Linezolid krka
Linezolid snižuje fertilitu a reprodukční schopnost potkaních samců při vystavení přibližně stejným
hladinám, jako u člověka. U pohlavně zralých zvířat byly tyto účinky reverzibilní. Tyto účinky však
nebyly reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po celou dobu jejich pohlavního
dospívání. Byla pozorována abnormální morfologie spermatu ve varlatech dospělých potkaních samců
a hypertrofie buněk epitelu a hyperplazie v nadvarlatech. Linezolid pravděpodobně ovlivňuje zrání
potkaních spermatozoí. Podávání testosteronu nemělo žádný vliv na linezolidem způsobené účinky na
fertilitu. Hypertrofie nadvarlat nebyla pozorována u psů léčených 1 měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti
prostaty, varlat a nadvarlat byly zjevné.
Studie reprodukční toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní účinek při vystavení
hladině 4 × vyšší nebo ekvivalentní hladině jako u člověka. Stejné koncentrace linezolidu působily
toxicky na březí samice myší a souvisela s nimi zvýšená úmrtnost embryí včetně úplné ztráty vrhu,
snížení tělesné hmotnosti plodu a exacerbace normální genetické predispozice na změny hrudní kosti u
myší. U potkanů byla pozorována mírná maternální toxicita při expozicích nižších, než jsou klinické
expozice. Byla pozorována mírná fetální toxicita, která se projevovala snížením hmotnosti plodu,
sníženou osifikací hrudních obratlů, sníženým přežíváním mláďat a mírným zpomalením vývoje. Při
páření vykazovala stejná zvířata reverzibilní, na dávce závislé zvýšení preimplantačních ztrát s
odpovídajícím poklesem fertility. U králíků se objevily případy snížení tělesné hmotnosti plodu pouze
v přítomnosti maternální toxicity (klinické příznaky, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a spotřeby
potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06násobku v porovnání s expozicí hladině očekávané u lidí
odvozené od AUC. Je známo, že tento druh je citlivý na účinky antibiotik.
Linezolid a jeho metabolity se vylučují do mléka kojících potkanů a koncentrace zjištěné v mléce byly
vyšší než hladiny v plazmě matky.
U potkanů i psů způsoboval linezolid reverzibilní myelosupresi.
U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den, byla
pozorována ireverzibilní minimální až mírná axonální degenerace sedacího nervu. Minimální
degenerace sedacího nervu při této dávce byla rovněž pozorována u 1 samce při nekropsii provedené
ve 3. měsíci. Bylo prováděno senzitivní morfologické hodnocení tkání fixovaných perfuzí, aby byly
prokázány degenerativní změny zrakového nervu. Minimální až středně závažná degenerace zrakového
nervu byla patrná u 2 ze 3 samců potkanů po 6měsíčním podávání, ale přímý vztah k léku byl
nejednoznačný z důvodu akutní povahy nálezu a jeho asymetrického rozložení. Pozorovaná degenerace
zrakového nervu byla mikroskopicky srovnatelná se spontánní unilaterální degenerací zrakového nervu
u starších potkanů a může se jednat o zhoršení změn bazálního stavu.
Předklinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po opakovaném podávání
a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech
tohoto souhrnu údajů o přípravku. Studie kancerogenity a onkogenity nebyly prováděny vzhledem ke
krátké době podávání a nezjištěné genotoxicitě.