
tělesa v oku
Srdeční
poruchy
palpitace,
tachykardie
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
epistaxe
dyspnoe
Gastro-
intestinální
poruchy
nauzea, hořká
chuť
(dysgeuzie)
podráždění hrdla,
sucho v ústech
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
kontaktní
dermatitida, Stevens-
Johnsonův syndrom,
toxická epidermální
nekrolýza
Poruchy ledvin
a močových
cest
urolitiáza (močový
konkrement)
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
astenie/ únava
Cévní poruchy hypertenze
*známky a příznaky místních reakcí (palpebrální reakce) a systémové alergické reakce včetně
angioedému, kopřivky a svědění, vyrážky, dušnosti, vzácně bronchospazmu
Vyšetření: podávání dorzolamidu nebylo spojeno s klinicky významnou poruchou elektrolytů.
Pediatrická populace
Viz bod 5.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka náhodným nebo
záměrným požitím dorzolamid-hydrochloridu.
Příznaky
Následující reakce byly hlášeny po perorálním užití: ospalost; po lokální aplikaci: nauzea, závratě,
bolest hlavy, únava, abnormální sny a dysfagie.
Léčba
Léčba má být symptomatická a podpůrná. Může dojít k elektrolytové dysbalanci, k rozvoji acidózy
a mohou se projevit účinky na centrální nervový systém. Mají být monitorovány hladiny sérových
elektrolytů (zvláště draslíku) a hodnoty pH krve.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy, dorzolamid,
ATC kód: S01EC
Mechanismus účinku
Karboanhydráza (KA) je enzym vyskytující se v mnoha tkáních těla včetně oka. U lidí se
karboanhydráza vyskytuje jako četné izoenzymy, z nichž nejaktivnějším je karboanhydráza II (KA-II),
která se nachází hlavně v erytrocytech, ale i v ostatních tkáních. Inhibice karboanhydrázy v ciliárním
výběžku oka snižuje sekreci komorové vody. Důsledkem je pak snížení nitroočního tlaku (IOP).
Přípravek Oftidor obsahuje dorzolamid-hydrochlorid, což je silný inhibitor lidské karboanhydrázy II.
Po vkápnutí do oka dorzolamid snižuje zvýšený nitrooční tlak, ať už související s glaukomem či
nikoliv. Zvýšený nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi postižení očního nervu
a ztráty zorného pole. Dorzolamid nevyvolává zúžení zornice a snižuje nitrooční tlak bez výskytu
takových nežádoucích účinků, jako je šeroslepost či akomodační spasmus. Dorzolamid ovlivňuje
velmi málo tepovou frekvenci či krevní tlak, nebo je neovlivňuje vůbec.
Beta-adrenergní blokátory podávané lokálně rovněž snižují nitrooční tlak snižováním sekrece
komorové vody, avšak jiným mechanizmem účinku. Studie prokázaly, že je-li dorzolamid přidáván
k lokálně podávanému beta-blokátoru, lze pozorovat další snížení nitroočního tlaku; toto zjištění je
v souladu s hlášenými aditivními účinky beta-blokátorů a perorálních inhibitorů karboanhydrázy.
Farmakodynamické účinky
Klinické účinky a bezpečnost:
Dospělí
U pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí byla účinnost dorzolamidu podávaného třikrát denně ve
formě monoterapie (výchozí hodnota nitroočního tlaku ≥ 23 mmHg) nebo dvakrát denně ve formě
adjuvantní terapie k očním beta-blokátorům (výchozí hodnota nitroočního tlaku ≥ 22 mmHg)
prokázána obsáhlými klinickými studiemi trvajícími až jeden rok. Účinek dorzolamidu na snížení
nitroočního tlaku v monoterapii a v doplňkové terapii byl prokázán během celého dne a tento účinek
se udržoval i během dlouhodobého podávání. Účinnost během dlouhodobého podávání v monoterapii
byla podobná účinnosti betaxololu a o něco nižší než timololu. Když byl dorzolamid podáván
v adjuvantní terapii k očním beta-blokátorům, vykazoval dodatečné snížení nitroočního tlaku podobné
podávání 2% pilokarpinu 4x denně.
Pediatrická populace
U 184 pediatrických pacientů (122 bylo léčeno pomocí dorzolamidu) ve věku od 1 týdne do 6 let
trpících glaukomem nebo zvýšeným nitroočním tlakem (výchozí hodnoty IOP > 22 mmHg) byla
provedena 3měsíční dvojitě zaslepená a aktivním komparátorem kontrolovaná multicentrická studie
k vyhodnocení bezpečnosti dorzolamidu 2% očních kapek, roztoku při topickém podávání třikrát
denně. Přibližně polovina pacientů v obou léčených skupinách měla diagnózu kongenitálního
glaukomu; ostatními společnými etiologiemi byly Sturge-Weberův syndrom, iridokorneální
mezenchymální dysgeneze, pacienti s afakií. Distribuce podle věku a způsobu léčby v mono-
terapeutické fázi byla následující:
Dorzolamid 2% Timolol
Věková skupina < 2 roky n = Věkové rozmezí: 1 až 23 měsíců
Timolol GS 0,25% n = Věkové rozmezí: 0,25 až 22 měsíců
Věková skupina ≥ < 6 let
n = Věkové rozmezí: 2 až 6 let
Timolol 0,50% n = Věkové rozmezí: 2 až 6 let
V obou věkových skupinách bylo přibližně 70 pacientů léčeno po dobu alespoň 61 dní a přibližně
50 pacientů bylo léčeno po dobu 81-100 dní.
Pokud byl nitrooční tlak pomocí dorzolamidu nebo roztoku timololu (tvořícího gel) v monoterapii
nedostatečně zvládán, byla provedena změna na nezaslepenou (open-label) léčbu podle následujícího
schématu: 30 pacientů ve věku < 2 roky bylo převedeno na současnou léčbu pomocí 0,25% roztoku
timololu (tvořícího gel) denně a dorzolamidu 2% třikrát denně; 30 pacientů ve věku ≥ 2 roky bylo
převedeno na fixní kombinaci 2% dorzolamid/0,5% timolol dvakrát denně.
Obecně tato studie neodhalila u pediatrických pacientů žádná dodatečná bezpečnostní rizika:
u přibližně 26 % pediatrických pacientů (20 % ve skupině léčené pomocí dorzolamidu v monoterapii)
byly zjišťovány nežádoucí účinky související s léčivem, většina z nich byla lokálními, nezávažnými
očními účinky, jako pálení a píchání až bodání v oku a bolestivost. U malého procenta (< 4 %) byl
pozorován edém nebo zákal rohovky. Co do frekvence byly lokální reakce podobné jako
u srovnávacího přípravku. Po uvedení přípravku na trh byla hlášena metabolická acidóza u velmi
mladých pacientů, a to zejména u pacientů s nevyzrálými ledvinami nebo s poruchou funkce ledvin.
Výsledky studií účinnosti u pediatrických pacientů naznačují, že střední pokles nitroočního tlaku ve
skupině léčené pomocí dorzolamidu byl srovnatelný s průměrnou hodnotou poklesu nitroočního tlaku
zjištěnou ve skupině léčené timololem, i když mírná číselná výhoda byla patrná u timololu.
Dlouhodobější studie účinnosti (> 12 týdnů) nejsou k dispozici.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Na rozdíl od perorálních inhibitorů karboanhydrázy může lokální podání dorzolamid- hydrochloridu
zajistit působení léku přímo v oku v podstatně nižších dávkách, a proto s menší zátěží pro organizmus
než při systémovém podání. Při klinických zkouškách to vedlo ke snížení nitroočního tlaku, aniž by se
porušila acidobazická rovnováha nebo aniž by nastaly změny elektrolytů charakteristické pro perorální
inhibitory karboanhydrázy.
Absorpce, distribuce a biotransformace
Při lokálním podání proniká dorzolamid do systémového oběhu. Aby se určila schopnost systémové
inhibice karboanhydrázy po lokální aplikaci, byla měřena koncentrace léku a metabolitu
v erytrocytech a v plazmě a také inhibice karboanhydrázy v erytrocytech. Při dlouhodobém podávání
se dorzolamid hromadí v erytrocytech v důsledku selektivní vazby na KA-II, zatímco koncentrace
volného léku v plazmě se udržují extrémně nízké. Aktivní složka vytváří jediný N-desethyl metabolit
inhibující KA-II méně účinně než aktivní složka přípravku, ale také inhibující méně aktivní izoenzym
(KA-I). Metabolit se rovněž hromadí v erytrocytech, kde se váže hlavně na KA-I. Dorzolamid se
mírně váže na plazmatické proteiny (přibližně 33 %).
Eliminace
Dorzolamid se vylučuje především močí v nezměněné formě, jeho metabolit se též odvádí močí. Po
vysazení se dorzolamid vyplavuje z erytrocytů nelineárně, což vede nejdřív k rychlému snížení
koncentrace a pak pomalejší eliminační fázi s poločasem asi 4 měsíce.
Jestliže se dorzolamid podával perorálně tak, aby se simulovala maximální systémová expozice po
dlouhodobé lokální aplikaci do oka, dosáhlo se ustáleného stavu během 13 týdnů. V ustáleném stavu
se v plazmě nevyskytoval prakticky žádný volný lék ani jeho metabolit; inhibice KA v erytrocytech
byla menší než inhibice, u které se předpokládá, že je nezbytná pro farmakologický účinek na funkci
ledvin a dýchání. Podobné farmakokinetické výsledky byly zjištěny po dlouhodobé lokální aplikaci
dorzolamidu.
Někteří starší pacienti s poruchou funkce ledvin (CrCl 30–60 ml/min) však vykazovali vyšší
koncentraci metabolitu v erytrocytech; nicméně žádné významné rozdíly v inhibici karboanhydrázy
ani žádné klinicky významné vedlejší účinky nebylo možno přisuzovat přímo tomuto zjištění.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Hlavní zjištění ze studií na zvířatech s dorzolamid-hydrochloridem podávaným perorálně se týkala
farmakologických účinků systémové inhibice karboanhydrázy. Některá z těchto zjištění byla druhově
specifická a/nebo byla důsledkem metabolické acidózy. U králíků, kterým kvůli metabolické acidóze
podávali dorzolamid v dávkách toxických pro matku, byly zjištěny malformace těl obratlů.
U kojících samic potkanů byly zjištěny menší přírůstky tělesné hmotnosti mláďat. U samců a samic
potkanů, kterým byl dorzolamid podáván před pářením a během něj, nebyly pozorovány žádné
nežádoucí účinky na fertilitu.
Při klinických studiích se u pacientů neobjevily žádné známky metabolické acidózy ani změny
sérových elektrolytů, jež by svědčily o systémové inhibici KA. Nelze proto očekávat, že by se účinky
zjištěné ve studiích na zvířatech vyskytovaly u pacientů užívajících dorzolamid v léčebných dávkách.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzalkonium-chlorid
Hyetelosa
Mannitol (E421)
Monohydrát kyseliny citrónové
Hydroxid sodný (E524)
Čištěná voda
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po prvním otevření: 1 měsíc
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Průhledné LDPE lahvičky s bílým HDPE/LDPE šroubovacím uzávěrem a vloženým průhledným
LDPE kapátkem.
x 5 ml
x 5 ml
x 5 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BAUSCH + LOMB IRELAND LIMITED
3013 Lake Drive
Citywest Business Campus
Dublin 24, D24PPTIrsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
64/1054/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 29. 12. Datum poslední prodloužení registrace: 3. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU
26. 5.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Oftidor 20 mg/ml oční kapky, roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml obsahuje dorzolamidum 20 mg (což odpovídá dorzolamidi hydrochloridum 22,26 mg).
Pomocné látky se známým účinkem: benzalkonium-chlorid 0,075 mg/ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Oční kapky, roztok
Popis přípravku: Čirý, bezbarvý, mírně viskózní vodný roztok s pH 5,3 – 5,7; osmolalita 270 – mOsmol/kg.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Oftidor je indikován:
• jako adjuvantní terapie k beta-blokátorům,
• jako monoterapie u pacientů nereagujících na léčbu beta-blokátory nebo u pacientů, u nichž jsou
beta-blokátory při léčbě zvýšeného nitroočního tlaku kontraindikovány v následujících
případech:
• při oční hypertenzi,
• při glaukomu s otevřeným úhlem,
• při pseudoexfoliativním glaukomu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Při použití v rámci monoterapie se dorzolamid podává v dávce jedna kapka třikrát denně do
spojivkového vaku postiženého oka (očí).
Je-li používán jako doplňková léčba spolu s očním beta-blokátorem, podává se dorzolamid v dávce
dvakrát denně jedna kapka do spojivkového vaku postiženého oka (očí).
Má-li dorzolamid nahradit jiný oční přípravek proti glaukomu, je nutné vysadit daný přípravek po
příslušném dávkování na jeden den a následující den začít podávat dorzolamid.
Používá-li se více než jeden lokálně podávaný oční lék, je nutné podávat léky minimálně s odstupem
deseti minut.
Pacienti mají být poučeni, že se nesmí špičkou kapacího uzávěru dotýkat očí ani okolních tkání.
Pacienti mají být rovněž poučeni, že se oční roztoky, pokud se s nimi nezachází správně, mohou
kontaminovat běžnými bakteriemi, o kterých je známo, že způsobují oční infekce. Používání
kontaminovaných roztoků pak může vést až k závažnému ohrožení oka a následné ztrátě zraku.
Způsob podání
Oční podání.
Při použití nazolakrimální okluze nebo zavření očí po dobu 2 minut se systémová absorpce snižuje.
Tím může dojít ke snížení systémových nežádoucích účinků a zvýšení lokálního účinku.
Návod k použití:
1. Umyjte si ruce a pohodlně se posaďte nebo postavte.
2. Z lahvičky sejměte vnější ochranný kryt.
3. Zakloňte hlavu a podívejte se do stropu.
4. Ukazováčkem lehce stáhněte dolní víčko postiženého oka směrem dolů tak, aby mezi víčkem a
okem vznikla malá kapsa.
5. Uchopte lahvičku dnem vzhůru nad oko.
6. Přibližte špičku kapátka lahvičky k oku tak, aby se ho nedotýkala. Dbejte na to, aby se špička
kapátka nedotkla oka, prstů nebo jiného povrchu.
7. Opatrně lahvičku stiskněte tak, aby do oka vkápla jedna kapka. Snažte se, abyste přílišným
stiskem lahvičky nenakapali do postiženého oka více než jednu kapku.
8. Jestliže se Vám nepodaří vkápnout kapku do oka, postup zopakujte.
9. Ukazováčkem pusťte dolní víčko a lehce zavřete oči.
10. Zavřete oko a stlačte vnitřní koutek oka prstem asi na 2 minuty. Toto opatření napomůže tomu,
aby se přípravek nedostal do celého těla.
11. Pokud doktor předepíše nakapání i do druhého oka, zopakujte celý postup i u druhého oka.
12. Po každém použití lahvičku pevně uzavřete.
Pomocí zrcátka nebo za pomoci druhé osoby, která Vám kapky do očí nakape, je tento postup
jednodušší.
Pediatrická populace
K dispozici jsou pouze omezené klinické údaje s podáváním dorzolamidu třikrát denně dětským
pacientům (informace ohledně pediatrického dávkování viz bod 5.1).
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Použití dorzolamidu se neověřovalo u pacientů se závažnou poruchou ledvinových funkcí
(CrCl 30 ml/min), ani při hyperchloremické acidóze. Vzhledem k tomu, že se dorzolamid a jeho
metabolity vylučují převážně ledvinami, je dorzolamid u těchto pacientů kontraindikován.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Dorzolamid nebyl studován u pacientů s poruchou jaterních funkcí a má být proto u těchto pacientů
používán s opatrností.
Léčení pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem vyžaduje kromě podávání látek snižujících
nitrooční tlak i terapeutické zákroky. U pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem nebylo
použití dorzolamidu studováno.
Dorzolamid obsahuje sulfonamidovou skupinu, která se vyskytuje u sulfonamidů, a ačkoli se podává
místně, vstřebává se systémově. Proto se mohou při lokální aplikaci vyskytnout stejné nežádoucí
reakce jako při podávání sulfonamidů, zahrnující Steven-Johnsonův synrdrom a toxickou epidermální
nekrolýzu. Vyskytnou-li se známky závažných reakcí nebo dojde-li k reakci z přecitlivělosti, je nutné
přestat přípravek používat.
Terapie perorálními inhibitory karboanhydrázy byla kvůli poruchám acidobazické rovnováhy spojena
s urolitiázou, a to zvláště u pacientů s ledvinovými kameny v anamnéze. I když nebyly při použití
dorzolamidu evidovány žádné poruchy acidobazické rovnováhy, urolitiáza se občas uváděla.
Vzhledem k tomu, že dorzolamid je lokální inhibitor karboanhydrázy se systémovým vstřebáváním,
může při jeho používání u pacientů s tvorbou ledvinových kamenů v anamnéze existovat zvýšené
riziko urolitiázy.
V případě výskytu alergických reakcí (např. konjunktivitidy a reakce očních víček) je nutné zvážit
případné přerušení léčby pomocí dorzolamidu.
U pacientů užívajících perorální inhibitory karboanhydrázy a dorzolamid existuje potenciální
nebezpečí aditivního účinku. Současné podávání dorzolamidu a perorálního inhibitoru karboanhydrázy
se nedoporučuje.
U pacientů s již přítomnými chronickými vadami rohovky a/nebo s nitrooční operací v anamnéze byly
při používání očních kapek, roztoku obsahujícího dorzolamid 20 mg/ml popsány otoky rohovky a
ireverzibilní dekompenzace rohovky. Lokální dorzolamid je nutno těmto pacientům aplikovat opatrně.
Bylo popsáno odloučení cévnatky současně s oční hypotonií po filtračních procedurách při používání
vodních tlumivých terapií.
Přípravek Oftidor obsahuje konzervační látku benzalkonium-chlorid.
Benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný
film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u
pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.
Informace pro nositele kontaktních čoček
Konzervační látka, benzalkonium-chlorid, může být absorbována měkkými očními čočkami a může
měnit jejich barvu. Kontaktní čočky je třeba před podáním tohoto léčivého přípravku vyjmout a
nasadit je zpět až po 15 minutách.
Pediatrická populace:
Dorzolamid se neověřoval do gestačního věku 36 týdnů a ve věku do 1 týdne po porodu. Pacienti
s významnou nezralostí ledvinových tubulů mají z důvodu rizika metabolické acidózy dostat
dorzolamid teprve po pečlivém zvážení poměru rizika a prospěchu takového podání.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Specifické studie lékových interakcí s dorzolamidem nebyly provedeny.
Při klinických sledováních byl dorzolamid podáván současně s následujícími léky bez známek
nepříznivých interakcí: s očním roztokem timololu, očním roztokem betaxololu a systémovými léky
včetně ACE-inhibitorů, blokátorů kalciových kanálů, diuretik, nesteroidních protizánětlivých léků
včetně kyseliny acetylsalicylové a hormonů (např. estrogenu, insulinu, tyroxinu).
Vztah mezi dorzolamidem a miotiky a adrenergními agonisty nebyl během léčby glaukomu podrobně
hodnocen.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Během těhotenství se dorzolamid nemá používat. Údaje o podávání dorzolamidu těhotným ženám jsou
omezené nebo nejsou k dispozici. U králíků vykazoval dorzolamid v dávkách toxických pro matku
teratogenní účinky (viz bod 5.3).
Kojení
Není známo, zda se dorzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování dorzolamidu do
mléka (viz bod 5.3).
Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání dorzolamidu.
Fertilita
Údaje získané u zvířat nenaznačují vliv léčby dorzolamidem na samčí a samičí fertilitu. Údaje u
člověka nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Případné
nežádoucí účinky, jako jsou závratě a poruchy zraku mohou ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat
stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Oční kapky, roztok obsahující 20 mg/ml dorzolamidu, byly hodnoceny v kontrolovaných
i nekontrolovaných klinických studiích u více než 1 400 pacientů. V dlouhodobých studiích u 1 pacientů, jimž byly oční kapky, roztok obsahující 20 mg/ml dorzolamidu, aplikovány jako
monoterapie nebo jako adjuvantní terapie s oftalmologickým beta-blokátorem, byly nejčastější
příčinou ukončení takové léčby (přibližně ve 3 %) nežádoucí účinky na oči v důsledku aplikace léku,
kterými byly převážně konjunktivitida a reakce očních víček.
Během klinických studií nebo po uvedení přípravku na trh byly hlášeny následující nežádoucí účinky.
Následující nežádoucí byly rozděleny do těchto kategorií: velmi časté: ≥ 1/10; časté: ≥ 1/100 až
< 1/10; méně časté: ≥ 1/1 000 až < 1/100; vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000; není známo (z dostupných
údajů nelze určit).
Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita*
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy závrať, parestezie
Poruchy oka pálení a
bodání
keratitis
punctata
superficialis,
slzení,
konjunktivitid
a, zánět očního
víčka, svědění
oka, iritace
očního víčka,
rozmazané
vidění
iridocyklitida podráždění včetně
zarudnutí, bolest oka,
krusty na okraji
víčka, přechodná
myopie (která
ustoupila po vysazení
léčby), edém
rohovky, hypotonie
oka, odchlípení
cévnatky po filtrační
operaci
pocit cizího
tělesa v oku
Srdeční
poruchy
palpitace,
tachykardie
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
epistaxe
dyspnoe
Gastro-
intestinální
poruchy
nauzea, hořká
chuť
(dysgeuzie)
podráždění hrdla,
sucho v ústech
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
kontaktní
dermatitida, Stevens-
Johnsonův syndrom,
toxická epidermální
nekrolýza
Poruchy ledvin
a močových
cest
urolitiáza (močový
konkrement)
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
astenie/ únava
Cévní poruchy hypertenze
*známky a příznaky místních reakcí (palpebrální reakce) a systémové alergické reakce včetně
angioedému, kopřivky a svědění, vyrážky, dušnosti, vzácně bronchospazmu
Vyšetření: podávání dorzolamidu nebylo spojeno s klinicky významnou poruchou elektrolytů.
Pediatrická populace
Viz bod 5.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka náhodným nebo
záměrným požitím dorzolamid-hydrochloridu.
Příznaky
Následující reakce byly hlášeny po perorálním užití: ospalost; po lokální aplikaci: nauzea, závratě,
bolest hlavy, únava, abnormální sny a dysfagie.
Léčba
Léčba má být symptomatická a podpůrná. Může dojít k elektrolytové dysbalanci, k rozvoji acidózy
a mohou se projevit účinky na centrální nervový systém. Mají být monitorovány hladiny sérových
elektrolytů (zvláště draslíku) a hodnoty pH krve.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy, dorzolamid,
ATC kód: S01EC
Mechanismus účinku
Karboanhydráza (KA) je enzym vyskytující se v mnoha tkáních těla včetně oka. U lidí se
karboanhydráza vyskytuje jako četné izoenzymy, z nichž nejaktivnějším je karboanhydráza II (KA-II),
která se nachází hlavně v erytrocytech, ale i v ostatních tkáních. Inhibice karboanhydrázy v ciliárním
výběžku oka snižuje sekreci komorové vody. Důsledkem je pak snížení nitroočního tlaku (IOP).
Přípravek Oftidor obsahuje dorzolamid-hydrochlorid, což je silný inhibitor lidské karboanhydrázy II.
Po vkápnutí do oka dorzolamid snižuje zvýšený nitrooční tlak, ať už související s glaukomem či
nikoliv. Zvýšený nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi postižení očního nervu
a ztráty zorného pole. Dorzolamid nevyvolává zúžení zornice a snižuje nitrooční tlak bez výskytu
takových nežádoucích účinků, jako je šeroslepost či akomodační spasmus. Dorzolamid ovlivňuje
velmi málo tepovou frekvenci či krevní tlak, nebo je neovlivňuje vůbec.
Beta-adrenergní blokátory podávané lokálně rovněž snižují nitrooční tlak snižováním sekrece
komorové vody, avšak jiným mechanizmem účinku. Studie prokázaly, že je-li dorzolamid přidáván
k lokálně podávanému beta-blokátoru, lze pozorovat další snížení nitroočního tlaku; toto zjištění je
v souladu s hlášenými aditivními účinky beta-blokátorů a perorálních inhibitorů karboanhydrázy.
Farmakodynamické účinky
Klinické účinky a bezpečnost:
Dospělí
U pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí byla účinnost dorzolamidu podávaného třikrát denně ve
formě monoterapie (výchozí hodnota nitroočního tlaku ≥ 23 mmHg) nebo dvakrát denně ve formě
adjuvantní terapie k očním beta-blokátorům (výchozí hodnota nitroočního tlaku ≥ 22 mmHg)
prokázána obsáhlými klinickými studiemi trvajícími až jeden rok. Účinek dorzolamidu na snížení
nitroočního tlaku v monoterapii a v doplňkové terapii byl prokázán během celého dne a tento účinek
se udržoval i během dlouhodobého podávání. Účinnost během dlouhodobého podávání v monoterapii
byla podobná účinnosti betaxololu a o něco nižší než timololu. Když byl dorzolamid podáván
v adjuvantní terapii k očním beta-blokátorům, vykazoval dodatečné snížení nitroočního tlaku podobné
podávání 2% pilokarpinu 4x denně.
Pediatrická populace
U 184 pediatrických pacientů (122 bylo léčeno pomocí dorzolamidu) ve věku od 1 týdne do 6 let
trpících glaukomem nebo zvýšeným nitroočním tlakem (výchozí hodnoty IOP > 22 mmHg) byla
provedena 3měsíční dvojitě zaslepená a aktivním komparátorem kontrolovaná multicentrická studie
k vyhodnocení bezpečnosti dorzolamidu 2% očních kapek, roztoku při topickém podávání třikrát
denně. Přibližně polovina pacientů v obou léčených skupinách měla diagnózu kongenitálního
glaukomu; ostatními společnými etiologiemi byly Sturge-Weberův syndrom, iridokorneální
mezenchymální dysgeneze, pacienti s afakií. Distribuce podle věku a způsobu léčby v mono-
terapeutické fázi byla následující:
Dorzolamid 2% Timolol
Věková skupina < 2 roky n = Věkové rozmezí: 1 až 23 měsíců
Timolol GS 0,25% n = Věkové rozmezí: 0,25 až 22 měsíců
Věková skupina ≥ < 6 let
n = Věkové rozmezí: 2 až 6 let
Timolol 0,50% n = Věkové rozmezí: 2 až 6 let
V obou věkových skupinách bylo přibližně 70 pacientů léčeno po dobu alespoň 61 dní a přibližně
50 pacientů bylo léčeno po dobu 81-100 dní.
Pokud byl nitrooční tlak pomocí dorzolamidu nebo roztoku timololu (tvořícího gel) v monoterapii
nedostatečně zvládán, byla provedena změna na nezaslepenou (open-label) léčbu podle následujícího
schématu: 30 pacientů ve věku < 2 roky bylo převedeno na současnou léčbu pomocí 0,25% roztoku
timololu (tvořícího gel) denně a dorzolamidu 2% třikrát denně; 30 pacientů ve věku ≥ 2 roky bylo
převedeno na fixní kombinaci 2% dorzolamid/0,5% timolol dvakrát denně.
Obecně tato studie neodhalila u pediatrických pacientů žádná dodatečná bezpečnostní rizika:
u přibližně 26 % pediatrických pacientů (20 % ve skupině léčené pomocí dorzolamidu v monoterapii)
byly zjišťovány nežádoucí účinky související s léčivem, většina z nich byla lokálními, nezávažnými
očními účinky, jako pálení a píchání až bodání v oku a bolestivost. U malého procenta (< 4 %) byl
pozorován edém nebo zákal rohovky. Co do frekvence byly lokální reakce podobné jako
u srovnávacího přípravku. Po uvedení přípravku na trh byla hlášena metabolická acidóza u velmi
mladých pacientů, a to zejména u pacientů s nevyzrálými ledvinami nebo s poruchou funkce ledvin.
Výsledky studií účinnosti u pediatrických pacientů naznačují, že střední pokles nitroočního tlaku ve
skupině léčené pomocí dorzolamidu byl srovnatelný s průměrnou hodnotou poklesu nitroočního tlaku
zjištěnou ve skupině léčené timololem, i když mírná číselná výhoda byla patrná u timololu.
Dlouhodobější studie účinnosti (> 12 týdnů) nejsou k dispozici.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Na rozdíl od perorálních inhibitorů karboanhydrázy může lokální podání dorzolamid- hydrochloridu
zajistit působení léku přímo v oku v podstatně nižších dávkách, a proto s menší zátěží pro organizmus
než při systémovém podání. Při klinických zkouškách to vedlo ke snížení nitroočního tlaku, aniž by se
porušila acidobazická rovnováha nebo aniž by nastaly změny elektrolytů charakteristické pro perorální
inhibitory karboanhydrázy.
Absorpce, distribuce a biotransformace
Při lokálním podání proniká dorzolamid do systémového oběhu. Aby se určila schopnost systémové
inhibice karboanhydrázy po lokální aplikaci, byla měřena koncentrace léku a metabolitu
v erytrocytech a v plazmě a také inhibice karboanhydrázy v erytrocytech. Při dlouhodobém podávání
se dorzolamid hromadí v erytrocytech v důsledku selektivní vazby na KA-II, zatímco koncentrace
volného léku v plazmě se udržují extrémně nízké. Aktivní složka vytváří jediný N-desethyl metabolit
inhibující KA-II méně účinně než aktivní složka přípravku, ale také inhibující méně aktivní izoenzym
(KA-I). Metabolit se rovněž hromadí v erytrocytech, kde se váže hlavně na KA-I. Dorzolamid se
mírně váže na plazmatické proteiny (přibližně 33 %).
Eliminace
Dorzolamid se vylučuje především močí v nezměněné formě, jeho metabolit se též odvádí močí. Po
vysazení se dorzolamid vyplavuje z erytrocytů nelineárně, což vede nejdřív k rychlému snížení
koncentrace a pak pomalejší eliminační fázi s poločasem asi 4 měsíce.
Jestliže se dorzolamid podával perorálně tak, aby se simulovala maximální systémová expozice po
dlouhodobé lokální aplikaci do oka, dosáhlo se ustáleného stavu během 13 týdnů. V ustáleném stavu
se v plazmě nevyskytoval prakticky žádný volný lék ani jeho metabolit; inhibice KA v erytrocytech
byla menší než inhibice, u které se předpokládá, že je nezbytná pro farmakologický účinek na funkci
ledvin a dýchání. Podobné farmakokinetické výsledky byly zjištěny po dlouhodobé lokální aplikaci
dorzolamidu.
Někteří starší pacienti s poruchou funkce ledvin (CrCl 30–60 ml/min) však vykazovali vyšší
koncentraci metabolitu v erytrocytech; nicméně žádné významné rozdíly v inhibici karboanhydrázy
ani žádné klinicky významné vedlejší účinky nebylo možno přisuzovat přímo tomuto zjištění.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Hlavní zjištění ze studií na zvířatech s dorzolamid-hydrochloridem podávaným perorálně se týkala
farmakologických účinků systémové inhibice karboanhydrázy. Některá z těchto zjištění byla druhově
specifická a/nebo byla důsledkem metabolické acidózy. U králíků, kterým kvůli metabolické acidóze
podávali dorzolamid v dávkách toxických pro matku, byly zjištěny malformace těl obratlů.
U kojících samic potkanů byly zjištěny menší přírůstky tělesné hmotnosti mláďat. U samců a samic
potkanů, kterým byl dorzolamid podáván před pářením a během něj, nebyly pozorovány žádné
nežádoucí účinky na fertilitu.
Při klinických studiích se u pacientů neobjevily žádné známky metabolické acidózy ani změny
sérových elektrolytů, jež by svědčily o systémové inhibici KA. Nelze proto očekávat, že by se účinky
zjištěné ve studiích na zvířatech vyskytovaly u pacientů užívajících dorzolamid v léčebných dávkách.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzalkonium-chlorid
Hyetelosa
Mannitol (E421)
Monohydrát kyseliny citrónové
Hydroxid sodný (E524)
Čištěná voda
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po prvním otevření: 1 měsíc
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Průhledné LDPE lahvičky s bílým HDPE/LDPE šroubovacím uzávěrem a vloženým průhledným
LDPE kapátkem.
x 5 ml
x 5 ml
x 5 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BAUSCH + LOMB IRELAND LIMITED
3013 Lake Drive
Citywest Business Campus
Dublin 24, D24PPTIrsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
64/1054/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 29. 12. Datum poslední prodloužení registrace: 3. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU
26. 5.
Oftidor
从我们的药房中选择我们提供的产品
