Linezolid kabi
Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální léčiva.
ATC kód: J01XX08.
Všeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antimikrobiálních látek,
oxazolidinonů. In vitro působí proti aerobním a anaerobním grampozitivním mikroorganismům.
Selektivně potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem účinku. Linezolid se
specificky váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku funkčního
70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny. Pokud
se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus a
Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC)
infikujícího mikroorganismu.
Hraniční hodnoty ("breakpoints")
Hraniční hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) stanovené Evropským výborem pro testování
antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing - EUCAST) jsou
uvedeny níže.
Klinické hraniční hodnoty MIC pro linezolid dle EUCAST (2022-01-01, verze 12.0)
Citlivé Rezistentní
Bacillus spp. kromě B. anthracis ≤2 mg/l >2 mg/l
Corynebactierium spp. ≤2 mg/l >2 mg/l
Staphylococcus spp. ≤ 4 mg/l >4 mg/l
Enterococcus spp. ≤ 4 mg/l >4 mg/l
Streptococcus skupiny A, B, C a G* ≤ 2 mg/l >4 mg/l
Streptococcus pneumoniae ≤ 2 mg/l >4 mg/l
Hraniční hodnoty nezávislé na druhu ≤ 2 mg/l >4 mg/l
*Necitlivé izoláty jsou vzácné nebo nebyly dosud hlášeny. Výsledek testu identifikace a mikrobiální
citlivosti musí být u takovéhoto izolátu potvrzen a izolát musí být odeslán do referenční laboratoře.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné získat
místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek odborného
doporučení v případech, kdy je účinnost léčby nejistá vzhledem k místní prevalenci rezistence.
Kategorie
Citlivé organismy
Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Streptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G
Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy
Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species
* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae a
Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Rezistence
Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin- a
erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organizmům, které
jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.
Rezistence k linezolidu je spojena s bodovými mutacemi genu kódujícího 23S rRNA.
Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů s
obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena u
enterokoků, Staphylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to spojeno s
prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či nedrénovaných abscesů. Pokud je
prokázán výskyt organizmů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz
na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce.
Údaje z klinických studií
Studie u pediatrické populace:
V otevřené studii účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) byla porovnávána s vankomycinem
(10–15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí se suspektními nebo prokázanými grampozitivními
rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce kůže a měkkých tkání,
katetrovou bakteriemii, bakteriemii neznámého původu, a jiné infekce), u dětí od narození do 11 let.
Léčebné výsledky při klinických testech u hodnocené populace byly 89,3 % (134/150) a 84,5 % (60/71)
pro linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% interval spolehlivosti: 4,9; 14,6).