Nebilet

Následující varování a upozornění platí obecně pro blokátory beta-adrenergních receptorů.

Anestezie
Přetrvávající blokáda beta receptorů snižuje riziko arytmií během indukce a intubace. Má-li být
léčba beta-blokátory v rámci přípravy na operaci přerušena, mělo by se tak stát nejméně hodin před plánovaným zákrokem.
Při použití některých anestetik, která vyvolávají útlum myokardu, je třeba postupovat opatrně.
Pacienta lze chránit před vagovými reakcemi intravenózním podáním atropinu.

Kardiovaskulární poruchy
Beta-blokátory nemají být obecně podávány pacientům s neléčeným městnavým srdečním
selháním, pokud nebyl jejich stav stabilizován.
U pacientů s ischemickou chorobou srdeční má být léčba beta-blokátory vysazována postupně,
tj. během 1–2 týdnů. Je-li to nutné, lze ve stejném období zahájit náhradní léčbu za účelem
prevence exacerbace anginy pectoris.
Beta-blokátory mohou vyvolávat bradykardii: pokud tepová frekvence poklesne pod 50–tepů/min v klidu a/nebo se u pacienta objeví symptomy naznačující bradykardii, dávka má být
snížena.
Beta-blokátory mají být používány opatrně:
● u pacientů s poruchami periferního oběhu (Raynaudova nemoc nebo syndrom,
intermitentní klaudikace), jelikož může dojít k jejich zhoršení,
● u pacientů s AV blokem prvního stupně, a to z důvodu negativního působení beta-
blokátorů na dobu vedení,
● u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris z důvodu bezodporové vazokonstrikce
koronárních arterií zprostředkované alfareceptory: beta-blokátory mohou zvyšovat
počet a délku trvání atak anginy pectoris.

Kombinace nebivololu s blokátory kalciových kanálů typu verapamilu a diltiazemu,
antiarytmiky I. třídy a centrálně působícími antihypertenzivy se nedoporučuje, podrobnosti viz
bod 4.5.

Metabolické/endokrinní poruchy
Nebilet neovlivňuje u diabetiků hladinu glukosy. U těchto pacientů je však vhodné postupovat
opatrně, jelikož nebivolol může maskovat určité symptomy hypoglykemie (tachykardii,
palpitace).
Beta-blokátory mohou maskovat symptomy tachykardie při hypertyreóze. Náhlé vysazení léku
může zvýšit intenzitu těchto symptomů.

Respirační poruchy
U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí se beta-blokátory mají používat opatrně,
jelikož by mohlo dojít k zesílení konstrikce dýchacích cest.

Jiné obtíže
Pacientům s psoriázou v anamnéze lze podávat beta-blokátory pouze po pečlivém uvážení.
Beta-blokátory mohou zvyšovat citlivost na alergeny a závažnost anafylaktických reakcí.

Zahajování léčby chronického srdečního selhání nebivololem vyžaduje pravidelné sledování.
Dávkování a způsob podání jsou uvedeny v bodu 4.2. Ukončení léčby nemá být náhlé, pokud to
není jasně indikováno. Další informace viz bod 4.2.

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento
přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená,
že je v podstatě "bez sodíku".

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce
Následující interakce se vztahují obecně na blokátory beta-adrenergních receptorů.

Kombinace, které se nedoporučují:
Antiarytmika I. třídy (chinidin, hydrochinidin, cibenzolin, flekainid, disopyramid, lidokain,
mexiletin, propafenon): účinek na dobu atrioventrikulárního vedení může být zesílen a
negativně inotropní účinek zvýšen (viz bod 4.4).

Blokátory kalciových kanálů typu verapamil/diltiazem: negativní ovlivnění kontraktility a
atrioventrikulárního vedení. Intravenózní podání verapamilu pacientům léčeným beta-blokátory
může vést k vážné hypotenzi a AV bloku (viz bod 4.4).

Centrálně působící antihypertenziva (klonidin, guanfacin, moxonidin, methyldopa, rilmenidin):
Současné užívání centrálně působících antihypetenziv může zhoršit srdeční selhání snížením
centrálního sympatického tonu (snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje, vazodilatace) (viz
bod 4.4). Náhlé vysazení, zvláště pokud předchází vysazení beta-blokátorů, může zvýšit riziko
rebound hypertenze.

Kombinace, které vyžadují opatrnost:
Antiarytmika III. třídy (amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulárního vedení může být
zesílen.

Anestetika – těkavá halogenovaná: současné užívání beta-blokátorů a anestetik může tlumit
reflexní tachykardii a zvyšovat riziko hypotenze (viz bod 4.4). V každém případě se vyvarujte
náhlého vysazení léčby beta-blokátory. Anesteziolog má být informován o tom, že pacient užívá
Nebilet.

Inzulín a perorální antidiabetika:
I když nebivolol neovlivňuje hladinu glukosy, současné užívání může maskovat některé
symptomy hypoglykemie (palpitace, tachykardie).

Baklofen (spasmolytikum), amifostin (doplněk cytostatik): souběžné užívání s antihypertenzivy
pravděpodobně zvyšuje pokles krevního tlaku, a proto má být dávkování antihypertenziva
patřičně upraveno.

Kombinace, které je třeba zvážit:
Srdeční glykosidy: současné užívání může prodlužovat dobu atrioventrikulárního vedení. V
rámci klinického hodnocení nebivololu nebyla prokázána žádná interakce. Nebivolol
neovlivňuje kinetiku digoxinu.

Blokátory kalciových kanálů dihydropyridinového typu (amlodipin, felodipin, lacidipin,
nifedipin, nikardipin, nimodipin, nitrendipin): současné užívání může zvyšovat riziko
hypotenze; vyloučit nelze ani zvýšené riziko dalšího zhoršení přečerpávací funkce komor u
pacientů se srdečním selháním

Antipsychotika, antidepresiva (tricyklická, barbituráty a fenothiazin): současné užívání může
zvýšit hypotenzivní účinek beta-blokátorů (aditivní efekt).

Nesteroidní antirevmatika (NSAID): nemají žádný vliv na hypotenzivní působení nebivololu.

Sympatomimetika: současné užívání může narušovat účinek beta-blokátorů. Beta-blokátory
mohou vést k alfa-adrenergnímu působení sympatomimetik s alfa- i beta-adrenergní aktivitou
(riziko hypertenze, závažné bradykardie a srdečního bloku).

Farmakokinetické interakce:
Jelikož se metabolismu nebivololu účastní isoenzym CYP2D6, současné užívání léčiv
inhibujících tento enzym, zvláště paroxetinu, fluoxetinu, thioridazinu a chinidinu, může vést ke
zvýšení hladiny nebivololu v plasmě spojenému se zvýšeným rizikem nadměrné bradykardie a
nežádoucích účinků.
Současné užívání cimetidinu zvyšuje hladinu nebivololu v plasmě, aniž by bylo ovlivněno jeho
terapeutické působení. Při současném užívání ranitidinu k ovlivnění farmakokinetiky nebivololu
nedochází. Je-li Nebilet užíván při jídle, a mezi jednotlivými jídly se užívá antacidum, lze oba
přípravky předepsat současně.
Kombinace nebivololu s nikardipinem mírně zvyšuje hladinu obou léků v plasmě, aniž by
docházelo ke změnám terapeutického působení. Současná konzumace alkoholu nebo současné
užívání furosemidu či hydrochlorothiazidu nemá vliv na farmakokinetiku nebivololu. Nebivolol
neovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku warfarinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nebivolol má farmakologické účinky, které mohou negativně ovlivňovat těhotenství a/nebo
plod/novorozence. Beta-blokátory obecně snižují perfúzi placenty, což bývá spojeno s retardací
růstu, intrauterinním úmrtím, potratem nebo předčasným porodem. Nežádoucí účinky (např.
hypoglykemie a bradykardie) se mohou objevit u plodu i u novorozence. Pokud je léčba beta-
blokátory nezbytná, preferují se beta1-selektivní blokátory.
Nebivolol nemá být užíván v těhotenství, pokud to není zřetelně nutné. Pokud je léčba
nebivololem považována za nutnou, má být sledováno uteroplacentální prokrvení a růst plodu.
Při škodlivém působení na těhotenství nebo plod má být zvážena alternativní terapie.
Novorozence je třeba pečlivě sledovat. Symptomy hypoglykemie a bradykardie lze obvykle
očekávat v prvních třech dnech.

Kojení
Studie na zvířatech prokázaly, že nebivolol je vylučován do mléka. Zda se nebivolol vylučuje
do lidského mateřského mléka, není známo. Většina beta-blokátorů, zejména lipofilní látky jako
je nebivolol a jeho aktivní metabolity, prostupuje do lidského mateřského mléka, i když
v různém množství. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit. Proto by matky užívající
nebivolol neměly kojit.

Fertilita
Nebivolol nemá vliv na plodnost u potkanů až do výše několikanásobku maximálních
doporučených dávek u člověka, kdy byly pozorovány nežádoucí účinky samčího a samičího
reprodukčního systému u potkanů a myší. Účinek nebivololu na fertilitu u lidí není známý.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie zabývající se vlivem na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.
Farmakodynamické studie ukázaly, že Nebilet (5 mg) neovlivňuje psychomotorické funkce. Při
řízení motorových vozidel nebo obsluze strojů má být vzata v úvahu skutečnost, že se při
užívání tohoto přípravku příležitostně může vyskytnout závrať a únava.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny zvlášť pro podání v indikaci hypertenze a pro indikaci
chronické srdeční selhání, a to z důvodu rozdílů v základních onemocněních.

Hypertenze
V následující tabulce jsou uvedeny ohlášené nežádoucí účinky, které jsou ve většině případů
mírně až středně intenzivní. Nežádoucí účinky jsou rozděleny podle tříd orgánových systémů a
jsou seřazeny podle četnosti výskytu:

Třídy orgánových
systémů
Časté
(1/100 až
1/10)
Méně časté
(1/1000 až
1/100)
Velmi vzácné
(1/10000)
Není známo
Poruchy
imunitního
systému

angioneurotický
edém,
hypersenzitivita
Psychiatrické
poruchy
noční můry,
deprese

Třídy orgánových
systémů
Časté
(1/100 až
1/10)
Méně časté
(1/1000 až
1/100)
Velmi vzácné
(1/10000)
Není známo
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy,
závrať, parestézie
synkopa


Poruchy oka zhoršení zraku

Srdeční poruchy
bradykardie,
srdeční selhání,
zpomalené AV
vedení/AV blok

Cévní poruchy
hypotenze,
(zesílení)
intermitentní
klaudikace

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dušnost bronchospasmus

Gastrointestinální
poruchy
zácpa, nevolnost,
průjem
dyspepsie,
flatulence,
zvracení

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus,
erytematózní
vyrážka
zhoršení psoriázy kopřivka
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
impotence

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
únava, edém


U některých beta-blokátorů byly rovněž zaznamenány následující nežádoucí účinky: halucinace,
psychózy, zmatenost, chlad/cyanóza končetin, Raynaudův fenomén, suchost očí a
okulomukokutánní toxicita praktolového typu.

Chronické srdeční selhání
Údaje o nežádoucích účincích u pacientů s chronickým srdečním selháním jsou k dispozici
z jedné placebem kontrolované klinické studie zahrnující 1067 pacientů, kteří užívali nebivolol,
a 1061 pacientů, kteří užívali placebo. V této studii celkem 449 pacientů užívajících nebivolol
(42,1 %) ohlásilo nežádoucí účinky s přinejmenším možnou kauzální souvislostí v porovnání
s celkem 334 pacienty užívajícími placebo (31,5 %). Nejčastěji zaznamenávanými nežádoucími
účinky nebivololu byly bradykardie a závratě; oba tyto nežádoucí účinky se vyskytovaly
přibližně u 11 % pacientů. Odpovídající četnosti výskytu těchto nežádoucích účinků u pacientů
užívajících placebo byly přibližně 2 %, resp. 7 %.
U nežádoucích účinků (s přinejmenším možnou souvislostí s léčivem), které jsou považovány
za specificky příslušné k léčbě chronického srdečního selhání, byla hlášena následující
incidence:
- zhoršení srdečního selhání se vyskytlo u 5,8 % pacientů léčených nebivololem ve
srovnání s 5,2 % pacientů užívajících placebo
- posturální hypotenze byla hlášena u 2,1 % pacientů užívajících nebivolol ve
srovnání s 1,0 % pacientů užívajících placebo
- intolerance léku se vyskytla u 1,6 % pacientů užívajících nebivolol ve srovnání s 0,% pacientů užívajících placebo
- první stupeň AV bloku se vyskytl u 1,4 % pacientů léčených nebivololem ve
srovnání s 0,9 % pacientů užívajících placebo
- otok dolních končetin byl hlášen u 1,0 % pacientů užívajících nebivolol ve srovnání
s 0,2 % pacientů užívajících placebo

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.