Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Mirzaten Oro Tab 15 mg tablety dispergovatelné v ústech
Mirzaten Oro Tab 30 mg tablety dispergovatelné v ústech
Mirzaten Oro Tab 45 mg tablety dispergovatelné v ústech
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje mirtazapinum 15 mg, 30 mg nebo 45 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Tableta dispergovatelná v ústech 15 mg:
Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje 35,62 mg laktosy, 4,9-13,8 mg sorbitolu a 1,6 mg
aspartamu.
Tableta dispergovatelná v ústech 30 mg:
Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje 71,25 mg laktosy, 9,9-27,7 mg sorbitolu a 3,2 mg
aspartamu.
Tableta dispergovatelná v ústech 45 mg:
Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje 106,87 mg laktosy, 14,8-41,5 mg sorbitolu a 4,8 mg
aspartamu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta dispergovatelná v ústech.
Bílé, kulaté, bikonvexní tablety dispergovatelné v ústech.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Mirzaten Oro Tab je indikován k léčbě epizod depresivní poruchy u dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Účinná denní dávka je obvykle mezi 15 a 45 mg; počáteční dávka je 15 nebo 30 mg.
Účinek mirtazapinu se začne projevovat obyčejně po 1-2 týdnech léčby. Léčba dostatečnou dávkou má
navodit příznivou odpověď během 2-4 týdnů. Nedostaví-li se dostatečná odpověď, je možno dávku
zvýšit až na maximální dávku. Nedostaví-li se odpověď během dalších 2-4 týdnů, má být léčba
ukončena.
Pacienti s depresí mají být léčeni dostatečnou dobu, nejméně však 6 měsíců, aby se zajistilo, že jsou
bez příznaků.
Je doporučeno ukončovat léčbu mirtazapinem postupně, aby se předešlo příznakům z vysazení (viz
bod 4.4).
Starší pacienti
Doporučená dávka je stejná jako dávka pro dospělé. U starších pacientů je třeba dávku zvyšovat pod
pečlivým dohledem, aby bylo dosaženo uspokojivé a bezpečné odpovědi.
Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin může být clearance mirtazapinu
snížena (clearance kreatininu < 40 ml/min). To je nutno brát v úvahu při předepisování přípravku
Mirzaten Oro Tab této skupině pacientů (viz bod 4.4).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být clearance mirtazapinu snížena. To je nutno brát v úvahu
při předepisování přípravku Mirzaten Oro Tab této skupině pacientů, zejména u těžké poruchy funkce
jater, neboť pacienti s těžkou poruchou funkce jater nebyli studováni (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Přípravek Mirzaten Oro Tab nemají užívat dětí a dospívající do 18 let, jelikož ve dvou krátkodobých
klinických studiích nebyla prokázána jeho účinnost (viz bod 5.1) a vzhledem k obavám z bezpečnosti
(viz body 4.4, 4.8 a 5.1).
Způsob podání
Biologický poločas mirtazapinu je 20-40 hodin, a proto je přípravek Mirzaten Oro Tab vhodný pro
podávání jednou denně. Má se užívat pokud možno v jedné večerní dávce před spaním.
Přípravek Mirzaten Oro Tab je možno podávat také ve dvou rozdělených dávkách (jednou ráno a
jednou večer, kdy vyšší dávka má být užita večer).
Tablety se mají užívat perorálně. Tableta se rychle rozpadne a je možno ji spolknout i bez zapití
vodou.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Užívání mirtazapinu společně s inhibitory monoaminooxidázy (MAO) (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pediatrická populace
Přípravek Mirzaten Oro Tab nemá být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let. Sebevražedné
chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, opoziční
chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených
antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické
potřeby přesto rozhodnuto o léčbě, pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných
symptomů. Navíc údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu,
dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí jsou omezené.
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (se
sebevraždou související události). Riziko přetrvává až do objevení se prokazatelné remise. Jelikož se
zlepšení nemusí objevit během několika prvních a více týdnů léčby, pacienti musí být pečlivě
monitorováni, dokud k takovému zlepšení nedojde. Je obecnou klinickou zkušeností, že riziko
sebevraždy se může zvýšit v časných stádiích uzdravování.
Pacienti s anamnézou sebevražedného chování v minulosti, nebo ti, kteří projeví významnou míru
sebevražedných představ před začátkem léčby, mají zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a
pokusů a mají být během léčby pečlivě sledováni. Z meta-analýz placebem kontrolovaných studií
s použitím antidepresiv u psychiatrických poruch vyplývá zvýšené riziko sebevražd u antidepresiv
v porovnání s placebem u pacientů mladších 25 let.
Je nutný bedlivý dohled na pacienty, a zvláště na ty, u kterých může doprovázet terapii vysoké riziko,
zvláště v počátcích léčby a po změnách dávkování. Pacienti (a ošetřovatelé pacientů) mají být
upozorněni na nutnost sledovat jakékoli klinické zhoršení, sebevražedné chování nebo myšlenky a
nezvyklé změny v chování a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví.
Vzhledem k riziku sebevraždy má být zvláště v počátcích léčby vydáno pacientovi, v souladu se
správnou péčí o pacienta, pouze malé množství přípravku Mirzaten Oro Tab, aby se snížilo riziko
předávkování.
Útlum kostní dřeně
Při podávání mirtazapinu byl zaznamenán útlum kostní dřeně, který se obvykle projevoval
granulocytopénií či agranulocytózou. Reverzibilní agranulocytóza byla také ve vzácných případech
zaznamenána v průběhu klinických studií s mirtazapinem. V postmarketingovém období byl
u mirtazapinu velmi vzácně hlášen výskyt agranulocytózy, většinou reverzibilní, ale v některých
případech fatální. Většina případů fatální agranulocytózy byla zaznamenána u pacientů starších 65 let.
Lékaři mají věnovat pozornost výskytu příznaků jako je horečka, bolest v krku, stomatitida nebo jiné
příznaky infekce; při výskytu těchto příznaků je třeba léčbu ukončit a vyšetřit krevní obraz.
Žloutenka
Při výskytu žloutenky je třeba léčbu přerušit.
Stavy, které vyžadují sledování
Opatrné dávkování, stejně jako pravidelné a pečlivé sledování, je nezbytné u pacientů s:
- epilepsií a organickým poškozením mozku: přestože klinická zkušenost ukazuje, že epileptické
záchvaty jsou během léčby mirtazapinem, stejně jako u jiných antidepresiv, vzácné, má být
přípravek Mirzaten Oro Tab nasazován s opatrností u pacientů s anamnézou záchvatů. Léčba má
být přerušena u pacientů, u kterých se záchvaty objevily, nebo kde došlo ke zvýšení počtu
záchvatů.
- poruchou funkce jater: po jednorázové perorální dávce 15 mg mirtazapinu, byla u pacientů
s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater clearance mirtazapinu snížena přibližně
o 35 % v porovnání s osobami s normální jaterní funkcí. Průměrná plazmatická koncentrace
mirtazapinu byla zvýšena přibližně o 55 %.
- poruchou funkce ledvin: po jednorázové perorální dávce 15 mg mirtazapinu pacientům se
středně těžkou (clearance kreatininu < 40 ml/min) a těžkou (clearance kreatininu ≤ 10 ml/min)
poruchou funkce ledvin byla clearance kreatininu snížena přibližně o 30 % a 50 % v porovnání
s normálními pacienty. Průměrná plazmatická koncentrace mirtazapinu byla zvýšena přibližně o
55 % a 115 %. Nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly mezi pacienty s lehkou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu < 80 ml/min) v porovnání s kontrolní skupinou.
- onemocněním srdce, jako např. převodní poruchy, angina pectoris a infarkt myokardu
v nedávné době, v tom případě je třeba učinit běžná opatření a pečlivě podávat souběžně
užívané léky.
- nízkým krevním tlakem.
- diabetem mellitem: U pacientů s diabetem mohou antidepresiva změnit kontrolu glykemie.
Dávka insulinu a/nebo perorálních antidiabetik může vyžadovat úpravu a je doporučováno
pečlivé monitorování.
Stejně jako v případě jiných antidepresiv, je zapotřebí opatrnost:
- Při podání antidepresiv pacientům se schizofrenií nebo jinou psychotickou poruchou, neboť
může dojít ke zhoršení psychotických příznaků; možný je nárůst intenzity paranoidních
myšlenek.
- Při léčbě depresivní fáze bipolární afektivní poruchy může dojít k přechodu do manické fáze.
Pacienti s anamnézou mánie/hypománie mají být pečlivě monitorováni. U pacientů, kteří
vstoupí do manické fáze, má být léčba mirtazapinem ukončena.
- Přestože mirtazapin není návykový, postmarketingová zkušenost ukázala, že náhlé ukončení
léčby po dlouhodobém podávání může vést někdy k příznakům z vysazení. Většina příznaků
z vysazení je mírná a spontánně mizí. Mezi příznaky z vysazení, které byly nejčastěji hlášeny,
patří závrať, agitovanost, strach, bolest hlavy a nevolnost. Přestože byly označeny za příznaky
z vysazení, má být na paměti, že mohou být příznaky probíhajícího onemocnění. Jak bylo
uvedeno v bodě 4.2, je doporučováno vysazovat léčbu mirtazapinem postupně.
- Pozornost má být věnována pacientům s poruchami močení, jako je hypertrofie prostaty, a
pacientům s akutním glaukomem s úzkým úhlem a zvýšeným intraokulárním tlakem (je zde
malá šance výskytu potíží, protože přípravek Mirzaten Oro Tab má jen velmi slabé
anticholinergní účinky).
- Akatizie/psychomotorický neklid: Užívání antidepresiv je spojováno s vývojem akatizie,
charakterizované subjektivně nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou pohybu často
doprovázenou neschopností vydržet sedět nebo stát v klidu. Toto se často vyskytuje během
několika prvních týdnů léčby. U pacientů, u kterých se objeví tyto příznaky, může být zvýšení
dávky škodlivé.
- Po uvedení mirtazapinu na trh byly hlášeny případy prodloužení intervalu QT, torsade de
pointes, ventrikulární tachykardie a náhlé smrti. Většina těchto hlášení se objevila v souvislosti
s předávkováním nebo u pacientů s dalšími rizikovými faktory pro prodloužení intervalu QT,
včetně souběžného podávání přípravků prodlužujících interval QT (viz body 4.5 a 4.9). Je třeba
opatrnost, pokud je přípravek Mirzaten Oro Tab předepsán pacientům se známým
kardiovaskulárním onemocněním nebo prodloužením intervalu QT v rodinné anamnéze a při
souběžném užívání jiných léčivých přípravků, o kterých se soudí, že prodlužují interval QT.
Závažné kožní nežádoucí účinky
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s
eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme, které
mohou být život ohrožující či fatální.
Pokud se objeví známky a příznaky naznačující tyto reakce, je třeba mirtazapin okamžitě vysadit.
Pokud se u pacienta v souvislosti s užíváním mirtazapinu vyskytne některý z těchto nežádoucích
účinků, nesmí být léčba u tohoto pacienta již nikdy znovu zahájena.
Hyponatremie
Hyponatremie, pravděpodobně z nevhodné sekrece antidiuretického hormonu (SIADH), byla velmi
vzácně hlášena ve spojení s užíváním mirtazapinu. Je nutná opatrnost u rizikových pacientů, jako jsou
staří pacienti nebo pacienti souběžně léčeni léčivými přípravky, o nichž je známo, že způsobují
hyponatremii.
Serotoninový syndrom
Interakce se serotonergními léky: serotoninový syndrom se může objevit, pokud jsou selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) podávány v kombinaci s ostatními serotonergními
léčivými přípravky (viz bod 4.5). Příznaky serotoninového syndromu mohou být hypertermie, rigidita,
myoklonus, autonomní nestabilita s možnými rychlými výkyvy vitálních funkcí, změny mentálního
stavu, které zahrnují zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost s vývojem k deliriu a kómatu.
Obezřetnost a důsledné klinické monitorování je potřeba v případě, že jsou tyto léčivé látky
kombinovány s mirtazapinem. Pokud se uvedené příznaky objeví, má se přerušit léčba mirtazapinem a
zahájit podpůrná symptomatická léčba. Z postmarketingové zkušenosti vyplývá, že serotoninový
syndrom se u pacientů, kteří jsou léčeni pouze mirtazapinem, objevuje velmi vzácně (viz bod 4.8).
Starší pacienti
Starší pacienti jsou často citlivější, zvláště k nežádoucím účinkům antidepresiv. Během klinických
studií s mirtazapinem nebyly u starších pacientů zaznamenány nežádoucí účinky častěji než u jiných
věkových skupin.
Pomocné látky
Přípravek Mirzaten Oro Tab obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.
Přípravek Mirzaten Oro Tab obsahuje sorbitol. Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně
podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo fruktosy) a příjem sorbitolu (nebo fruktosy)
potravou. Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou
dostupnost jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.
Přípravek Mirzaten Oro Tab obsahuje aspartam. Aspartam je zdrojem fenylalaninu. Může být škodlivý
pro pacienty s fenylketonurií.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Farmakodynamické interakce
- Mirtazapin nemá být podáván spolu s inhibitory MAO nebo v průběhu dvou týdnů po ukončení
léčby inhibitory MAO. Na druhou stranu musí uplynout dva týdny, než pacienti léčeni
mirtazapinem mohou být léčeni inhibitory MAO (viz bod 4.3).
- Navíc, shodně jako u SSRI, společné podání spolu s dalšími serotonergními léčivými látkami
(L-tryptofan, triptany, buprenorfin, tramadol, linezolid, methylenová modř, SSRI, venlafaxin,
lithium a přípravky s třezalkou tečkovanou – Hypericum perforatum) může vést k výskytu
nežádoucích účinků spojených se serotoninem (serotoninový syndrom: viz bod 4.4). V případě,
že jsou tyto léčivé látky užívány společně s mirtazapinem, doporučuje se opatrnost a je nutné
pečlivé klinické sledování.
- Mirtazapin může zvýšit sedativní vlastnosti benzodiazepinů a ostatních sedativ (zejména
antipsychotik, antagonistů antihistaminu H1, opioidů). V případě společné preskripce
s mirtazapinem je nutná opatrnost.
- Mirtazapin může zvýšit tlumivý účinek alkoholu na CNS. Proto je pacientům doporučeno
vyhýbat se alkoholickým nápojům, pokud užívají mirtazapin.
- Mirtazapin dávkován po 30 mg jednou denně způsobuje malé, ale statisticky významné zvýšení
INR u osob léčených warfarinem. Jelikož nemůže být vyloučeno, že s vyšší dávkou mirtazapinu
dochází ke zřetelnějšímu účinku, je vhodné monitorovat INR v případě společné léčby
warfarinem a mirtazapinem.
- Při souběžném užívání léčivých přípravků, které prodlužují interval QT (např. některá
antipsychotika nebo antibiotika), může být zvýšené riziko prodloužení intervalu QT a/nebo
ventrikulárních arytmií (např. torsade de pointes).
Farmakokinetické interakce
- Karbamazepin a fenytoin, induktory CYP3A4, zvyšují clearance mirtazapinu přibližně
dvojnásobně s následným snížením průměrné plazmatické hladiny koncentrace mirtazapinu
o 60 % resp. 45 %. Při přidání karbamazepinu nebo jiného induktoru jaterního metabolismu
(jako je rifampicin) k léčbě mirtazapinem, může být nutné zvýšit dávku mirtazapinu. Jestliže je
léčba těmito léčivými přípravky ukončena, může být nutné snížení dávky mirtazapinu.
- Souběžné podávání silného inhibitoru CYP3A4 ketokonazolu zvyšuje vrchol plazmatické
hladiny a AUC mirtazapinu přibližně o 40 % a 50 %.
- Pokud je cimetidin (slabý inhibitor CYP1A2, CYP2D6 a CYP3A4) podáván spolu
s mirtazapinem, může střední plazmatická koncentrace mirtazapinu vzrůst více než o 50 %. Je
nutná opatrnost a dávka má být snížena, pokud je mirtazapin podáván se silnými inhibitory
CYP3A4, inhibitorů proteázy HIV, azolových antimykotik, erythromycinu, cimetidinu nebo
nefazodonu.
- Ve studiích interakce neovlivňovala souběžná léčba mirtazapinem farmakokinetiku souběžně
podávaného paroxetinu, amitriptylinu, risperidonu nebo lithia.
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Omezené údaje o podávání mirtazapinu těhotným ženám nenaznačují zvýšené riziko kongenitálních
malformací. Studie provedené u zvířat nevykazovaly žádné klinicky významné teratogenní účinky,
nicméně byla pozorována vývojová toxicita (viz bod 5.3).
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Ačkoliv nebyly
provedeny studie zkoumající souvislost mezi léčbou mirtazapinem a rizikem vzniku PPHN, nelze
vzhledem k podobnému mechanismu účinku (zvýšení koncentrace serotoninu) riziko vzniku PPHN
vyloučit.
Je nutná opatrnost, pokud je přípravek předepisován těhotným ženám. Pokud je přípravek Mirzaten
Oro Tab užíván do porodu nebo krátce před porodem, je doporučeno postnatální sledování
novorozence pro možné příznaky z vysazení.
Kojení
Pokusy u zvířat a limitovaná data u člověka ukázala, že je mirtazapin vylučován do mateřského mléka
jen ve velmi malém množství. Rozhodnutí, zda pokračovat/nepokračovat v kojení nebo
pokračovat/nepokračovat v léčbě přípravkem Mirzaten Oro Tab, má být učiněno na podkladě zvážení
přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby přípravkem Mirzaten Oro Tab pro ženu.
Fertilita
Neklinické studie reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Mirzaten Oro Tab má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Přípravek Mirzaten Oro Tab může narušit schopnost koncentrace a pozornost (zvláště v počáteční fázi
léčby). Léčení pacienti se mají vyhýbat potenciálně nebezpečným činnostem vyžadujícím pozornost a
náležitou koncentraci, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Pacienti v depresi vykazují řadu příznaků spojených se samotným onemocněním. Je proto někdy
obtížné zjistit, které příznaky jsou působeny samotným onemocněním, a které léčbou přípravkem
Mirzaten Oro Tab.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích
vyskytující se u více než 5 % pacientů léčených mirtazapinem (viz níže) jsou ospalost, sedace, sucho
v ústech, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, závrať a únava.
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s
eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme (viz bod
4.4).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Všechny randomizované placebem kontrolované studie (včetně indikací jiných než epizody depresivní
poruchy) byly zhodnoceny na nežádoucí účinky mirtazapinu. Meta-analýza zahrnovala 20 studií,
s plánovanou délkou trvání léčby delší než 12 týdnů, 1501 pacientů (134 pacient-roků, „person years“)
užívajících dávky mirtazapinu do 60 mg a 850 pacientů (79 pacient-roků, „person years“) užívajících
placebo.
Rozšíření fází těchto studií bylo vyloučeno pro zachování komparability s léčbou placebem.
Tabulka 1 ukazuje kategorizaci nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických studiích statisticky
významně častěji během léčby mirtazapinem oproti placebu a doplněné o nežádoucí účinky ze
spontánního hlášení. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení jsou založené na míře
hlášení těchto událostí v klinických studiích. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení,
které nebyly pozorovány v randomizovaných placem kontrolovaných pacientských studiích
s mirtazapinem, byla klasifikována jako „není známo“.
Tabulka 1. Nežádoucí účinky mirtazapinu
Třídy
orgánových
systémů