Neoseptolete combi citron a bezový květ
Akutní perorální toxicita cetylpyridinium-chloridu byla střední, perorální LD50 se u potkanů
pohybovala mezi 192–538 mg/kg. Existují důkazy o změnách v hmotnosti orgánů (jater a ledvin
u samic, ledvin a sleziny u samců) u potkanů léčených opakovaně perorálně při expozici 0,2%
cetylpyridinium-chloridu (přibližně 100 mg/kg/den). Dlouhodobé studie toxicity u králíků léčených
perorálně dávkou cetylpyridinium-chloridu až 100 mg/kg/den neprokázaly žádné výrazné patologické
změny. U potkanů nebyly pozorovány reprodukční ani teratogenní účinky cetylpyridinium-chloridu.
Cetylpyridinium-chlorid nebyl mutagenní v bakteriálním Amesově testu a nebyl pozorován žádný
důkaz karcinogenity.
Ve studiích akutní toxicity byl benzydamin toxický při dávkách vysoce převyšujících terapeutické
hladiny u lidí. Toxické účinky byly podobné u myší, potkanů, králíků a koček, a sestávaly se ze
svalové relaxace, sedace, ataxie a křečí. Ve studiích toxicity po opakovaném podávání byly u myší
a potkanů medikovaných vysokými dávkami benzydaminu (150 mg/kg/den a 200 mg/kg/den a více,
v uvedeném pořadí) pozorovány pokles rychlosti růstu a zvětšení jater. Benzydamin není genotoxický
ani teratogenní, ale existují určité známky toxicity u matek.
Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze při expozicích dostatečně převyšujících
maximální expozici u člověka, což svědčí pro malý význam při klinickém použití.