Lamotrix

Způsob podání
Tablety přípravku LAMOTRIX se mají polykat celé, nemají se žvýkat, nebo drtit.
Dávkování
Jestliže se vypočtená dávka lamotriginu (např. k léčbě dětí s epilepsií nebo pacientů s hepatální
dysfunkcí) nerovná určitému počtu celých tablet, má se podávat dávka zaokrouhlená na nejbližší nižší
počet celých tablet.
Znovuzahájení léčby
Při znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoliv důvodu přestali LAMOTRIX užívat, má
předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až po dávku udržovací, protože s vysokými
úvodními dávkami a s překročením doporučeného postupného zvyšování dávek lamotriginu je spojeno
riziko závažné vyrážky (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji má
zvyšování dávek k dávce udržovací probíhat. Pokud je interval od ukončení podávání lamotriginu delší
než pět poločasů (viz bod 5.2), LAMOTRIX má být zvyšován na udržovací dávku podle příslušného
schématu.
Doporučuje se, aby LAMOTRIX nebyl znovu podáván pacientům, kterým byla léčba ukončena
z důvodu vyrážky spojené s léčbou lamotriginem, pokud očekávaný přínos jasně nepřeváží nad možným
rizikem.
Epilepsie
Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky pro dospělé a mladistvé od 13 let (Tabulka 1) a pro
děti a mladistvé od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedené níže. Z důvodu rizika vzniku vyrážky se nemá
úvodní dávka a následné zvyšování dávky překročit (viz bod 4.4).
Pokud jsou vysazeny souběžné AED, nebo pokud jsou do léčebného režimu obsahujícího lamotrigin
zařazeny jiné AED/léčivé přípravky, má se zvážit možný účinek na farmakokinetiku lamotriginu (viz
bod 4.5).
Tabulka 1: Dospělí a mladiství od 13 let - doporučený léčebný režim u epilepsie
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací
dávka
Monoterapie 25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
K dosažení udržovací
dávky lze denní dávku
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací
dávka
postupně zvyšovat
každý týden až každé
dva týdny o 50 až
100 mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
Někteří pacienti
vyžadují k dosažení
požadované odpovědi
denní dávku 500 mg.
Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit
s valproátem bez ohledu
na další současně
podávanou léčbu
12,5 mg/den
(podává se 25 mg
obden)
25 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
K dosažení udržovací
dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat
každý týden až každé
dva týdny o
maximálně 25 až mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
50 mg/den
(jednou denně)
100 mg/den
(rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
200–400 mg
(rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
K dosažení udržovací
dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat
každý týden až každé
dva týdny o 100 mg,
dokud není dosaženo
optimální odpovědi.
Někteří pacienti
vyžadují k dosažení
požadované odpovědi
denní dávku 700 mg.
Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací
dávka
glukuronidaci
lamotriginu.
K dosažení udržovací
dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat
každý týden až každé
dva týdny o 50 až
100 mg dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých není v současnosti známá farmakokinetická
interakce s lamotriginem (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem
doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

Tabulka 2: Děti a mladiství ve věku od 2 do 12 let - doporučený léčebný režim u epilepsie (vyjádřený
jako celkové denní dávky v mg/kg tělesné hmotnosti/den)**
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací
dávka
Monoterapie u záchvatů
v podobě absencí
0,3 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
1–15 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně do dvou
denních dávek)
K dosažení udržovací
dávky mohou být
dávky zvýšené
o maximálně
0,6 mg/kg/den každý
týden nebo každé dva
týdny, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi. Maximální
udržovací dávka je
200 mg/den.
Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použít
s valproátem bez ohledu
na další současně
podávanou léčbu
0,15 mg/kg/den*
(jednou denně)
0,3 mg/kg/den*
(jednou denně)
1–5 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně do dvou
denních dávek)
K dosažení udržovací
dávky mohou být
dávky zvýšené
o maximálně 0,mg/kg každý týden
nebo každé dva týdny
dokud není dosaženo
optimální odpovědi,
s maximální udržovací
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací
dávka
dávkou do mg/den.
Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
0,6 mg/kg/den
(rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
1,2 mg/kg/den
(rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
5–15 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně do dvou
denních dávek)
K dosažení udržovací
dávky mohou být
dávky zvýšené
o maximálně 1,mg/kg každý týden
nebo každé dva týdny
až do dosažení
optimální odpovědi, s
maximální udržovací
dávkou do mg/den.
Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo indukují
glukuronidaci
lamotriginu.
0,3 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)
1–10 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně do dvou
denních dávek)
K dosažení udržovací
dávky mohou být
dávky zvýšené
o maximálně
0,6 mg/kg každý týden
nebo každé dva týdny
až do dosažení
optimální odpovědi,
s maximální udržovací
dávkou do mg/den.
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých není v současnosti známá farmakokinetická
interakce s lamotriginem (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem
doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.
* Pokud je vypočtená denní dávka u pacientů užívajících valproát 1 mg a více, ale méně než 2 mg,
lze použít jinou dostupnou formu lamotriginu 2 mg užívanou v prvních dvou týdnech obden. Pokud
je vypočtená denní dávka u pacientů užívajících valproát menší než 1 mg, LAMOTRIX se nemá
podávat.
** Pokud nelze vypočtené dávky lamotriginu dosáhnout pomocí celých tablet, dávka má být
zaokrouhlena dolů na nejbližší celou tabletu.

Aby se u dětí zajistily přesné terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat tělesnou hmotnost a při její
změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku dvou až šesti let budou potřebovat
udržovací dávky na horní hranici doporučeného dávkového rozmezí.
Je-li při přídavné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání antiepileptik může být ukončeno
a pacienti mohou pokračovat v monoterapii přípravkem LAMOTRIX.
Děti ve věku do 2 let
Údaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s parciálními
záchvaty dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4). Nejsou k dispozici žádná data
o podávání u dětí do 1 měsíce. LAMOTRIX se tedy nedoporučuje podávat dětem do 2 let. Přesto, pokud
je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat, je třeba věnovat pozornost informacím
v bodech 4.4, 5.1 a 5.2.
Bipolární porucha
Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou uvedeny
v tabulkách níže. Přechodný režim zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k udržovací stabilizující dávce
za více než šest týdnů (viz Tabulka 3), po které jiné psychotropní přípravky a/nebo antiepileptika mohou
být vysazeny, je-li to z klinického hlediska indikováno (viz Tabulka 4). Úprava dávky následující po
přidání dalších psychotropních přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (viz Tabulka 5).
Vzhledem k riziku výskytu kopřivky se úvodní dávka a následné zvyšování dávky nemá překročit (viz
bod 4.4).

Tabulka 3: Dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po celkovou denní stabilizující dávku
u léčených pro bipolární poruchu
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden 5. týden Stabilizující
dávka
(6. týden)*
Monoterapie s lamotriginem NEBO přídatnou terapií BEZ valproátu a BEZ induktorů
lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
glukuronidaci
lamotriginu.
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
100 mg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den -
obvyklá cílová
dávka pro
optimální
odpověď
(jednou denně,
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
Dávky v
rozmezí 400 mg/den byly
použity
v klinických
studiích)
Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použít
s valproátem bez ohledu
12,5 mg/den
(podává se mg obden)
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
100 mg/den -
obvyklá cílová
dávka pro
na další současně
podávanou léčbu
ve dvou dílčích
dávkách)
optimální
odpověď
(jednou denně,
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
Maximální
denní dávka
200 mg může
být podána
v závislosti na
klinické
odpovědi
Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
50 mg/den
(jednou denně)
100 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
V 6. týdnu
300 mg/den a je-
li potřeba, dávka
se zvýší
v 7. týdnu na
obvykle cílovou
dávku
400 mg/den
k dosažení
optimální
odpovědi
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem
v současnosti není známa (viz bod 4.5), se má zvyšovat dávkování lamotriginu způsobem
doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.
* cílová stabilizační dávka závisí na klinické odpovědi
Tabulka 4: Dospělí od 18 let - udržovací stabilizující celková denní dávka u bipolární poruchy po
vysazení souběžné léčby
Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizující denní dávka, ostatní přípravky mohou být vysazeny,
jak je ukázáno níže.
Léčebný režim Současná
stabilizující
dávka
lamotriginu
(před vysazením)
1. týden
(začátek
vysazování
léčby)
2. týden 3. týden a další*
Vysazování léčby valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), závisející
na původní dávce lamotriginu:
Když je valproát
vysazen, zdvojnásobí se
stabilizující dávka,
100 mg/den 200 mg/den Udržovací dávka (200 mg/den)
(rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
nepřekračuje se zvýšení
o více než 100 mg/týden
200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den Udržovací
dávka
(400 mg/den)
Vysazování induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5), závisející na původní
dávce lamotriginu:
Tento dávkovací režim
má být použit při
vysazení:
fenytoinu
karbamazepinu
fenobarbitalu
primidonu
rifampicinu
lopinaviru/ritonaviru
400 mg/den 400 mg/den 300 mg/den 200 mg/den
300 mg/den 300 mg/den 225 mg/den 150 mg/den
200 mg/den 200 mg/den 150 mg/den 100 mg/den
Vysazování přípravků, které významně NEinhibují nebo NEindukují lamotriginovou
glukuronidaci (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které výrazně
neinhibují, nebo
neindukují
glukuronidaci
lamotriginu
Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (dávka
200 mg/den rozdělená ve dvou dílčích dávkách)
(dávkovací rozmezí 100–400 mg/den)
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem
v současnosti není známá (viz bod 4.5), je doporučený režim léčby lamotriginem tento: zpočátku
udržovat stávající dávku a léčbu lamotriginem upravovat v závislosti na klinické odpovědi.
* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den.
Tabulka 5: Dospělí od 18 let - nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných přípravků
u bipolární poruchy
S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické zkušenosti. Nicméně
na základě interakčních studií s jinými přípravky byla vytvořena následující doporučení:
Léčebný režim Současná
stabilizující
dávka
lamotriginu (před
nasazením
přídavné léčby)
1. týden
(začátek
s přídavnou
léčbou)
2. týden 3. týden a další
Přidání valproátu (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), závisející na původní
dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim má být použít
s valproátem bez
ohledu na další
200 mg/den 100 mg/den Udržovací dávkování (100 mg/den)
300 mg/den 150 mg/den Udržovací dávkování (150 mg/den)
současně podávanou
léčbu 400 mg/den 200 mg/den Udržovací dávkování (200 mg/den)
Přidání induktorů lamotriginové glukuronidace pacientům NEužívajícím valproát (viz bod
4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim má být použit
při přidání
následujících látek
bez valproátu:
fenytoinu
karbamazepinu
fenobarbitalu
primidonu
rifampicinu
lopinaviru/ritonaviru
200 mg/den 200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den
150 mg/den 150 mg/den 225 mg/den 300 mg/den
100 mg/den 100 mg/den 150 mg/den 200 mg/den
Přidání přípravků BEZ signifikantní inhibice nebo indukce glukuronidaci lamotriginu (viz
bod 4.5):
Tento dávkovací
režim má být použit
při přidání přípravků,
které výrazně
neinhibují nebo
neindukují
glukuronidaci
lamotriginu

Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (200 mg/den;
dávkovací rozmezí 100–400 mg/den)
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem
v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim dávkování lamotriginu řídit způsobem
doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

Ukončení podávání lamotriginu u pacientů s bipolární poruchou
Při náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem neprokázal zvýšený
výskyt, závažnost nebo počet typů nežádoucích účinků, proto pacienti s bipolární poruchou mohou
ukončit léčbu bez postupného snižování dávek.
Děti a mladiství do 18 let
LAMOTRIX se nedoporučuje podávat dětem do 18 let, protože randomizovaná vyřazovací studie
nedemonstrovala významnou účinnost a ukázala zvýšené hlášení suicidality (viz body 4.4 a 5.1).
OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO DÁVKOVÁNÍ PŘÍPRAVKU LAMOTRIX U ZVLÁŠTNÍCH
SKUPIN PACIENTŮ
Ženy užívající hormonální antikoncepci
U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 μg/150 μg) bylo prokázáno přibližně dvojnásobné
zvýšení clearance lamotriginu vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu. Po titraci může být potřeba
vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi.
V průběhu týdne bez medikace ("týden bez tablet") bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny
lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt na dávce závislých nežádoucích účinků. Proto se jako léčba
první volby má zvážit antikoncepce nezahrnující týden bez medikace (např. kontinuální hormonální
antikoncepce nebo nehormonální metody antikoncepce, viz body 4.4 a 4.5).
Začátek léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu
a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz body 4.4 a 4.5).
Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila
každý týden o 50 až 100 mg/den, podle individuální klinické odpovědi. Zvyšování dávky nemá být
rychlejší, pokud klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Pro potvrzení, že je udržována původní
koncentrace lamotriginu, lze provést stanovení plazmatických koncentrací lamotriginu před a po
zahájení užívání hormonální antikoncepce. Je-li to nutné, dávka má být upravena. Ženám užívajícím
hormonální antikoncepci, jejíž režim zahrnuje jeden týden bez léčby ("týden bez tablet"), má být
monitorování plazmatické hladiny lamotriginu provedeno během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21.
den cyklu antikoncepce. Proto se jako léčba první volby má zvážit antikoncepce nezahrnující týden bez
medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce nebo nehormonální metody antikoncepce, viz
body 4.4 a 4.5).
Ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu
a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a 4.5).
Doporučuje se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50–100 mg každý týden (rychlostí
nepřesahující 25 % celkové denní dávky týdně) během tří týdnů, jestliže klinická odpověď nenaznačuje
jinak. Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po ukončení užívání hormonální
antikoncepce může být bráno jako potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu. Ženám, které si
přejí ukončit užívání hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby ("týden bez tablet"), má
být provedeno monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až
21. den cyklu antikoncepce. Vzorky pro posouzení hladin lamotriginu po trvalém ukončení užívání
antikoncepčních tablet nemají být odebírány v průběhu prvního týdne po ukončení antikoncepce.
Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepci
Zvyšování dávky má sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách.
Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky
lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory lamotriginové glukuronidace
Přizpůsobení doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být potřebné.
Užívání s atazanavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě atazanavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava
doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky
lamotriginu a neužívají induktory glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se
k léčbě přidává atazanavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se atazanavir/ritonavir vysazuje. Před
a v průběhu 2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem je třeba provádět
kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu
upravit (viz bod 4.5).
Užívání s lopinavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě lopinavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava
doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky
lamotriginu a neužívají induktory glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se
k léčbě přidává lopinavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se lopinavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu
týdnů po zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny
lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5).
Starší pacienti (>65 let)
Doporučené dávkování není třeba upravovat. Farmakokinetika lamotriginu není v této věkové skupině
významně odlišná od farmakokinetiky u dospělé populace (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
Počáteční, zvyšované i udržovací dávky mají být obecně sníženy přibližně o 50 % u pacientů se středně
těžkou jaterní dysfunkcí (stupeň B podle Child-Pughovy klasifikace) a o přibližně 75 % u pacientů
s těžkou jaterní dysfunkcí (stupeň C podle Child-Pughovy klasifikace). Zvyšované a udržovací dávky
mají být upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
Při podávání lamotriginu pacientům s onemocněním ledvin je třeba opatrnost.
U pacientů s terminálním stádiem renálního selhání je při stanovení počáteční dávky lamotriginu třeba
zohlednit stávající medikaci. U pacientů s výrazným snížením renálních funkcí mohou být účinné
snížené udržovací dávky (viz bod 4.4 a 5.2).
Způsob podání
Perorální podání